P. C. Roberts: Washington izoluje neexistence diplomacie

Současně s pádem Sovětského svazu padla i poslední překážka pro americké dychtění být jedinou supervelmocí světa. Neokonzervativci, kteří se právě v době pádu SSSR dostali ve Washingtonu k moci, využili příležitost a nahradili diplomacii hrozbami a nátlakem. Neslavný příklad této změny pochází z času režimu Bushe ml., kdy náměstek ministra zahraničí Armitage vzkázal Pakistánu: „Dělejte, co se vám říká, nebo vás zbomabardujeme zpět do doby kamenné.“ A Pakistán tehdy skutečně udělal, co mu bylo nařízeno.

V případě dnešního Ruska se tato hrozba jeví poněkud nestřídmá, a to z toho důvodu, že Rusko by dokázalo bombardování Americe vrátit. A tak se washingtonská hrozba zredukovala na: „Dělejte, co se vám říká, nebo na vás uvalíme sankce.“

Sankce jsou vyjádřením hegemonie jedné země nad druhou. Jsou vyjádřením toho, že ten, který sankce uvaluje, se cítí být povolán k tomu, aby ostatním suverénním státům říkal, co mají dělat, respektive nést následky v případě, že se diktátu postaví.

Ve chvíli, kdy Amerika získala pocit, že je jedinou supervelmocí světa, staly se sankce důležitým instrumentem její zahraniční politiky. Clintonův režim nasadil sankce proti Iráku. A když OSN poté oznámila, že tyto sankce zabily půl milionu iráckých dětí, položil novinář Lesley Stahl v televizním programu „60 minut“ tehdejší ministryni zahraničí M. Albrightové otázku, zda americké sankce mají cenu půl milionu dětí. Načež se dočkal této odpovědi: „Ano, tu cenu mají.“

Stejně dnes američtí sionisté uvažují, pokud jde o Palestice, jak to za všechny vyjádřil i jeden z izraelských ministrů: „Děláme ve své oblasti totéž, co dělali Američané s rodilými Američany, zvanými Indiáni.“ Nu a protože oba státy spojuje zločin stejného druhu, vetuje dnes Washington všechny akce OSN proti izraelským zločinům na Palestincích. A kdyby se dnes Lesley Stahl zeptal washingtonské vlády, zda její zájmy mají cenu sedmi zemí, které Amerika zničila jen v tomto novém 21. století, určitě by se dočkal stejné odpovědi jako kdysi od M. Albrightové: „Ano, tu cenu mají.“

Kdykoli se nějaká země nepodřídí rozhodnutím Washingtonu, uvalí na ni Washington sankce. Dnes jejich tíhu nesou na sobě Írán, Severní Korea, Rusko a Venezuela – a Washington navíc nutí další země, včetně jeho eropských spojenců, aby též na všechny strany uvalovaly sankce, jinak Washington uvalí sankce i na ně samotné.

K čemuž dochází právě v těchto dnech, kdy Trump, veden svými izraelskými neokonzervativními agenty, stáhl americký podpis z íránské nukleární dohody, podepsané USA, Íránem, Ruskem, Čínou, Francií, Británií a Německem, a svým evropským vazalům, na předmětné dohodě též podepsaným, vzkázal: „Když svůj podpis z íránské nukleární dohody nestáhnete stejně jako my, uvalíme sankce i na vás.“

Tohle už je ovšem strava těžko stravitelná nejen pro vlády evropské, ale i pro vládu britskou, jež všechny dohromady poctivě slouží Washingtonu jako vazalové už od roku 1945. Rebelii lze cítit i slyšet na celém kontinentu, a též oficiální figury EU říkají, že nadchází čas na to, aby Evropa sledovala své vlastní cíle a nikoli cíle Washingtonu.

Je tahle rebelie trvalá, anebo jde jen o hru oněch evropských vůdců, kteří si s její dopomocí chtějí na Washingtonu vynutit vyšší všimné, než od něj pobírají dosud? A pokud tak tomu opravdu je, kolik bude muset Washington z kapsy vytáhnout, aby tuto evropskou rebelii utišil?

Vladimír Putin po léta polykal hrozby a urážky a čekal, kdy washintonská arogance jeho evropské impérium rozloží. Možná se mu za jeho trpělivost právě teď dostává odměny. Náznaky izolace Washingtonu od zbytku světa totiž nelze přehlédnout. Washington např. nařídil Indii a Turecku, aby nekupovaly ruské zbrojní systémy, ale obě tyto země Washingtonu vzkázaly, že jeho vměšování odmítají a hodlají ve svých nákupech v Rusku pokračovat. Předseda Evropské komise Juncker řekl, že pro Evropu nadešel čas, aby znovu navázala vztah s Ruskem a ustala s útoky na ně.

Obrátí se tedy EU, jež je výtvorem americké CIA, proti Washingtonu?

Je to možné. Washington pohrozil Německu sankcemi, jestliže se bude i nadále účastnit projektu North Stream 2, který má přivádět energii z Ruska do Evropy. Čímž dal samozřejmě najevo, že nedostatek energie v Evropě je pro něj lepší alternativou, než když je Evropa energeticky závislá na Rusku. Protože závislá, a to ve všech směrech, může být jedině na Spojených státech.

Německá kancléřka Merkelová, dlouholetá washingtonská loutka, oznámila, že Spojené státy přestaly být spolehlivým politickým spojencem, a že Německo „potřebuje vzít svůj osud do svých vlastních rukou“. A poslední průzkum veřejného mínění prokázal, že s tímto jejím prohlášením souhlasí 82 procent Němců.

Může být totiž ještě něco bizarnějšího i bezradnějšího, než je politika, vyhrožující nejen potenciálním či vymyšleným rivalům, ale i svým vlastním spojencům?

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man

6
Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
6 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
4 Autoři komentářů
IrenaLiLDanaGatta Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Gatta
Člen
Gatta

Před časem trefně napsal jinde jeden komentátor:
„Lidé se dělí na dobré a špatné. A o tom, kteří jsou kteří, rozhodují ti dobří.“

No … ale my víme, že o tom kteří jsou kteří, rozhodují ti, kteří mají větší moc a větší sílu. … aby sami sebe mohli označit za ty „dobré“.

Dana
Člen
Dana

Opravdu nevim, proc by mely Spojene Staty obchodovat s nekym, kdo v jinych oblastech Ameriku podrazi. Ono se to stejne deje, jen se zmeni priority a obchod pod sankcemi je selektivni.
Dle mnohych americkych analytiku se Spojene Staty odvraceji od Evropy a smeruji sve aktivity na druhou stranu, na Vychod, do asijske casti sveta. Evropa je uz dle nich ztracena a islamsky vliv v budoucnosti znici poseledni basty zapadni civilisace. I mne nekdy pripada, ze se budou Evropane postupne nahrazovat jinymi narody, ktere maji jinou mentalitu a jiny svetonazor. Vrati se mentalni stredovek rizeny novymi nastroji technologie.

LiL
Člen
LiL

Nejsem příznivcem velmocí,ale jak se říká,, važme si nepřátel,které známe,, Nikdo není schopen říci co dnešní vývoj vygeneruje za sílu,která bude určovat dění ve světě.

Irena
Člen
Irena
Člen