Rozhovor: Miloslava Pošvářová o tragédii ve Studénce

Foto Pošvářová Lidé více než odškodnění potřebují víru. Víru ve spravedlnost a trest za činy, které se staly. Stávající stav vytváří dojem absolutní bezmocnosti a vyvolává pocity nedůvěry v soudní systém. Zemřelo 8 lidí, 95 lidí bylo zraněno a podle soudu se nenalezl viník. Takto nelze postupovat a hrát si s lidmi, kteří přišli o své blízké, nebo kteří jsou trvale poznamenáni invaliditou, navíc jsou mezi nimi i děti.


Rozhovor se soudní znalkyní Miloslavou Pošvářovou, za redakci E-republiky se ptal Stanislav Blaha.

Foto Pošvářová

Minulé úterý, 6. listopadu, Okresní soud v Novém Jičíně i napodruhé zprostil viny všech deset obžalovaných v kauze pádu mostu ve Studénce ze srpna roku 2008, při němž zahynulo 8 lidí. Pokud pád mostu nezpůsobili pracovníci stavební firmy, kteří rekonstrukci prováděli, kdo za něj může? Strojvedoucí, že včas nezastavil?

To je rétorika obhájců, kteří se snaží odvádět pozornost jinam. Samozřejmě, že vlak narazil do spadlého mostu na trať a nehoda vznikla až nárazem vlaku do mostu, samozřejmě, že vlastním pádem mostu nedošlo k žádnému úmrtí a kdyby tam vlak nebyl, nic by se nestalo. Ale on tam byl a jezdil po trati nesníženou, neomezenou rychlostí téměř tři měsíce a nikomu to nevadilo. Provozovatel tratě to věděl, věděli to všichni traťmistři, kteří dělali kontrolu tratě, celé dlouhé měsíce. Ale tak ta otázka soudu na znalce nezněla. Senát řešil to, kdo způsobil pád mostu na trať. A tu způsobila podle mého názoru manipulace s mostem, bezprostředně před pádem, kdy most se stal nestabilním a sjel z podložení. Žádná jiná relevantní teorie u soudu předložena nebyla.

V souvislosti se soudem byla v médiích zmíněna  Vaše role soudní znalkyně i to, že jste změnila názor na příčinu pádu mostu. Můžete nám to celé vysvětlit?

Abych pravdu řekla, také tomu nerozumím. Vypracovala jsem dva posudky. První posudek obsahoval vizualizaci pádu mostu, tedy vizuální zpracování pravděpodobné mechaniky pádu do tratě. Pravděpodobné mechaniky proto, protože nikdo ten pád mostu neviděl, kromě obžalovaných montérů, kteří odmítají vypovídat. Nebyli schopni popsat, jak ten most padal a vysvětlují to tím, že prchali z místa, byli otřeseni atd. Druhý posudek doplňuje první o vlastní manipulaci s mostem bezprostředně před pádem. Oba posudky jsou tedy v souladu a nevím, proč to soud takto vysvětluje. Opakovaně jsem u soudu u hlavního líčení technicky odůvodňovala mechaniku pádu, kterou jsem vypracovala a jediný cíl byl přiblížit tuto technickou věc senátu. Chápu důvody soudu, který musí být „nade vší pochybnost přesvědčen“, aby mohl vynést rozsudek. Hledá se tedy „absolutní pravda“. Otázkou je, zda lze tuto „absolutní pravdu“ vždy a zejména v tomto případě nalézt, s ohledem na mlčení obžalovaných a chybějící svědky. Nicméně pokud vyvracíte něčí tvrzení a prohlašujete jej za nepravdivé, musíte předložit jinou teorii pádu, jiný posudek, který vaše argumenty vyvrátí. To se ale v tomto případě nestalo a žádný relevantní argument proti mému posudku předložen nebyl. Ten pokus, který byl učiněn, byl u hlavního líčení zcela argumentačně rozbit. Proto nevím, co k tomu soud vedlo, že rozhodl tak, jak rozhodl. Ale má na to samozřejmě právo, já nejsem právník, jsem technik a z mého hlediska je to jasné.

