Inflace a agrární bouře: Koltašov promluvil o situaci v EU po odstoupení Ruska od dohody o obilí

Uljana Andrejeva

30. října 2022

Odchod Ruska z obilní dohody ovlivní růst cen v EU, tvrdí politický ekonom Vasilij Koltašov. Evropská unie je hlavním odběratelem potravin z Ukrajiny. *

Rusko odstoupilo od obilní dohody po teroristickém útoku na ruské lodě v Černém moři. Koridor, po kterém mohla Ukrajina převážet zboží, se na určitou dobu uzavírá.

Rána pro Evropskou unii

Vasilij Koltašov v rozhovoru pro iReactor usuzuje, že odchod Ruska od dohody o dodávkách obilí zkomplikuje přísun potravin do EU. Vodní cesty jsou nejpohodlnější především pro Itálii, Nizozemsko a Španělsko. Vysvětlil: „EU je hlavní odběratel potravin z Ukrajiny. Obilí a další potraviny jdou po vodě i po souši. Přirozeně jsou cesty po vodě hospodárnější a pohodlnější. Obilí se odesílalo z přístavu v Oděse hlavně do Itálie, Nizozemska a Španělska.“

Agrární bouře

Koltašov připomněl, že dodávky obilí z Ukrajiny postihly zvláště evropské zemědělce, protože potraviny z Ukrajiny byly velmi levné. Uvedl: „Dodávky velkého množství potravin z Ukrajiny vedly namísto pomoci lidem z nejchudších zemí k silným negativním důsledkům pro evropské zemědělce. Přicházel produkt s nízkými cenami, jakýsi ukrajinský dumping povolený Bruselem. Dodávky těchto potravin způsobily nespokojenost v EU minimálně u evropských zemědělců. Nově vzniklá situace může být příznivá pro rozvoj evropského zemědělství, snižuje tam stupeň napětí.“

Koltašov zauvažoval: „Teď, když nebude jednoduché odeslat potraviny z Ukrajiny, se to hodně odrazí na zemědělských podnicích EU. Nebudou tak znepokojeni jako dříve.“ Odvrácená strana situace, kdy nebudou ukrajinští dodavatelé konkurovat evropským, znamená, že v Evropě mohou stoupnout ceny potravin. „EU ponese ztráty, protože to přirozeně může znamenat vyšší ceny už v průběhu letošního roku.“

Vyhrávají obyvatelé Ukrajiny

Ekonom upozornil, že odstoupením Ruska od dohody o obilí dostala Ukrajina velkou výhodu, protože potraviny Ukrajincům zůstanou. Ekonomické kruhy napojené na kyjevskou vládu měly zájem na tom, aby se vyvezlo co možno nejvíc, nejlépe všechno.

Vojenský odborník Igor Korotčenko již předtím upozorňoval, že Kyjev po odchodu Ruska z obilní iniciativy neukončí provokace v Černém moři.

Poznámka: Po zpracování a přepsání článku přišla informace, že dohoda o obilí byla obnovena a s účastí Turecka opět funguje. Podmínkou  je nevozit na zpáteční cestě na Ukrajinu zbraně a munici, což Turecko slíbilo plnit. Sliby Turecka jsou vždycky důsledně dodržovány, jak víme.

Převzato z Inforeactor.ru

***

Vasilij Koltašov: Systém je v kolapsu, spolupracovníci SBU utečou, Zelenskij ztratí vše

Vasilij Koltašov

1. listopadu 2022

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že údery na Ukrajině jsou zčásti odpovědí na teroristické akce Kyjeva.

Politolog Koltašov uvedl, proč nechce Ukrajina jednat, aby ochránila civilní obyvatelstvo. „Není naděje, že vedení v kyjevském aparátu pochopí, že válečné akce prohrávali od samého začátku. Za prvé proto, že se nacházejí na krátkém vodítku USA a Británie a na zásobování Evropské unie. EU je intendant a pokladník USA. Není samostatná.

