Sledování televize zbavuje trestní odpovědnosti

Poslední instance Nejvyššího soudu projednává návrh zákona, který by zbavoval trestní odpovědnosti pachatele trestných činů, kteří by byli ke svému jednání inspirování médii. Jedná se zejména o sledování televize a čtení novin, ale i používání Internetu a využívání všech moderních informačních technologií (mobily, tablety, počítače, navigace aj.).

Abychom porozuměli smyslu nového návrhu zákona, který se svými komentáři a vysvětlivkami čítá několik stovek nepřehledných stránek, musíme si jeho obsah značně zjednodušit a ozřejmit si jej prostými prostředky na jednoduchých příkladech. Především je nutné čtenáře varovat, že skutková podstata zmíněného zákona není dosud ve všech svých zřetelích platná, ačkoliv v běžném občanském životě již k jejímu naplňování v mnoha ohledech běžně a normálně dochází.

V podstatě například půjde o to, že když nějaký občan zavraždí jiného občana, bude shledán jako nevinný, jestliže prokáže, že byl ke svému činu inspirován konkrétním sledováním takového činu třeba v televizi. Pokud takový občan prokáže, že v určitý čas sledoval na určitém místě a na určitém televizním kanálu určitý film, ve kterém došlo k podobné vraždě, kterou o sám potom vykonal, bude zbaven trestní odpovědnosti. Sledoval a poslouchal televizi a to nemůže být trestné. Jinak bychom přece televizi neměli.

Navrhovatelé zákona vycházejí z principu, který lze vyjádřit otázkou, zda občan má nebo nemá věřit všemu tomu, co je vysíláno v televizi, zda se má podle toho řídit a jednat? Lapidárně řečeno, má občan poslouchat televizi?

Názorným příkladem nám mohou být reklamy. Má nebo nemá divák nakupovat zboží, které nabízejí? Pokud by neměl poslouchat reklamu, nemohl by zboží kupovat, a tudíž by vysílání reklamy postrádalo svůj smysl. Nemůžeme přece soudit a trestat občany za to, že si kupují zboží, které je jim nabízeno v televizních reklamách. Kam bychom potom přišli s ekonomikou, svobodou a demokracií? Museli bychom pak zavést plánované hospodářství a přídělový systém nebo zemřít. Anebo obojí.

Občan má plné právo na to, aby si svobodně vybíral a kupoval z nabízeného sortimentu zboží právě to, které jej oslovuje. A za takový čin nemůže být nijak trestán. Jinak by svoboda, demokracie, ekonomika a blahobyt neměly svůj význam a účel. V takovém případě bychom nemohli budovat blahobyt, ekonomiku, demokracii a svobodu. A to je dnes přece všeobecně ve všech vyspělých a civilizovaných zemích nepřípustné a trestné, neboť to staví občany na stranu terorismu.

Stejné je to například u sledování televizních pořadů, které obsahují zločiny, násilí, vraždy, krádeže, sexuální delikty a jiné svobodné a demokratické chování. Pokud by nebylo po divácích požadováno, aby těmto pořadům věřili, aby se jimi inspirovali a napodobovali jejich příklady, vysílání takových pořadů by bylo nesmyslné. Odporovalo by všem ekonomickým zákonům.

Ekonomika je první prioritou. Zločin, v našem případě nevinný čin nesprávně nazývaný jako zlý, je podstatou ekonomiky. Nemůžeme přece po poctivých, slušných a poslušných občanech požadovat, aby neposlouchali nabádání k ekonomickému chování, které po nich prostřednictvím médií vyžadujeme, chceme a kterého se od nich cíleně domáháme.

Dokazatelnost sledování televize v konkrétních časech a na konkrétních kanálech není žádnou vzdálenou budoucností. Již dnes je občan prakticky kontrolován všude a ve všem. Každý jeho pohyb je monitorován několika vzájemně se prolínajícími systémy. Jedná se například o kontrolu telefonů, mailů, internetu, platebních karet, nákupů, zdravotnických úkonů, příjmů, výdajů, pohybu vozidel, očipovaných oděvů a potravin, a také výkalů, neboť čipsy z potravin se do nich trávicími procesy vylučují. V neposlední řadě zůstává tradiční vzájemné sledování, pomlouvání a udávání všech občanů všemi občany v jejich bezprostředním sociálním prostředí (domov, pracoviště, doprava apod.).

Pokud návrh Nového zákona o zbavení trestní odpovědnosti u činů inspirovaných médii projde, máme se na co těšit. V blízké budoucnosti budeme po jeho schválení konečně všichni nevinní a šťastní. Zbavíme se ostychu, zábran, xenofobie, rasismu, nacionalismu, nacismu, komunismu a všech ostatních omezení a budeme si svobodně a demokraticky vyřizovat své účty, přesně tak, jak nás to obrazovky oltářů našeho euroatlantického náboženství tak starostlivě, pečlivě a neodbytně učí.

Těm občanům, kterým se návrh Nového zákona nelíbí a nezdá, mohou postupovat a žít jako doposud. Mohou se dívat na televizi a potom mohou jít nakupovat nebo krást, znásilňovat, vraždit a jinak svobodně žít a demokraticky se projevovat. A přitom se musí nechat honit a vyšetřovat policií a odsuzovat soudy. A potom mohou za své nevinné, svobodné a demokratické jednání dřepět v kriminále, až zčernají. Ale dobře jim tak, neboť to jsou úplní hlupáci, na které když přijde řada, tak fňukají a ozývají se jako první.