… я так давно не видел маму…
Jedna z mých nejoblíbenějších. Všimněte si tváří lidí v sále, pláčou, jsou dojati a potom tleskají ve stoje. A nejen diváci – „Celý orchestr pláče, celý sbor pláče, a on stojí a zpívá slova, která pro každého mají tak ohromný význam“, vzpomíná Konstantin Orbeljan.
Převzato z ostrova Janiky
Myslím, že si skvostný ruský baryton zaslouží pod svojí písní i komentář. Krásně zazpívaná píseň je z koncertu nazvaného Písně válečných let. Dočetla jsem se, že právě tato píseň je z pozdější doby a časově by se tedy z koncertu vymykala, ale obsahem do něho patří. Celý koncert je zaznamenán například zde: https://www.youtube.com/watch?v=DNoA1i7jLP0 , ale existují i jiné záznamy V některém ze svých rozhovorů o koncertu Dmitrij řekl, že s ním vystupoval na mnoha jevištích světa a všude měl velký úspěch, lidé aplaudovali, ač třeba ani slovům nerozuměli. Slzy ruských diváků jsou vidět při mnoha písních. Poslední boj je až… Číst vice »
Poslední boj tohoto ruského krasavce, majitele nádherného hlasu bohužel skončil v prosinci loňského roku.
Dmitrij svůj boj dobojoval. Ale jeho oba rodiče žijí. Představuji si jak jim musí být, když ztratí jediného a tak úspěšného syna. Tatínek Alexandr je velmi hudebně nadaný, rovněž s krásným hlasem. Nedávno jsem viděla jakýsi záběr s oběma rodiči, když dostávali nějaké vyznamenání za to, že vychovali světově úspěšného syna. Mylím, že to jim neměli dělat, jenom rozjitřili jejich bolest. Tatínek se tam rozplakal. Maminka vypadala o něco statečněji. Oba se prý po té tragédii uzavřeli do samoty.
Pro ilustraci dávám video, kde zpívá otec Alexandr
https://www.youtube.com/watch?v=tlZts0HqxMo