Co obnáší udělat pořádek v neziskovkách u nás

Před několika dny mne zaujal článek ministryně financí pí Schillerové, v němž slibuje „udělat pořádek v neziskovkách“. Přitom ve svém článku konstatuje zjištěný nepořádek a nepřehlednost ve financování neziskových organizací ze státního rozpočtu v ČR, který hnutí ANO spolu s vládou převzalo, a současně i svoji značně naivní a nefunkční představu o způsobu řešení tohoto problému v ČR. Na toto téma lze napsat buď velmi mnoho či velmi málo. Budu v tomto případě spíše stručným:

  • Nepořádek a nepřehlednost financování neziskových organizací prostřednictvím různých ministerstev mohla paní ministryně odhalit již dávno, neboť státní rozpočet s rozdělením na jednotlivé ministerské rezorty přece nepřipravuje jako ministryně financí zdaleka poprvé;
  • představa paní ministryně o vyplňování tabulek jednotlivými ministerstvy o tom, jak a koho z neziskovek z našeho rozpočtu (a tedy z našich daní) opět podpořila, je zcestná a nic neřešící, neboť fakticky chce jen sepisovat další zbytečně vzniklé škody místo toho, aby jim předešla;
  • tato její představa je z hlediska systémového řešení nefunkční, neboť ona sama musí odlišit společensky užitečné neziskovky sociálního zaměření od neziskovek politických podvracejících náš stát a případně i státy další (viz aktuálně neziskovku Člověk v tísni) a soustředit se výlučně na podporu obecně prospěšných neziskovek se sociálním zaměřením a ty ostatní (politické) oddělit.

K tomu lze využít americký zákon FARA zavedený ve Spojených státech již někdy ve 30. letech minulého století, který byl před několika lety převzat i v Ruské federaci.

Vyprávění o nějakých tabulkách k vyplňování údajů o tom, kam zase paní ministryně financí „vyhodila peníze z rozpočtu“, již nic nevyřeší. („Po účinku zlá rada“). Peníze budou totiž opět bezúčelně utraceny. Nevratně, a to přitom za situace, kdy nás již začíná vláda připravovat na nedostatek peněz na důchody a kdy není dostatek peněz na neziskovky činné v oblasti sociální péče.

Pokud chce paní ministryně opravdu začít řešit tuto problematiku, nezbude nic jiného, než přejít k navržení a prosazení zákona FARA. Tedy amerického zákona z 30. letech minulého století, který již tehdy upravoval podvratnou činnost zahraničních neziskových organizací v USA a určoval možné zdroje financování neziskových organizací činných v USA, stanovoval jejich povinnost uvádět se jako cizí agentské organizace a stanovoval právo a povinnost amerických úřadů ke kontrole způsobu a zdrojů jejich financování, jejich hospodaření a využití takového financování.

O tom, že by americký stát chtěl spolufinancovat činnost zahraničních neziskových organizací v USA, nemůže být logicky ani řeči. O to více ale financuje podvratnou činnost amerických neziskovek v jiných zemích, ale to je již jiné téma.

Pokud jde o neziskovky u nás, dle dostupných údajů byla pro neziskovky na rok 2019 vyčleněna celková částka 19 mld. Kč. Jak je to s jejím rozdělením mezi neziskovky se sociálním a s politickým zaměřením, si lze udělat představu již s ohledem na průběžné problémy té první skupiny neziskovek s penězi potřebnými k zachování jejich činnosti. Pokud do toho pí ministryně skutečně „řízne“, pak je nezbytně nutné provést následující kroky:

  1. Zavést urychleně do naší praxe zákon FARA.
  2. Zastavit zcela financování politických neziskovek ze státního rozpočtu či z jakýchkoliv třeba i mimo rozpočtových prostředků, a to zákonem s potřebným postihem v případě porušení
  3. Z takto uspořených finančních prostředků bude možné zvýšit alokace peněz pro neziskovky se sociálním zaměřením, a to se zcela konkrétní náplní činnosti. Zamezit přitom tomu, aby politické neziskovky začaly „zabývat se také“ sociální tématikou, alespoň na oko s cílem obejít zákon a dostat se znovu k penězům ze státního rozpočtu.
  4. Neziskovky se sociální tématikou musí mít zcela konkrétní vymezení činnosti včetně jejího rozsahu odsouhlasené příslušným ministerstvem, které na tuto činnost bude zajišťovat i potřebné prostředky ze státního rozpočtu.

Jedině tak může být nastolen v oblasti neziskovek pořádek.

Tato potřeba je o to naléhavější, že některé české politické neziskovky provádějící podvratnou činnost v dalších zemích jsou financovány dosud českým státem, který je pak nutně s jejich činností spojován. K dovršení všeho to ještě nepřímo potvrdil i ministr zahraničních věcí Petříček, který se začal míchat do problému soukromé neziskovky Člověk v tísni s ruským státem, který zastavil v těchto dnech její činnost na území Ruské federace.

Neustále obviňujeme jiné z provádění hybridní války proti nám, a pak se k jejímu provádění vůči jiným státům jednáním ministra zahraničních věcí jako stát sami přihlásíme. Neuvěřitelné.

Jakmile odejde pan Petříček od svých čmeláků, hned vyrobí problém. Před nedávnem se čmeláci uložili k přezimování, což pro naši zahraniční politiku nevěstí nic dobrého, neboť pan ministr jistě zvýší v tomto období svoji „diplomatickou“ aktivitu. Máme se nač těšit. V této souvislosti nelze než litovat, že neexistují čmeláci s celoročním „provozem“. Mohli bychom si mnohé problémy ušetřit a on by mohl být považován za nejlepšího ministra. Nic by na poli diplomatickém nedělal, nic by tedy ani nezkazil. A navrch by mohl být považován za úspěšného včelaře.

Přejít do diskuze k článku 5 komentářů