Byl jednou v Portlandu jeden úspěšný a bohatý podnikatel a obchodník, pohledný čtyřicátník Tony s kamenným srdcem a vodou v žilách. Jeho bezohlednost a nedůvěra v lidi z něj udělaly samotáře, který od sebe odehnal všechny své přátele, zapudil svého bratra, podvakráte se oženil a rozvedl se svou ženou,aby si vychutnal dvojnásob handrkování o společný majetek, čímž ztratil i svoji dceru fandící ublížené matce. Stále více se stranil lidí a dokonce si vybudoval v jednom ze svých domů tajnou skrýš, odkud vše monitoroval a řídil elektronicky. Neustále měnil svoji závěť, až zjistil, že jedinými lidmi, kterým by mohl důvěřovat, jsou Ghándí, matka Tereza a Ježiš Kristus. Po tomto zjištění převedl svůj odkaz na kočky.
Netušil však, že v jeho mozku bují nádor a že skončí v komatickém stavu v nemocnici na lůžku JIP. A tu se s ním začnou dít věci! Nejdřív je protažen tunelem podle Moodyho a ozářen nezvykle jasným světlem. Pak se pojednou ocitne v krajině s pevností, která svojí zchátralostí a zanedbaností má připomínat stav jeho duše. Tam se pojednou setkal s Ježíšem, který mu přinesl k snídani vynikající latté a pečivo, a dali se do diskuse. Přitom se Tony doví, jak jsou moderní vědecké poznatky kompatibilní s křesťanskou teologií. Ježíš ho hladí po vlasech jako dítě a poučí ho: „Každá lidská bytost je sama o sobě vesmírem. Tvoje matka a tvůj otec spolu s Bohem stvořili duši, která nikdy nepřestane existovat. Tvoji rodiče, jako spolutvůrci, dodali materiál, genetiku a další, což se jedinečným způsobem zkombinovalo. My jsme to, co nám poskytli, přebrali z jejich rukou, vyšli jsme z jejich načasování a minulosti a dodali jsme to jediné, co jsme mohli poskytnout my jim – život. Byl jsi počat jako živoucí zázrak vzniklý explozí, vesmír uvnitř multivesmíru, ne izolovaný a odloučený, ale napojený a určený pro pospolitost. Vždyť pospolitostí je i sám Bůh.“
Poté pokračovali na téma smrti. Tony se domníval, že smrtí všechno končí a ptá se, zda má věřit pohádce o Ježíšově zmrtvýchvstání. Nato se mu dostane odpovědi: „Cha! Daleko těžší je uvěřit, že jsem nevstal. Tony, já jsem povstal z mrtvých. Prolomili jsme iluzi o moci a převaze smrti. Taťka Bůh mě miloval pro život z moci Ducha svatého a předvedl, že žádná ideologie odloučení nemůže nikdy stačit.“
Na Tonyho dotaz, proč se nalézá zrovna na onom místě, Ježíš odpověděl, že neví, takže Tony zapochyboval o jeho božství. Ježíš sice potvrdil, že je Bůh a že všechno ví, leč bohužel zrovna tuto konkrétní informaci mu jeho taťka neprozradil a řekl: „…ale můj táta a Duch svatý to vědí a bude-li třeba, dozvím se to taky.“ Takto tedy byla vyčerpávajícím způsobem vysvětlena trojjedinost boží. A aby to nebylo tak jednoduché, zavedl Ježíš našeho hříšníka do chátrající barabizny, kde se setkal s pannou Marií v v těle staré indiánky. A ta jim uvařila vynikající guláš, olizovala měchačku a přitom vysvětlovala, že se sešli na pozvání taťky Boha: „… taťka Bůh o Tebe pečuje s neutuchající náklonností. Proto tady jsme. My jeho náklonnost sdílíme.“ Nabrala do misky guláš a podala mu ho spolu s čistým hadříkem místo ubrousku a upozornila ho, že leží v oregonské nemocnici a pracuje k smrti.
