Svět ruskýma očima 628

 

Tomu, kdo si vybíral mezi válkou a hanbou a zvolil ztrátu cti, se dostane obojího

Sergej Čerňachovskij

3. 9. 2021

Následujících pět let slibuje, že budou horší než ta předchozí.

Podivné stažení americké armády z Afghánistánu připomíná jak stažení Američanů z Vietnamu, tak i stažení sovětských vojsk z téhož Afghánistánu.

Poté, co Američané podepsali 27. ledna 1973 Pařížské mírové dohody mezi Vietnamskou demokratickou republikou (VDR), Spojenými státy, proamerickým režimem v Saigonu a Prozatímní revoluční vládou Republiky Jižní Vietnam, provedli  29. března téhož roku úplné stažení svých vojsk a zanechali v Jižním Vietnamu dobře vyzbrojenou milionovou armádu saigonského režimu, proti které se postavila dvěstětisícová armáda VDR a partyzáni Vietkongu. Proamerický režim odolával více než dva roky, 30. dubna 1975 však Lidová osvobozenecká armáda obsadila Saigon a 2. července 1976 se VDR a Jižní Vietnam spojily do Vietnamské socialistické republiky, která existuje dodnes.

Sovětská vojska byla z Afghánistánu stažena Gorbačovovým rozhodnutím 15. února 1989 v souladu s Ženevskými dohodami podepsanými 14. dubna 1988 mezi SSSR, USA, vládami Afghánistánu a Pákistánu. V té době měla afghánská vláda silnou a efektivní armádu, vycvičenou a technicky vybavenou Sovětským svazem, a ovládala většinu území země (26 z 28 provincií), zatímco mudžahedíni podporovaní Spojenými státy, Íránem, Pákistánem a Čínou jen dvě provincie. Afghánská vláda dlouhodobě úspěšně zadržovala útoky mudžahedínů, ale v roce 1992 poté, co Gorbačovovo a Jelcinovo vedení odmítlo poskytnout bojující afghánské armádě munici, palivo a náhradní díly, začala rychle ztrácet kontrolu nad zemí a byla svržena islamisty 28. dubna 1992, země se poté začala nořit do chaosu v důsledku nepřátelství mezi vojensko-politickými skupinami.

Spojené státy se stáhly z Vietnamu poté, co utrpěly ponižující porážku. SSSR opustil Afghánistán z rozmaru „perestrojkové“ skupinky v Moskvě. V obou případech byli poraženi ti, které po sobě zanechali, a v obou případech ti, kteří zůstali, měli sílu dlouho odolávat. Afghánská vláda měla navíc sílu vyhrát, kdyby jelcinovská Moskva nepřipravila vládní armádu o její základní potřeby.

Nyní Spojené státy téměř uprchly z Afghánistánu a afghánská armáda se rozprchla při první zprávě o odchodu Američanů.

Můžeme se dohadovat, jestli Američané museli poslat armádu do Vietnamu v roce 1961 a do Afghánistánu v roce 2001 a zda totéž musel udělat Sovětský svaz do téhož Afghánistánu v roce 1976, ale obecně platí, že jestliže pošlete armádu do cizí země, tak stáhnout je ji možno buď tehdy, když je poražena, nebo tehdy, když porazila nepřítele a dosáhla svých válečných cílů, jak to bylo vyryto na šavli jednoho z východních vojevůdců: „Netas bez příčiny, nezasuň bez slávy“.

Je známá věc, že jestliže si vybíráte mezi válkou a hanbou, tak ten, který si vybere hanbu, získá válku i ztrátu cti.

Když Spojené státy vtrhly do Afghánistánu, oznámily, že jej přišly ochránit před terorismem a radikálním islamismem a vybudovat „moderní demokratickou společnost“. Teď utekly a zanechaly, ty, kteří jim věřili, na pospas islámistům.

