Nějak se našim umělcům a intelektuálům ztratil zdravý selský rozum se smyslem pro proporce. V nebi nemají podle nich asi nic lepšího na práci než řešit prezidentské volby v České republice.
Prezidentské volby skončily, pěstování nenávisti pokračuje. Jak také jinak. Pražská kavárna hýčká své démony pečlivě již mnoho let. Podvědomě dobře tuší, že kdyby „pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí“, zhroutil by se jim jejich vnitřní svět. Nemohou ani polevit, protože démon nenávisti je nenasytný, nikdy nemá dost. Zmocňuje se postupně čím dál víc vnitřního světa každé lidské bytosti, která mu poskytne prostor a v důsledku toho se projevuje i navenek histrionským chováním s poruchou vnímání reality. Dříve se tomu říkalo hysterie, dnes se tomu mnohem vhodněji říká „histrionská porucha osobnosti. Podíváme-li se totiž na význam slova histrion = herec, kejklíř, komediant ZDE a charakteristické rysy histrionské poruchy osobnosti (teatrálnost, přehnaný projev emocí, sebedramatizace), jako bychom se dívali na náš virtuální svět zprostředkovaný médii. Posuďte sami:
František Skála, výtvarník:
Zdroj ZDE
Jan Hrušínský, herec a ředitel Divadla Na Jezerce píše svým zemřelým rodičům:
Zdroj ZDE
Marek Orko Vácha, katolický kněz :
Zdroj ZDE
Co k tomu říct? Nějak se našim umělcům a intelektuálům ztratil zdravý selský rozum se smyslem pro proporce. Prostý venkovský lid bývá totiž spíše zdrcen neblahými osobními událostmi, jako jsou smrt, nemoc či existenční problémy. Volba mezi Drahošem a Zemanem může tedy zdrtit jen lidi nějak vyšinuté z normálu už proto, že posledních pět let tu byl prezidentem Zeman a nějaký zdrcující přímý dopad na toho kterého občana to zjevně nemělo. Lidé se prostě rodí a umírají navzdory Zemanovi i všem antizemanům. To je skutečný život, a ne nějaký virtuální výplod zdrcené umělcovy mysli.
Pokud jde o některé katolické kněze a jimi organizované modlitby za porážku Zemana, jde snad už přímo o organizované rouhání, které naprosto plete hlavu nejen našim hercům. Nebo se snad nějaký věřící křesťan skutečně domnívá, že v nebi nemají nic jiného na práci než řešit prezidentské volby v České republice a naši zemřelí rodiče sedí napjatě u nebeské televize držíce palce Drahošovi ve svatém boji proti zlotřilým Rusákům?
Škoda, že PRÁVO má patrně výhradní právo na články Jana Kellera, které v něm uveřejňuje. Tedy zkusím jeden obsah volně svými slovy … Před pár dny tam moc pěkně rozebíral, že demokracie je pouhý střet většinou skupinových ekonomických a jiných zájmů a ne osudový souboj Dobra se Zlem. A že při střetu normálním zájmů se dá při snaze a rozunm vždy najít nějaký koncensus nebo kompromis. Pokud ale někdo pojme kampaň jako boj Slušných se Sprostými – jako souboj Lásky s Nenávistí – kde samozřejmě ON je na straně „správných hochů“ proti nějaké té Říši Zla … tam nikdy není… Číst vice »
To mi nedá, to musím.
Zase si dam velkou Kurdovku.
Natáhl nám brka Mirda Šlouf. Ne ze bych mu to přál, to bych si nedovolil, ale systemovi lubrikanti, vyklouzove a vychcijoni mi vždycky lezli na nervy.
Bozi tzv. mlýny vůbec vynechávám. Jenom opium českých trampů.
Znovu jsem vzal do ruky a začal číst Haškovi Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona.
Po Švejkovi asi to nej, co napsal.
Podle popisu se toho za těch sto let (pominuli kulisy) moc nezměnilo, ale novináři a pisálkové nebyli ve svém souboru taková snůška prodejných polovzdělaných idiotů.
Hašek není dnes in. proto doporučuji, je krásné si přečíst, jak za Haška vypadalo „utrpět morální vítězství“.
Dějiny strany a Švejka vedly dlouho LEVNEKNIHY , ale nedávno vyprodaly. Vzpomněl jsem si na na Obecní volby před několika léty, když Kubice zveřejnil ,,šokující zprávu“. Naštěstí knihovny ještě Haška (na rozdíl od Hanzelky a Zikmunda) nevyřazují. Ba, dokonce některé části Dějin jsou zdarma ve formátu pdf. Ale pozor, jeden takový zdarmaweb po mně nechtěl peníze, stačilo mu jen číslo karty , jméno, příjmení a přístupové heslo…
K poslechu nabízí Rozhlas půlhodinku z Dějin:
http://www.vltava.rozhlas.cz/jaroslav-hasek-z-dejin-strany-mirneho-pokroku-v-mezich-zakona-a-obecni-volby-5984093
Nikdy bych nevěřil, že za sto let se změní tak málo.
Orinoiko – Kurdovku – že jejich spolupráce s|USA zaváněla nechutným problémem bylo jasné, ale co takhle nějakou úvahu Kurdského specialisty o dalším vývoji v souvislosti s touto Kurdskou otázkou … ?