Skluz po tureckém medu

Zatímco i v jinak konzervativním Radiožurnálu se dokáží vracet na místa výstavby maďarského  plotu proti migrantům velmi často, ba i  čeští reportéři cestují, nebo spolucestují s migranty, a leckdy se i nechávají guardiou costiera také solidárně zatknout, nikdo z novinářů si zatím nesměl dát práci, aby popsal situaci na tureckém pobřeží. Přitom právě kvůli běžencům, přicházejícím z Turecka via Řecko dnes Makedonie vyhlásila výjimečný stav, neboť hranicemi, zejména u Gevgelije, kde navazuje trať dále do Srbska, prochází prý denně dva tisíce osob, kteří do země přišli z Řecka. Pravda, nejsou to Řekové.

Nechme stranou jakékoli příčiny konfliktu na Blízkém východě. Uveďme jen, že snad kromě Kurdů, kteří v Turecku nemohou očekávat slavobránu, leč „šavle hore“, všechny ostatní migrační vlny, a nejsou malé, jsou tureckou zemí vstřebávány. Syřan, který se prohlásí a přihlásí, dostane jakési turecké papíry, nikoli nepodobné těm, které Sýrie vydávala palestinským uprchlíkům, a na tuto identifikaci smí on a jeho děti studovat (v arabštině) a čerpat bezplatnou zdravotní péči jako běžný Turek. Omezen je jeho pohyb, v čemž mají Turci praxi z vilájetů minulosti. Má se za to, že na noc se Syřan vrací tam, kde hlášen.

Takto popsáno to vypadá jako první bezpečné útočiště. Ale zřejmě jenom mně. Stačí si pustit jakékoli řecké zpravodajství, a kromě pana Tsiprase, uvidíte ostrovy Kos, Chios, Samos Rhodos a další, nacházející se poblíž, tedy na dohled turecké pevniny, kterak tam přistávají čluny s migranty jeden za druhým. Je-li pravda, že denně jde až o osm set osob, pak v gumácích toto množství vyjadřuje počet až sta člunů za noc…

Mějme skutečně za to, že na dohled, tedy na oněch deset kilometrů  v běžných  podmínkách pobřeží se vydává právě tolik člunů. Kdo je naveze v přívěsech až k moři? Váží-li několik set kilogramů, jsou to opravdu jen migranti, kteří je snesou k moři a odrazí od břehu? Při mobilní navigaci není těžké se neztratit, nejsou-li v noci vlny, neboť jak známo, gumový člun se hůře ovládá i pro to, že z něj není dobře vidět. Mají rekreační plavidla v přípobřežní plavbě zavěšeny motory, nebo máme rozumět věci tak, že gumák jest poháněn pádlováním? Je někdo z účastníků plavby skipperem, tedy držitelem plavebního průkazu rekreačního?.Není-li Patento Nautico, jak se nazývá plavební licence jinde k dispozici, je alespoň uzavřeno pojištění, tzv. modrá karta?

Pohyb rekreační v plavební zóně či plavební oblasti jinak podléhá řadě pravidel, která mají být kapitanáty a policií zemí, odkud plavidla vyplouvají, konkrétně vymáhána. Nejde jenom o to, že gumová plavidla mohou, třebas srážkou, způsobit škodu (smrtelnou, spadne-li kdokoli přes palubu), ale jde i o to, že čluny hodlají narušit teritorialitu jiné země, de facto ji napadnout, a prostřednictvím svých cestujících hodlají osádky lodí spáchat přinejmenším správní delikt či čin neoprávněného vstupu do EU. Což u lidí vyhladovělých lze pochopit.

Na druhé straně, námořní právo zná tisíce precedentů, jak obyčejná ztráta očkování či dokladu donutila námořníka k trvalému uvěznění na mateřské lodi, neboť mu žádný přístav nedovolil vystoupit na břeh. A hle, migranti ze Sýrie vystupují z plavidel bez dokladů a bez problémů. Problémy ovšem čekají nás. Neptáme se zřejmě zřetelně cui bono et cui prodest a nežádáme logickou odpověď.

PS. Cena jednoho člunu, posléze opuštěného a skalami ničeného je mezi 30.-50 tisíci Kč. Dobrý (?) obchod…

Přejít do diskuze k článku 216 komentářů