Hodně se mluví o budoucnosti Afghánistánu, ještě více o tom, co bude se sousedními zeměmi, tedy se střední Asií a Blízkým východem, a jak to ovlivní Rusko. Někteří spekulují o tom, že následky mohou být tragické.

Spojené státy, které bojovaly ve Vietnamu a posléze jej opustily, na to doplatily celonárodní krizí 70. let. Může se sice zdát, že Amerika je symbol nezničitelné moci a prosperity, ale Amerika 70. let nebyla Amerikou let devadesátých. V roce 1979 prezident Carter v projevu k národu řekl: „Toto je krize, která ovlivňuje samotné srdce, duši a ducha naší národní vůle. Tuto krizi můžeme vidět v rostoucích pochybnostech o smyslu našich životů a ve ztrátě jednoty cílů našeho lidu. Podlamování naší víry v budoucnost je spojeno s hrozbou zničení samotného sociálního a politického uspořádání Ameriky … Většina našich lidí poprvé věří, že příštích pět let bude horších než posledních pět let. „

Spojené státy byly již tehdy odsouzeny k zániku, ale SSSR nejprve v 70. letech souhlasil se „zadržováním“, poté v 80. letech s přímou kapitulací a vzdal boj, který vedl 70 let. Spojené státy odtáhly z Vietnamu, kde utrpěly porážku, Sovětský svaz z Afghánistánu těžce očarován absurditami „nového politického myšlení“ a na vrcholu moci. Naše země na to doplatila nejhlubší krizí, zničením státu, ztrátou důvěry všech mezinárodních partnerů.

Vezmeme-li celé období od časů 2. světové války, tak Spojené státy nezískaly ani jedno plnohodnotné vojenské vítězství, přesto uměle vyvolávaly dojem, že mají nezničitelnou moc, vždy vítězí a jsou spolehlivou ochranou svých vazalů, kteří jim za ni opláceli poslušností a loajalitou.

Teď je to jinak: Spojené státy ukázaly světu, že jsou připraveny zradit své klienty a vazaly a že jejich patronát je nespolehlivý, že se mohou každou chvíli otočit a odejít.

Můžete se tajně (či otevřeně) radovat z porážky Američanů, ale mnohé ze světového řádu byl  založeno na myšlence jejich spolehlivosti a síly. Nyní je jasné, že ani jejich spolehlivost, ani jejich síla neexistuje.

To však znamená, že konstrukce, která byla založena na „jediné globální supervelmoci“, se rozpadá. A zhroucení chybné struktury bývá ještě horší než struktura samotná.

Převzato z Fondsk.ru

***

Byla odhalena nejtajnější základna USA v Afghánistánu

Marina Sovina

5. 9. 2021

Novináři z NYT zveřejnili materiál o budování a zničení nejtajnější základny CIA v Afghánistánu.

Základnu CIA nedaleko Kábulu využívali pro cvičení, ale také jako vězení.

Říkalo se jí „Solná jáma“ (Salt Pit), odhalili autoři článku. Žádné oficiální údaje o existenci tohoto komplexu neexistují, avšak družicové snímky svědčí o tom, že tato základna v Afghánistánu byla.

Stavba základny začala někdy mezi rokem 2002 a 2004, po událostech 11. září 2001 v USA. Američtí zákonodárci poté projevili více tolerance k brutálním výslechovým metodám. Komplex Eagle Base byl využíván jak k výcviku spolupracovníků afghánských tajných služeb, tak i k násilnému zadržování. Americký vládní dokument o „Solné jámě“ odhalil případy týrání vězňů a používání „zostřených“ výslechů. Zadržené zavírali do těsných prostor, upírali jim spánek a mučili je waterboardingem. Podle údajů amerického ministerstva spravedlnosti na této základně v letech 2002-2005 zahynulo více než sto podezřelých z terorismu.

Novináři se domnívají, že utajené budovy byly Američany zničeny, aby Tálibové neviděli, v jakých podmínkách byli zadržováni zajatí bojovníci a jaké metody výslechu na nich byly uplatňovány.

