Ve světě peněz přichází revoluce

Valentin Katasonov

7. prosince 2020

Dne 13. října 2020 vydala centrální banka RF dokument Digitální rubl s podtitulem Dokument k všeobecným konzultacím.

V dokumentu dosud nejsou jasné parametry projektu, ale je tam (str. 43 až 44) seznam otázek k posouzení. Do konce roku je možno posílat do Bank Rossija odpovědi na uvedené otázky i jiné návrhy. Otázky na téma digitální měna centrální banky (CVCB) nejsou jednoduché ani pro profesionály. Bank Rossija není první centrální bankou, která sdělila vytvoření CVCB.

Pravděpodobně první velká centrální banka, která započala praktickou přípravu k zavedení digitální měny byla Lidová banka Číny, ale bylo to utajované. K odtajnění došlo až loni. Mezi průkopníky je možno řadit ještě centrální banky Švédska a Jižní Koreje. V polovině roku 2020 je podle Banky pro mezinárodní platby ještě nejvýše šest bank pracujících na praktickém vytvoření digitální měny. Zájem o CVCB už avizovaly desítky centrálních bank.

Od roku 2018 začala Banka pro mezinárodní platby monitorovat aktivity centrálních bank  ohledně národních digitálních měn. V srpnu 2020 byly zveřejněny údaje průzkumu Banky pro mezinárodní platby zahrnující centrální banky zemí, které tvoří 90 % světového HDP. K začátku roku 2020 spadalo do národních digitálních měn čtyři pětiny dotázaných centrálních bank. V průzkumu byla i Bank Rossija, označená jako centrální banka „studující otázku“.

Zvláštní zájem o CVCB mají centrální banky rozvojových zemí. Mnohé z těchto zemí jsou využívány jako průzkumové polygony pro činnost rozvinutých zemí v záležitosti digitálních měn. Tak byla podle Banky pro mezinárodní platby v roce 2014 v Ekvádoru zavedena národní digitální měna, ale pokus se ukázal neúspěšným. Obyvatelstvo dávalo přednost americkému dolaru (hotovostnímu i bezhotovostnímu). Po třech letech byl projekt uzavřen. Pokus o digitální měnu byl i ve Venezuele – El Petro, ale rovněž selhal.

Ve skupině rozvinutých zemí měly zájem o CVCB centrální banky Švédska, Anglie a Japonska. Ale Federální rezervní systém USA a Evropská centrální banka, které jsou emitenty hlavních světových měn neměly donedávna zvláštní zájem o vytvoření své digitální měny. Až v lednu 2020 Fed a v září i ECB ohlásily, že přistupují k vytvoření svých digitálních měn.

Vedení Fedu bylo tak dlouho k digitálnímu dolaru skeptické, že div nezaspalo objevení se velmi silného konkurenta – IT korporaci Facebook, která připravovala svoji digitální měnu libra. Mohla být kryptoměnou schopnou nahradit americký dolar a neumožnit kontrolu ze strany Fedu v roli finančního regulátoru. Navíc se mohla ihned stát světovou měnou pro uživatele Facebooku a těch je čtvrtina veškerého obyvatelstva země. Fed a americká vláda musely vyvinout  mimořádné úsilí, aby nevypustily z láhve džina – libru. Museli zapojit Evropany, kteří zakázali spuštění této kryptoměny v Evropě. Kdyby se to nepovedlo, mohla být korporace Facebook světovou centrální bankou.

Dalším důvodem pro změnu postoje Fedu k digitální měně bylo odtajnění digitálního jüanu Lidové banky Číny. Pro Fed to bylo jako blesk z čistého nebe. V prosinci 2019 oznámila Lidová banka Číny, že začne v příštím roce testovat národní digitální měnu ve čtyřech regionech země. Závěrečnou fází testování budou zimní olympijské hry v Číně v únoru 2022. Zahraničním návštěvníkům her budou poskytnuty elektronické peněženky s digitálními jüany. Lidová banka Číny dala na vědomí, že digitální jüan nebude jen národní, ale i mezinárodní valutou. A bude mít přednost před současnými hlavními valutami (americký dolar, euro, libra, jen, švýcarský frank a další). Výhodné bude i to, že přeshraniční platby digitálním jüanem mohou obcházet systém SWIFT, zcela kontrolovaný Washingtonem.

Naléhavou otázkou je tok, jak bude digitální měna souviset se současně existujícími druhy peněz – hotovostními i bezhotovostními. Vedoucí a úředníci centrálních bank často mluví o tom, že to bude třetí druh peněz, jiný než hotovostní a bezhotovostní. Někteří zdůrazňují, že to bude přechodná forma se znaky hotovostními i bezhotovostními.

CVCB bezpodmínečně snižuje a dokonce činí nemožnými tajné peněžní operace. Navíc bude efektivním prostředkem vytlačení hotovosti ze světa peněz. Bankovní úředníci to obvykle odmítají, ale v Číně se netají s tím, že je digitální jüan určen k vytlačení hotovosti. Převážná většina Číňanů v tom nevidí nic špatného a vítá to. Také centrální banka Švédska slibuje, že bude první zemí světa, kde definitivně a zcela zmizí hotovost.

Další ožehavá otázka pro CVCB zní: Jaká bude role současných komerčních bank  v systému digitální měny? Zpočátku většina těchto bank podporovala myšlenku digitální měny jako náhrady hotovosti. Nyní, když centrální banky snížily úroky k nule a někde i pod nulu, spadly v komerčních bankách úroky z vkladů a klientům tak vklady přestaly dávat výnosy. Klienti začali z bank odcházet a dávají přednost hotovosti. Akce CVCB může ještě více zhoršit postavení komerčních bank a dokonce vést k úplnému zániku.

Zpočátku centrální banky uvažovaly o dvou variantách digitálních peněz: Maloobchodní měnu a velkoobchodní měnu. První varianta předpokládá, že centrální banka pracuje s fyzickými a právnickými osobami přímo a otevírá jim účty s digitální měnou. V tomto případě odpadá potřeba komerčních bank jako prostředníků mezi centrálními bankami a koncovými zákazníky. Centrální banka na sebe bere funkce, která tradičně plní komerční banky.

Podle druhé varianty otevře centrální banka účty s digitální měnou jen komerčním bankám a ty budou prostředníky mezi ní a koncovými klienty. Komerční banky pak mění velkoobchodní digitální měnu na maloobchodní. I tady mohou být varianty. Za prvé přeměna digitální měny z velkoobchodní na maloobchodní bez jejího zvýšení. Nebo varianta se zvýšením objemu digitální měny s využitím obvyklého peněžního multiplikátoru. Potom nebude maloobchodní digitální měna měnou centrální banky, ale bude to měna komerční banky.

Podle Banky pro mezinárodní platby, která provádí průzkumy v centrálních bankách, nenachází varianta velkoobchodní digitální měny podporu u centrálních bank. Všichni podporují variantu maloobchodní digitální měny. Pro komerční banky je to jako blesk z čistého nebe. Vypadá to, že v systému CVCB bude všechno patřit centrálním bankám a pro komerční banky nebude místo. Ovšem úplné zničení komerčních bank se nečeká. Nejspíš budou přeprofilované na filiálky a oddělení centrálních bank a budou mít určeno sledovat a kontrolovat operace s digitální měnou fyzických a právnických osob v místě. V nich už žádné účty s digitální měnou nebudou. Nebude ani možno vytvářet „peníze ze vzduchu“ za pomoci peněžního multiplikátoru. Zmizí zde úrokové výnosy, budou pracovat za honorář s některými znaky bankovního komisního prodeje. Kvůli tomu jsou mnohé komerční banky vážnými odpůrci CVCB.

Myšlenku CVCB nejenergičtěji podporuje stranické a státní vedení ČLR. Ještě v letech 2000 zadali straničtí vůdci úkol internacionalizovat jüan, ale věc se zbrzdila. Postavení jüanu za čínskými hranicemi jako měny plateb a zúčtování investic a rezerv zůstává celkem skromné. Peking uvažuje, jestli dokáže dříve než USA a Evropa vytvořit digitální měnu, že dokáže vytěsnit americký dolar a euro ze světových měnových a finančních trhů novým jüanem. Podle něho bude takový jüan obdařen imunitou před sankcemi Washingtonu.

I v USA jsou silní stoupenci digitálního dolaru. Nejsou to pochopitelně banky na Wall Streetu. Jsou to IT korporace Silikonového údolí (Silikonová mafie), za nimiž stojí Deep State. Korporace Facebooku, která málem spustila vlastní digitální měnu ve světovém měřítku. Tito giganti se připojili k přípravě digitálního dolaru a počítají s tím, že se stanou neformálními a hlavními účastníky projektu a možná i vlastníky digitálního dolaru.

Autorovi článku se jeví, že plány Silikonové mafie mají mnohem vzdálenější horizont než plány, které byly oznámeny k vytvoření digitálního dolaru. Pro IT gigant je digitální dolar jen přechodnou fází. Časem může v projektu digitální měny dolar zmizet a zůstane jen číslice. Po kapitalismu založeném na peněžním kapitálu přijde post kapitalismus digitálního koncentráku.

Převzato z Fondsk.ru

***

USA ustoupily od soupeření s Ruskem v Sýrii

Ljubov Stěpušova

10. prosince 2020

Zvláštní vyslanec USA pro Sýrii Joel Rayburn uvedl v Kongresu USA, že Washington neklade podmínky ohledně urovnání nesrovnalostí vojenských vazeb mezi Moskvou a Damaškem. Uvedl: „Pro politické řešení k ukončení dlouhodobých vojenských spojení mezi Ruskem a syrskou vládou jsme neurčili podmínky. Mluvili jsme o tom, že zahraniční vojenské síly, které nebyly v Sýrii před rokem 2011 musejí v rámci procesu politického urovnání odejít.“ Dodal ještě: „Rusové v Sýrii udržovali vojenskou námořní přítomnost po mnoho desetiletí před rokem 2011. Netrváme na přerušení jejich dříve existujících svazků.“

Podle vyslance si bude řešit budoucí vojenskou spolupráci „další syrská vláda.“

USA nemohou s Ruskem v Sýrii nic udělat

Politolog amerikanista Konstantin Blochin okomentoval situaci a varoval před unáhlenými závěry o loajalitě Trumpovy administrativy k Rusku „na základě jen jednoho prohlášení“. Podle něho je to jen odraz reality: Daeš je rozbit, územní celistvost Sýrie je zachována, Rusko je moderátorem různorodých otázek vázaných na poválečný režim této země. Jedná se o silnou pozici a Američané nemohou s ruskou přítomností nic dělat.

Blochin uvedl doslova: „V podstatě nás Američané nemohou ze Sýrie vyhnat, protože my jsme v Sýrii na legitimním základě, na pozvání oficiální syrské vlády. Na to, aby nás donutili ze Sýrie odejít nemají skutečné síly, ani pravomoc.“

Ovšem na tento status quo není možno nahlížet jako na to, že se USA vzdávají konkurování, soupeření v Sýrii a celkově na Blízkém východě.

Rusko má v Sýrii cíl a strategii a tu USA nemají

Výzkumný pracovník Institutu Blízkého východu ve Washingtonu Jeffrey Aronson napsal, že „Spojené státy v Sýrii pokračují v politice omezených taktických úspěchů bez cílevědomého strategického cíle. Politika USA je směrována k tomu, aby zabránila obnovení suverenity Damašku po celé zemi, zahrnuje sabotáže ruských a syrských snah na obnovu země, vyzbrojení disidentských sil na východ od Eufratu a vybudování okna v poušti na izolované základně Tanf u syrské hranice s Irákem a Jordánskem.“ Aronson je přesvědčen, že ruská vláda měla nejvýznamnější vítězství v regionu v roce 2018, kdy se poprvé dohodla s Netanjahuem a Asadem na rozmístění ruských vojsk na pozorovatelských bodech na Golanských výšinách.

Autor dále píše, že Moskva svojí úspěšnou diplomacií dosáhla nijak jednoduchého kompromisu mezi Izraelem a Teheránem na jihozápadě Sýrie, když obnovila systém bezpečnosti podporovaný OSN podél zpochybňované hranice na Golanských výšinách.

Aronson se domnívá: „Moskva má v Sýrii cíle založené na mocných  územních, historických a politických přednostech, které umožňují režimu odolnost. Moskva za roky vlády Trumpa ještě rozšířila námořní a územní přítomnost na úkor Washingtonu přímo do centra Úrodného půlměsíce.“ (Úrodný půlměsíc se nazývá území na Blízkém východě, kde je v zimních měsících zvýšené množství srážek.)

Převzato z Pravda.ru

***

Jestliže panika v Británii přeroste hranice země, budou totální vakcinace i obchodní plány Big  Pharma překaženy

Vladimir Prochvatilov

12. prosince 2020

Boj finišuje. Korporace Moderna a Pfizer se mezi sebou rvou o podíl na vysoce ziskovém světovém trhu s desítkami až stovkami miliard USD. Ač vykládají o „nejvyšší účinností a absolutní bezpečnosti“ vakcín, není u nich zdaleka všechno tak úspěšné.

Británie byla první, kdo začal 9. prosince masovou vakcinaci a britská média oznámila, že dva pracovníci britské Národní zdravotní služby byli postiženi alergickou anafylaktickou reakcí po naočkování vakcínou Pfizer.

Společnost Pfizer za 2. světové války vydělala miliony dolarů na výrobě penicilinu. Nyní zveřejnili data klinických zkoušek a konstatovali, že jejich vakcína proti Covidu-19 (BNT 162b2) zajišťuje 95 procentní ochranu.

V době, kdy se objevila zpráva o anafylaktické reakci u dvou pracovníků britského ministerstva zdravotnictví, už bylo v Británii naočkováno několik tisíc lidí. Zvedla se panika, kterou se úředníci „pokusili uhasit“, ale nadarmo.

Za 24 hodin po rozhodnutí o nejrozsáhlejším programu masové vakcinace v historii Británie varovala Britská léková agentura  MHRA, že všichni, kteří jsou alergičtí na léky nebo potraviny by měli mít zakázanou tolik vychvalovanou vakcínu, napsaly Daily Mail.

Publikace s rozhořčením oznamuje, že hned po případu dvou anafylaktických šoků u jmenovaných dvou osob agentury, která „s neuvěřitelnou rychlostí povolila nouzové použití vakcíny“ oznámila, že „lidé s anamnézou závažných alergických reakcí na léky nebo potraviny nesmějí vakcínu dostat“.

Podle Daily Mail mohou obavy veřejnosti překazit masové očkování. Panika je vyvolávána smrtí dvou mužů v USA během zkoušek vakcíny Pfizer. První zemřel tři dny po dávce, byl obézní a měl aterosklerózu. Druhý dostal 60 dní po očkování infarkt a zemřel 3 dny poté.

Účinek vakcíny na lidi s alergií nebyl zkoušen. Robert Kennedy jr. v tomto smyslu varoval ohledně druhé americké vakcíny od společnosti Moderna. Upozornil, že se testuje na vybrané skupině lidí, a ne na typických Američanech. Několik očkovaných dobrovolníků vakcínou Moderna bylo hospitalizováno s těžkým poškozením imunitního systému. Totéž se nyní stalo u vakcíny Pfizer.

Vakcíny Pfizer i Moderna obsahují virovou molekulu mRNA v obalu z lipidových nanočástic. Když se mRNA dostane do organismu, vstoupí do buňky a začne syntetizovat antigeny specifické pro patogen, které vyvolávají imunitní reakci.

Deutsche Welle upozorňuje, že nedostatkem těchto vakcín je jejich novost. Nejsou prověřeny časem, takže není známo jak se budou chovat v lidském organismu. Zkouška vakcíny Pfizer v USA zahrnovala 137 osob, které měly anafylaktoidní reakci a 4 lidé onemocněli Bellovou obrnou. Jejím projevem je ochabnutí svalů na jedné straně obličeje v důsledku nesprávné činnosti nervů. Britové byli pobouřeni tím, že Agentura pro kontrolu léčiv i Národní zdravotní služba to věděly a obyvatele vystavily neúčelnému riziku.

Zatím je hlavním problémem vakcín Pfizer to, že musejí být uchovávány při teplotě -70 stupňů Celsia. Většina klinik a nemocnic ve světě nemá mraznice na skladování vakcín. Tato teplota se dosahuje ve speciálních zařízeních s využitím suchého ledu, ale skoro 3 miliardy lidí ve světě žijí v místech, kde takové zařízení není.

Pfizer oznamuje, že má snahu řešit problém s vytvořením speciálních chladniček s mobilním monitorováním, které se budou osazovat suchým ledem jednou za 15 dní. Jenže je velký rozdíl mezi „snahou řešit problém“ a „řešit problém“.

Fox News sděluje, že společnost Pfizer má komplikace s kvalitou surovin pro vakcínu, protože nevyhovují požadavkům. Zatajila, kteří dodavatelé mají vinu. Mezi surovinami jsou antivirotika, tekutá antiseptika, sterilní voda a DNA prvky samotného viru. Společnost nakupuje v USA i v Evropě, ale prvky DNA Covid-19 si mohla objednat jen v biologických laboratořích Pentagonu, umístěných v bývalých republikách Sovětského svazu (Ukrajina, Gruzie, Kazachstán).

Podle Fox News porušila společnost Pfizer pravidla, to znamená, že nepočkala na schválení produktu před nákupem suroviny a vytvořením výrobní linky a řetězu dodavatelů. Nikdy dříve nevyráběla vakcínu s technologií využívající mRNA a neměla zkušenosti. Obeznámený pracovník společnosti uvedl, že začali formovat řetězec dodávek v březnu, kdy se ještě na vakcíně pracovalo.

Mezitím objednala Británie 40 milionů dávek vakcíny. Spojené státy rozdělily první objednávku 100 milionů dávek s možností koupit další půl miliardy dávek. EU objednala u Pfizeru 200 milionů dávek s možností dokoupit ještě 100 milionů. Japonsko objednalo 120 milionů dávek a další významné zakázky jsou z Jižní Ameriky a Asijsko-pacifické oblasti.

Pokud se panika z Británie rozšíří mimo její hranice, budou jak totální vakcinace, tak obchodní plány Big Pharma překaženy.

Převzato z Fondsk.ru