Odpůrci penzijní reformy přebírají kontrolu nad vládou

K ohlášenému korona-onemocnění ruského premiéra

Ve čtvrtek 30. dubna oznámil předseda ruské vlády Mišustin v přímém přenosu prezidentu Putinovi, že má pozitivní test na COVID-19. V souvislosti s přechodem do režimu samoizolace a léčení navrhl prezidentovi přenesení výkonu svých povinností na 1. vicepremiéra Bělousova. Prezident souhlasil, ale zdůraznil, že se klíčová rozhodnutí o podpoře ekonomiky bez účasti Mišustina přijímat nebudou. Vzniklá situace paradoxně potvrzuje pokračující upevňování premiérovy pozice (i jeho 1. náměstka) a s ním spojeného směřování k odmítnutí ničivého monopolu „liberálů“ na formování hospodářského kurzu země.

Že by zdravý rozum?

Od prvních dní sestavení nové vlády RF se spojení „Mišustin-Bělousov“ dostala do oblasti „zvláštní pozornosti“. Na jedné straně mnohatelé leskovovští „levičáci“ se svými (našimi) úpěnlivými prosbami: „řekněte gosudarovi, že liberálové hospodářství k žádnému trháku nepřivedou“. Na druhé straně družná smečka monetaristiských souvěrců a jejich podílníků ve sféře velkého byznysu. Pro jedny i druhé se výskyt ekonomického ideologa (nikoli „guru“) Bělousova (kterého nepřátelé dokonce nazvali „Glazev-light“) v okolí silného manažera (nikoli „efektivního manažera“) stalo znakovou událostí. Jen s odlišným znaménkem.

Spojení „Mišustin-Bělousov“ znamenala možnost alternativy, zdánlivě pohřbené v květnu 1999*), po svržení Primakovovy vlády. Tenkrát silná politická vláda, spojující politika-diplomata Jevgenie Primakova s ekonomickým manažerem Jurijem Masljukovem, na krátkou dobu prolomila monopol gajdarovců**), a dosáhla prudkých pozitivních změn. Od té doby gajdarovské ekonompolitbyro nic takového nikdy nepřipustilo.

Ekonomická ideologie „penízenejsoualevydržizmu“***), maniakální „účtokracie“, absolutní primát „kasy“ nad lidmi, kvůli nimž se do té kasy sbírají státní peníze, – to vše se stalo jakýmsi nesporným řádem, ustaveným na území Ruska, které nebudeme nazývat okupovaným (aby se vážení lidé neurazili).

Mišustin ani Bělousov v onom samovyhlášeném „ekonompolitbyru“ nebyli lidmi zvnějšku, ani odvrženými (jako onen Glazev). Oba z Moskvy a oba profesionálové. Jeden selfmademan vysoké třídy, který přišel do státní služby k jednomu z neobyčejných ekonomů-politiků Ruska Borisi Fjodorovovi, věčnému oponentovi gajdarovců. Druhý – klasický ekonom z Moskevské státní univerzity, poradce mnoha premiérů, Primakovem počínaje. Oba velmi dobře zapadali do obrazu – do přetvoření daňového systému země, do vypracování ekonomických programů a strategií – a výborně vypadali na všelijakých zasedáních gajdarovských fór.

A sotva má smysl vymýšlet konspirační teorii a připomínat premiéra Vladimíra Putina, jak v prosinci 1999 oznámil bývalým kolegům na Lubjance (sídlo KGB), že jeho „průnik pod krytím vlády RF proběhl úspěšně“.

Jednoduše zdravý rozum a aspoň zbytek opory o realitu (a ne na dogmata MMF a liberální fanatismus) – jsou někdy silou srovnatelnou s kteroukoli rozvědkou.