Žádná oficiální reakce na tuto novinářskou práci se z Bílého domu, Pentagonu ani CIA neozvala.

Generál Kenneth McKenzie, náčelník centrálního štábu ozbrojených sil USA (USCENTCOM), v noci na 31. srpna informoval, že v Afghánistánu nezůstal ani jeden americký příslušník ozbrojených sil. Podle jeho slov za celé trvání mise v Afghánistánu zahynulo 2 461 amerických vojáků a civilistů. Dalších 20 tisíc občanů USA utrpělo zranění.

Zdroj: Lenta.ru

***

Lídři běloruské opozice dostali dlouhé tresty odnětí svobody

Lídři běloruské opozice Maria Kolesnikovová a Maxim Znak byli odsouzeni na 10 a 11 let vězení. Rozsudek byl vynesen Minským oblastním soudem 6. září.

Soud uznal opozičníky vinnými ve všech článcích obžaloby. Prokurátor požadoval pro oba obžalované 12 let vězení.

Připomínáme, že Maria Kolesnikovová v roce 2020 během prezidentské kampaně v Bělorusku vedla volební štáb bývalého bankéře Viktora Babarika a po jeho zatčení se připojila k týmu Světlany Tichanovské. Po volbách se stejně jako právník Maxim Znak stala členkou prezidia opoziční Koordinační rady a 7. září 2020 byla zadržena v samém centru Minsku. Byla zatčena po pokusu o násilné opuštění země.

Maxim Znak byl také zatčen v září. Oba opoziční činitelé byli obviněni z veřejných výzev k akcím majícím za cíl poškození národní bezpečnosti, ze spiknutí s cílem neústavně převzít vládní moc a ze založení a vedení extrémistické skupiny.

Soudní jednání začala 4. srpna 2021 a probíhala s vyloučením veřejnosti.

Převzato z Eadaily

***

Jak zastavit masakr „gastarbeiterů“ v Rusku

Nikolaj Vasiljev

6. 9. 2021

Pracovní migranti z blízkého zahraničí stále častěji vyvolávají masové potyčky. Úřady trestají účastníky těchto rvaček, někdy až deportacemi a zákazy vstupu. Na druhou stranu gastarbeiterům ulehčují papírování, návštěvy vlasti a návraty zpět, ekonomika přece potřebuje každou ruku ochotnou k dílu. Co je tedy příčinou rostoucího hněvu „hostů“, a co je třeba udělat, aby se situace nevymkla zpod kontroly?

V polovině tohoto týdne vyzvalo ministerstvo práce Tádžikistánu své krajany, aby se nezapojovali do hromadných rvaček a nepokojů v Rusku, aby se nedostali do ještě vážnějších problémů. „V případě porušení práv a zájmů nebo neúcty k občanovi je nutné nezapojovat se do skupinového konfliktu, ale kontaktovat příslušné orgány Ruské federace nebo Tádžikistánu,“ cituje zprávu ministerstva účet Sputnik Tádžikistán na sociální síti Telegram. Ministerstvo práce této republiky také slibuje posílení preventivní práce s občany, kteří odjíždějí do zahraničí.

Příčina, která rozhoupala tádžické úřady, aby apelovaly na své spoluobčany-pracovní migranty, je jasná. Masové rvačky gastarbeiterů se v Rusku stávají běžnou záležitostí. Například na začátku týdne zadržela policie na východě Moskvy, v Někrasovce, poblíž staveniště deset lidí při jedné z takových rvaček, včetně tří místních obyvatel. Všichni byli stíháni za přestupek „drobné chuligánství“ a dostali pokuty od 500 do 1 000 rublů.

Moskevská metropolitní policie zahájila vyšetřování podle paragrafu „Chuligánství“ v souvislosti masovou bitkou za účasti padesáti migrantů, která proběhla minulý týden v Baumanské ulici. Alexandr Bastrykin, šéf Vyšetřovacího výboru, nařídil vedení své moskevské pobočky, aby provedla inspekci týkající se této rvačky.

