Retro: Papa, zastav, zastav rozladění světa

Nedávno jsem si listoval v Tomášově evangeliu (apokryfním) a narazil jsem na větičku: Frýgové volají: „Papa, zastav, zastav rozladění světa!“ Což bychom mohli přeložit také jako: Frýgové se modlí: „Veliký Otče, zastav ten nepořádek a zmatek ve světě!“ Nebo ještě jinak, lidově: Frýgové prosí: „Pane Bože, ukonči ten bordel na světě!“

Takže problémy s „rozladěným“ světem nemáme pouze my dnes, i před dvěma tisíci lety byl svět „rozladěný“. A ani za tak dlouhou dobu se nám nepodařilo jej nějak „naladit“. Jinak řečeno – nepodařilo se nám nastolit harmonii.

Čínští komunisté to mají jako první bod svého komunistického programu: „Naším cílem je vybudovat harmonickou společnost.“ Doufejme, že se jim to podaří, zatím to vypadá docela slibně. Pokoušel se o to dříve už i Mao, ale tomu se to nějak nezdařilo. (Mao Ce tung zvaný též Velký kormidelník, *1893 – †1976, dožil se 82 let). Jeho dva velice neúspěšné pokusy o vybudování spravedlivé společnosti skončily naprostým fiaskem a tragédií.

První pokus, tzv. „Velký skok vpřed,“ byl zahájen v roce 1958 a cílem bylo zlikvidovat rodinu, peníze a soukromé vlastnictví. Ve vesnických komunách bylo zakázáno připravovat si jídlo doma. Stravování bylo zajištěno ve společných jídelnách a jídlo bylo zadarmo, což ovšem zapříčinilo obrovské plýtvání a rychlé vyčerpání všech zásob. Nastal hladomor, jemuž dle západních (euroamerických) historiků podlehlo na dvacet miliónů lidí. Místo skoku vpřed to byl velký skok vzad.

Druhým pokusem byla tzv. „Velká proletářská kulturní revoluce“, která proběhla mezi lety 1966 a 1969. Měla to být „plnokrevná revoluce ve jménu dělnické třídy“ proti čtyřem přežitkům – proti starému myšlení, proti staré kultuře a proti starým obyčejům a návykům. Mao – „velký kormidelník“ a „nejrudější z rudých sluncí v našich srdcích,“ uveřejnil krátký komentář nazvaný „Bombardujte hlavní stan,“ v němž se psalo, že lid si má vládnout sám, bez úředníků, bez byrokracie. Cíl to byl zajisté velice ušlechtilý. Lidé, vládněte si sami, jste dospělí a svéprávní, dokážete to přece i bez byrokracie. Měla to být taková jakási lidovláda, či dnešní terminologií přímá demokracie. Úředníků není potřeba, lidé, vyházejte je z jejich kanceláří, neboť z byrokracie se stala nová vrstva pánů. A lidé, hlavně mladí, to dělali. Samozřejmě se to zvrhlo v naprostou anarchii a bezzákonnost. Byly páleny knihy, i vzácné tisíc let staré originály, byla vypleněna muzea a ničeny starodávné umělecké památky a historické budovy.

Rudé gardy bojovaly mezi sebou o to, která lépe brání Maovu revoluci. Různé frakce rudých gardistů se předháněly v usvědčování a terorizování „nepřátel lidu“. Příslušníci té či oné frakce mávali rudými knížkami a vzájemně se násilně napadali. Na jedné straně náměstí mládežníci mávali rudými knížkami a skandovali „Ať žije předseda Mao!“ Na protější straně náměstí stejní mladí lidé mávali stejnými rudými knížkami a skandovali taktéž „Ať žije předseda Mao!“ To jim ovšem vůbec nebránilo v tom, aby se proti sobě vrhli a servali se jako psi. Ještě na nemocničním lůžku v nemocnici dva protivníci se zlámanýma rukama a žebry vykřikovali: „Ať žije předseda Mao!“ Přidali se k nim i sestřičky a i lékaři. Ti ještě dodávali: „Ať zhyne americký imperialismus! Ať zhyne sovětský revizionismus!“

