Odhalení mystéria populismu

Ačkoli je v základu současné konfrontace třídní konflikt – elita, která se bouří proti lidu, nikoli naopak –, obracejí se všude vykořisťované a utlačované třídy proti jiným utlačovaným lidem: dnes tedy především proti menšinám, gayům, a dokonce i proti prozápadní střední třídě, která jen sehrává roli užitečných idiotů skutečných vykořisťovatelů.

Pravice ale všude vyhrává, levice provádí zradu sama na sobě a lidé se přou o malicherné definice. Reakcionářská kontrarevoluce zneužívá tradiční proletariát a nižší střední třídu proti třídám nejnižším – etnickému prekariátu a imigrantům –, aby vytvořila alianci napříč společenskými třídami. Něco takového bylo k vidění naposledy během koloniálních výbojů a levici to spolehlivě posílá ke dnu.

Když se nejdůležitější anglofonní země (USA a Velká Británie) obrací proti Evropské unii, připomíná to rozpad Společnosti národů, který ukončil nejdelší mírové období na evropském kontinentu – jugoslávské a ukrajinské konflikty byly vnímány jako pouhé bojůvky. Nebezpečí rozpadu řádu nebo rozšíření požáru pak obvykle zastavuje jakýkoli pokrok směrem k větší svobodě a spolupráci.

Stejně tak není nová socialistická zrada. Je všeobecně známo, že evropští socialisté (tehdy daleko silnější než dnes) kapitulovali v roce 1914 před imperialistickými silami a přidali se k válečné mašinérii podporou válečných dluhopisů. Intelektuálové židovského původu, jako byli Henri Bergson, Max Scheler, nebo Georg Simmel, od kterých bychom čekali, že budou kosmopolitní hrází proti antisemitským nacionálně-imperiálním silám, začali psát ódy na znovuzrození skrze boj a zdůrazňovali ctnosti svých „hostitelských“ národů. Anarchosyndikalisté, kteří byli donedávna radikálními pacifisty, zahnuli doprava, spousta z nich se později stala fašisty a jeden z nich se dokonce stal ministrem v Pétainově a Lavalově kolaboracionistické, zločinné vládě během druhé světové války.

Socialistickou myšlenkou bylo zabránit válce mezinárodní generální stávkou. Namísto toho ale etnická identita porazila třídní příslušnost a investice pracující třídy do sociálního státu a kolonialismu pokračovaly s příslibem sociálních dividend. Výsledek všichni známe…

Celý článek najdete na stránkách A2larm

Stanův komentář: Zrazuje levice „populistická“, která se obrátila zády k prekariátu a imigrantům a tleská Trumpovi, Orbánovi či Le Penové, nebo ta „liberální“, která si naopak udělala svůj vývěsní štít z menšin všeho druhu a spolčila se s neoliberály? Nejsou náhodou mimo mísu obě? A není už konečně načase vrátit se k třídnímu pojetí a promyslet ho na nové podmínky současného globalizovaného, masmedializovaného, automatizovaného a militarizovaného světa?

Přejít do diskuze k článku 24 komentářů