Několik desítek migrantů uspořádalo rvačku v jedné moskevské ubytovně minulý týden. Následně byly zatčeny více než dvě desítky lidí. Některým hrozí zákaz vstupu do Ruska a deportace. K jedné z nejrozsáhlejších razií strážců zákona došlo v srpnu ve městě Kotělniki, kde bylo za účelem kontroly dokumentů zadrženo 600 návštěvníků mešity. Všichni cizinci byli převezeni na policejní stanici na test DNA a poté propuštěni.

Stojí za povšimnutí, že za prvních šest měsíců roku 2021 vyhostili asi 8,6 tisíc cizinců. Podle údajů policie se v zemi dnes nachází více než 700 tisíc nelegálních migrantů.

Místopředseda Státní dumy Petr Tolstoj navrhl, aby byl účastníkům masových potyček doživotně zakázán vstup do Ruska. „Ve světě je dostatek těch, kteří jsou připraveni se přestěhovat do naší země a přijmout její tradice a způsob života. Takové lidi vždy rádi přivítáme. Těm, co by se jim líbilo v ruských městech zavádět vlastní pořádky, musí být vstup do Ruska zakázán. A je žádoucí, aby to bylo jednou a provždy,“ napsal Tolstoj na svém telegramovém účtu.

Jindy se k chování některých migrantů pracujících v Moskvě ostře kriticky vyjádřil starosta města Sergej Sobjanin. „Takhle to už dál nejde. Z takových hostů radost nemáme. Policie proto v posledních měsících provedla ostré razie. Bylo zahájeno 800 trestních řízení, deportováno kolem 200 lidí, 17,5 tisíce lidí dostalo zákaz vstupu do země,“ napsala hlava metropole na osobním blogu. Sobjanin současně poznamenal, že většina ze stovek tisíc občanů zemí SNS, kteří přicházejí do Moskvy za výdělkem, se chová v souladu se zákonem.

Zdá se, že úřady jsou ochotny vyjít vstříc cizincům, kteří dodržují zákony. Na zasedání vládní třístranné komise, které se konalo 30. srpna, byl k otázkám sociálně-pracovních vztahů předložen návrh zákona, který předpokládá, že od roku 2022 bude pracovním migrantům zjednodušeno vydávání SNILS (registrace do důchodového systému). Předpokládá se, že SNILS se budou vydávat po překročení hranice RF, což usnadní jejich zaměstnávání.

Prezident Vladimir Putin koncem května konstatoval, že Rusko má nedostatek pracovních sil v celých hospodářských odvětvích, a poznamenal, že vládní orgány dělají vše pro to, aby se pracovní migranti přijíždějící do země cítili komfortně. Nedostatek pracovníků je nejen ve stavebnictví, ale i v gastronomii a dalších odvětvích, řekl poté tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Současně připomínáme, že Putin na březnovém zasedání kolegia ministerstva vnitra vyzval k vyřešení otázek přijímání zahraničních pracovních sil do Ruska v souladu se skutečnými potřebami ekonomiky, vycházeje přitom z ochrany zájmů Rusů na trhu práce.

Agresi vyvolává nevhodné prostředí a nostalgie

U těch migrantů, kterým se podařilo najít práci v Rusku jsou podmínky daleko od ideálních, což vede k psychickému stresu a v jeho důsledku k výbuchům agrese, míní prezident Federace migrantů Ruska (Федерациа мигрантов России) Vadim Koženov. Málokdo například vydrží práci rozvozce pizzy při 30stupňovém vedru pod dobu 12 až 14 hodin, zdůraznil. K tomuto závěru se dobral po osobním setkání s podněcovateli potyček. „Stres také zvyšuje nemožnost normálně odletět domů. Přestože se příjmy migrantů zvýšily o 30 až 40 procent, cena letenek se zvýšila na pětinásobek. Dříve se cizinci mohli domů dostat ve čtyřech jedním autem, ale teď je pozemní hranice uzavřena, což je absurdní situace,“ řekl Koženov.

Na tentýž důvod poukazuje i Jurij Moskovskij, šéf komise Rady pro národnostní otázky moskevského magistrátu. Podle jeho názoru se růst cen letecké přepravy projevuje na chování migrantů, kteří jsou pod tlakem „psychologického faktoru uzavřeného prostoru“, když se lidé nemohou vrátit domů.

Abychom byli spravedliví, musíme říci, že problém s návštěvami gastarbeiterů v jejich vlasti a jejich návratu do Ruska se už řeší. Tento týden aerolinky Uzbekistan Airways zřídila nízkonákladové lety pod značkou Uzbekistan Express. Společnost už upravila dvě letadla tak, aby zvýšila počet míst v turistické třídě na úkor odstranění první třídy. První takový let za zhruba třikrát nižší cenu byl uskutečněn 30. srpna na trase Taškent-Moskva-Taškent.

Do konce roku 2021 se plánuje zahájit dovoz dělníků na ruské stavby z Uzbekistánu a dalších středoasijských republik charterovými vlaky, řekl v pátek náměstek ministra výstavby a bydlení a veřejných služeb Nikita Stasišin.

Reakce na vnější podněty

Moskovský věří, že nárůst psychického stresu nezpůsobují jen dlouhý pobyt v cizí zemi bez komunikace s blízkými a obtížné pracovní podmínky. Jsou za tím zřejmě i čistě každodenní konflikty (například kvůli nevyplacení mezd nebo hádek kvůli děvčatům). Ale jedním z důvodů může být reakce na provokace. „Na sociálních sítích se objevují videa vyzývající k ‘vyřešení vztahů’ s osobami jiných národností,“ řekl zástupce kanceláře moskevského starosty. Podle jeho názoru můžeme hovořit o „podněcování etnické nenávisti před volbami“.

Dalším faktorem způsobujícím rozhněvanost se stalo zpřísnění opatření po prvních masových srážkách, domnívá se Koženov. Podle jeho slov bylo po hromadné rvačce v Kuzminkách v polovině července zadrženo 6 tisíc lidí. Začaly se plošně kontrolovat dokumenty, bez ohledu na to, zda to byli rozvozci pizzy či školníci. „Účastníkům prvních rvaček zakázali vjezd do Ruska na 40 let. Dnes je jim 20-25 let, ale přijet budou moci až v 60-65 letech,“ postěžoval si šéf Federace migrantů.

Dodal, že mnozí ze zadržených by raději strávili nějaký čas ve vězení, pokud by nebyli zbaveni možnosti pracovat v Rusku. Moskovskij také považuje některá administrativní opatření za přehnaná, například vyhoštění ze země „za dva správní delikty“.

Identifikujme vůdce a prosazujme zákony

Josif Diskin, renomovaný expert Institutu aplikovaného politického výzkumu Vysoké školy ekonomické, vidí příčinu střetů mezi migranty v růstu vnitřní konkurence. „Je nedostatek pracovních sil a současně roste úroveň mezd, o které se mohou migranti ucházet. V důsledku toho se soutěž o lukrativní pracovní místa zintenzivňuje,“ řekl Diskin novinám Vzgljad. Expert se však domnívá, že pokud jde o potyčky, jde jen o spontánní výbuch nespokojenosti.

