Svět ruskýma očima 596

Evropa potřebuje mnohem víc než jen žvanění

Jelena Pustovojtova

23. září 2019

Závod o cla s USA neumožňuje druhé ekonomice světa, jíž je EU, napřímit záda.  Eurokomisařka pro obchod Malmströmová má za to, že vzájemné uplatňování cel není „dobrým řešením“. Ohledně vzájemného uplatňování cel si v Evropě stěžují, že si Washington už třetím rokem přestal vážit přátel. Nad Evropskou komisí visí perspektiva omezení subvencí pro Airbus, aby bylo možno vyhnout se novým clům Washingtonu. Mají platit od října. Ve sporu o Airbus se útvar Malmströmové snaží najít řešení, ale historie je tak dlouhá, že se nedá věřit, že „nejlepší přítel“ vyhoví. Navíc před několika dny WTO částečně schválila plán Trumpa na zavedení stoprocentních obchodních cel ve výši 11,2 miliardy dolarů ročně na veškerý vývoz z Evropy a takto „kompenzovat“ pomoc Bruselu hlavnímu evropskému výrobci letadel.

Právě taková opatření připravuje zavést od začátku příštího roku EU proti Boeingu, a to kvůli dotování této společnosti Washingtonem. Budou to miliardy EUR.

Avšak soupeření druhé světové ekonomiky, která vykazuje 22 % světového HDP s první světovou ekonomkou (25 % HDP) je ztrátové. Tak se Brusel s Washingtonem spolu dohodly na „komplexních a vyvážených pravidlech podpory civilního leteckého průmyslu“. Zvýšilo by to jejich vzájemný obchodní obrat o 10 miliard USD. Malmströnová by navrhla stejnou variantu Rusku a Číně, obzvláště pak Číně, kde stát svůj průmyslový komplex široce dotuje.

Jenomže Trump je dosud k hlasu z Bruselu hluchý. Ač slíbil přehodnotit po volbách nového vedení vztahy s EU, o týden později prodloužil celní válku. I přesto, že přátelství s Washingtonem vypadá spíš jako pranice na trhu, pro ekonomiku EU to není to nejhorší. Bankovní diskontní sazba v EU klesla pod nulu, je výhodné přijímat úvěry a hospodářství EU trne ve strachu. Šéf ECB končící 31. října zachránil v roce 2012 euro, když snížil úrokovou sazbu ještě o 10 procentních bodů, na minus 0,5 a obnovil tím schéma tak zvaného kvantitativního uvolňování, končícího loni. Od začátku listopadu bude ECB vyhazovat na cenné papíry každý měsíc 10 miliard EUR.

Trump užasl, že podle něho ECB zahajuje měnovou válku: „Usilují a nikoliv neúspěšně, zhodnocovat euro proti hodně silnému dolaru poškozujíce americký vývoz.“ Má pravdu: Když Draghi řekl o změněné politice ECB, o fungování kvantitativního uvolňování „podle potřeby“, ihned ztratilo euro oproti dolaru půl procenta a evropský byznys to mile překvapilo.

Investoři si dávno přáli snížení procentní sazby. I lokomotiva Evropy Německo je na pokraji recese. Průmyslový sešup Němců se převalil i do třetího čtvrtletí roku. Mezi tím von der Leyenová ohlásila priority své činnosti, které jsou daleko od toho co se dotýká EU: snížit využívání fosilních paliv, využívat nové americké technologie a zdokonalovat „unikátní sociální tržní ekonomiku“.

The Economist napsal, že Evropa potřebuje mnohem víc než jen řečnění. V posledních desetiletích omezily evropské banky  svoji činnost na trhu EU a stále rozšiřují svoji přítomnost mimo EU. Takže se Evropa nyní jeví jako skupina ekonomik střední velikosti a ne jako spojený konkurent Číny nebo USA. Podle vydání je to příčinou ztrát v globálním soupeření, přestože hlavní správce ECB poskytuje finanční podporu. Je tu riziko, že bude pro podnikání stojatou vodou.

Je jednoduché pochopit Brity. Jsou naštvaní na Brusel, který se nemá k tomu, aby se s nimi rozloučil za podmínek výhodných pro Londýn. Ještě před deseti lety bylo deset největších společností světa registrováno v Evropě. Nyní jsou to jen dvě a to ještě až na 32. a 36. místě. Francouzští a němečtí ekonomové to přičítají tomu, že příčinou je právě unikátní sociální tržní ekonomika, která umožňuje nadnárodním strukturám EU míchat se do podnikání. Navíc není evropský trh jednotný, má dvě rozdílné sbírky pravidel.