Proč celé projednávání trvá tak dlouho?

To není otázka na znalce, ale otázka na soud. Jedná se o procesní záležitost a vedení hlavního líčení, které je plně v režii soudu. Soudní znalci v tom nehrají žádnou roli.

Kdo odškodní zraněné a pozůstalé po obětech v případě, že obžalovaní budou pravomocně osvobozeni?

Myslím, že lidé více než odškodnění potřebují víru. Víru ve spravedlnost a trest za činy, které se staly. Stávající stav vytváří dojem absolutní bezmocnosti a vyvolává pocity nedůvěry v soudní systém. Zemřelo 8 lidí, 95 lidí bylo zraněno a podle soudu se nenalezl viník. Takto nelze postupovat a hrát si s lidmi, kteří přišli o své blízké, nebo kteří jsou trvale poznamenáni invaliditou, navíc jsou mezi nimi i děti. Jedna věc je odškodnění, ale druhá věc je zklamání. K čemu lidé platí státu daně, jestliže svými nástroji není schopen lidem zajistit ochranu nebo potrestání v případě trestných činů. Podle názorů techniků se viník nalezl a tady není soulad v myšlenkovém zhodnocení názoru technika a právníka. Takže počkáme na odvolací soud a uvidíme, zda ten bude mít jiný názor. U hlavního líčení zůstali čtyři znalci, tři znalci se shodují na příčině pádu se mnou, jeden znalec nesouhlasí, ale příčinu pádu mostu nezná a neumí ji dokázat jinak.

Jak to teď ekonomicky vypadá s firmami, které se na oné osudové rekonstrukci podílely?

Pokud vím, pokračují v činnosti, pracují i pro stát na zakázkách velkého rozsahu. Jak jinak, když se viník nenašel. Nemůžete zabránit firmám v podnikání, jestliže zde nebyla v době spáchání tohoto trestného činu odpovědnost právnické osoby, ale pouze zaměstnanců firmy. Někteří obžalovaní ze stavební  profese odešli, dobře chápu ten pocit, ale to jsou ti, kteří podle mého názoru mají podíl viny minimální nebo žádný. Zvláštní je, že u těchto lidí pocit viny funguje. Takže zpětně se vracím k povahovým vlastnostem, odpovědnosti za své činy, odpovědnosti za něčí smrt. Tento pocit viny je větší, než to, jaký trest vám přidělí soud. Musíte s tím žít celý život. A ti lidé, kteří pád mostu způsobili, vědí, jak se to stalo. A musí to unést. Nevěřím, že by byli proti svému svědomí imunní. Možná se dočkáme, že promluví.

Hrozí nám další „Studénky“?

Nejsem Sibyla a neumím věštit, co se stane. Tohle byla nešťastná záležitost, stavebně i finančně podceněná, s velkou kombinací různých vlivů. Nicméně, já bych se nyní zaměřila na staré, neudržované mosty, protože tady je problém, dlouhodobě podceňovaný problém s financováním. Staví se stále nové stavby, ale staré se neudržují. Bohužel tento stav využívají firmy, které nyní masivně vydělávají na diagnostikách těchto mostů, místo aby se peníze, které se zaplatí na diagnostiku a zatěžovací zkoušky (jsou to miliony Kč) věnovaly na jejich opravy. Současně se tento stav využívá k bourání mostů, které mohou dále sloužit pouze po opravě, protože se to hodí určité skupině lidí, která rozhoduje. Je to zvláštní doba, kdy rozhodují jen peníze, zdravý selský rozum tak nějak usnul nebo byl zlikvidován. Klíčové pozice řízení jsou obsazeny amatéry s poradci, kteří je řídí tam, kde je to potřeba a kde to chtějí jejich objednatelé. Míra korupce je obrovská. Ale to je zase jiný příběh…


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Napsáno pro e-republika.cz

Přejít do diskuze k článku 5 komentářů