Když se Tony po tomto nešetrném sdělení vyvztekal, všiml si, jaké má Ježíš krásné hnědé oči. Ten uznal, že to slýchává často a že je má po otci, ale ne Josefovi, který ho pouze adoptoval. K dovršení všeho zmatku Ježíš oznámil, že stará indiánka je Duch svatý. Pak si jen tak pohodově klábosili. Na rozloučenou dostal Tony od těch dvou dar – schopnost uzdravit na zbytku své cesty jednoho člověka – a s tím byl vrácen na své lůžko na JIP. A děj dostane prudký spád, když se k němu zatoulá retardovaný chlapec s Downovým syndromem a políbí ho. Tak zprostředkuje umístění Tonyho duše do svého těla a uvede ho do kontaktu se svojí matkou Molly, svojí mladší sestrou Lindsay lečící se z neuzdravitelné zhoubné leukémie a ještě s jejich černošskou přítelkyní Maggie, které tajfun Catharina zhubil celou rodinu a teď pracuje na onkologii jako sestra a zároveň pomáhá přítelčině rodině snášet situaci, kterou neunesl jejich otec a řešil ji útěkem. Tak vidíte, kolik neštěstí se nám tady sešlo pohromadě.
A aby to nebylo jednoduché, Cabby tentokrát políbí Maggie a tím zprostředkuje transport Tonyho duše do jejího těla. Načež se ona odebere do kostela církevního společenství Maranatha u Svatého ducha Boha v Kristu. Tam se bohužel musí uchýlit na dámské toalety, aby ulehčila svému močovému měchýři. Stydlivý Tony neunese situaci a prozradí se výkřikem. Vyděšená Maggie si nejdříve myslí, že na toaletách je ukryt muž, což se však nepotvrdí, ani když jí pomáhají hledat ostatní křesťanky. Nakonec si nebohá myslí, že ji posedl ďábel, a ve zmatku prchá středem chrámové síně a srazí ve zmatku pod sebe staršího sboru Clarence, na kterého si tajně myslívala, a za chvíli se válejí po sobě v prachu chrámové podlahy. No ostuda, až se jí chtělo zemřít. Tak ji pomazali nějakým olejem ze Svaté země a pomodlili se za ni.
Když pak ale zjistili schopnosti Tonyho duše, použili ho ještě ke kontaktu s Clarencovou matkou, která po mrtvici ztratila schopnost komunikace. Všichni se pořád líbali a on se stěhoval a tlumočil. Nakonec mu to vrátili tak, že mu poskytli svoje těla k navštívení jeho tajného doupěte a likvidaci špatné závěti. Zároveň vyzvedli správnou původní závěť s odkazem pro Tonyho manželku, dceru a bratra a taky Tonyho dispozice pro lékaře, opravňující k odpojení od hadiček a přístrojů v případě jeho beznadějného komatického stavu. A už jen trochu trpělivosti, rychle spějeme k šťastnému konci…
Ten se však v recenzích neprozrazuje.
Volně jsem vám převyprávěla podstatnou část největšího bestselleru roku, knížky „Křižovatky“, sepsané Williamem Paulem Youngem, narozeným 1955, rozvleklé do 282 stránek, přeložené do 35 (!) jazyků a dosud zakoupené 18 miliony čtenářů (!).
Autor má zajímavý životopis. Své ranné dětství strávil se svými misionářskými rodiči mezi kanibaly v západní Papuye. Do školy chodil v Kanadě, ale byl zřejmě trochu nestálý, protože jich vystřídal 13. Nakonec vystudoval náboženství na Warner Pacific Colllege v Portlandu v Oregonu. Má ženu, 6 dětí, 2 snachy a 3 vnoučata. Svoji prvotinu „Chatrč“ napsal jako samizdat a předčítal ji svým přátelům pro potěšení. Nakonec byla vydána řádně a stala se okamžitě bestsellerem. Nevím, jestli někdy v dětství taky nespadl na hlavu, ale ochotně dává návody, jak čelit zlu a najít cestu k Bohu.
WILIAM PAUL YOUNG. Křižovatky. Praha: Knižní klub, 2013. ISBN 978-80-242-4094-7.
Knihu si můžete objednat například zde
