Odlesnění a houby

ER Odlesnění

Vychází více a více najevo, že spalovny posílají těžké kovy vysoko do atmosféry a horské lesy jsou zasaženy první a nejvíc. Je to další důvod, proč pěstovat houby v naprosto kontrolovaném prostředí.


Jak uvedla média Nature Reasearch, The Guardian a Ekolist, podle satelitních údajů se ztráta biomasy v období od roku 2016 do roku 2018 zvýšila o 69 %, zatímco plocha vytěženého lesa jen o 49 %, tudíž někde zmizelo 20 procent lesa. Výrazně se tím snižuje kapacita absorpce uhlíku na našem kontinentu a EU tak bude mnohem obtížněji řešit problémy s klimatickou krizí.

Podle Guido Ceccheriniho ze Společného výzkumného střediska EU, hlavního autora studie, by se vytěžená plocha neměla lišit o více než asi 10 % v důsledku cyklů pěstování a výsadby a podobných procesů. Ceccherini řekl novinám The Guardian, že pozorovaný nárůst těžby a ztráta biomasy pravděpodobně nebudou mít za následek pokles zalesněnosti v oblasti EU, protože dojde k regeneraci většiny vytěžených lesů. „Lesy zůstávají i nadále uhlíkovým pohřebištěm, ale mnohem méně než dříve,“ řekl Ceccherini. „I když se část sklizeného uhlíku z biomasy používá v trvanlivých dřevěných produktech, které možná nahrazují energeticky náročnější materiály, jako je ocel nebo cement, většina z nich se v krátké době vrátí do atmosféry jako CO2, za několik měsíců až několika let. Dokud se zásoba uhlíku ve vytěžených oblastech nevrátí na předchozí úroveň, která trvá několik desetiletí, v závislosti na typu lesa, je tedy nárůst těžby ekvivalentní zvýšení emisí CO2 do atmosféry.“

Ztráta lesní biomasy je nejvýraznější ve Švédsku, kde došlo ke zvýšení těžby o 29 %, ve Finsku asi o 22 %. Lesy kompenzují asi 10 % emisí skleníkových plynů v EU. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2019/2956(RSP)) uvítal „záměr Komise vypořádat se s celosvětovým odlesňováním“ a vyzval ji, „aby posílila svá opatření a (…) představila novou ambiciózní strategii EU v oblasti lesnictví s cílem náležitě uznat důležitou, mnohostrannou úlohu, kterou lesy mají.“

V Evropě je 38 % rozlohy lesů pěstováno a obhospodařováno pro pravidelnou těžbu a Evropská unie nemá společnou politiku pro oblast lesnictví. Politika v oblasti lesního hospodářství spadá tedy především do pravomoci jednotlivých států. Mnohá z evropských opatření však mají na lesy určitý dopad, a to v Unii i ve třetích zemích. Tak uvidíme, s jakou na nás přijdou.

Bohužel jsem skeptik a vidím, že demokratizace nákupními středisky nevede lidi tam, kde by mohli přírodě a zachování životního prostředí nějak prospět. Po shlédnutí videa Debatního klubu Dotazník pro Martina Míčka na Outsidermedia moje skepse ještě zhutněla. Takových lidí už mnoho nenajdeme. Ale proč to uvádím, když vlastně chci psát o houbách? Protože uhlíkový cyklus je jistě důležitý, ale ne jediný. Stejně s tím uhlíkem nic neděláme, nepochybuji, že nový ambiciozní plán Evropské komise dopadne jako obyčejně, pro nás katastrofální dostavbou atomových elektráren a závěrečnou kolonizací dluhem, když odhlédnu na riziko dalších nukleárních katastrof. Takže šance, že budeme řešit stopové prvky, je celkem nulová. Ale alespoň pár řádek, abychom věděli, na co nebudeme mít peníze a čas.

Každému v Čechách je jasné spojení lesa a hub. Jdu do lesa a nasbírám si hub. Když budou. Tedy když budou lesy, voda a mycelium. Protože bez toho nic nenajdu. Třeba lišku obecnou, jednu z léčivých hub, jejímž bohatstvím je mimo jiné obsah stopových prvků:

Liška

Symbiotizuje na stromech jako dub, jedle, buk, bříza, smrk nebo douglaska. Javor nebo topol se také mohou přiživit, ale jsou pro její mycelium méně ideální. Růst mycelia je dlouhodobou záležitostí, nikoliv průmyslové výroby ze dne na den. Proto se nemluví o tom, že se lišky pěstují, ale můžeme obhospodařovat les tak, aby v něm mohly a nepřestaly růst. Pokus o pěstování mycelia lišky v živném roztoku a jeho přijetí mladými semenáčky je pokus naivního začátečníka v oboru užité mykologie.

