Rok 2014 byl pro ekonomiku rokem obratu k růstu

Češi měli více peněz i náladu utrácet

Tuzemské domácnosti loni utrácely nejvíc za posledních šest let, zjistil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj stouply jejich příjmy o 2,1 procenta a výdaje meziročně o 1,7 procenta. Celkově ekonomika po dvou letech poklesu stoupla o dvě procenta a byla 13. nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU. Loňský rok tak byl pro ekonomiku rokem obratu, informovali na dnešní tiskové konferenci představitelé Českého statistického úřadu.

Za dobrými čísly spotřeby domácností stojí dva hlavní důvody. „Za prvé to byly vyšší disponibilní příjmy domácností a za druhé lepší nálady,“ uvedl Lukáš Kučera z oddělení svobodných analýz ČSÚ.

Celkové hrubé disponibilní příjmy domácností loni podle statistiků vzrostly o 53,3 miliardy korun na více než dva biliony korun. Nejvyšší nárůst zaznamenaly mzdy a platy, na nichž zaměstnavatelé loni vyplatili v souhrnu téměř 1,32 bilionu korun, tedy o 50,5 miliardy korun více než v roce 2013.

Do disponibilních příjmů domácností se přitom vedle mezd či platů zahrnují příjmy z podnikání či majetku, sociální dávky, starobní důchody, ale také například přijaté půjčky, stipendia či zděděné prostředky.

K největšímu nárůstu došlo ve zpracovatelském průmyslu, velkoobchodu, či oblasti zdravotní a sociální péče – tedy v odvětvích, kde se zároveň zvyšovala zaměstnanost.

Ceny potravin stouply o pětinu

Růst cen potravin loni podle údajů statistiků sice zpomalil, ale byl stále rychlejší než růst cen pro spotřebitele celkem. Od roku 2009 do loňského roku stouply kumulativně spotřebitelské ceny o 8,8 procenta, ale ceny potravin o více než pětinu. Naopak pokles cen energií byl loni podle ČSÚ naprosto mimořádný. Ceny energií sice loni klesly o 5,2 procenta, ale od roku 2009 ceny energií stouply celkově o deset procent.

„Loňský rok byl z pohledu české ekonomiky skutečně úspěšný. Hrubý domácí produkt se zvýšil poprvé po dvou letech, konkrétně vzrostl o rovná 2 procenta. Na jeho růstu se podílely všechny tři složky domácí poptávky, to znamená výdaje na konečnou spotřebu domácností, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a také investice,“ uvedl analytik Lukáš Kučera.

Firemní zisky byly rekordní

Rekordní byl loni podle údajů ČSÚ nárůst firemních zisků. Hrubý provozní přebytek stoupl o 143 miliard korun na 1 218 miliardy korun. „Nahromaděné zisky používaly firmy k investování bez nutnosti brát si ve větší míře úvěry,“ uvedla analytička ČSÚ Drahomíra Dubská. Navíc podnikům, především exportérům, pomohlo i oslabení koruny Českou národní bankou v listopadu 2013.

Životní úroveň se oproti zemím EU nezměnila

Statistici také upozornili, že životní úroveň v Česku se v letech 2012 a 2013 ve srovnání se zeměmi EU i eurozóny nezměnila. „Eurostat provedl revize, a není tak pravda, co jsme prezentovali před rokem, že ekonomika ve vztahu k EU diverguje,“ uvedla Dubská. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly tak v letech 2012 a 2013 činil 82 procent průměru zemí EU a 76,6 procenta průměru zemí eurozóny.

V souvislosti s tím také dnes ČSÚ upozornil na sociální rozdíly v ekonomice. Nejvíce lidí, celkem 1,47 milionu, žije v domácnostech s nejnižšími příjmy. Naopak v domácnostech s nejvyššími příjmy žije 807 000 lidí. Domácnosti s nejnižšími příjmy mají v průměru 3,41 člena, s nejvyššími 1,88 člena.

Jak se liší výdaje domácností

Loni rostly také výdaje (meziročně o 1,7 procenta), které byly podle ČSÚ nejvyšší za posledních šest let. Důvodem je hlavně vyšší důvěra spotřebitelů, kteří přestávají mít strach z toho, že se jejich životní úroveň v brzké době opět zhorší. Kromě toho se zvýšila i kupní síla domácností.

Pokud by se obyvatel Česka rozhodl utratit celou loňskou průměrnou mzdu, která činila 25 686 korun, vystačila by mu například na 1117 kilogramů chleba, 159 kilo másla nebo 218 vstupenek do kina, vyplývá z dalšího průzkumu ČSÚ.