Za druhé, systém zavedený Zelenským v případě jednání zkolabuje. Je to systém osobní vlády a přivlastňování ohromného bohatství, nemluvě již o tom, že dochází k nesčetnému porušování zákonů. Na Ukrajině jsou přeplněné věznice všemožnými, podle jejich názoru špatnými a podezřelými osobami, jsou to politická věznění. Lidí je v nich plno. Jsou tam ti, kteří se vyhýbají službě, ti jdou do vězení. Systém je analogický gestapu. SBU nepracuje jako tajná služba demokratické republiky, ale především jako nacistická politická policie. Zelenskij to nemůže odmítnout a přistoupit k jednání, protože systém kolabuje a pracovníci SBU utečou a Zelenskij na Ukrajině ztratí vše. Pro něho je lhostejné, je-li nakonec Ukrajina malá, ale důležité je, aby zůstal, dokud bude mít kontrolu a bude dostávat finanční podporu ze Západu. Taková vláda není schopna jednat.“

Převzato z Inforeactor.ru

***

Ruská ropa pro Srbsko – přejde přátelství v protiofenzívu?

Dmitrij Něfjodov

31. října 2022

Dne 10. října se dohodly Srbsko s Maďarskem o společné výstavbě přeshraničního ropovodu o délce asi 300 km, z něhož po srbském území povede 128 km. Jedná se o odbočku ropovodu Družba od rafinerie Sazballombat, odkud se má ruská ropa přečerpávat do srbského Nového Sadu a dále do Bělehradu do blízké rafinerie Pancevo. Vše mezi sebou dojednali premiér Orbán a prezident Vučič.

Budování ropovodu z Maďarska bude pro novou vládu Srbska prioritou. Nově představená předsedkyně vlády Ana Brnabičová to uvedla ve svém programovém projevu: „Pro velkou stabilitu v energetice, důvěryhodnost a nezávislost Srbska nesmíme spoléhat jen na jeden zdroj nebo jen na jednoho partnera, zvláště když se energetické otázky využívají k politické vypočítavosti a smlouvání politické linie. Ve spojení s tím přistoupí Srbsko k co nejrychlejšímu zahájení výstavby ropovodu do Maďarska. Bude to jeden z přednostních projektů budoucí vlády.“

Vučič oznámil, že výstavba ropovodu „bude zahájena v blízké době a bude rychle dokončena“. Cenu projektu odhadl na 100 milionů EUR. Realizace se plánuje na roky 2022 až 2023. Nyní se upřesňuje trasa, finanční věci a dodávky profilového zařízení.

Delší ropovod než maďarský má vést přes Severní Makedonii do albánského přístavu Darres. Podle Brnabičové může země v příštím roce počítat s novými energetickými kapacitami. Dokončuje se výstavba bloku B3 tepelné elektrárny Kostolac B, pokračuje výstavba plynovodu do Bulharska s výstupem do terminálu LNG v Řecku, vodní elektrárny Buk Biela v Republice Srbské a dvou reverzních elektráren.

Význam maďarského potrubí spočívá v tom, že to bude první projekt orientovaný na dodávky černého zlata z Ruska v podmínkách protiruských finančních a hospodářských sankci zavedených USA a EU po zahájení speciální vojenské operace.

Ještě v roce 1972 nabízel Sovětský svaz Jugoslávii vést stejnou větev Družby z Maďarska přes Srbsko do černohorského přístavu Bar. Tito dal tehdy přednost dodávkám potrubní ropy z Blízkého východu. Byl k tomu vybudován ropovod z řecké Soluně přes Skopje a Niš do Bělehradu-Panceva, který občas přečerpával sovětskou ropu, která do Soluně přicházela přes Bospor a Dardanely. V důsledku západních sankcí a války proti Jugoslávii byla srbská část v letech 1998 až 2001 uzavřena a dnes, kdy v Řecku hospodaří USA, nebude pro ruské dodávky otevřena.

Viktor Orbán se postavil protiruské zahraniční politice Washingtonu a EU, z čehož vyplývá společné rozhodnutí Budapešti a Bělehradu. Ropovodem Družba se od šedesátých let dvacátého století čerpala sovětská a následně ruská ropa přes Bělorusko a Ukrajinu do Maďarska, Polska, ČR, Slovenska a Východního Německa. Zásluhou Maďarska byla tato část vyčleněna ze sankcí. Po pátém prosinci budou moci odebírat ruskou ropu ropovodem Družba také slovenská a dvě německé rafinerie. Brusel vyřadil Srbsko v dubnu ze seznamu zemí, na které se vztahují sankce za dovoz ruské ropy. Jednání probíhala z pověření Vučiče.