„Vliv neformálních vůdců migrantů, kteří tlačí na takové boje, se zvýšil. Vedoucí tak vyřadí konkurenty a získají příležitost získat výhodné pozice a výdělky,“ říká Diskin. „Střety mají vždy organizátora a v této situaci je udivující pozice orgánů ministerstva vnitra, které mají nebo by měly mít agenty, měly by vědět o přípravě takových bojů.“

Diskin věří, že orgány činné v trestním řízení by měly identifikovat neformální vůdce a dát jim jednoduchý návrh: „Buď takové akce zablokujete, nebo navždy opustíte Rusko.“

Integrujme druhou generaci

Podle názoru Koženova by měla být prováděna systematická práce směřující k asimilaci gastarbeiterů. Zkritizoval Federální agenturu pro etnické záležitosti za nečinnost a stěžoval si také na chybějící systematickou práci v regionech. „Dosud například nebyl vyřešen problém důchodového zabezpečení pro migranty, kteří platí příspěvky na důchodové zabezpečení“, uvedl.

Trochu jiný názor má Diskin. „Je nutná integrace, nikoliv asimilace, žádné předělávání migrantů na Rusy. Slovo ‘asimilace’ by mělo být z národnostní politiky Ruska vyloučeno,“ domnívá se expert. „Potřebujeme, aby migranti důsledně dodržovali ruské zákony, respektovali zavedené normy a tradice a jednali v souladu se zavedenými pořádky.“

„Kromě toho by mělo existovat jasné rozdělení: Dočasná pracovní síla je jednou kategorií, tou druhou jsou ti, kteří se rozhodli integrovat do ruské společnosti,“ zdůraznil Diskin. „Úřady by měly věnovat přednostní pozornost problému integrace druhé generace migrantů.“

„Výzkumníci z oblasti národnostní politiky říkají, že hlavní nebezpečí hrozí od migrantů druhé generace,“ tvrdí expert. „První generace si pamatuje, jaké to bylo v zemích původu, pamatuje si ty útrapy, pamatuje si těžkosti, které je vedly k hledání nového živobytí a přivedly jejich rodiny do Ruska. Druhá generace si to už nepamatuje, srovnává se se svými vrstevníky, již integrovanými Rusy.“ Podle Diskina by měly existovat integrační kanály spojené nejen se školami (těm teď úřady věnují pozornost), ale také s mimoškolním vzděláváním a účastí migrantů druhé generace na kulturním a zejména sportovním životě.

Převzato ze Vzgljad.ru

5 13 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Irena
12. 9. 2021 7:09

https://ksbforum.eu/index.php?u=/topic/3471/šestadvacet-českých-poslanců-a-senátorů-podporuje-mezinárodní-terorismus Šestadvacet českých poslanců a senátorů podporuje mezinárodní terorismus? Z českých luhů a hájů: Šestadvacet českých poslanců a senátorů vyzvalo úřady na Rusy okupovaném Krymu, aby neprodleně propustily lidskoprávního aktivistu Narimana Dželjala. Ten byl zatčen spolu s dalšími čtyřmi lidmi minulý týden. Dva dny ho následně zadržovali agenti ruské tajné služby FSB, než ho soud poslal do vazby. Nyní mu hrozí více než desetileté vězení. Zároveň skupina zákonodárců vyzývá ke koordinovanému postupu na úrovni EU, aby se dostali na svobodu i další političtí vězni na Krymu. Prohlášení například podepsali senátoři Hilšer, Jiří Drahoš, Lukáš Wagenknecht, Miroslava Němcová a z poslaneckých… Číst vice »

Bety
Bety
Reply to  Irena
12. 9. 2021 12:54

Co kdyby se radějí ti poslanci starali o to, co mají doma – o lidská práva těch, kteří se
nechtějí nechat očočkovat experimentálním svinstvem? Jenže za to by je Brusel nepochválil.

Alva
Alva
Reply to  Bety
12. 9. 2021 18:12

Kdyby signatáři a zvlášť v Rusku nenašli žádného trpícího disidenta, ztratili by smysl života.

idiotronic
12. 9. 2021 20:25

Dnes odpoledne
Alexandr Franchetti (viz Google)
zatčen na žádost Ukrajiny v Praze v souvislosti s jeho účastí na připojení Krymu k RF.