Otrok se nikdy nemůže rovnat pánovi!

Korespondent deníku „Nakanune.ru“ besedoval s ekonomem Michajlem Deljaginem o jeho nové knize „Britské elity – faktory globální převahy“ a vyjasnil, proč za posledních několik století historie nám „Angličanka sviní“*) (a úspěšně). Nepřevyprávíme obsah knihy, ale pohovoříme s autorem o aktuálních problémech současnosti s hlediska mezinárodních vztahů a geopolitických úvah.

Proč Vás tak zajímají právě britské elity – souvisí to s hegemonií Británie v předchozích 200 letech?

Británie se z chudé a rozvrácené země během století změnila v pána světa, který předal svoji politickou kulturu následujícímu politickému hegemonu – USA – a dodnes si uchovává globální vliv. Tento fenomén hodný pozornosti, a já jsem knihu věnoval odhalení příčin a základních mechanizmů této překvapivé změny.

Ještě se přepočítávají výsledky voleb do Kongresu v USA, nicméně Trump si zachoval většinu v Senátu. Dopadly volby pro nás dobře, nebo ne?

Výsledky voleb odpovídají prognóze, která měla více než 80% pravděpodobnost. USA čeká systematický boj dolní sněmovny proti Trumpovi, v němž málem jediným konsensem je nepřátelství vůči Rusku a snaha o rozšíření a prohloubení agrese proti nám.

Je to špatné v případě, pokud doufáme, že se rusofobie Západu rozptýlí a někam se sama od sebe ztratí, a to vyžaduje přechod od pasivní diplomacie vnucování svého programu protivníkovi. Bez střízlivého poznání totálního nepřátelství Západu a závěrů z toho učiněných před nás výsledky voleb v USA staví nejen otázku existence ruského státu, nebo Ruska, ale samotné ruské civilizace.

Existuje názor, že probíhá rotace (chcete-li, omlazení) globálních elit, m.j. pod praporem omezování globalizace. Co si o tom myslíte?

Globální vládnoucí třída je otevřenou společností a její obnova se děje průběžně po celý čas. Poslední desetiletí se do ní, například, tlačí čínská elita. O průměrném věku nemá co říci, protože není jasné její personální složení, ale jsou v ní lidé orientovaní jak na zachování, tak i na rozpad globálních trhů. Obě tyto zájmové skupiny zůstanou zachovány i po pádu do globální deprese.

Probíhá obnova aktivních politiků, tedy manažerů globálních elit: v této vrstvě, skutečně, rozumní a patrioticky naladění lidé začínají vytlačovat zvlčilé liberály, což reflektuje realitu. Ale na globální elity to má jen malý vliv.

Ruská zahraniční politika, jak se ozývá z TV i dalších oficiálních masmédií, je superúspěšná. V hospodářství jsou „některé“ neúspěchy, což ale není tak hrozné na pozadí syrských a ukrajinských problémů. Máte k tomu komentář?

Já se každý týden účastním debat o zahraniční politice v ruské centrální televizi, ale nesetkal jsem se tam s názorem o superúspěšnosti naší zahraniční politiky. Bylo dosaženo lokálních úspěchů na Krymu a v Sýrii, utrpěli jsme strategickou porážku na Ukrajině. Některé patriotické notečky jsou skutečně přehnané, a topí se ve vlně rusofobské hysterie, takže zkreslení je zřejmé. Podle mého subjektivního názoru, spíše na druhou stranu. V celku je ruská zahraniční politika posuzována naprosto vyváženě.

Proč, s hlediska obyčejného obyvatele na Západě, začala skutečná honba za penězi ruských oligarchů? Děripaska, Rybolovljev, problémy má Sulejman Kerimov, Roman Abramovič. Oni by se přece měli stát „našimi“, ale z nějakého důvodu se nestali?

Pro pány se otrok nikdy nestává vlastním, dokonce ani když jim přinese celé jmění a položí jim je k nohám. Ale jestliže se dokonce srovnává s Hospodinem, tak musí být jednoduše zlikvidován, – čehož jsme, nejspíš, také svědky.

*) „Angličanka sviní“ je obrat v ruštině velmi rozšířený. Tento výrok pochází údajně od slavného ruského vojevůdce Suvorova, kterým charakterizoval vztah anglické královské koruny (královna Victorie) k Rusku – vztah plný podrazů vůči Rusku se strany Anglie, který ovšem trvá už od 16. století a trvá dodnes (viz např. případ Litviněnko, Skripal, atd).

Zdroj: Nakanune.ru

Překlad: st.hroch 181114

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
zajoch
17. 11. 2018 10:59

Články s Děljaginovými úvahami , které st.hroch častěji překládá, považuji za výborné. Z tohoto článku bych chtěla vypíchnout poslední odstavec: „Pro pány se otrok nikdy nestává vlastním, ani když jim přinese celé jmění a položí jim je k nohám.“ Je to trvalá pravda, mnohokrát ověřená a nedokáži pochopit, že si to služebníci pánů nedovedou uvědomit a dovodit z toho důsledky pro sebe a svoji budoucnost. Co jiného než služebníci pánů jsou představitelé západně orientovaných států a liberálové na Východě, ať v Rusku, nebo v asijských zemích. Služebníci pánů smějí žít vždy ve svém služebném postavení a jen dotud, dokud páni… Číst vice »