Kdy pustí Erdogan Švédsko a Finsko do NATO?

Kamran Gasanov

16. ledna 2023

Ve chvíli, kdy Rusko zahájilo speciální vojenskou operaci na Ukrajině, vypadal vstup Švédska a Finska do NATO jako jasný. Kvůli postoji tureckého prezidenta je však tato otázka dosud otevřená. Kdy turecký prezident rozhodne, aby Skandinávci vstoupili do NATO a zda se to opravdu stane?

Žádná z těch dvou zemí dosud v NATO není. Obě měly vztahy s Ruskem dost zdrženlivé. Avšak po 24. únoru 2022 si přály dostat se pod americký vojenský deštník. Rusku se to nelíbilo, ale Vladimir Putin řekl, že v tom nevidí globální nebezpečí. Pomocníkem Moskvy se neočekávaně stalo Turecko. Ankara dosud nedává souhlas se členstvím Finů a Švédů a podmiňuje ho vydáním členů Strany kurdských pracujících (PKK). Tato strana usiluje o oddělení východních provincií (vilajátů) od Turecka.

V červnu 2022 to působilo jako kdyby se země mezi sebou dohodly. Jak Finsko, tak Švédsko se zavázaly brát vážně obavy Turecka ohledně nebezpečí terorismu, ale k žádosti o vydání bojovníků PKK a YPG (Lidové obranné jednotky) nejsou nijak horliví. Erdogan nyní požaduje, aby Švédsko vydalo slíbených 130 bojovníků výměnou za schválení jeho žádosti o členství v NATO. Obvinil Stockholm, že u sebe nezakazuje demonstrace PKK. Málo je toho, že jsou tam akce, ale ještě jsou provokační. Na jedné z nich stoupenci PKK vyvěsili obrázek symbolizující tureckého vůdce hlavou dolů, což je analogie s pověšeným Mussolinim. Kvůli tomu zrušilo Turecko návštěvu švédského parlamentu. Nyní však nemá Švédsko do NATO blíže.

Rusko musí brát v úvahu, že Erdogan blokuje Skandinávce v první řadě kvůli svým osobním zájmům. V sázce jsou prezidentské volby. Z důvodu krize a inflace nestojí Erdoganova prestiž příliš vysoko. V parlamentu je to ještě horší. Koalice Republikánů a ostatních opozičních stran je o několik procent silnější v prestiži než aliance Strany spravedlnosti a rozvoje se Stranou národního hnutí.

Je jasné, že Erdogan drží situaci s Kurdy a Švédskem a Finskem  jako trumfovou kartu. Blíže k volbám nejspíš učiní nějaké kroky. Buď to bude nová válečná operace v Sýrii, nebo zeslabení postoje vůči Skandinávcům výměnou, například, za zrušení amerických sankcí. Proto Erdogan potřebuje vítězství v zahraniční politice. Je jasné, že blíže k volbám nejspíš učiní nějaké kroky. Buď to bude nová válečná operace v Sýrii, nebo zeslabení postoje vůči Skandinávcům výměnou například za zrušení amerických sankcí.

Nahlédnutím do věci trochu šířeji je téma NATO určeno jen ke směňování ve věcech Ukrajiny. Erdogan může schválit přijetí Švédska a Finska do aliance, jestliže USA a aliance zmírní postoj k Ukrajině a přesvědčí Zelenského k přistoupení na mírová jednání s Vladimirem Putinem. Na co to potřebuje? Takto by zastavil boje na Ukrajině a volby by vyhrál jakožto mírotvůrce a ještě by mohl dostat Nobelovu cenu míru.

Převzato z Vestikavkaza.ru

***

Cvičení v Bělorusku a panika v Kyjevě

Igor Novickij

18. ledna 2023

Západní země, které s Ruskem bojují rukami Kyjeva, neztrácejí naději, že Moskva nedokáže splnit to, co si předsevzala a že se mezinárodní systém vrátí do postavení před 24. únorem 2022. Avšak plány na zvládnutí Ruské federace vytrvale praskají ve švech. Důležitou roli v tom hraje postoj Běloruska, které se USA neustále pokoušejí odvést z ruské orbity tím, že by vytvořily další antiRusko. Dnes je jíž jasné, že je Minsk připraven postavit se spolu s Moskvou každému, kdo se rozhodne k agresi proti svazovému státu. To vyvolává nespokojenost Kyjeva. Dnes se v Bělorusku buduje regionální seskupení vojsk (RGV). Jejich rozmisťování začalo v říjnu a předpokládá se, že do Běloruska přijede minimálně 9 tisíc ruských vojáků a vojenské techniky. Na běloruských polygonech probíhají cvičení ke koordinaci operací různých útvarů a k plnění bojových úkolů, včetně bojů ve městech a na neznámém území. V Minsku vždy zdůrazňovali, že takové manévry mají pouze obranný charakter, ale ukrajinská vláda považuje tyto akce u sousedů za přípravu „vpádu“ z Běloruska.

