Domů » P. C. Roberts: Kolik smrti a destrukce nás čeká v roce 2018?

P. C. Roberts: Kolik smrti a destrukce nás čeká v roce 2018?

by Stan
5 komentáře

V celém západním světě zdegenrovala politika v podvod. Žádná západní vláda už dnes neslouží zájmům veřejnosti. S výjimkou několika někdejších sovětských satelitů ve východní Evropě opovrhly západní vlády vůli svých občanů, když proti jejich zájmu přijaly na svá území obrovské počty nejen uprchlíků z washingtonských válek, ale i dalších imigrantů, kteří se za uprchlíky jen vydávají. Ale nejen to. Ohrozily své občany i svou podporou stupňujicí se agrese Washingtonu vůči Rusku, čímž se všeobecný úpadek demokratické politiky mění stále jistěji v cestu k válce.

Saker vysvětluje, že Američané s inteligencí, ctí, odvahou a morální integritou se z amerického národního bezpečnostního establishmentu vytratili, a na jejich místo nastoupili arogantní hlupáci, kteří věří, že:

  1. Můžeme si koupit kohokoli.
  2. Koho si koupit nemůžeme, toho zlomíme násilím.
  3. Koho nedokážeme zlomit násilím, toho zabijeme.
  4. Nic se nám nemůže stát, jsme beztrestní, ať uděláme cokoli.

Scott Bennett oznamuje, že americkým vojákům se do hlav vtlouká propaganda, podle níž je Rusko nepřítel, s kterým budou muset válčit.

Anglosionistické impérium se pokouší zrušit dosud existující dohodu s Íránem, znovu nastartovat pokus svrhnout vládu Sýrie, a v hledáčku západního impéria je též libanonský Hizballáh. Washington vyzbrojuje Ukrajinu, aby jí pomohl zaútočit na odštěpenecké provincie Novoruska. Eskaluje i hrozba Severní Koreji a dokonce i malé Venezuele hrozí vojenská intervence za to, že si chce řídit svůj osud sama, a nikoli být řízena Washingtonem a americkými bankami.

Podle mínění několika pozorovatelů zvýšila ruská velmi opatrná diplomacie možnost, že si ji Washington splete se slabostí a obdaří svět 3. světovou válkou. Tím totiž, že Rusko nepřijímá žádosti odštěpeneckých ruských provincií Ukrajiny sjednotit se s Ruskem, dláždí Washingtonu cestu k takovému vyzbrojení své ukrajinské loutky, aby dokázala dobýt tyto odštěpenecké provincie pro sebe zpět silou. Což by prestiž Ruska zničilo a Washington naopak povzbudilo k dalším agresivním akcím. A tak dříve nebo později Rusku nezbude, než se dlouhodobé výbojnosti USA postavit čelem.

Předčasné ohlášené vítězství Ruska v Sýrii následované stažením jeho jednotek zpět do vlasti umožnilo americkým jednotkám v Sýrii zůstat a znovu se pokusit vládu prezidenta Asada svrhnout.

Rusku by v tom případě nezbylo nic jiného, než své syrské vítězství znovu zopakovat, neboť opak by měl za následek ještě agresivnější činy Washingtonu.

Naděje, že prezident Trump obnoví normální vztahy mezi nukleárními mocnostmi z dob Reagana a Gorbačova, vyprchávají. A tak otázka pro nastupující nový rok je následující: Kdy washingtonská agrese vůči Rusku přeroste v horkou válku? Z hlediska dneška je totiž nepravděpodobné, že by se nový rok mohl stát rokem šťastným. Nikde na Západě nespatříte totiž ani náznak vedení, které by směřovalo k míru a lidskosti.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man

Může se vám také líbit

5 komentáře

Martin (už bez taky m) 1. 1. 2018 - 14:05

Masunta napsal

Zaujala mě myšlenka o předčasném stažení ruských vojsk ze Sýrie. Že k tomu došlo předčasně je tak jasné, až si myslím, že Putinovi o tu zjevnou předčasnost, tedy „předčasnost“ šlo. Z jakého asi důvodu ?
Možná proto, aby pak mohl důrazně zničit i ty zločince, kteří se tam naivně po odchodu ruských vojsk natáhli a tím se snížil přesun džihádistů do jiných ohnisek napětí. Letectvo i rakety jdou dálkové, tedy jakoby stále přítomné a posilování Sýrie vojensky si spolu Putin a Sadat potvrdili. Asi dojte v tomto zlomovém roce 2018 ke kotrmelcům, které by jsme čekali až o několik let dříve.

