Práskači, disidenti a jejich pomocníci 2

Kresba: Cecílei Kudělová Dokud vědci budou účastníky patentu na věčné časy na brokolici s s protirakovinovými látkami, pokud budou naši myslitelé přesvědčeni, že hodnota knihy je vyjádřena její cenou, dokud lidé, co mohou žít z jiných prostředků, si přejí být placeni za báseň, píseň nebo hudební skladbu, nikam se nepohneme.


Je skutečně dobře, že Chelsea Manningová byla propuštěná na svobodu. Video amerických zabijáků mám neustále před očima. Jsem vděčen, že mi je Chelsea a Assange pomohli otevřít po všech těch večerech zpěvu o balíčku čokolády z Ameriky. Svoboda Manningové je však podmíněná. Podmíněná tím, že kdykoliv může být znova a znova předvolána k výpovědím v případu Juliana Assange. Nemám pochyby o tom, že jediná záchrana Assangeho byla ve volebním vítězství Corbyna v Británii či Sanderse v USA. Proto samozřejmě oba jmenovaní zvoleni nebyli a nebudou.

Jde totiž o vše. Práskači byli a budou a jejich morální kredit zasluhuje moji úctu. Myslím tím, jak uvádím v článku Práskači, disidenti a jejich pomocníci, práskače – oznamovatele. Tak, jak slovo whistleblower překládá Google. Assange vytvořil to, co pomohlo Chelsea a dalším být skutečnými oznamovateli. Tedy poskytl servis jinak známý pod jménem nakladatelství Wikileaks. Možná mu chyběl vztah tak často užívaný v amerických detektivkách, vztah právní, ustanovující privilegia mlčenlivosti o svém klientovi.

V době kvantových počítačů zaměřených na “tvrdé cíle” a celkového profízlování společnosti je takové privilegium možná jen pozlátkem na falešném zlatě. Někdy je však lepší pozlátko než nic. Protože Wikileaks je a bude tvrdým cílem všech režimů aspirujících k diktatuře. Cílem těchto režimů je totiž nejen ochrana intelektuálního majetku, copyright, a jeho zpeněžení, ale i potlačení publikace jakéhokoliv odlišného myšlení. Ten boj se vede na široké mediální frontě, právní, odborné i mafiánské. Nejde tedy jen o zveřejňování, jde o omezování svobody projevu a získávání poznatků vůbec.

V roce 2012 začalo omezování svobody internetu, když Sdružení velkovydavatelských domů obvinilo portál Library.nu dříve známý jako Gigapedia z porušování autorských práv a nařízením mnichovského soudu byl vypnut, jak bylo uvedeno ZDE. V Gigapedii bylo možné najít monografie ze všech možných oborů, od přírodních věd přes společenské až k humanitním. Uvádí se, že celkový počet titulů dostupných přes tento portál činil něco mezi neuvěřitelnými 400 tisíci až milionem. Mezi texty bylo možné najít monografie, sborníky, učebnice, mluvnice, příručky i návody, a to od nejnovějších až po stará a dnes již prakticky nedostupná díla. Vedle angličtiny zde byly dostupné texty i v mnoha dalších hlavních jazycích, jako jsou španělština, němčina, francouzština, ale i mnoha dalších. Je třeba najít rovnováhu mezi bezplatně přístupnými informacemi a jejích nedostupnosti pro nedostatek finančních prostředků. Všimněme si tohoto pokusu. Zatím se vyžíváme tím, že nám zadarmo poskytl prostor Facebook. On ten prostor samozřejmě zadarmo není. Nejen že nás FB fízluje, ale předkládá nám falešnou skutečnost, přebytečné zprávy, jen zdánlivou anonymitu.

Ann Pettiforová je ekonomka a zcela vážně mluví o tom, že nutně potřebujeme začít jinak myslet o penězích. Zejména v programu zelené politiky. A hle, její kniha na Kindle Edition za £12.99, paperback za £8.99 je podle mne drahá.

Nebo další kniha od Rifkina.

Nebo Geodiverzita a hydrodiverzita od Cílka a kol. za 315 Kč.

Já neříkám, že 315 Kč je moc, já neříkám, že 315 Kč je více než je hodnota knihy. Jenom vím, že když hledáme lidi s nápady, musíme jim maximálně uvolnit cestu k faktům. Dostal jsem k Vánocům knihu „Sustainable Development in Practice (Azapagic, Perdan). Z pětisetstránkové knihy se pro mne hodí 5 stránek. Toto není jediný příklad. Hledáme-li řešení mezioborové, knih, které musíme absorbovat nebo mít k nim přístup, je mnoho.

Je známo, že nejvíc výtisků má bible. Brzy to bude asi korán v nejrůznějších verzích, od dětských říkadel po tak zvané odborné. Mnoho z nich je zadarmo a jsou házeny do poštovních schránek všech lidí. Když jsem jednu z nich otevřel, byla většina knihy věnována hanobení křesťanství a útokům proti ateistům, poměrně málo stránek oslavovalo islám.

Jako lidé máme unikátní zálibu v utajování skutečností. Podle odborného časopisu Chemistry World je chemických sloučenin více než třikrát tolik, než se původně odhadovalo. Z 350 000 průmyslově vyráběných chemikálií je 50 000 objektem výrobního tajemství a dalších 70 000 sloučenin, jako jsou např. polymery, uniká přesnému zařazení. Zjistit dopad těchto chemikálií na ekosystém a jedince je naší povinností. Věda musí být pro všechny. Občané musí donutit své vlády přestat okamžitě hazardovat s chemickými a biologickými zbraněmi, o jaderných ani nemluvě.

Dokud vědci budou účastníky patentu na věčné časy na brokolici s s protirakovinovými látkami, pokud budou naši myslitelé přesvědčeni, že hodnota knihy je vyjádřena její cenou, dokud lidé, co mohou žít z jiných prostředků, si přejí být placeni za báseň, píseň nebo hudební skladbu, nikam se nepohneme. Jestliže televizní kanál na pornografii dává v době krize programy zadarmo, měli bychom si to nějak uspořádat v hlavě. V budoucnosti, ať jí nazýváme postkapitalistickou, postvirovou, zelenou nebo opět rudou, musíme zajistit volný přístup k informacím, k vědění, umění jako našemu společnému a jedinému bohatství.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Převzato z e-republika.cz

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře