Retro: Z ropy chleba neupečeš

8. 8. 2011

Když nám ještě vládli dělníci a rolníci, byly žně takřka v přímém přenosu. Báječní muži na sklízecích mlátičkách sváděli boj o zrno, sytili národ, televize o nich natáčela epopeje a z fronty pravidelně přicházely zprávy o sklizených hektarech a tunách ozimé pšenice.

Pak přišla normalizace, práce upadla v nemilost, na piedestal se vrátil kapitál a místo dělníků a rolníků nám zase vládne buržoazie. A o tom, že jsou nějaké žně, se pomalu ani nedozvíte.

Ale ať už žně heroizujete, nebo bagatelizujete, nic to nezmění na tom prostém faktu, že jíst se musí a že na jejich výsledku jsme závislí víc, než jsme si ochotni připustit. Obilí totiž není ropa, a z ropy chleba neupečeš. Kdyby to šlo, bylo by nám hej, protože ropa, jak všichni rozumní lidé vědí, je nevyčerpatelný zdroj. Jenže to nejde, takže jsme závislí na tom, jestli se urodí a jestli dokážeme úrodu sklidit.

A právě sklizeň letos nějak vázne. S výjimkou ječmene a řepky (ale ta se jíst nedá) není ještě sklizena ani pětina výměry (stav k 2. 8 .2011) a podmínky nejsou příznivé. Deště promáčené porosty se špatně sklízejí a sklizeň je relativně nekvalitní. Bude příští rok dostatek obilí? A za jakou cenu?

Tohle je skutečně závažný problém, a ne nějaké ratingy. Rating je jen administrativní rozhodnutí, které má reálné dopady pouze tehdy, pokud se dostatečně početná a mocná skupina lidé rozhodne jím řídit, ale špatná úroda je realita sama o sobě. Žádné spekulace ani deriváty prostě nemohou vytvořit obilí tam, kde žádné není.

Hladomor jako v Súdánu nám, myslím, nehrozí, nějaké zásoby určitě máme a máme i rezervy ve spotřebě (třetina potravin se vyhazuje), navíc jsme pořád dost bohatí na to, abychom mohli vykoupit obilí těm chudším a exportovat tak naši neúrodu k nim, přesto se špatná úroda může na životní úrovni projevit velmi rychle a velmi citelně.

Prostě to chce občas si připomenout, co je podstatné a na čem (a na kom!) jsme doopravdy závislí. Při vší úctě k bankéřům, fluidní kapitál to opravdu není.

Převzato z blogu Tribun

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
racek
racek
28. 8. 2018 20:24

Hmm, zdá se, že jsme hladem nezemřeli, ani, bohužel (myslím sebe), ani nezhubli.
Mimochodem, mám za sebou troje prázdniny na kombajnu. Ale už je to dávno.

idiotronic
idiotronic
28. 8. 2018 23:24

Existuje takové přísloví:
Je lépe nechat zkazit zboží, než nechat zkazit cenu. Vzpomněl jsem si na to, když v Odře za sucha na nově vzniklých ostrůvcích vyrůstala rajčata a zelenaly se rostliny melounů. Hypermarket je kilometr proti proudu.

Gatta
Gatta
29. 8. 2018 6:30

No, nevím jak kde, ale v nížinách se letos obilí sklízelo už v červnu. Bohužel Tribuna chápu a v principu souhlasím, ale dnešní svět funguje jinak. Obilí je komodita – sice životně důležitá, ale ekonomicky jako každá jiná. A dokud bude fungovat globální burza a budou dostupné i ostatní globální prostředky obchodu a dopravy, tak platí ty „globální “ zákony. Pochopitelně pokud máte to obilí – nebo čím platit. To je jako s elektřinou – vybudujete si (za peníze daňových poplatníků) spoustu elektráren, vyrábíte ji relativně levně, ale … světová cena stoupne – vyrobené se vyveze za světové ceny –… Číst vice »

jogín
jogín
30. 8. 2018 21:08

Snížení sklizně obilí proti ostatním rokům je nepatrné, loni byla úroda velice dobrá a ztráta proti tomu o pár procent nic neznamená. Kromě toho nejmíň třetinu pšenice vyvážíme. Celý nářek v mediích má jediný smysl- připravit nás na zvýšení cen. Když stouply platy, musí stoupnou i ceny a zisky. to dá rozum, ne?

Gatta
Gatta
31. 8. 2018 5:38

Re jogín – Jasně a pokud by nebylo sucho nebo povodně u nás, tak by určitě byly nějaké problémy někde jinde a to by se velmi negativnně promítlo na světové komoditní burze – tedy i v naší sámošce.
Zářný příklad byl kravský problém na Novém Zélandě, který způsobil náhlou předvánoční kalamitu s máslem.


Nejnovější příspěvky