Gazprom, Evropa a nový německý kabinet

Vladimir Kaněvskij

26. prosince 2021

Nová ministryně zahraničí SRN Annalena Baerbocková řekla: „Za pár dní skočily ceny (energií) na 1500 EUR, což není příliš vzdálené říjnovým rekordům a ještě s přihlédnutím k tomu, že meteorologové slibují v Evropě v blízké době velké mrazy.“ Opravdu po několika dnech dosáhla cena zcela nemyslitelných 2150 USD za 1000 kubíků plynu. Pomohla k tomu i zpráva federální agentury Německa pro sítě, že rozhodnutí o certifikaci SP-2 nebude přijato v první polovině roku 2022. Ještě přišla spekulace o tom, že Gazprom prakticky zastavil dodávky plynu do Německa plynovodem Jamal – Evropa a pro leden na tuto trasu rezervoval jen nevelké objemy.

Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku a bezpečnost Borrel opatrně poznamenal, že se leckdo domnívá, že je odmítnutí Ruska „zvýšit objemy exportu do Evropy, nebo zaplnit zásobníky patřící Gazpromu proto, aby tak mohlo tlačit na EU kvůli vydání licence pro SP-2“. Ukrajinský Naftogaz zažaloval Gazprom u Evropské komise, aby docílil, že se dá do prodeje prostřednictvím elektronické platformy velký objem plynu na hranici Ukrajiny s Ruskem.

Je to veskrze politická věc. EK nemá žádné prostředky jakkoliv něco Gazpromu přikázat. Jsou jen pevné kontrakty, které Gazprom plní.

Gazprom dodává do vlastních plynovodů Severní proud a Turecký proud. Přes ukrajinský plynovod dopravuje množství plynu podle smlouvy. Polsko už v roce 2020 odmítlo podepsat tranzitní kontrakt s Gazpromem pro plynovod Jamal – Evropa. Nyní Varšava prodává svůj objem na aukcích, přirozeně, že je Gazprom používá jako doplňkové.

Dodávat další objemy k realizaci na spotech, toť otázka komerční účelnosti. Jaký by měl Gazprom důvod zvyšovat objemy, když by to vedlo ke snížení ceny?

Bylo by možné při skutečně partnerských vztazích činit přátelské kroky i přes krátkodobé ztráty zisků, jenže země EU v posledních letech se vůči Rusku vůbec přátelsky nechovaly. Evropané si začali s revizí pravidel na trhu s plynem, se snížením objemů dlouhodobých kontraktů a nahrazením spotovými a navázání cen v dlouhodobých smlouvách na spot. Nyní sklízejí to, co zaseli.

Přitom byl trh s plynem v Evropě změněn v zájmu USA a na ně nikdo v Evropě nehartusí. Americký zkapalněný plyn je údajně přesměrován na dražší asijský trh. Podle stránek o lodní dopravě se ve skutečnosti jedná jen o dva až tři dopravníky metanu. Jde o to, že asijští odběratelé dávají přednost dlouhodobým kontraktům na dodávky plynu s vazbou na ropu. Asie se tak zajistila proti tomu, s čím se letos setkala Evropa – odpojení LNG ze spotového trhu, vyvolávání deficitu a růstu cen.

Je potřeba uvést, že změny na evropském trhu s plynem vyvolaly země (Polsko i další) a bruselští úředníci orientovaní na Washington. Za frázemi o konkurenci se skrývalo lobbování zaoceánských dodavatelů plynu. Ti si dnes mohou vybírat nejvýhodnější kupce a EU ostrouhala.

Baerbocková patří k euroatlantistům. Její mudrování dalo impuls nynějšímu běhu energetické krize v Evropě. Už v prvních dnech ve funkci vyvolala rozruch. Německé vydání T-Online píše: „Zahřívací fáze končí. Baerbocková je ministryní zahraničí sotva týden, ale už stačila objet Evropu. Nabitý program a téměř žádný oddych. Je to jako test auta na rozběhnutí se z nuly na stovku.“

A hned se ukázaly rozdíly mezi členy nové německé vlády. Kancléř Scholz musel prohlášení Baerbockové popřít s tím, že certifikace operátora SP-2 je otázka administrativní a právní povahy a nemá žádný vztah k politice.

Jenže rozpory nebyly jen v otázce plynovodu. Scholz se postavil za výzvu Macrona, aby se nepolitizovaly olympijské hry v Pekingu. Baerbocková podtrhla, že by se představitelé německé vlády „měli od OH v Pekingu držet dále“. Šéf parlamentní skupiny SPD Müttenich prohlásil (k hněvu Zelených), že zahraniční politiku bude řídit kancléř.

Rozpory v koalici se ukázaly rychle. Nyní se je podařilo přitlumit. Baerbocková ubezpečila, že ona i Scholz mají k SP-2 společný postoj, ačkoliv dříve to tak nebylo. Řekla: „Jak kancléř, tak i já jsme jasně oznámili, že proces certifikace musí být založen na evropských zákonech.“

Za důkaz určité „korekce“ je možno považovat její slova: „Ač je nyní situace na hranicích Ruska a Ukrajiny kritická, je Rusko částí evropského domu. Evropu tvoří nejen EU, ale i Rada Evropy, v níž je 47 zemí včetně Ruska. Proto musíme udělat všechno možné, abychom předešli novému ozbrojenému konfliktu. Neobviňovat, nenapadat jinou zemi zvýšenými hlasy, ale popsat svět takový, jaký je, a jednat podle toho.“

Aktivizace „atlantické“ frakce uvnitř SPD vzbuzuje pozornost. Tuto skupinu představuje šéf výboru pro zahraniční politiku Bundestagu Roth, který SPD zastupuje. Nazval ruský plynovod projektem, v němž „hrají roli politické motivy a faktory“. V podstatě tak nesouhlasil s kancléřem.

Pro všechny Němce je energetická krize citlivá, zatím jen na úrovni cen plynu a elektřiny. Je pro nový kabinet prvním testem stability, schopnosti provádět politiku v zájmu Německa, a ne „zaměřenou na hodnoty“, jak stojí v koaliční dohodě, na čemž trvali Zelení).

Převzato z Fondsk.ru

***

USA, Rusko a Čína začnou velkou hru v roce 2022

Alexandr Štorm

24. prosince 2021

Dosud ve světovém pořádku nedošlo k žádným dalším posunům. Nedá se říci, že rok 2022 přinese velké změny, mezinárodní události a setkání vůdců. USA se však snaží situaci přizpůsobit svým zájmům, i když ne moc úspěšně.

Evropské vydání stránek Duma píše, že se USA už v sedmdesátých letech snažily rozmrazit své vztahy s Čínou, aby izolovaly Sovětský svaz. Nyní je na místě Pekingu Moskva, situace je opačná. Spojené státy se vracejí ke stejnému schématu. Chtějí si zachránit světovou hegemonii, ale jak píše pozorovatel Lyčezar Radev, je to neproveditelné.

Spojené státy prakticky ihned reagují na každý vzájemný pohyb Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga. Z toho je vidět, že je upevnění svazku pro USA nepříjemné a že pro sebe vidí velké problémy. Dá se čekat, že Washington udělá všechno, aby strategickému partnerství Ruska a Číny zabránil. Podle mnoha mezinárodních pozorovatelů bude prezident USA ochoten dokonce Rusku i ustoupit, aby „přátelství mocností“ zmařil. Znalci jsou přesvědčeni, že Spojeným státům jde o to získat čas.

Není vyloučené, že Rusko a Čína budou v roce 2022 společně rozvíjet nové strategické iniciativy. Pravděpodobně dojde k prohloubení hospodářské spolupráce a k vojenským námořním cvičením v celé Východní Asii. Expert nazval případnou invazi na Tchaj-wan chybou, ale není možno vyloučit, že v Jižní Asii dojde ke geopolitickým změnám. Čína a Indie budou rozvíjet obchodní a hospodářské spojenectví. Rusko a Indie budou spolupracovat na obraně.

Američané nakonec zmaří plán obnovy tradiční spolupráce. Změna v jimi opuštěném Afghánistánu bude neodvratná. Vietnam postupně rozšíří vojensko-technickou spolupráci s Ruskem. Blízký východ omezí politiku USA a Izrael se bude snažit udržet si získaná území.

V Evropě nebude klid, protože USA chtějí rozmístit raketové systémy do členských států NATO.

Ukrajina, dříve než dojde k vymyšlenému „vpádu agresívního Ruska“, zničí ekonomiku a bude mrtvá. Přinejmenším vyvolá rozsáhlou krizi nedostatek uhlí a přírodního plynu.

Kyjev zarputile neplní minské dohody a Zelenskij a jeho vláda se odmítají jakkoliv zabývat naléhavými problémy země. Ukrajina se v podstatě zabořila do nezodpovědnosti a nesmyslnosti. Přitom za ni velice lobuje EU a EK, která nevidí vlastní problémy, kdy její zásoby přírodního plynu budou ke konci ledna zcela vyčerpány.

EU už otevřeně mluví o energetické chudobě, ač je opravdová plynové krize ještě před ní. Evropa při takové bezvýchodnosti ještě vyhrožuje Rusku a uráží jej. Proč?

Spojené státy se ocitly ve „strategické pasti“. Soustavné soustřeďování se na Ukrajinu hrozí dalším velkým mezinárodním fiaskem. Směšné jsou dodávky zastaralých zbraní Ukrajině, které nejsou v bojích schopny zastavit ruskou armádu.

Spojené státy nedokáží současně odolávat Rusku i Číně. Ukrajina nemůže změnit svoji zeměpisnou polohu a „utéci“ do Ameriky, či alespoň dále od ruských hranic. A pokud bude pokračovat ve stejném duchu přestane jako stát existovat. Aby za ni někdo bojoval a riskoval třetí světovou válku, to se nestane.

Rusko potřebuje zónu stability zahrnující Doněck, Lugansk, Záporoží, Cherson a Krym. Analytik Dumy situaci shrnul: „Všechny tyto otázky jsou spíše utopické, a v perspektivě by taková zóna zbavila USA postavení světového četníka, způsobila rozpuštění NATO z důvodu nepotřebnosti, ještě více upevnila status Ruska a Číny na mezinárodní scéně a Indie by měla význam ve světové politice.“

Převzato z Pravda.ru

***

Polští experti: EU se sama chytila do pasti, když přijala zákon o omezení rezervace zvýšeného množství plynu z Ruska do Evropy

28. posince 2021

Odborníci z Polska rozebrali situaci, kdy od úterka ruský Gazprom nerezervuje kapacitu pro dodávky plynu plynovodem Jamal-Evropa. Dříve v Polsku rozhlašovali, že Evropa musí odmítnout ruský plyn kvůli „energetické nezávislosti“ a nyní bijí na poplach a viní Rusko ze „snížení dodávek“.

Profesor Vratislavské technologické univerzity Przemysl Zaleski a znalec v oboru ekonomiky Kazimierz Pulanski mluví o tom, že „Rusko posílá jasný signál Evropě o nezbytnosti certifikace SP-2“.

Polští experti obracejí pozornost na prohlášení Vladimira Putina na tiskové konferenci, kde poukázal na to, že Gazprom nerezervuje kapacitu plynovodu Jamal-Evropa z jednoduchého důvodu, že evropské země nic nepožadovaly. Navíc Putin prozradil, že Německo prodává tímto plynovodem plyn zpět na východ – do Polska a na Ukrajinu – za velmi vysoké ceny.

Poláky dráždí to, že Rusko neporušuje dříve uzavřené kontrakty a všechno, co dělá, je podle evropského práva.

Polští znalci říkají, že Brusel sám přijal tzv. energetický balíček, který Rusku neumožňuje využívat plynovody na plnou kapacitu. Povinně musí pro evropské společnosti zůstat část kapacity ruských plynovodů jim k použití.

EU se sama chytila do pasti svým zákonem o omezeních. Gazprom jednoduše může nevyužívat část kapacity a bude to plně odpovídat legislativě EU. Proto jsou ceny za plyn nestabilní, mohou vyskočit na 2,2 až 2,3 tisíce USD a potom prudce padat.

Analytik Centra východních studií (Polsko) Szymon Kardas říká: „Gazprom si nerezervoval kapacitu pro tranzit plynu plynovodem Jamal-Evropa, který prochází Polskem, protože nejsme s Ruskem vázáni dlouhodobým kontraktem.“

Polský tisk nyní potvrdil, že Polsko využívá plynovod Jamal-Evropa v opačném směru – k získání plynu z německých zásobníků. Cena plynu je však několikanásobně vyšší, než by mohla být při přímých dodávkách Gazpromem.

Přitom polští experti nedokáží říci, co bude s cenami za plyn a s ekonomikou Polska, až zásoby plynu v německých zásobnících klesnou tak, že jej Němci přestanou přečerpávat pro své sousedy. Předpokládá se, že k tomu mohou Němci přistoupit při dosažení hranice 33 %. Nyní je v německých zásobnících přibližně 44 % zásob plynu.

Převzato z Topwar.ru