Zakázali v nich rozprodávat státní pozemky. Divoká příroda bude převažovat – jen neřekli kdy. Ministr a ředitelé NP nesmí s její ochranou otálet.
Tisková zpráva Hnutí DUHA
pátek 2. prosince 2016
Poslanci dnes schválili nová pravidla pro české národní parky. Nastavili přesná pravidla péče o jednotlivé zóny ochrany přírody. Jasně deklarovaným posláním národních parků bude nyní ochrana divoké přírody na více než polovině území každého z nich. V zákoně ale chybí konkrétní termíny, kdy má být tohoto cíle v jednotlivých národních parcích dosaženo. Chybí i minimální rozlohy území divoké přírody, pod jejichž hranici nesmí být divoká příroda zmenšena. To znamená, že i některá z dnešních nejcennějších území národních parků by mohla ztratit ochranu.
Poslanci ale naopak schválili úplný zákaz rozprodeje státních pozemků na celém území národních parků. Návrh, který zabrání dalšímu převádění pozemků do rukou developerů a tlaku na novou výstavbu, předložil poslanec Jiří Junek z KDU-ČSL. Již dříve jej podpořil poslanecký klub TOP09 a Starostové a sněmovní výbor pro životní prostředí. Poslanci nicméně nepřijali několik dalších záruk, které by ještě více posilovaly ochranu krajiny před nevhodnou nebo nadměrnou zástavbou [1].
Zákon jako celek nakonec získal drtivou většinu – hlasovalo pro něj 121 poslanců. Proti zákonu bylo jen 22 zákonodárců. Jednalo se o poslance ODS, část KSČM a čtyři jihočeské a západočeské poslance ČSSD. Po schválení Sněmovnou bude návrh doručen do Senátu, který má na jeho projednání lhůtu třiceti dní.
Poslanci také dnes schválili druhou novelu zákona o ochraně přírody, která zastaví nesmyslné platby státní Agentury ochrany přírody a krajiny státnímu podniku Lesy ČR za „újmu“ vzniklou ochranou přírody. Lesy ČR si například účtovaly kolem 2,5 milionu korun ročně za to, že netěží dřevo v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Celkem takto dosud nárokoval státní podnik Lesy ČR po státu kolem 100 milionů korun ročně.
Další pozměňovací návrhy, které by daly záruky ochraně divoké přírody a ještě lépe chránily krajinu před nevhodnou zástavbou, podpořili poslanci TOP09, KDU-ČSL a hnutí Úsvit. ODS, ANO a větší část ČSSD a KSČM ale jejich přijetí (s výjimkou již zmiňovaného návrhu na úplný zákaz rozprodeje státních pozemků v národních parcích) znemožnili.
Poslanci jasně odmítli všechny pozměňovací návrhy, které by ochranu divoké přírody a krajiny oslabily. Jejich předkladateli byli Jan Zahradník a Petr Bendl z ODS, Jan Klán z KSČM a Martin Kolovratník z Hnutí ANO [2].
V právě schválené novele chybí důležitá ustanovení do kdy bude dosaženo deklarovaného cíle chránit alespoň na polovině území národních parků divokou přírodu. Proto musí ministr Brabec a ředitelé parků po schválení Senátem a podpisu prezidenta stanovit, kdy a na jaké území se budou rozšiřovat zóny divoké přírody, aby tento cíl nezůstal jen prázdnou deklarací.
Například v národním parku Šumava je podle vědeckých zjištění možné vyhlásit zóny divoké přírody přibližně na polovině území již dnes [3, 4, 5]. Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) nedávno upozornila, že má-li Šumava splňovat mezinárodních kritéria pro národní parky (kategorie II dle klasifikace IUCN), musí zvětšit rozlohu území ponechaného samovolnému vývoji neprodleně na 30 % plochy národního parku a stanovit závazný harmonogram pro další rozšiřování takového území na nejméně polovinu rozlohy NP do roku 2030. Jasný výhled, kdy bude naplněn cíl národních parků, by měl ministr a ředitelé stanovit i v případě Podyjí, Krkonoš a Českého Švýcarska.
Za národní parky se zasadil také silný hlas veřejnosti, která se postavila za důslednější ochranu tamější divoké přírody před kácením i jejich krajiny před další zástavbou. Hnutí DUHA na jaře Sněmovně předložilo petici za dobrý zákon o národním parku Šumava. Peticí, kterou podepsalo již téměř 62 000 lidí, apelovalo na začátku října spolu s významnými kulturními osobnostmi také na ministra Richarda Brabce [6].
