Retro: Proti liberalismu

24. 11. 2013

Jsme pro aktivní ideologický boj, protože je to zbraň, která pomáhá dosáhnout vnitřní jednoty strany i jiných revolučních organizací jednoty zajišťující jejich bojovou sílu. Každý komunista, každý revolucionář musí používat této zbraně.

Liberalismus však odmítá ideologický boj a stojí na stanovisku bezzásadového míru. Z toho pramení prohnilý, šosácký styl práce, který vede k politickému zahnívání jednotlivých článků a jednotlivých členů strany i jiných revolučních organizací.

Liberalismus se projevuje různými formami:

1. Je jasně zřejmé, že ten nebo onen člověk jedná nesprávně, ale protože je to tvůj známý, krajan, spolužák, blízký přítel, oblíbenec, starý kolega nebo podřízený, nevedeš s ním zásadový boj, ale dovoluješ mu jednat i nadále v témže duchu, jen abys zachoval mír a přátelství, anebo ho zlehka vyplísníš, avšak nevyřešíš otázku do důsledku, jen aby šlo všechno klidně a hladce. Nakonec se pak uškodí celému kolektivu, tak i dané osobě.
2. Dovoluješ si neodpovědnou kritiku za zády, ale nepředložíš energicky příslušné otázky přímo organizaci; neříkáš věci přímo do očí, ale roztrubuješ je za zády; na schůzích mlčíš, ale po schůzích máš plno řečí. V tvém vědomí místo zásad kolektivismu vládne liberální nevázanost.
3. Netýká-li se věc tebe osobně, snažíš se co nejvíce se od ní odtáhnout; i když dobře víš, že lidé nemají pravdu, považuješ za prospěšné mluvit raději méně; myslíš si: moudrý se zlému vyhne, hlavně když já sám nezhřeším.
4. Nepodřizuješ se směrnicím a svůj osobní názor kladeš nade všecko; chceš, aby se organizace o tebe starala, ale nechceš se podrobit její kázni.
5. Nebojuješ proti nesprávným názorům, nevystupuješ proti nim v zájmu jednoty, v zájmu toho, aby šla práce kupředu, aby se zlepšila její organizace, ale zabýváš se osobními útoky, štvaním, vyřizováním osobních účtů, snažíš se mstít.
6. Slyšíš nesprávné názory, ale nepouštíš se do sporů, ale nejen to, mlčíš i ke kontrarevolučním řečem a chováš se k nim tak lhostejně, jako by se nic nestalo.
7. Neprovádíš propagandu a agitaci v masách, neprojevuješ se, neseznamuješ se se situací, nevyptáváš se, nezajímají tě naléhavé potřeby obyvatelstva, ke všemu se chováš lhostejně. Zapomínáš, že jsi členem komunistické strany, a klesáš na úroveň obyčejného maloměšťáka.
8. Když vidíš jednání poškozující zájmy mas, nejsi tím pobouřen, nepřesvědčuješ, nezamezuješ mu, neprovádíš vysvětlovací práci, ale trpíš je, díváš se na ně skrze prsty.
9. K práci se nestavíš vážně, pracuješ bez určitého plánu, bez určitého zaměření, sem tam do něčeho píchneš, žiješ ze dne na den.
10. Považuješ se za zasloužilého revolucionáře a honosíš se délkou členství ve straně, ale na velké věci nestačíš a malým se vyhýbáš, pracuješ nedbale, v učení nejsi příliš horlivý.
11. Když ses dopustil chyby a už sis to uvědomil, přesto ji nechceš napravit a projevuješ tak liberalismus vůči sobě samému.

Bylo by možno uvést ještě řadu příkladů, avšak vyjmenovaných jedenáct jsou ty hlavní.

Citace z knihy: ŽIŽEK, Slavoj. Mao Ce-tung: O praxi a rozporu. 1. vyd. Všeň: Grimmus, 2011. ISBN 978-80-87461-03-7.

Námět: Jaroslav Waschek

Stanův komentář: Poté, co Čína dala najevo, že přestane nakupovat dolary, měli bychom věnovat myšlenkám Mao Ce-tunga více pozornosti. Možná už brzy nastane okamžik, kdy se každý na levici bude muset rozhodnout, jestli zůstane levicovým liberálem, nebo se stane ukázněným revolucionářem. A každý na pravici, jestli zůstane pravicovým liberálem, nebo se stane ukázněným kontrarevolucionářem. Příšerná volba pro obě strany!