Desetina domácností s nejvyššími příjmy přitom utrácela 3,7krát více než desetina nejchudších domácností. Například za péči o zdraví zaplatily 4,2krát více, za alkohol a tabák třikrát více.

b>Rozdíl mezi chudými a bohatými domácnostmi je výrazný

Výrazný rozdíl je také v podílu nezbytných výdajů. U desetiny nejchudších domácností tvořily výdaje na potraviny, nealkoholické nápoje či bydlení 47 procent jejich celkových výdajů. U nejbohatších domácností to bylo jen 35 procent.

Statistici také upozorňují, že u desetiny nejchudších domácností jsou celkové příjmy tvořeny mzdami či platy jen z 51 procent a téměř třetinou k nim přispívají sociální příjmy, tedy především dávky od státu. Obtížně vychází s příjmy téměř devět z deseti těchto domácností, pro 97 procent jsou zátěží hlavně náklady na bydlení.

V desetině nejbohatších domácností mají mzdy a platy podíl na příjmech 64,7 procenta, dalších 24,2 procenta tvoří příjmy z podnikání.

Domácnosti s nejnižšími příjmy mají také podle ČSÚ více členů – v průměru 3,4, zatímco v desetině nejbohatších domácností bydlí jen 1,88 lidí.

„Znovuobnovený hospodářský růst se zdá být spolehlivý. Ani krize a recese patrné v průběhu posledních šesti let nevychýlily zatím ekonomiku ČR z rovnováhy významnějším způsobem,“ uvedla analytička Drahomíra Dubská.

Nejrychleji rostoucí ekonomikou v EU loni bylo Irsko s 4,8procentním růstem. Následovalo Maďarsko (3,6 procenta) a Malta (3,5 procenta). Naopak pokles zaznamenalo loni Chorvatsko, Kypr, Itálie a Finsko. Ekonomika celé EU stoupla loni o 1,3 procenta a eurozóny o 0,9 procenta. Spojené státy vykázaly 2,4procentní růst.

Zdroj: Esondy

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
5 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Alena
Alena
16. 6. 2015 5:19

….Znovuobnovený hospodářský růst se zdá být spolehlivý. ….. uvedla analytička Drahomíra Dubská. V poslední době v TV i jiných sdělovacích prostředcích samá pozitivní očekávání. Ovšem platy zaměstnanců jsou již mnoho let zmraženy, zatímco ceny potravin vzrostly . Ta optimistická očekávání jsou pak dobrá k tomu, že se lidi stále více zadlužují. Po roce 2008 neustále klesal HDP a kupní síla lidí. Proto srovnání maloobchodních tržeb procenticky minulým rokem či minulým měsícem je zavádějící. Chtělo by to srovnání v průřezu několika let, a ještě očištěno o inflaci a nárůst cen potravin v důsledku zvýšeného DPH. Pak by ta čísla nebyla zavádějící,… Číst vice »

Vlastimil
Vlastimil
16. 6. 2015 6:15

Typický „maticový“ efekt. O dva závity povolíš. Pak o jeden utáhneš a můžeš tvrdit. že matka je padesát procent výš než byla předtím. Valorizace důchodů je dalším příkladem. Valorizovat by se mělo (podle propočtu) v průměru o 200 korun měsíčně. Kdyby valorizace proběhla dostal by důchodce v průměru 2400 korun za rok. Vánočním „dárkem“ 600 korun na důchodce je vláda obrala o 1800 korun. Opravdu je tohle ekonomika? To opravdu všichni ekonomové vystudovali v Plzni? Opravdu to tak vypadá.

fajt
fajt
16. 6. 2015 6:46

každý rok téhle turecké gospodarky navíc a je naprosto jistý, že nic než brutální reset to nespraví. ..)

idiotronic
idiotronic
16. 6. 2015 22:45

Možná nás čeká ještě jeden hospodářský skok, jaký zažili na Slovensku. Zavedením registračních pokladen sice v onom roce snědli, vyrobili a spotřebovali méně, ale v důsledku přesnější evidence se ve statistice objevily větší číslice (vybraný objem daní stoupl).

Gatta
Gatta
17. 6. 2015 5:40

Začíná to přímo bulvárně: “ Češi měli více peněz i náladu utrácet“. V popisu našich úspěchů je několik skutečných perel: “ … Do disponibilních příjmů domácností se přitom vedle mezd …zahrnují … ale také například přijaté půjčky …“ Tedy pokud si vezmete hypotéku, nebo nějakou krizovou půjčku, tak se vám vlastně zvýšil disponibilní příjem. Jak snadné. „Ceny potravin stouply o pětinu“ – chybí zde doplnit o kolik klesla jejich kvalita. „Nejvíce lidí, celkem 1,47 milionu, žije v domácnostech s nejnižšími příjmy.“ – což hovoří samo za sebe. Následuje vyčíslení jednotlivých ukazatelů, což je jako obvykle mlžící slovní úloha o padesáti… Číst vice »