Cíle stanovené v Maastrichtské dohodě z roku 1992 (volný pohyb lidí, produktů, kapitálu a služeb) uvízly v bruselské byrokracii a je již patrná tendence  odtud odejít do „národních bydlišť“. Bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors říká, že projekt jednotné Evropy je dílo jen poloviční, přináší jen polovinu toho, co by přinést mohl. Jak to dopadne za podmínek zostřujících se  obchodních a ekonomických rozporů USA a Evropy, té, která dosud nefunguje, není známo.

Převzato z Fondsk.ru

***

Bitva za „politickou duši Ameriky“ se rozbíhá

Vladimir Prochvatilov

27. září 2019

Sněmovna reprezentantů USA začala oficiálně s impeachmentem prezidenta Trumpa. Promluvila o tom mluvčí sněmovny Pelosiová: „Činnost prezidenta odhalila hanebný fakt, že zradil přísahu, zradil národní bezpečnost a zradil čestnost našich voleb.“ Důvodem k takovému prohlášení byl telefonát Trumpa se Zelenským, jemuž doporučil zahájit vyšetřování činnosti Bidenova syna na Ukrajině. Trump to přiznal, ale žádost o vyšetřování Bidenova syna není možno považovat za nátlak. Přesto budou nyní Demokraté záležitost vyšetřovat v šesti výborech sněmovny a zašlou ji k soudnímu výboru. Ten rozhodne, zda se bude otázkou impeachmentu zabývat. Pokud ano, bude sněmovna hlasovat a poté bude věc posuzovat senát. K odvolání prezidenta z funkce  musí obvinění podpořit  dvě třetiny senátorů. Dnes mají většinu ve Sněmovně reprezentantů demokraté, ale v Senátu republikáni.

The Guardian informuje, že Demokraté skandál rozehráli poté, co se výbor pro zpravodajství dozvěděl o tom, že kancelář Národního zpravodajství obdržela  od „informátora amerického zpravodajského společenstva“ stížnost na řadu událostí, mezi nimiž byl telefonický hovor Trumpa se Zelenským dne 25. července. Anonymní zpravodaj viděl nebo slyšel cosi, co vyvolalo okamžité obavy.

Wall Street Journal oznámil, že Trump v červencovém telefonátu „nejednou vyvíjel nátlak na prezidenta Ukrajiny, aby prošetřil záležitost Bidenova syna. Osmkrát prý vyzval Zelenského spolupracovat s poradcem prezidenta Giulianim na vyšetřování, které by mohlo uškodit potenciálnímu protivníku Trumpa ve volbách v roce 2020.“

V době, kdy byl Biden viceprezidentem, měl na starosti otázky Ukrajiny jeho syn Hunter Biden. Byl v představenstvu ukrajinské plynárenské společnosti Burisma, podezřelé z praní špinavých peněz. Na Ukrajině zahájili vyšetřování této společnosti. Zde však ze strany USA nejde o Ukrajinu, ale o silný politický boj uvnitř Spojených států.

Pokud Zelenskij odevzdá Giulianimu údaje z ukrajinského vyšetřování společnosti Burisma, zničí to politickou kariéru Bidena. Republikáni s tím počítali, ale zamíchal se do toho nedočkavý Trump.

The Washington Post napsal, že se několik pracovníků americké administrativy snažilo neumožnit Trumpovi  setkání nebo telefonát se Zelenským. Avšak ten mu přesto zavolal, obsah hovoru byl znám informátorovi, který zaslal stížnost generálnímu inspektoru zpravodajských služeb USA Atkinsonovi a ten jej předal zastupujícímu řediteli národní zpravodajské služby Maguiremu.

Politický komentátor CNN Collinson napsal, že republikánský Senát nedá potřebné dvě třetiny hlasů nutných k odstranění Trumpa, kdyby se Sněmovna reprezentantů rozhodla  pro impeachment. Podle něho se bitva za odstranění Trumpa změní na „bitvu o politickou duši Ameriky“. Na výsledku voleb v roce 2020 závisí „kdo zvítězí v Bílém domě a určí směr politiky pro příští roky“.

Demokraté plánují bleskové odstranění. Pelosiová vyzvala své kolegy „udeřit ikamžitě a kout železo, dokud je žhavé“. Podle vedoucího republikánů ve sněmovně je požadavek impeachmentu posledním pokusem demokratů zrušit výsledky voleb z roku 2016. Zřejmě budou i další pokusy. Podle průzkumu není myšlenka sesazení Trumpa  populární dokonce ani mezi demokratickými voliči.

Bílý dům zveřejnil přepis červencového rozhovoru Trumpa se Zelenským. Jméno Bidena je v něm zmíněno několikrát. Podle toho požádal Trump Zelenského, aby byl prošetřen případ Bidenova syna, ale nespojil s tím poskytnutí pomoci Ukrajině.

