Retro: Koupíme si atom ponorky?

Bacha! Putin zbrojí! Má v úmyslu vojensky obsadit Vyšehrad a Smíchov!

Domnívám se, že nějaká velká světová válka nám nehrozí, vždyť by to byla sebevražda lidstva. Už dokonce ani Čína nepoužívá slavný argument Mao Ce-tunga – ostřím proti ostří – nebojme se světové války, nás Číňanů je mnoho a po skončené válce nás zůstane nejvíc a potom na troskách tohoto zvrhle zvráceného kapitalistického systému vybudujeme spravedlivou společnost.

Svět se ovšem od smrti Velkého Kormidelníka docela radikálně změnil.

Konečně přišla Velmoc (USA) na to, že válčit ve velkém nemá smysl, že to už dnes vůbec nic nevynáší a že je to vlastně prodělečná záležitost. K tomuto náhledu na svět se přidaly i menší velmoci. Nepřidaly se ale malé státečky, ještě jim to holt nedošlo, ty se nadále docela drsně mezi sebou ještě pořád mydlí.

Nejsilnější dnešní velmoc má bohaté zkušenosti s válčením, vždyť ještě v současnosti jakoby ze setrvačnosti „válčí“ ve 134 zemích světa, píše Daniel Veselý. (Tomu se mně ale ani nechce věřit.) Ovšem to jsou války tzv. nízké intenzity, takže nám to ani nepřijde, že by to byly války doopravdické (a ony skutečně jsou opravdické!). Ovšem jak se sluší a patří pořádnou válku za posledního půl století se jim vyhrát nepodařilo. Ani jednu! Od Koreje, Vietnamu, přes Irák a Libyi. Dokonce se nedokázali vypořádat a vyhrát nad pastevci koz v horách Afghánistánu a nad kmenovými vůdci v Libyi či Iráku, o jižní Americe ani nemluvě. Žádné slavné vítězství se nekonalo, sice spousta zbraní se spotřebovala, povraždilo se obrovské množství lidí, ale nevyneslo to vůbec nic, akorát ostudu, pověst válečných zločinců a vrahů a také nesmiřitelnou nenávist většiny států světa. To ani mongolské hordy tak neřádily, mongolské nájezdy nebývaly tak surově barbarské a brutální, a ani po sobě nezanechávaly tak strašně zpustošené země.

Tedy dokonce už i ti Američané na to přišli, ač dost pozdě, po tolika prohraných válkách by i blba napadlo, že pokračovat dál stejným způsobem je idiocie. Bohatli akorát manažeři a vlastníci vojensko-průmyslových korporací. Korporacím vyrábějícím zbraně je úplně lhostejné, která strana válku vyhraje, důležité pro ně je, aby se těch jimi vyrobených zbraní zničilo co nejvíce, aby mohli vyrábět další – ale tahle uvažují nejenom korporace USA, ale stejně tak uvažují i korporace v Rusku a Číně a jinde. A co si nejvíce přejí? Samozřejmě si přejí, aby se furt a neustále alespoň někde válčilo, či aby alespoň vznikaly tzv. hrozby války mezi státy po celém světě, a to i mezi státy docela mírumilovnými. Prostě je potřeba je přinutit, aby kupovali nejmodernější zbraňové systémy. A jak vidíme, daří se jim to. Však na oblbování obyvatel, tedy na koupi televizí a novin a novinářů, mohou obětovat nějaké to promile zisků, vždyť to je naprosto zanedbatelná částka. Jistěže ještě nedávno bylo mnoho lidí zaměstnáno ve zbrojním průmyslu, ale dnes vyrobí tytéž zbraně mnohem laciněji v rozvojových zemích.

Skutečné války velkého rozsahu už dnes nejsou zapotřebí, neboť je mnohem snadnější a výnosnější jiná metoda.

Nějaký redaktor z internetových novin má obavy z vojenského obsazení Česka Putinem. Nač takové obavy? Nač obsazovat nějaké území (francouzské, české, slovenské, litevské, polské…) vojenskou silou? Vždyť to by bylo kontraproduktivní, stačí přece pod rouškou nadnárodních společností koupit banky, rafinérie, vodu, plynovody, elektřinu, televizi, noviny… Proto paranoická představa o tom, že Rusko v budoucnu obsadí střední (či celou) Evropu, jsou k pousmání, i když to tvrdí expert na postmodernu, který ale na vojně určitě nebyl, má modrou knížku neb každý intelektuál má ve své knihovně právě tu modrou knížku, kterou mu zařídil psychiatr s konstatováním, že to má v hlavičce nějak pošahané, přece jinak by nemohl napsat: Bacha! Putin zbrojí! Asi chce vojensky obsadit Vyšehrad a Smíchov. Vždyť obsadit, ovládnout, cizí zemi lze dnes mnohem snadněji, stačí ji ovládat ekonomicky, odpadnou navíc náklady na vedení války.