Ochrana divočiny také přináší v národních parcích podnikatelské příležitosti v šetrné turistice a tím i pracovní místa [7].
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Nová pravidla pro národní parky přinášejí velký posun k lepšímu v ochraně přírody. Většina každého českého národního parku má být určena pro ochranu divoké přírody a zároveň z ní nebude automaticky vyloučen vstup ohleduplných návštěvníků. Novela zákona ovšem neříká, do kdy se to má stát, zda za pět či sto let? Ministr Brabec a ředitelé parků nyní musí bezodkladně stanovit, kde a do kdy bude území pro divočinu a šetrnou turistiku rozšířeno.“
Martin Voráč, expert na ochranu přírody Hnutí DUHA, řekl:
„Poslanci odhlasovali nová pravidla pro národní parky, podle nichž je jejich hlavním posláním ochrana nerušené divoké přírody na více než polovině území. Novela zákona ovšem neříká, do kdy se to má stát, a neobsahuje ani dostatečné podmínky pro ochranu území s dnešní divočinou. Mohlo by se tedy stát, že některé z dnešních perel národních parků, jako je Rokytská slať na Šumavě, Labský důl v Krkonoších nebo okolí Pravčické brány v Českém Švýcarsku, ztratí ochranu.Nová pravidla však znamenají krok vpřed – přiblížili jsme se standardům zcela obvyklým v mnoha evropských zemích. Například v Národním parku Šumava je podle vědeckých podkladů možné chránit divočinu na polovině území ihned. Ani v dalších národních parcích, jako jsou Krkonoše nebo České Švýcarsko, by nemělo být naplnění cíle odkládáno o více než třicet let. Budeme nadále pozorně sledovat, jak se to bude politikům a úředníkům dařit. Poslanci schválili úplný zákaz rozprodeje státních pozemků v národních parcích. To je klíčové opatření, které omezí tlak na další zástavbu. Ani to ale nestačí k přísnější regulaci zástavby, která je dnes především na Šumavě a v Krkonoších enormní. Ministerstvo životního prostředí i správy parků musí využít všech dostupných možností, jak krajinu národních parků ochránit před developery.”
Poznámky:
[1] Poslanci nepřijali například omezení dalšího rozšiřování zastavěného a zastavitelného území obcí v národních parcích nebo zákaz, který by další stavby ve volné krajině národních parků umožnil pouze na základě výjimky udělené správou národního parku. [2] Například Jan Zahradník (ODS) se pokoušel prosadit vyškrtnutí věty, že cílem národních parků je “zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů” a chtěl umožnit kácení i v nejpřísněji chráněných zónách. Petr Bendl (ODS) zase navrhoval zrušit předkupní právo státu k nezastavěným pozemkům, což by umožnilo developerům je od soukromých majitelů vykoupit. [3] http://www.hnutiduha.cz/
mi se líbil nápad jednoho zeleného aktivisty, který se svých zelených papalášů na státně-dotačních drogách nebál a přinesl nápad, jak zachránit tř. Šumavu – nechal by ze Slovenska dovést tak okolo 300/400 medvědů ( to by asi nemusel být problém, protože tahle chlupatá zvířátka jsou na Slovensku už snad všude, takže těch pár stovek darovaných bratrům pepíkům by je rozhodně enviromentálně nepoložilo) no a pak by rozjel projekt za asimilaci a záchranu medvěda hnědého na Šumavě – ta představa, že pepík z Práglu potká někde u své přeplácané milionářské chalupy huňáče, který ho klidně i rozpáře, by mohla docela uhasit… Číst vice »
Zákaz prodeje státních pozemků na Śumavě je výborný, nová výstavba by tam v podstatě neměla existovat. Velmi problematický je naopak úsilí u šíření bezzásahových zón- nejde o žádnou ochranu přírody, ale o ochranu umělé monokultury smrku. Zelení by se měli aspoň trochu seznámit s ekologií. Ponechání smrkovách porostů v nízkých polohách znamená opakování kůrovcových kalamit, díky více generacím kůrovce a nižší odolnosti monokultury. Ustavení přírodní rovnováhy a náhrada původním typem lesa bude trvat i víc než tisíc let.
Já bych tu chtěl poděkovat těm poslancům KSČM, kteří návrh podpořili.