Trump řekl Zelenskému: „Mluví se o synu Bidena, o tom, že Biden zastavil řízení a mnoho lidí o tom chce vědět. Proto všechno co byste mohl v této věci s generálním prokurátorem udělat by bylo dobré. … Biden chodil a chlubil se, že zastavil řízení, takže pokud se můžete do toho pustit…“ Zelenskij odpověděl, že se tím nový generální prokurátor bude zabývat.

Elizabeth Warrenová označila zveřejněný stenogram za „kouřící pistoli“. Důležitější byl postoj generálního inspektora zpravodajských služeb Atkinsona, který má zato, že „jednání informátora, který udal výbušné obvinění Trumpa ohledně jeho hovoru  s Ukrajinou mělo znaky „politické zaujatosti“ ve prospěch konkurenčních prezidentských kandidátů“. Trumpova administrativa hodlá zveřejnit dokument, který Atkinsonův názor potvrzuje.

Oficiální zástupce ředitele národní zpravodajské služby USA Klitenic řekl, že po konzultaci s ministerstvem spravedlnosti dospěl k závěru, že otázka vznesená informátorem jako stížnost neodpovídá právní definici „naléhavého problému“ a nenáleží k povinnému otevření v Kongresu. Nakonec tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Kupec udělal nad obviněním Trumpa kříž. Uvedl, že v dopise generálního ispektora je citován hovor prezidenta USA s prezidentem Ukrajiny jako potenciální porušení federálního zákona o financování volební kampaně, přičemž ani generální inspektor, ani navrhovatel neměli rozhovor z první ruky. Podle procedury prověřilo trestní oddělení ministerstva úřední záznam hovoru a došlo k závěru, že  žádné porušování ve financování kampaně nebylo a další kroky nebyly odůvodněné. Všechna příslušná ministerstva s tím souhlasila a ministerstvo spravedlnosti případ uzavřelo.

V této etapě hazardní hry demokratů impeachment proti Trumpovi nevyšel. Přesto sněmovna asi verdikt o impeachmentu vydá, ač jej senát nepodpoří. Trump svůj cíl dosáhl, ale bitva za „politickou duši Ameriky“ se teprve rozbíhá. Snahy protivníků Trumpa nepřipustit jeho nové zvolení budou stále tvrdší.

Převzato z Fondsk.ru

***

Řecko čekají těžké časy

Anton Veselov

25. září 2019

Na předčasných parlamentních volbách v Řecku byla hluboce poražena koalice radikální levice  (blok SYRIZA) a Tsipras složil funkci. Konzervativní Nová demokracie (150 ze tří set míst v parlamentu) začala inventarizovat hospodářství. Ještě v červnu připravila Evropská komise ke zpracování dokument o situaci v řeckém hospodářství. V rozpočtu země objevila „díru“ o objemu 4,75 miliard EUR. Nahromadilo se tolik problémů, že jejich vyřešení v dohledné době není možné.

Po projevu ministra práce Vrucise v parlamentu byla zákonem omezena nejvyšší penze na 4,6 tisíc EUR. Země je v hluboké dluhové jámě, přitom státní zaměstnanci mají penze 10 až dokonce 20 tisíc EUR za měsíc.  Jinak dostává 8 z deseti penzistů kolem 370 EUR za měsíc, což není ani životní minimum. Lidé jsou na hranici přežívání. Ve většině obytných domů není ústřední topení, v zimě je v místnostech příliš chladno. Lidé si přihřívají elektřinou, v létě zase musejí zapínat klimatizaci. Takto přijde elektřina na 180 až 220 EUR. K tomu se musejí připočítat další výdaje – strava, doprava, telefon.

Nemožné komunální poplatky jsou přímým důsledkem Tsiprasovy vlády. Hlavním dodavatelem energií Řecku bylo po dlouhé roky Rusko. V roce 2015 dodal Gazprom 1,98 miliard kubíků plynu. Země potřebovala 2,72 miliard. Avšak Athény se připojily ke kampani za dosažení „nezávislosti“ trhu Evropy na ruském plynu. K rozhodnutí řecké vlády došlo pod mohutným nátlakem Washingtonu a Bruselu.

V květnu 2016 proběhl v Soluni ceremoniál k zahájení výstavby řecké části Transadriatického plynovodu (TAP) za přítomnost Tsiprase, zvláštního vyslance USA Hoksteina a místopředsedy EK Šefčoviče.. Tento projekt za 45 miliard má zajišťovat dodávku plynu z Ázerbájdžánu do Itálie. Athény dostaly na stavbu plynovodu investici přibližně 2 miliardy EUR. Řecké ministerstvo energetiky oznámilo, že plynovod bude mít dobrý hospodářský efekt, poskytne 8 až 10 tisíc pracovních míst a svoji účast na něm budou mít i řecké společnosti.. Ale bylo zamlčeno, že podle smlouvy nedostane Řecko nic za úpravu přepravovaného plynu. Navíc Řecko nedostane plyn, počáteční kapacita plynovodu je 10 miliard kubíků za rok a veškerý plyn je určen pro Itálii. Při zvýšení průtoku na 20 miliard  se může o odběru Řeckem uvažovat, ale jak to bude ve skutečnosti, není známo. Turecko oznámilo svůj velký zájem o odběr ázerbájdžánského plynu a počítá s přednostními kontrakty.