To byla jen korekce dle potřeb, na vystřídání, atd.
Nevím odkud čerpáte, no ale „Sadat“ asi těžko, nebo se prosím pletu??
Teroristy nadále bombardují a ostřelují, snaží se dále zmenšit jimi dosud kontrolovaná území.
RF v Sýrii velmi efektivně zkouší a trénuje nejen část armády, letectva a loďstva, speciálů, ale také mírové humanitární mise v ostrém konfliktu, uzavírání příměří s různými silami (i to je velmi užitečné natrénovat), dodávky a zabezpečení- jak humanitární pomoci, tak logistika jednotek, etc.
Z „ostře“ odzkoušených zbraní – resp. celých systémů i jejich operativních částí se dovíme jen o zlomku který se odhodlají zveřejnit. Např. zkoušky „REB“ na ostro- ty snad podporuje i Trump svými eskapádami…
Samozřejmě, že i „oči a uši“ zápaďáckých rozvědek šmírují co jen mohou- a nejen ze základen v Kataru, Turecku či prostřednictvím „Izraelských bratří“…

zedde: prosakují info, že se „něco“ chystá na plantáže…
RF se snaží maximálně zefektivnit zachycování zejména tvrdých drog pronikajících na jejich území mj. skrze státy „Střední Asie“.
Velkým nebezpečím v poslední době je pronikání SYNTETICKÝCH DROG které vyvolávají téměř okamžitou závislost. Tady nepochybuji, že špinavci v CIA mají své v krvi a utrpení umazané pracky i v jejich vývoji. Existuje řada preparátů které vyvolávají těžko reversibilní reakce v mozku již po několika aplikacích, ba prakticky okamžitě.
Je proto možné že se „zčistajasna“ budou vypařovat („mizet“) některé „labolatoře na koleně“ a některé „kanceláře“- i s „vědci“- časem všude po světě. Je totiž obtížně zachytitelné něco jako „Zirkon 2.0“ s termobarickou hlavicí – když střelu obtéká plazma.
Začíná situace, kdy válka tajných služeb a „kontraktorů“ přejde do žhavé formy.
Ale asi to bude muset být – coby příslušný „argument porozumění“…

Masunta 1. 1. 2018 - 13:34

Zaujala mě myšlenka o předčasném stažení ruských vojsk ze Sýrie. Že k tomu došlo předčasně je tak jasné, až si myslím, že Putinovi o tu zjevnou předčasnost, tedy „předčasnost“ šlo. Z jakého asi důvodu ?
Možná proto, aby pak mohl důrazně zničit i ty zločince, kteří se tam naivně po odchodu ruských vojsk natáhli a tím se snížil přesun džihádistů do jiných ohnisek napětí. Letectvo i rakety jdou dálkové, tedy jakoby stále přítomné a posilování Sýrie vojensky si spolu Putin a Sadat potvrdili. Asi dojte v tomto zlomovém roce 2018 ke kotrmelcům, které by jsme čekali až o několik let dříve.

zedd 1. 1. 2018 - 6:36

Narazil jsem na pozoruhodný soupis historie obchodu s drogami a zahraniční politiky USA:
http://www.darkestpatterns.com/colddrugsterror.html
Je toho hooooooódně, jen citace a odkazy, sem tam obrázek.

V podstatě z toho vyplývá, že nejpozději od 60. let se stal obchod s drogami integrální součástí taktické výbavy (nejen) CIA. Ovládnutí mezinárodního obchodu s drogami má především obrovský finanční přínos, prostě kopy a kopice peněz, které se dále užívají jako black budget na další operace, úplatky, osobní obohacení hrdiných agentů, …

Pokud se chlapcům a děvčatům podaří doručit drogu na nový trh, rychle mají pod palcem všechno od lokálních gangů po policejního presidenta – všechny lze vydírat (pardon vytěžit), protože na všechny mají špínu.

Další tváří obchodu s drogami jako zbraně je úmyslné zamoření cílové země nejlépe heroinem. Následná epidemie dost výrazně nebohou zemi oslabí. Tohle bylo použito proti Číně v 19. stol., Indočíně ve 20. stol. a stále je používáno proti Rusku, kam jde solidní část vývozu afghánské produkce heroinu. To je jeden z důvodů, proč tam Ami tvrdnou už 15 let a nechtěj se hnout.

USA kontrolují 90% světové produkce heroinu, u kokainu si nejsem jist, ale bude to jistě pře 50%.

Aby to mohlo všechno fungovat, je třeba zároveň vést navenek co nejtvrdší „válku proti drogám“. Výsledkem je, že USA mají největší vězeňskou populaci nejen per capita, ale absolutně. Sedí tam víc lidí, než v Číně. Cca 60% z nich za držení marihuany …

Óoooo ty Země svobody

Gatta 31. 12. 2017 - 19:38

Mám rád první leden – první den v roce, stejně jako každé ráno a každé nové jaro …
Člověk si vždy může říct: „Třeba ten nový rok bude lepší.“
Je to totiž vždy nová naděje … protože ŽIVOT musí být vždy optimista … jinak by nestálo za to ani vstávat ráno z postele.

Stanovi, všem diskutérům OM a nakonec všem lidem dobré vůle přeji prozaicky hlavně pevné zdraví a dobré rodinné vztahy.
O zbytek se budeme muset zasloužit sami …

Zanechat komentář