ER Odlesnění

(Živný roztok pro houby s přísadou základních hnojiv a selektovanými kousky lišek – foto autor)

Vztah mezi obsahem těžkých kovů ve dřevě a geografickým původem stromů je známý a mimo jiné ho potvrzuje závěr polské studie. Samozřejmě, že při zavedení lesních kultur neodpovídajících svému podloží mají symbiotické houby problém. Systém neobsahuje podporující obsah mikroelementů, případně je nemůže získat, takže živoří či umírá. Časté těžení dřeva a přerušování cyklu symbiózy působí destrukci mycelia a minimalizuje jeho obnovu. Asi stojí za zmínku zvyšující se obsah hliníku ve dřevě, který způsobuje odumírání stromů a brání růstu mycelia. Liška je totiž chytrá a kyselým deštěm uvolněný hliník nebere. A taky nebere olovo. My si je servírujeme vodovodním potrubím a když ho vyměníme za plast, máme v pitné vodě zase nějaké jiné svinstvo.

Ale aby mne nepotkal osud mého bývalého kamaráda, experta na heřmánek, který se přes noc stal expertem na privatizaci lesů, zpět k houbám. Houby se dostávají poslední dobou do centra pozornosti a novinky o nich zveřejňují už i weby jako Ekolist. Tak nějak jsme zapomněli ty šuškandy o tom, že po Černobylu houby v noci světélkovaly. Stačí vědět, že za všechno může Putin. Vychází více a více najevo, že spalovny posílají těžké kovy vysoko do atmosféry a horské lesy jsou zasaženy první a nejvíc. Je to další důvod, proč pěstovat houby v naprosto kontrolovaném prostředí.

I zasadil jsem doubek a javůrek mezi smrk a břízu v Křivoklátském národním parku, a teď budu čekat 4 až 5 let, než poznám, jestli se mycelium chytlo. Mezitím jsem se vrhnul na hlívu ústřičnou, která má být pro začátečníky nejvhodnější, protože prý roste všude a na všem. Tedy ne u mne. Zdá se mi, že ve snaze mít doma vyrobenou krabici, ze které koukají kloboučky hlívy, sbírám místo hub všechny možné negativní výsledky. Byl jsem zlákán snadností a nadšením pěstitelů hub a myslel jsem si, že vlastně v každé vesnici by měl být někdo, kdo je bude pěstovat, někdo jiný, kdo bude mít slepice a vajíčka a někdo, kdo… Přichází, myslím si, doba, kdy můj děda jezdil na venkov pro trochu potravin a pak je pašoval přes celní zóny.

Jenom se zdá, že i na tomto poli už někdo orá dávno přede mnou. Prý strana a vláda Polské republiky podporuje pěstitele hub, takže si Poláci nemusí stěžovat na EU, že jim nějak nepřejí. Pak mohou mít svoje čerstvé houby na stole každý den. Novodobá technika klonování proniká do běžné produkce nejen zeleniny, ale i hub. Zbývá jen překlenout ten cenový šok z cen základních surovin a výživ pro rostliny nebo houby.
V tabulce jsou ceny výživy pro hydroponické a aeroponické roztoky, které vůbec nejsou lidové. Ekonomika pěstování zatím funguje pouze u vysoce požadovaných produktů, například „trávy“.

Slepýši

Vodu s tím související komentuji jenom pár slovy. Recyklace, recyklace, recyklace všeho. Po odpojení se od kanalizace, kterou provozuje francouzká firma Suez, jsem přešel na ČOV a na téměř nepropustném prostředí mám kompost, přes který vypouštím vodu z čističky. Výrazné zvýšení much v okolí, slepýši a jiná havěť, nehledě na ptáky všeho druhu v zahradě, to vše bylo výbornou odměnou. Ale k tomu později. Zatím jenom foto slepýší rodinky utíkající před fotografem. Pozor, foto není esteticky vyvážené a opravdu městské obyvatele může pobouřit. Fotografováním nebylo žádné zvíře ohroženo.

Slepýší Rodinka Se Rozprchává. Slimáky Už Sežrala. (1)

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
idiotronic
idiotronic
3. 8. 2020 23:17

Údaje pro EU jsou optimističtější, než údaje pro Evropu. Polovina dřeva , vytěženého vEU končí spalováním. Kromě toho Velká Británie své lesy dávno spotřebovala, takže dováží pelety z Ruska, Estonska a Lotyšska (společnost DRAG, 4 GWe). Nejde o pelety, vyrobené ze zbytků dřevovýroby, jde o rozemleté stromy,slisované do pelet, což se považuje za obnovitelné palivo. Uhlík se vstřebá v oceánech, možná zčásti i v místech těžby , ale minerální složky (draslík, hořčík, vápník) se na původní místo vrátí je ,,geologickou “ rychlostí. A co dusík? Azotbacter jsou jistě požehnáním od Všemohoucího (i pro ateisty), ale jejich rychlost práce těžbě nestačí.… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
Reply to  idiotronic
3. 8. 2020 23:23

oprava
Společnost DRAX 4 GWe