Řecké úřady udělaly všechno pro to, aby zemi zbavily garantovaných dodávek  ruského plynu druhou větví Tureckého proudu – přes 15 miliard kubíků za rok, v době, kdy se Gazprom rozhodl budovat exportní větev do Evropy přes Bulharsko a Srbsko. Athény začaly horečně hledat nové varianty, a to i exotické.

Velké naděje se vkládají do šelfových ložisek na Kypru, ale perspektivy nevypadají dobře. Zkapalněný plyn z Kypru půjde na evropský trh v nejlepším případě od roku 2022. Plynonosná vrstva na ložisku Afrodita sahá do hloubky 6 tisíc metrů pod mořským dnem a hloubka moře je tam 1700 metrů. Naleziště Leviathan leží 135 km od břehu Izraele a tam je hloubka moře přes 1600 metrů a vrstvy s plynem jsou ještě hlouběji – až 7200 metrů pod mořem.

V roce 2017 byly oznámeny plány na budování terminálů Kavala a Alexandrupolis na příjem zkapalněného zemního plynu s kapacitou 5 miliard kubíků a 6,1 miliard kubíků za rok, v  propočtu na alžírský plyn, ale asi půjde o futuristický projekt.

Řecko má příjmy z cizineckého ruchu, a to přes čtvrtinu HDP země. Podle místního institutu turistické konfederace INSETE pracuje v posledních letech mezi 36,7 a 44,2 procenta práceschopného obyvatelstva v turistice. Jde především o mladé lidi. Kromě lodního průmyslu již Řecko nemá jiný důležitý hospodářský sektor. Loďařství Řecku přináší asi 7 % HDP. Již předešlý kabinet se rozhodl, že nejjednodušší způsob naplnění státní pokladny je zvýšení daní hoteliérům, zavedení dalších „turistických výběrů“ a podobných metod, jak vyrobit peníze za vzduchu. Na to byly na trhu turistických služeb prudce zvýšeny ceny – v hotelech, na soukromých plážích, v lázních. Výsledkem byla nižší návštěvnost v hotelech hlavního města o 3,8 %.

Západní turisté volí pro své dovolené raději Egypt a Turecko, kde je možno odpočívat lépe a mnohem levněji. Od turistů z Německa klesla rezervace na Kypru v červenci o 6 % oproti témuž období loňského roku, na Rhodu pak o 5 %. Současně Němci navštěvují o 11 % více egyptskou Hurghadu.

Pro Řecko je obzvláště těžký problém migrantů. Oficiálně je odhadnuto množství běženců na 50 až 60 tisíc, ale počet nelegálů se nikdo neodvažuje určit. Podle agentury OSN pro běžence (UNHCR) přišlo od začátku roku z Turecka do Řecka přibližně přes 29 tisíc nelegálů. Evropská komise poskytla v roce 2017 Řecku kromě prostředků z UNHCR  352 milionů EUR na záležitosti migrační krize a ještě 509 milionů EUR na podporu odpovídajících programů do roku 2020. Počítalo se s tím, že migranti budou dostávat měsíčně až 399 EUR hotově a odpovědnost za jejich umístění a udržování má Národní centrum pro sociální solidaritu (EKKA) spolu s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Avšak zvláštní představitel řecké vlády pro běžence Kiritsis uvedl: „V Evropské komisi si mohou ohledně počtů říkat co chtějí, ale realita je naprosto jiná. Evropské peníze nejdou vládě Řecka, ale polovinou z nich jsou placeny západní nevládní organizace pracující s migranty.“

Náměstek ministra pro ochranu občanů Kumutsakos vyzval EU, aby vytvořila nové mechanismy „zaměřené na jedné straně na spravedlivé rozdělení migrantů a na druhou stranu na efektivnější politiku jejich vracení“. Řekl, že „Řecko už své možnosti vyčerpalo“.

Řecko silně snížilo příspěvky migrantům a některé kategorie už nedostávají nic. Dá se předpokládat značný růst kriminality. V místních sdělovadlech se probírá situace na ostrově Lesbos, kde je již více migrantů než místních, policie vyjíždí v posílených skupinách a je velmi ostražitá.

Převzato z Fondsk.ru

Přejít do diskuze k článku 9 komentářů