Představme si takovou situaci u nás, tedy přímou demokracii v praxi. Zastánci přímé demokracie přijdou na magistrát, či na městský nebo obecní úřad, vyhážou (a někdy i z oken) všechny úředníky a před budovou spálí veškeré dokumenty, totéž provedou ve školách, u soudů, u pozemkového úřadu, u policie apod. Bylo by to něco podobného, co občas vídáme v televizi při řádění fotbalových fanoušků. Takže se zaváděním přímé demokracie bych byl velmi opatrný. I když osobně bych doporučoval, aby náš český velký kormidelník tak jednou za rok vyhlásil týdenní kulturní revoluci (od pondělka do pátku), neboť zvůle, zpupnost, povýšenost, nadutost a arogance úředníků je do nebe volající. Mládež by se vyřádila a úředníci umravnili.

(Rudá knížka byla publikace vydaná v dubnu 1964 a obsahovala soubor 427 Maových výroků. Odhaduje se, že od jejího prvního vydání bylo vytištěno asi 900 miliónů výtisků, tedy skoro miliarda! Několik Maových citátů z Rudé knížky:

-Ostřím proti ostří. I kdyby za každého amerického vojáka padlo deset našich, stejně vyhrajeme…

-Mládež je čistý papír, na který je možno napsat cokoli.

-Revoluce není slavnostní večeře nebo psaní eseje nebo malování obrazu nebo vyšívání; nemůže být tak uhlazená, nenucená a jemná, tak klidná, vlídná, zdvořilá, ukázněná a shovívavá. Revoluce je povstání, násilný čin, jímž jedna třída svrhne jinou.

-Každý komunista musí pochopit tuto pravdu: Politická moc vychází z hlavně pušky. Bez lidové armády nemá lid nic. Naším principem je, že strana vládne pušce a puška nikdy nesmí vládnout straně.)

Tento pokus o nastolení přímé demokracie způsobil naprostý rozvrat ekonomiky, celá země byla paralyzována a zmítala se v chaosu. No a Mao (spíše Ústřední výbor strany) musel povolat armádu k nastolení pořádku. Členové rudých gard byli posláni na venkov – učit se od rolníků.

Přes tyto hrubé chyby, které Mao Ce-tung udělal za velkého skoku vpřed a za kulturní revoluce, se přesto dosud v Číně těší velké úctě, je například dodnes vyobrazen na čínských bankovkách. Podle průzkumů veřejného mínění 85 % Číňanů je přesvědčeno, že Maovy zásluhy převažují nad jeho chybami. Stejný náhled má i současné vedení KS Číny: „Jeho celoživotní zásluhy o čínskou revoluci zdaleka převyšují jeho omyly.“ Vytvoření Čínské lidové republiky 1. října 1949 mu přineslo obrovský věhlas. Mao zůstal zasloužilým budovatelem státu a vynikajícím vojenským stratégem. A ještě jednu perličku: Největší čínskou řeku Jang-c‘ přeplaval ještě po sedmdesátce. Záběry z plavání přenášely televize, dokonce i naše česká.

U Maa převažují ze 70 procent klady, tedy dobrá rozhodnutí a pouze 30 procent zápory, tedy špatná rozhodnutí. Však také Číňané při rozhovorech se podivují naší evropské praxi. „U vás na Západě vždycky úplně své představitele znegujete, cožpak neudělali vůbec nic dobrého?“ Jsem přesvědčený o tom, že by stálo za to, aby se historikové a esejisté pokusili najít alespoň něco malilinko kladného jak na Stalinovi, tak na Gottwaldovi. O jejich záporech jsou sepsány tuny a tuny všemožných (většinou lživých, pomlouvačných a vymyšlených) studií, knih, románů…, takže o tom už ani nemá smysl psát, toho je dostatek. Informací o jejich zločinech, ďábelskostech a satanství je stejně jako zápisů z čarodějnických a kacířských procesů v církvi katolické. V současnosti hledat na nich a o nich nějaké kladné stránky ovšem není možné z ideologických důvodů, ale za pár let to už zase možné bude. To se potom ale budeme velice velmi divit!

***

Co je tedy prvním předpokladem harmonického světa? Je to střecha nad hlavou, dostatek jídla, plus ošacení proti zimě. Pokud tohle není, harmonie se přes jakoukoliv silnou snahu nemůže konat. Když obyvatelstvo státu má hlad, nemá střechu nad hlavou a třese se zimou, tož v takovém státě je obtížné, ba až nemožné, snažit se budovat harmonickou společnost. Stejně by to bylo marné a naprosto zbytečné počínání.