A ti strašiči Ruskem by se měli občas kouknout do historie, kde by si mohli přečíst, že kozáčtí koně pili vodu ze Seiny a vrátili se domů, aniž by v Paříži nechali nějakého svého místodržícího. A že později jejich tanky dojely až do Berlína? Vždyť to přece nezačali Sověti! To byl pouze důsledek německé rozpínavosti podporovaný západními mocnostmi, ale stejně se taky po pár desítkách let se vrátili domů, kdežto USA jsou ještě pořád v Koreji, Japonsku a i jinde – ti se nevrátili domů, ti zůstali! Ani z Německa neodešli, tam dnes mají na 180 atomových bomb, prý ochraňují německé přátele před případným útokem severní Koreje.

My už armádu vlastně ani k ničemu nepotřebujeme – co by totiž měla chránit? Německé české banky? Německý český průmysl? Vždyť už vše bez války patří cizincům, nemáme co bránit, vždyť nám už nic nepatří, ani ta půda pod nohama už není naše.

No a jakým způsobem lze nejsnadněji ovládnout nějakou zemi? Jednoduché – je potřeba ji zadlužit, dluh je kouzelná metoda jak získat území, nerostné bohatství, dohled nad výběrem daní od obyvatelstva a naprostou podřízenost.

Jakým způsobem se ono zadlužení získává? Je to jednoduché, ba až slaboduché. Vypadá to asi takto: to přijde nějaký lobbista (třeba něco jako Dalík) a domlouvá kšefty. Musel jsem vynechat v dalším textu vulgární a sprosté výrazy, což je dnes velice módní trend mezi „vyššími“ vrstvami, čím větší hulvát, tím působí věrohodněji a tím se prý odlišuje od obyčejného plebsu. Znám pár podnikatelů, a častokrát se musím za to jejich hrubě nevychované výrazivo docela stydět. Takže následuje zjemnělý rozhovor mezi politikem (ministrem či premiérem) a zástupcem zbrojařského koncernu (lobbistou):

-Přišel jsem, abych vám nabídl půjčku od MMF.

-My nechceme žádnou půjčku.

-Jak to, že nechcete, vy nutně potřebujete půjčku.

-Ne, nepotřebujeme.

-A z čeho potom zaplatíte ty dvě ponorky na atomový pohon a s balistickýma raketama?

-My nechceme žádné atomové ponorky, vždyť nás nikdo neohrožuje.

-Dnes ne, ale musíte myslet na budoucnost.

-Ponorky nepotřebujeme, navíc nemáme ani přístup k moři.

-To nevadí, my vám pronajmeme přístav, kde ty dvě atomové ponorky mohou parkovat.

-Nechceme přístav ani ponorky.

-Ale vždyť vám je prodáme za poloviční cenu. Slováci si také jednu koupí a vy ne? A právě na tu koupi vám dáme půjčku, sice jenom na 40 procentní úrok, ale to je přece prkotina. Kupte to, přece nebudeme přelepovat štítky nějakou azerbajdžánštinou či gruzínštinou.

-Ale copak, oni také kupují atom ponorky?

-Samozřejmě! A taky to berou na dluh. Mají překrásné velehory, tam někde vybudujeme v nedaleké budoucnosti pro naše manažery a vlastníky skutečně reálnou Cheneyho Toru Boru a nejenom jednu. Tam v pohodě přežijeme i nukleární apokalypsu. Mimochodem, neobjednáte si také vybudování podobného projektu? Taky na to půjčíme. Vždyť je ve státním zájmu, abyste přežil, pak si to pouze zprivatizujete. Na detailně zpracované plány Cheneyho Tory Bory se můžete podívat na Youtube. Dokonalost sama, tam přežijete v pohodě desetiletí, mám tedy oznámit, že podáte objednávku?

-Tak jo, tu nedobytnou pevnost beru, zapište mne do pořadníku.

-Vraťme se k ponorkám, všichni už vědí, že války se povedou už nikoliv na souši, nýbrž na moři a pod hladinou, válčit v budoucnu budou pouze námořníci, nebudou potřebné žádné hřbitovy a všelijaké Invalidovny, postarají se o to rybičky a rez. Nanejvýše se potom na břehu moře postaví nějaká mohyla.

-A co lidi v těch ponorkách?

-Však o nich mluvím, opakuji: v ponorkách slouží námořníci a námořník je námořník je námořník.

-Proč citujete slavnou Gertrudu Steinovou?

