P. C. Roberts: Ukradené volby?

@no one
Paní Mičič je jedna z mála, kterou beru a díky za odkaz – zatím jsem jen někde v polovině, ale už teď musím říct, že to, jak v čase od cca 9:15 popisuje groteskní obrazy mi velmi ladí s tím, co už v roce 2004! popsal Pjakin (a o tom málokdo ví, protože tehdy ještě nebyl ani internet natož povědomí o „nějakém“ Pjakinovi) v článku „O mistrech křivých zrcadel„. V něm m.j. říká:

„V těchto programech jsou výkony umělců založeny na zesměšňování negativních stránek našeho života. A lidé, kteří poslouchají různé „ininy“, „petrosyany“, „zadornovy“ a další „Evdokimovovy“, se srdečně smějí, jak humoristé popisují naši realitu. Ale v tu samou dobu existuje jasný vzorec: čím více se lidé smějí výkonům těchto humoristů, tím horší je život, čím horší je život, tím více humorných programů. Proč ? Zdá se, že nárůst těchto programů závisí na kvalitě života: koneckonců, ve společnosti musí být zesměšňováno stále více neřestí , což se zdá být dobrou věcí.

Zdá se, že …
Celý bod je jen takový „jako“. Faktem je, že všechny tyto humorné programy a činnosti tvůrců takzvaného „mluveného žánru“ jsou mocným nástrojem pro řízení společnosti. Toto řízení je založeno na zvláštnostech lidské psychiky, podle nichž zesměšňované zlo nepřestává být zlým, ale jsou odstraněny ochranné bariéry člověka proti tomuto zlu. Člověk není schopen ochránit sebe a ostatní před tímto zlem, protože nevnímá posměšné zlo jako zlo. Proto ten, kdo je vykořisťovatelem všech, parazituje na práci lidí v nouzi za situace že lidé se smějí problémům jejich životů, aby nemuseli do hloubky rozumět příčinám těchto problémů a aby nemuseli bojovat za svá práva. Mechanismus tohoto kontrolního vlivu je nám všem z dětství dobře známý – všichni jsme viděli dětský film „Království křivých zrcadel“ podle stejnojmenné knihy spisovatele Vitalije Georgieviče Gubareva, který je mimochodem laureátem Stalinovy ​​ceny za literaturu. To znamená, že jeho práce nastolila velmi citlivé otázky řízení, které jsou důležité pro budoucnost země.“ 

Na to další, o čem paní Mičič hovoří – a na mysli mám teď hlavně tu zcela výjimečnou konjunkci Jupitera a Saturna ve Vodnáři, ale i tu „starou těhotnou“ (což je umírající Luna, jak bylo předvedeno i při otevření Gothardského tunelu ve Švýcarsku) mám názor už nějakých třicet let a výše vložený odkaz na Pjakina dávám jako potvrzení, proč mi to, co říká on a co ukazuje astrologie, tak ladí! Tak zatím jen tolik.

Oprava: zdroj zde

@no one
Vůbec se neomlouvejte, určitě to tak mělo být – viz můj komentář výše, že mě to dovedlo k článku Pjakina z roku 2004. Váš opravený (původně myšlený) odkaz je moc dobrý, i když paní Mičič tam málo zdůrazňuje, že 30.11. jde o zatmění Měsíce, zatímco 14.12. o zatmění Slunce.

Také nemá vysvětlení pro londýnskou olympiádu z roku 2012 a pro tu scénu s nemocničními lůžky, byť by ho mít měla, protože to byl ten rok, co světu byla vnucena myšlenka o předpovědi „konce světa“ podle mayského kalendáře. A to je událost, která velmi významné astrologické vysvětlení má a právě o ní hovořili Mayové – že totiž pátý přechod Venuše přes Slunce bude posledním znamením konce, samozřejmě ale konce jednoho velkého cyklu – a transformace. A dalo by se toho doplnit mnohem, mnohem více, tak či tak je radost tu paní poslouchat!