Takže začněme tím nejdůležitějším, tedy střechou nad hlavou, tedy bydlením. Byl by nějaký veliký problém zajistit každému slušné bydlení? Dle mne by to nějak složitý a obtížný problém nebyl, ba naopak. Jak snadné by bylo zařídit, aby v našem státě neexistoval jeden jediný bezdomovec. Každý z nás si může snadno a lehce spočítat i bez kalkulačky, kolik korun by připadlo na jednoho obyvatele, kdyby se to, co vybudovali a vytvořili komunisté za tzv. totality, po převratu nerozkradlo, nýbrž se rozdělilo stejným dílem pro každého. Vychází to na dva až tři milióny na jednotlivce, tedy i na kojence a nemluvňata. No a za to by šlo přece pořídit snadno takovou menší vilku se zahradou či slušný byt ve velkoměstě. Takže zajistit každému střechu nad hlavou by snadno šlo, jenom chtít! Bohužel, skončilo to v rukách několika málo gangsterů, gaunerů a zlodějů, tedy dnešních vážených, uctívaných a obdivovaných oligarchů.

A mám ostatně takový dojem, že ona i ta Libye musela být zbombardována také hlavně proto, že Kaddáfímu se bytový problém zdařilo úplně vyřešit, v jeho zemi nebyl jeden jediný bezdomovec. Podobné to vlastně bylo i se Saddámovým Irákem a Asadovou Sýrii. Ono by si obyvatelé jiných států mohli pomyslet, že když to jde u nich, proč by to nešlo u nás? Takže takový „vzor“ musel být nutně zlikvidován.

Druhou, stejně důležitou záležitostí jsou potraviny. Nejenom u nás, ale dokonce v celém světě by nemusel nikdo hladovět. Uživit sedm miliard obyvatel světa by nebylo žádným problémem, stačilo by jenom chtít. Potravin je dnes dokonce nadbytek a už dnes by nebyl problém uživit i třikrát více obyvatel, klidně těch 20 miliard bychom zvládli i při dnešních podmínkách. A protože technologie se stále zdokonalují, problém s nasycením světa bude, či měl by být, snadnou záležitostí. Zase by stačilo málo, jenom chtít. V době mého mládí, tedy v poválečné době, každý zemědělec byl navýsost spokojený s 15 až 20 metráky obilí z hektaru. Za padesát let, tedy dnes, je to čtyřikrát až pětkrát více! Pokrok přímo neuvěřitelný.

A tak si ještě zafantazíruji, jak to může asi vypadat za pár desetiletí.

Jako študentíci jsme v padesátých letech, v době „kruté totality“, pěstovali v Petriho miskách vlastní kůži. Odškrábl jsem z vlastní kůže pár buněk a během týdne či 14 dnů byla miska plná mé vlastní kůže. Před asi deseti lety nějaká parta pěti performerů (dokonce v Praze!) si vypěstovala podobným způsobem vlastní svalovinu. Ochutili, obalili a usmažili řízek z vlastního těla a s chutí pojídali. Tato veřejně provedená akce neměla skoro žádný ohlas, akorát krátké zmínky o umělecké performanci byly v nějakém art časopise. Ano, bylo to „lidojedství“! Když si vezmu pár buněk ze svaloviny manželky (či sousedky) a v Petriho miskách vypěstuju tolik svalové hmoty, že to bude na řízek, budu pojídat manželku (či sousedku). No a co!

No a když do velké (Petriho) kádě hodíme pár buněk kuřecího prsíčka, tak za měsíc máme desítky metrů krychlových kuřecích prsíček… Nebo co když tam hodíme kus uzeného? A proč ne, ta chuť uzeného se přidá dodatečně, vždyť příchutě všeho, čehokoliv, už známe jak vyrobit. Dokonce i mně více chutná jahodový pudink, který skutečnou jahodu neviděl ani z rychlíku, neboť ta uměle vyrobená chuť je daleko jahodovější než chuť skutečné jahody ze zahrádky či z lesa. Chutě, tedy ovlivnění chuťových pohárků na jazyku, je dnes naprosto běžná záležitost, dokážeme uměle vyrobit chutě jakékoliv a čehokoliv a v jakémkoliv množství a jsou chuťově lepší než přírodní.