-Ale kde, necituji, ta mluví přece o růži a já o námořnících a to je rozdíl, jinak by mne přece její příbuzní žalovali o zneužití autorského práva. A námořníci jsou a budou dobře placeni, asi tak dvojnásobek průměrného platu, co by chtěli více? Takže domluveni, potřebujete půjčit x miliard, kdy uzavřeme smlouvu o půjčce? Nechcete uzavřít? No tož to budeme muset u vás vyměnit vládu. A jakou barvu si přejete, aby ta revoluce nesla? Tmavě zelenou, no ne? To je barva vojáků. Tmavozelená revoluce, to zní docela hezky.

-No dobře, zavolám náměstka a spolu připravíte podrobnosti koupě, náměstek má plnou moc uzavírat podobné kupní smlouvy.

Samozřejmě to nemusí být ponorky a pevnosti stylu Tora Bora, může to být cokoliv jiného, ale musí to být pěkně finančně náročné.

Předpokládejme tedy, že kapitalismus bude nadále pokračovat stejným stylem vládnutí a stejnými metodami několik dalších desetiletí (že by i staletí?). Podívejme se jaké ale budou výsledky jeho další existence. Peněz je v oběhu neskutečné množství a prý pouze 10 až 15 procent je podloženo ekonomickými výsledky, tedy 85 až 90 procent financí není ničím podloženo, jsou to vlastně bezcenné papírky či čísla vyťukaná na počítači. Majitelé těchto papírků určitě nejsou blbí a jsou si vědomi reality. Co s tím? Mají na to následující řešení: vnucují státům půjčky, které jsou vlastně už dnes nesplatitelné. Po nějakém čase – pět, deset, dvacet let – požádají ony zadlužené státy o splacení dluhu.

Nemáte jak splatit dluh? Ale máte! Vždyť vlastníte území, takže zaplaťte územím.

Je to stejná metoda jako v minulých staletích, nic novátorského, neboť po prohrané válce poražené státy tzv. odstoupily vítězům svá území, třeba Marie Terezie Slezsko, Polsko zaplatilo územím Sovětskému svazu a jako náhradu dostalo německé území. Maďaři snad dopadli nejhůř, ti museli odstoupit třetinu (či dokonce polovinu?) území (Slovensko, Transylvánie…), takových příkladů je v historii spousta.

Takže když banksteři požádají o splacení dluhu, dostanou jako náhradu území státu. Splatilo třeba Řecko už svůj dluh anebo už se za výmaz dluhu vzdalo svých ostrovů?

Splatit dluh vlastním územím? Že je to neskutečné? Ale kdeže, vždyť už to probíhá! Přece polovina území jižních Čech už patří Němcům (Schwarzenbergovi), velká část území bude zanedlouho patřit Vatikánu a kolik už je zakoupeno naší půdy nadnárodními korporacemi, o tom se nevede statistika, ale už je to docela velká část našeho území. A že by do těchto korporací, či jak to nazvat, vkládali finance i Číňané případně Japonci? A copak by to bylo nějak moc fantastické? Nějaký bohatý Číňan bude vlastníkem třeba celé Moravy, no a co? Jenom aby se naši vnukové nedivili. Naše území si vezmou banksteři jako splátku dluhu, to je přece naprosto logické a právně nezpochybnitelné.

A co s tím územím udělají? No promění území států, stejně jako kdysi angličtí landlordi, na golfová hřiště a na lovecké revíry, budou pořádat „hony na lišku“, nebo že by pořádali hony na případné zůstavší obyvatele? To taky není příliš fantastické! A co s pozůstalým obyvatelstvem? Buď se odstěhují do velkoměst do slumů, anebo to vyřeší nějaká běžná epidemie, vždyť zdravotnictví se nám hroutí před očima.

Že je to nereálné? Kéž by!

4.9 7 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Bety
Bety
10. 2. 2021 10:51

Velká škoda pana Kadubce!

Botičky od Diora
Botičky od Diora
10. 2. 2021 10:55

Paní Johnsonová potká paní Smithovou a ptá se ji, jak se má.
„A co děti?“
„Moji kluci jsou v pohodě,“ odpovídá ctěná dáma. „Nejstarší Jack je vojenský poradce na Ukrajině, Willy je v Iráku, Raul slouží na lodi u Gibraltatu, Johny je v sudánském Darfouru a nejmladší Tod je zrovna v Afganistánu, brzy se bude ale stěhovat do Sýrie.“
„A co manžel?“, ptá se paní Johnsonová.
„Ten jezdí po Evropě v rámci přednáškového turné, v němž vysvětluji Evropanům, jak nebezpečně rozpínavý je Putinův režim….“