Ještě k tomu zatmění Měsíce na ose Blíženci-Střelec a tedy pod vládou Merkura: D. Trump je Blíženec (byť s dominantním obsazením znamení Raka), ale je tady ještě taková věc, že Spojené státy (také Rak) mají Ascendent v Blížencích . Takže to odhalování informací atd. o čem paní Mičič hovoří v souvislosti se zatměním Měsíce, se ve velkém bude týkat Spojených států. Co říká o současné době Slunce ve Štíru, to by se mi sem doplnit nevešlo.

Děkuji a neomlouvejte se – všechno je vždy tak, jak má být.

Tak už nevím, ale zkusím ještě do „čtvrtice“ – ZDE A když se konečně povedlo, tak kromě té „Staré Luny“ je tam hodná pozornosti ta symbolika Fénixe (Štír) a hlavně symbolika Kozoroha (Pan), nemluvě o symbolice Jang a Jin.

@ no one
Když dobře počítám, v této diskusi je 19 komentářů mých, když k tomu přidám i Vaše, tak všechny jsou přijímány negativně. Můj názor je, že není věcí majitele stránek, aby to řešil, neboť ten naopak potvrzuje, že je pro prostor pro svobodu projevu, soudný člověk však z toho musí vyvodit takový závěr, že se nebude cpát tam, kde ho nechtějí (a tím mám na mysli sebe). Pokud to za sebe mám uzavřít, tak „Stokrát nic umořilo vola“. A jestli mi to diskusně nevyjde ani jinde, tak vo co go? Život není jen o internetových diskusích…. A po té spoustě let psaní článků a diskusních komentářů – možná už stačilo a možná je třeba prostor přenechat těm, co jsou „inteligentní“ natolik, že každý jiný názor zašlapou a ještě se u toho cítí být jako vítězové nad všemi….

Tak za sebe si už jen dovolím přidat „Jsem dnes stejen, pravím Vám“ – to totiž je taková povzbuzující i vysvětlující opora, když se jeden nehodí ani mainstreamu ani alternativě….

@ No one
Ono je to ještě jinak a po cca dvou letech je to poprvé. kdy to sice neřeknu naplno, ale hodně naznačím. Existuje jeden člověk, kterému říkám „přítel na mailu“ a jak se říká „osel ho povoňal“, když mu ještě na Aeronetu bylo doporučeno, ať si se mnou píše soukromě, když si se mnou tak rozumí. On tu výzvu a s ní nabídku soukromého kontaktu využil a mě intuice říkala, že – ač podobných pokusů byla spousta – že tentokrát tomu zájmu o kontakt můžu důvěřovat. I stalo se a kontakt byl navázán.

A s odstupem času můžu říct, že nejednou to byl jediný(!) kontakt, kde pro mě bylo možné nejen sdílet pohled na světové dění, ale i dostávat informace, které mi do mého pohledu zapadaly/zapadají, resp. doplňují jej – takže „osel povoňal i mne“ Jenže ten člověk má ban (či přinejmenším tvrdou cenzuru) na webech, kde já jsem na tom stejně – s výjimkou zdejšího, kam sice on nesmí, ale já můžu.

Ale pointa – velmi by mě mrzelo, kdyby někdo další následoval jeho „internetový osud“ jen proto, že se mnou snad nějak souhlasí (z toho už i tak mám pocit viny) A druhá část pointy – nazvěme ji loajalitou k někomu, kdo „zůstával i když všichni odešli“. A to ani náhodou není o tom, že já snad mám patent na pravdu, ale pouze a jen o tom, že kritičnost/náročnost k informacím může mít různé stupně.

To samozřejmě neznamená ani to, že moje kritičnost/potřeba informací je stupně nejvyššího, ale přesto je o tom, že lidí, se kterými si mám co říct, je tak málo, že děkuji, děkuji (!) za každého, s kým svůj pohled můžu sdílet.