Co vlastně lidské tělo potřebuje k životu? Jsou to bílkoviny (proteiny), cukry (sacharidy) a tuky (lipidy) plus nějaké mizivé množství minerálů, stopových prvků a vitamínů. Toť vše. (Jistěže je možné živit se pránou, ovšem je stoprocentně zaručeno, že čtyřicátý den se takový človíček dostane do naprosto jiné dimenze, tedy zemře hlady.)

Uměle vyrábět bílkoviny, cukry a tuky už není problém, už bezpečně víme jak na to, takže v laboratorních podmínkách to bezproblémově funguje, zbývá vyřešit pouze technické detaily pro uvedení do praktického využití. Třeba pro masovou výrobu masa. Představme si v každé vesnici a v každé městské čtvrti takovou výrobní halu, kde by výroba potravin probíhala za nepatrných nákladů.

Pěstuje dnes někdo vůbec řepu cukrovku? Nebo cukrovou třtinu? Uvádí se, že dnes už je 70 % cukru vyrobeno uměle. Výroba cukru z řepy a cukrové třtiny je ekonomicky nevýhodná, náklady jsou mnohem vyšší než náklady na cukr uměle vyrobený.

Dnešní zemědělské farmy se budou za pár desítek let ukazovat jako skanzeny minulosti. Krávy a prasata a i kuřata a ryby budou k vidění pouze v zoologických zahradách.

Velikou skvělou budoucnost mají mořské řasy. (Nejdříve citace z wikipedie: Mořské řasy je souhrnné označení pro zelené řasy, chaluhy a ruduchy, které žijí ve slané vodě v mořích a oceánech. Řasy absorbují minerální látky z mořské vody, proto mají vysoký obsah minerálních látek a stopových prvků. Mořské řasy obsahují velmi malé množství tuku a některé odrůdy jsou velmi bohaté na bílkoviny. Obsah esenciálních aminokyselin je srovnatelný s obsahem ve vejcích a luštěninách. Dále bylo nalezeno významné množství vitaminů A, C a E; řasy rovněž patří mezi několik málo rostlinných zdrojů vitaminu B12…)

Některé řasy jsou jedlé, ale používají se spíše jako koření či dochucovadla. Četl jsem někde o tom, jak v nějaké japonské restauraci nabídli stovce dobrovolníků, aby ohodnotili kvalitu řízků. Dali padesát řízků z masa vepřového a padesát řízků stejně upravených ale z mořských řas. Nikdo z testovaných nevěděl, zdali dostal řízek vepřový či z řas. Tito degustátoři skutečně nepoznali, který je který. Přesto se řízečky z řas neujaly, i když byly mnohem lacinější. A když tento pokus vešel ve známost v nějakém vědeckém časopise, zvedla se vlna nevole, že přece normální Japonec nebude jíst řízek z podřadných, hnusných, odporných a na pohled ošklivých řas. Přitom bílkovin v řasách je více než ve vepřovém mase (nebo nejméně tolik). Kdyby restauratér zákazníky oklamal a podával řízky z řas jako z vepřového, tak by to skoro nikdo nepoznal. Přitom idiotští japonští rybáři vybíjejí ploutváky (velryby) s požehnáním vlády, přece o takovou pochoutku nemohou být obyvatelé Japonska ochuzeni.

Řasy zvětší svůj objem za 24 hodin na dvojnásobek. Mám kilo řas v kádi a příští den jsou tam už kila dvě, mám metrák dnes, zítra metráky dva – tak rychle se tyto bílkoviny množí. Genetičtí inženýři už upravili řasy k různým účelům. Jedny mají 80 procent bílkovin, druhé spousty sacharidů, třetí spoustu tuků. Dokonce vyšlechtili řasy produkující olej vhodný jako biopalivo, což je mnohem výhodnější než pěstování řepky olejné. Takové řasy potřebují k růstu pouze mořskou vodu a sluneční záření. Co tak vybudovat v nehostinných pouštích obrovské skleníky či gigantická akvária a zavést do nich přívod mořské vody? Hned vedle by techničtí inženýři postavili rafinérie na oddělování bílkovin, jiné na oddělování tuků a jiné na oddělování sacharidů. Zbytky se vhodí nazpět jako hnojivo, bylo by to naprosto bezodpadové hospodaření. Co tak dát finance místo na vymýšlení zbraní na tyto rafinérie? Samozřejmě tyhle geneticky upravené řasy už fungují spolehlivě v laboratorních podmínkách. Průmyslová výroba ve velkém by nahradila plyn a ropu, toho by už nebylo zapotřebí. A těch potravin co by vzniklo! A co se bude pěstovat na zemědělské půdě místo obilí? No co, tulipány, orchideje a sedmikrásky.