Odejmutí nadměrných příjmů namísto odejmutí penzí

Jmenování Bělousova 1. vicepremiérem vyvolalo „v jistých kruzích“ šok. Solidní, naprosto akademický Bělousov, mluvící bez tlumočníků „jejich buržoustským“ jazykem, jen málokdy pronášel něco, z čeho by zcela nechápali, jak s tím teď žít. Například v roce 2018 na Východním ekonomickém fóru: „Vytvořili jsme prvotřídní systém, ve kterém se zloději a zločinci cítí příjemně“. Člověk, o kterém sami jmenovaní s povzdechem říkají, že je ekonom, a ne účetní.

Zvlášť silné emoce vyvolalo Bělousovovo zjevení jako pravé ruky Mišustina u lidí, kteří nad ním docela nedávno slavili vítězství.

Granát hozený do liberálního kurníku

V létě 2018 odeslal prezidentův pomocník Andrej Bělousov Vladimíru Putinovi dopis, ve kterém navrhl – jako jeden ze zdrojů financování jeho „květnových výnosů“ – provést „stažení“ nadměrných zisků exportních organizací do státního rozpočtu. Podle sdělení masmédií, byl přiložen seznam 14 metalurgických a chemických podniků s nadměrnými zisky ve výši 500 miliard rublů. Na dokumentu stála prezidentova poznámka: „Souhlasím“… (efekt této iniciativy označil jeden z komentářů v ruských médiích za „granát hozený do liberálního kurníku“. Bělousov přitom velmi dobře věděl, kdo konkrétně zorganizoval „únik této informace“, a jeho autor na přímou Bělousovovu otázku, proč? – odpověděl upřímně, že tím byli všichni velmi šokováni…- pozn.překl.)

Bělousov ještě ani nestihl odjet na dovolenou, a začalo to. Miliardáři, kteří „si nepřáli být jmenováni“, běželi do médií: „To je pokus o znásilnění byznysu!“ Rychle zorganizovali únik papíru s prezidentovou poznámkou do médií. „To snad není pravda, takoví miliardáři a takoví idioti,“ zhodnotil to Bělousov, když po zveřejnění „úniku“ poklesla kapitalizace drahocenných „byznysů“ celkem o 400 miliard rublů.

A dál se zapojila vláda – Medveděvova vláda. Ministři Oreškin a Manturov označili diskusi o stažení nadměrných zisků za „nesmyslné“. Myšlenku na „stažení nadměrných zisků“ nepodpořilo ani ministerstvo financí.

Ještě aby! Vždyť to mohlo podstatně změnit hospodářskou situaci a – hrůza pomyslet – zpochybnit v lidu smysl tak „populárního“ opatření, jako je penzijní reforma!

Řekněme na rovinu, že neogajdarovci představovali donedávna jakousi „neporazitelnou armádu“ ve válce za zhroucení suverénní ekonomiky Ruska a jeho přeměnu v ekonomiku třetího světa. Je hrozné to vyslovit, – ale „pomohl“ koronavirus. Protože, když nastává skutečná krize, musí normativy MMF zahrnout mezeru pro pronášení slov. Protože pak si političtí lídři musí vybrat nikoli mezi stranami, skupinami, klany a rodinami, ale mezi životem a smrtí…

Ale politiku a aparátní boj nikdo nezrušil. A pod „vítězi“ bitev o 500 miliard a „změnu parametrů penzijního systému“ se vzňala země – což jim také nepřejeme.


*) V květnu 1999 byla po pouhých 8 měsících odvolána (na základě ultimáta USA) vláda pod vedením Primakova, která dokázala za tuto krátkou dobu vytáhnout Rusko z velmi těžké hospodářské mizérie, způsobené reformami Gajdara a později Čubajse.
**) Gajdarovci – přívrženci a následovníci Jegora Gajdara (1956-2009), tříměsíčního ruského premiéra v roce a autora mimořádně neúspěšných „liberálních“ hospodářských reforem v popřevratovém SSSR.
***) Odvolávka na výrok premiéra Medvěděva při setkání s učitelskou veřejností, kdy na jejich stesky na mimořádně nízké mzdy prohlásil: „…peníze nejsou, ale držte se!“

Zdroj: Cargrad TV

Překlad: st.hroch 200502

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments