Retro: Komu to tam zítra hodím?

11. 10. 2012

Komu to tam zítra hodím? Z mé obálky už dávno zmizely vládní strany a pidistrany, které ani nebyly schopné naplnit kandidátku, a o nichž nikdo nikdy neslyšel, přesto mi v ní ještě několik lístků zbývá.

„Nevolte vládní strany! Nevolte komunisty! Nevolte socany! Nevolte lidovce! Nevolte veverky! Nevolte zelené! Nevolte parlamentní strany! Nevolte malé strany! Nevolte vůbec!

Volte srdcem! Volte rozumem! Volte přeškrtnutě! Volte přetrhnutě!“, ozývá se ze všech stran.

Jak se v tom má, k čertu, vyznat „prostý občan“, který v potu tváře vydělává na svůj chléb a večer je rád, že usne u fotbalu nebo reality show?

Republika se potápí, a přitom příšerné dilema mám i já, přestože se politikou zabývám dnes a denně: „Když to dám těmhle, možná se tam dostane slušný radní, kterého osobně znám. Ale jejich program se mi nelíbí a dostanou se tam s ním i lidé, kteří moji důvěru nemají. Když to dám těm druhým, jejichž program mi sedí více, budou tam sedět ti tesiloví strejci, co mi za ně tuhle bylo trapně na jakési veřejné akci. Když to dám jiným, kteří se tak hezky a mladě usmívají na předvolebních plakátech, mám skoro jistotu, že to zase splichtí s nenechavou modrou partou.“

Nemám radši zůstat doma? Měl bych se na co vymluvit – novinářská nestrannost, a tak…

Přesto půjdu. A budu volit – svým rozumem i srdcem. A celou tu cestu tam i zpátky si budu nadávat.

Vážení a milí voliči, udělejte to taky tak – běžte volit, neohlížejte se na vypečené rádce, zkorumpovaná média, zmanipulované předvolební průzkumy, nenechte se od nikoho odradit a volte přesně tak, jak to cítíte.