Všude čtu, že geneticky upravené potraviny nemáme konzumovat. Ovšem škodlivost geneticky upravených rostlin není zatím nikde vědecky prokázána a silně pochybuji, že se škodlivost někdy podaří prokázat, neboť žádná neexistuje. Přece všechny obiloviny jsou geneticky upravené traviny, všechny ovocné stromy jsou geneticky upravené pláňky a to nikomu nevadí. Akorát se říká místo geneticky upravené, že jsou vyšlechtěné, což je vlastně jedno a totéž. A copak jsou brojleři? Jsou to kuřata geneticky upravená a baštíme je bez jakýchkoliv problémů a potíží. Kdysi jsem zkoušel brojlery, asi pět kusů, převychovat. Nešlo to, uhynula, normální zrní jim prostě nesloužilo, navíc ta jedna přeživší „brojlerka“ už nebyla schopna snášet vajíčka, tedy rozmnožovat se.

Pamatuji kuře z našeho dvoru, takovou polévku jsem už moc dlouho neochutnal, pěkná žluťoučká, však to naše kuře rostlo celý rok, kdežto tohle geneticky upravené je hotové za 40 dnů, za necelý měsíc a půl! A co vyšlechtěné krávy na mléko? 30 litrů mléka denně, to je šílenství takové živoucí továrny na mléko. Samozřejmě jsou geneticky upravené. Stejně tak chov prasat. Běžně se do krmiva přimíchávají růstové hormony. To prý nevadí, a když tak jenom málo. Kdo by si nepřál mít tělo svalovce kulturisty, že?

Samozřejmě jsem proti nadnárodní firmě Monsanto, ovšem ne proto, že prodávají geneticky upravené osivo, nýbrž proto, že mají málem světový monopol a šíleně vydělávají! Ten monopol Monsanta bude nutné zrušit či alespoň omezit. Jsou všelijaké akce proti geneticky upraveným rostlinám, ale protesty by přece měly být konkrétně přímo na monopolní korporaci a ne na rostliny a osivo.

Čínští, indičtí, ruští inženýři (genetikové) nejsou vůbec pozadu, ale pracují v poklidu, nevyhlašují, že něco cosi geneticky změnili, důležité je, že jejich rýže má vyšší výnosy a je odolnější a vhodnější pro pěstování v různých odlišných podnebních oblastech. Takže neupravují geneticky, nýbrž pouze šlechtí (což je ale jedno a totéž).

Většina států se brání v pronikání nadnárodní korporace Monsanto na svůj trh, no není divu. Vždyť Monsanto by tak ovládlo málem celý světový trh s obilovinami. V rámci obchodních předpisů WTO o volném globálním obchodu to ovšem nelze zakazovat, neboť by zavánělo protekcionismem a to nelze, to by odporovalo oněm obchodním smlouvám. Tak se musí prohlásit, že geneticky upravené rostliny do naší země nesmí, to je jediné řešení, které nelze napadnout. Navíc firma Monsanto upravila osivo tak, že jej lze použít pouze jednou, nelze osévat znovu, takže osivo se musí kupovat každý rok nové. Ty fantastické finanční zisky! Genetická úprava je přitom velmi jednoduchá, prostě se gen pro rozmnožování vystřihne. Zajisté genom jejich osiva mají přečtený i v jiných zemích, ale pro ně je nepoužitelný, nemají důvod k takové změně. A nemají také důvod pustit si do své země Monsanto.