A úplný závěr pointy – 1) nechci nikoho dalšího stáhnout na mou vlnu a 2) jdu tam, kde ten můj „přítel na mailu“ ještě diskusní prostor má.

PS: Existuje ještě jeden člověk, kterému posílám svůj veliký dík – jmenuje se Antonín a tímto ho velmi zdravím. A samozřejmě děkuji panu Bláhovi – další čestný a dobrý člověk v mém internetovém působení, byť třeba jen pro několik lidí, ale děkuji o to víc, že navíc, bohužel tak, že ve finále ke škodě za vstřícnost. Ale co už – buď budeme pravdiví tak, jak to cítíme, anebo když to vadí (a škodí) tak je třeba přinejmenším (či hlavně?) v rámci ohleduplnosti odejít.

PPS: To ale neznamená, že pro tyto stránky už nenapíšu žádný článek – že ho mnozí brát nebudou, to nic nemění na tom, že vůči panu Bláhovi by takový můj postoj byl nefér (rozuměj: nevděčný)

@no one
Ještě jeden komentář do této diskuse přidám (do jiných zde už vstupovat zcela jistě nebudu) a přidám pouze a jen jako reakci na Vás s tím, že tyto stránky to už unesou, protože 19 či 20 mých komentářů, to už je jedno.

Protože mi jde především o informace, tak nejdříve budu reagovat na Vaše PS: Pokud jste pochopil, o čem bylo datum 4.12.2018, tak díky moc za to, protože najednou i já mám jasněji v tom smyslu, že ono nešlo tolik o Bidena jako o K. Harrisovou – a světe dive se – o senátorku za Kalifornii!!!! Zajímavá je v této souvislosti i věta, která na mě po informaci od Vás vyskočila v tomto odkazu:
https://www.teraz.sk/zahranicie/volby-usa-system-volieb-prezidenta-sp/504958-clanok.html

a je to věta zcela v závěru a zní takto:
„V prípade, že by zvolený prezident v období medzi voľbou a inauguráciou zomrel, stáva sa prezidentom zvolený viceprezident“.

Když se podíváme blíže, kdo je K. Harrisová, tak nám vyjde m.j.toto:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamala_Harrisov%C3%A1

A jaká je souvislost? Tu kdysi popsal Oleg Carev, neúspěšný a tvrdě zbitý kandidát na ukrajinského prezidenta: „Moji američtí židovští příbuzní odmítli uznat mé známé v Dněpropetrovsku, když zjistili, že jsou to chabadové.“

O co jde Dnětropetrovskem (a celou Ukrajinou) to už pochopili mnozí (naposledy Kolomojskij, o jehož obratu směrem k Putinovi psal m.j. i J. Kadubec s důrazem na prohlášení Kolomojského, že Západ ať si nachystá pampersky, protože z ruských tanků se opět jednou po.ere), ale pointa je v tom, že to, co v roce 2018 připadlo na 4. prosinec a kde se Trump naplno projevil, to letos připadne na 5. prosinec.

Což je doba po zatmění Měsíce a dále doba před zatměním Slunce toho 14. 12., kdy se mají sejít ti volitelé a rozhodnout o amerických volbách. 4.12.2018 se Trump vyjádřil velmi jasně, letos ale stejný den připadá na 5.12. – tak uvidíme, jestli Harrisová nebo Trump….

A až teď druhá část mojí reakce – velmi, velmi Vám děkuji! Ale ať tady není od dvou lidí „předěkováno“, tak už si to nechám jen pro sebe a komentovat to už nebudu – mě už bohatě stačí, že „někde v dáli“ jsou lidé, se kterými jsem na stejné vlně (a věřím, že to máte podobně a že ani pro Vás to není málo).

Oprava: samozřejmě 6. prosinec 1941!, viz i zde
https://outsidermedia.cz/nezapomenme-na-6-prosinec-1941-neporazitelna-armada-uz-nebyla-neporazitelna/