Nyní dostává Srbsko prakticky veškerou ruskou ropu, to je až 85 % srbského dovozu potrubím z Chorvatska z jadranského terminálu Omišal (ostrov Krk). Avšak odtud je vzdálenost pro přečerpávání do Srbska přibližně o třetinu delší, než je plánovaná vzdálenost z Maďarska. Podle úsudku mluvčího maďarské vlády Kovácze je „chorvatský tranzit“ pro blízkou dobu pro Srbsko nejistý kvůli sankcím EU postihujícím námořní dopravu ruské ropy. Uvažuje se, že ropovod z Chorvatska do Srbska může být uzavřen již od listopadu. Potom bude možno dodávat ropu do Srbska jen přes Maďarsko po železnici.

Dne 4. srpna ohlásila Transněfť ukončení přečerpávání ropy jižní větví přes Ukrajinu. Asi za týden začal ropovod fungovat znovu. Maďarský MOL i slovenský Slovnaft zaplatily tranzitní poplatky za dopravu ropy, které před tím „zůstaly viset“ opět kvůli protiruským sankcím. Nestabilní vojenská a politická situace v oblasti vyžaduje efektivní pojistku pro plynulé fungování potrubního systému (třeba mnohostranné mezistátní dohody).

Nepřímou podporou pro schválení takového dokumentu může být neměnný jasný postoj Budapešti k nepřijetí sankcí proti ruské ropě a neshody mezi zeměmi EU ve věci „stropu“ cen na tuto ropu. Krom toho by k dosažení dohody a realizace maďarsko – srbského projektu bylo užitečné zapojit do eventuálního meziregionálního tranzitního spolku skupinu republik a plynárenských společností Srbska (NIS), které jsou dceřinými společnostmi Gazpromněfti. Perspektivní platformou pro vedení patřičných jednání může být od roku 2013 existující mezinárodní organizace přepravců ropy (MATH), založená v Praze. Je v ní ruská Transněfť a odpovídající společnosti Maďarska (MOL), Slovenska (Transpetrol, a.s.), ČR (MERO ČR, a.s.), Chorvatska (JANAF), Běloruska (Gomeltransněfť Družba) a dokonce i Ukrtransnafta. V činnosti MATH je účasten také Kazachstán a Čína (KazTransOil a CINOPEC).

Vypadá to, že pestré složení asociace spolu se závislostí většiny v ní přítomných států na ruské ropě a spolu s jejich zájmem o kazašskou ropu nebude pomáhat dalším sankcím proti Družbě a jejím větvím. Srbský doplněk posílí bezpečnost jak srbské, tak maďarské a trochu i slovenské části ropovodu. Samozřejmě zůstává nebezpečí, že sankce budou rozšířeny i na maďarsko-srbský ropovod, který se bude teprve stavět.

Stačí Budapešti prostředky na to, aby ustála rostoucí nátlak?

Převzato z Fondsk.ru

***

Lula nepodpoří Bidenovu politiku vůči Ukajině

Ljubov Stěpušova

1. listopadu 2022

Nově zvolený prezident Brazílie Luis Inacio Lula da Silva nebude podporovat mezinárodní program Washingtonu, včetně Ukrajiny. Záruka je v jeho zkušenosti se spoluprací s USA.

Všichni jsou spokojeni, že Lula zvítězil

Současný prezident Brazílie Jair Bolsonaro dostal ve volbách 49 % hlasů. Lula, který jej předstihl, dostává od vůdců celého světa blahopřání. Jsou mezi nimi i představitelé Ruska, Číny, EU a USA.

V Brazílii se shodují ve vztahu k Rusku

Je pochopitelné, proč je Moskva spokojena a Lulovi blahopřála bez otálení. Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že „(Lula i Bolsonaro) mají shodné vztahy s Ruskem, bez ohledu na složitou situaci v zemi.“ Na zasedání klubu Valdaj Putin uvedl: „Brazílie je náš nejdůležitější partner v regionu a bude i nadále. Budeme dělat všechno pro to, aby se vztahy stále rozvíjely.“

Skutečně BRICS, který v podstatě založil Lula, za Bolsonara výborně pracoval. V únoru navštívil Rusko tehdejší vůdce Brazílie, aby se domluvil o dovozu hnojiv a později s Putinem přímo dojednával dovoz ropy.

Bolsonaro dal najevo, že je solidární s postojem Ruska v jeho konfliktu s Ukrajinou a po celou dobu zastával neutralitu, přičemž nesouhlasil se sankcemi Západu, ani nehlasoval pro protiruské sankce.

Vítězství Luly slibuje Moskvě dokonce větší sblížení, už podle toho, jak Brazílie kritizovala Zelenského, když Lula řekl, že ten „chtěl válku“ a kdyby ji nechtěl, domluvil by se.

USA se nemění: Lula vzpomíná, jak kuchtily kolem jeho činnosti

Prezident Biden mluvil po volbách s Lulou po telefonu, poděkoval mu za vzorné demokratické volby a kladl důraz na spolupráci v „zeleném“ programu. Ale to hlavní je, aby našel podporu v otázkách Ukrajiny, Číny, Íránu a Venezuely. A zde to zřetelně nebude pro USA příznivé.

Lula ví, že jeho případ „korupce“, který mu znemožnil ucházet se o třetí mandát v roce 2016, byl krásným příkladem zasahování USA do záležitostí jiné země. Případ byl zinscenován CIA a realizován úplatným soudcem Morem. Obvinění Luly spočívalo v kmotrovství, spojování strany s velkým byznysem a získání vlastní vily za korupční peníze. Lula byl odsouzen na 8 let a nyní je dokázáno, že to bylo na základě falešných důkazů.

Dilma Rousseffová, nástupkyně Luly v roce 2016, volby vyhrála, ale rychle ji odstranili. Byla odposlouchávána a obviněna z podporování výplat dotací obyvatelům prostřednictvím soukromých bank. Tady se zasloužili o sesazení opět agenti USA v Senátu.

Problém byl v tom, že Lula i Dilma prosazovali nezávislou mezinárodní politiku a solidaritu s Castrem, Chávezem a dalšími podobně jednajícími politiky.

Lula se musí připravit na „zničení“ Spojenými státy

Vysloužilý důstojník CIA john Kiriakou se domnívá, že by měli být odsunuti všichni zaoceánští politici, kteří nepodporují „program USA“. Podle jeho informace byl pro Brazílii vypracován program „ke zničení“, Proto se „nešťastný prezident Lula ocitl ve vězení a prezidentka Rousseffová ztratila svoji reputaci“.

Jak říká Kiriakou, je v USA Monroeova doktrína dosud postulátem zahraniční politiky.
Řekl: „Tento region považujeme za náš dvorek. Nepotřebujeme zde Rusy ani Číňany, nikoho dalšího. Zpravodajská i zahraniční politika se v tomto plánu shodují. Samozřejmě, že CIA je důsledná ke všem stranám, ať jsou to demokraté nebo republikáni, nic se nemění.“

Kiriakou dává recept, jak se postavit USA. Aby vám USA nezasahovaly do vašich záležitostí, učte své lidi a rozvíjejte u sebe ekonomiku. Říká: „Jinak budete vystaveni americkému vměšování a manipulaci a USA přijdou s ohromnými pytli peněz, podplatí vaše vysoké úředníky a v podstatě si koupí vaši zahraniční politiku. Jediný způsob, jak to zastavit, je přes vzdělání a hospodářský rozvoj.“

V Jižní Americe to chápe stále více lidí

Až po přísaze v lednu Lula nastoupí do funkce, budou v Jižní Americe celkově hlavně socialistické vlády: jedná se o Chile, Argentinu, Peru, Bolívii, Kolumbii a Venezuelu. Na severu kontinentu pak o Honduras, Salvador, Nikaraguu, Kubu a Mexiko. Jejich jednoznačným znakem je, že nejsou příznivci liberálního hospodářského modelu, to znamená, že budou uvažovat o zvýšení role státu v ekonomice, včetně exportního odvětví. Nadnárodním společnostem u nich nebude příjemně. Budou budovat alternativní svět.

Převzato z Pravda.ru