***

A jaký je závěr? Když vidíme ty obrovské úspěchy v genetice, v technologiích, v robotizaci, v nanotechnologiích, apod., tak skutečně reálně by šlo vytvořit celosvětově slušnou, prosperující a harmonickou společnost. Jak to, že se to nedaří? Jak je možné, že prosperující země jsou ničeny do základů a jejich představitelé lynčováni a věšeni? Kdo má zájem vnášet do světa disharmonii, chaos a zmar? Většina českých „intelektuálů“ tvrdí, že za vše může Putin, neboť je to kryptokomunista a chce obnovit Sovětský svaz. To on, Putin, měl a má pořád zájem vnášet do světa chaos a anarchii, to on způsobil bombardování a rozbití Jugoslávie, to on nařídil zlynčovat Kaddáfího a oběsit Saddáma (projevila se u něho typicky mongolská krutost!), to on způsobil chaos a demolování Sýrie, to on v Afghánistánu podporuje Tálibán, aby vojákům USA a NATO přinášející mír a svobodu jejich ušlechtilé cíle mařil, to on válčí na Ukrajině, to on způsobil, že počty povražděných jdou do milionů a počty uprchlíků vyhnaných ze svých domovů přesahují desítky miliónů, to on způsobil, že v EU jsou miliony nezaměstnaných a nezanedbatelný počet hladových a spousty bezdomovců, to on podporuje islámské teroristy, to on ruskými rubly zaplatil vítězství Syrizy v Řecku atd., atp. To pouze Putin vnáší do našeho světa demokracie, svobody a křesťanských hodnot to komunistické satanistické Zlo.

U nás působící super intelektuál Klvaňa se podivuje nad faktem, že většina obyvatel Česka „věří víc hanebným lžím ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova než satelitním kamerám a fotoaparátům spojenců v EU a NATO.“ Dále se rozhořčuje, jak je možné, že obyvatelé v naší překrásné zemi, „která je pod vládou zákona a práva ve svobodné společnosti, čili společnosti hodnotově orientované na Západ,“ dává většina lidí přednost Rusku, a „zoligarchizované postkomunistické břečce, kde vyhraje ten s většími svaly a tučnějším bankovním kontem.“

A určitě si Klvaňa ještě povzdechl: Jak může být český národ tak blbý a jak může nemilovat Velkého Zaoceánského Bratra. Tož tak je přesvědčen radarový Klvaňa. A to není ojedinělý zjev, takových u nás máme spousty, od analytika Blistů K. Dolejšího přes geopolitika Romancova až po Jefima Fištejna.

Kdoví, kterou zemi si ti úchyláci zase vybrali ke zničení, tedy vlastně k nastolení demokracie a svobody. Že by Írán? To mi ovšem připadá velice nepravděpodobné, neboť Írán má 80 milionů obyvatel a to je i pro Amerikány příliš moc. No a navíc v případě napadení Íránu by skutečně Izrael byl vymazán z mapy světa.

Závěrem takové shrnutí toho, co je nutné udělat proto, aby svět mohl být harmonický.

Bude nanejvýš žádoucí ustanovit nějaký celosvětový „norimberský tribunál“, který odsoudí privátní bankstery Federálních rezerv, Mezinárodního měnové fondu a Světové banky jako zločince. Další zásadní věcí bude znárodnění bank a strategických podniků. To musí mít pod palcem (kontrolou) stát. Přece nelze, aby desítky tisíc, ba miliony dělníků vytvářely zisky pro nějaké gaunery a zločince, třeba pro takového Bakalu. V takovém státě je něco pořádně shnilého. Na vyřešení by byl dostačující program Syrizy.

A jak píše ekonom František Nevařil: „Soukromé nebo zahraniční vlastnictví kapitálu je nemorální a nepřípustné. Neboť samotný kapitál přece netvoří žádné nové hodnoty, ale jen je jako gigantický zloděj krade jiným. To je podmínka pro to, aby ani v budoucnu nemohlo dojít k recidivám vlády bohatých.“

Jsem v tomto případě pro revoluční řešení! Žádná evoluce, kde by škůdci zase mohli ničit další země a vraždit civilní obyvatelstvo. Nakonec nutně musí dojít k likvidaci vládnoucí zločinecké skupiny vyvolených. Odstavme je dřív, než oni vyhubí lidstvo.