Panika v Kyjevě zesílila poté, kdy Bělorusové oznámili provedení společných leteckých taktických cvičení ozbrojených sil svazového státu s Ruskem od 16. ledna do 1. února. V jejich průběhu budou využita všechna běloruská letiště a polygony a z Ruska se účastní „vojenské formace vzdušných a kosmických sil RF“. Jako hlavní cíl bylo oznámeno „zvýšení operativní součinnosti při společném plnění výcvikových a bojových úkolů“. V plánu je procvičení „širokého spektra otázek“, mezi kterými je „vedení leteckého průzkumu, společné hlídkování ve vzdušném prostoru podél státní hranice, letecká podpora vojenských skupin, výsadku taktického desantu, doručování nákladů a evakuace raněných“. Přílet ruského letectva a plány nových cvičení v Kyjevě vyvolaly další paniku. Situace se přirovnává k tomu, co bylo v Bělorusku při minulých manévrech „Svazová rozhodnost“, kdy část ruských vojáků v republice zůstala a účastnila se speciální vojenské operace. Podle běloruské strany jsou cvičení jen strategickým odstrašováním a ani USA/NATO nemají důkazy o přípravě útoku. Kyjev to nepřijal a připravuje se na obranu na severu země.

V lednu ohlásil nečekaně velitel sil obrany Kyjeva, že vojsko Ukrajiny začalo posilovat „systémy ženijních bariér na severu Kyjevské oblasti“ a zaminovávat „tanky dostupný prostor a cesty pravděpodobného postupu protivníka“. K tomu určil „silnice, lesní pásy a trasy elektrického vedení“. Je oznámeno, že bylo kolem Kyjeva vytvořeno „několik linií“ o délce přibližně tisíc km a že byl „vybudován mohutný systém obrany“. Celý pohraniční pás s Běloruskem je prý zaminován. Podobně se jednalo na koordinační schůzce se Zelenským ve Lvově, kde se posuzovala „bezpečnost v severozápadních oblastech“.

V podání kyjevského režimu mají tyto kroky předvést nejen rozhodnost vlády k obraně země, ale také více sjednotit obyvatele kolem Zelenského a umožnit jim pod heslem obrany vlasti „posílat Ukrajince na smrt“.

Běloruská otázka slouží ukrajinským úřadům jako další důvod aktivizovat činnost na mezinárodní scéně. Tak může Kyjev žádat peníze nejen pro „vítězství“ nad Ruskem, ale také k odražení „agrese“ ze strany Běloruska.

Na Ukrajině se rozhodli využít pro své účely běloruskou opozici. Podporují tvořící se formace běloruských bojovníků. Vedle pluku Kastuše Kalinowského (Běloruští uprchlíci bojující na Ukrajině) a oddílu Pahonia (běloruští dobrovolníci bojující na Ukrajině) má být další Běloruský dobrovolnický útvar s cílem deokupace Ukrajiny a Běloruska.

V Kyjevě si přejí, aby činnost uprchlých běloruských aktivistů v Evropě byla aktivnější. Proto také začali navazovat styky se štábem Tichanovské. V poslední době došlo k vyšším aktivitám mezi Kyjevem a běloruskou opozicí jak v Polsku, tak v Litvě i na Ukrajině, kde dříve Lukašenkovy odpůrce příliš neuznávali.

Běloruská opozice začala ze své strany přihrávat Kyjevu, šířila informace o v Bělorusku připravované  mobilizaci, o přeskupování části armády na ukrajinské hranice, zákazu brancům vyjíždět ze země a podobně. Všechno to prý má oslabit vládu v republice a rozvrátit vztahy mezi Ruskem a Běloruskem.

Pro Ukrajince zůstává aktuální otevřít na severu druhou frontu, aby bylo možno zkusit zatáhnout do střetu NATO. O žádném míru Ukrajinci neuvažují.

Převzato z Fondsk.ru

***

Otázky kamarádům: Proč Srbsko považuje Krym za ukrajinský?

Gleb Ivanov

21. ledna 2023

Tento týden učinil srbský prezident několik důležitých prohlášení týkajících se ukrajinské krize. Za prvé potvrdil, že Srbsko, v souladu se svým dřívějším postojem, považuje Krym za ukrajinský. Ohledně konfliktu na Ukrajině řekl, že „to horší je ještě před námi“ a že již mnoho měsíců nemluvil s Vladimirem Putinem. Odsoudil také najímání Srbů soukromou společností Vagner a vyzval ruská media, aby skončila s publikováním náboru. Tázal se: „Proč vy vagnerovci oslovujete někoho ze Srbska, když víte, že je to proti našim pravidlům?“

Nakonec vyšlo 20. ledna najevo, že Srbsko odešle Kyjevu nutné zařízení pro podporu energetického zařízení země.

Co znamenají všechna ta prohlášení a skutky, vysvětlil autor článku, šéfredaktor serveru Balkanist a politolog Oleg Bondarenko.

Vučić označil Krym a Donbas za ukrajinská území. V Rusku se takovému postoji Srbska mnoho lidí diví. V čem to vězí?

Je potřeba mít na paměti, že slova Vučiće nejsou nová a dočasná, ale je to zcela důsledně navazující postoj srbského vedení. Tvrdil, že Krym je ukrajinský už před třemi lety.

Z pohledu Srbska je uznání Krymu ukrajinským legitimizováním odtržení Kosova od Srbska. Ve skutečnosti i některé evropské země považují Kosovo za součást Srbska. Jestliže bude vyhlášeno Kosovo za nezávislé, potom srbské regiony, kde jsou silné separatistické nálady, to mohou využít jako příklad k odtržení. Tak to vidí i Vučić který má zato, že uznání Krymu za ruské území odebírá Srbsku právo na Kosovo.

Srbsko oznámilo, že pomůže Ukrajině se zařízením pro energetické systémy. K čemu se to váže?

Dodávkami zařízení pro energetické systémy pomůže Srbsko Ukrajincům, aby tam neumrzli. Nepomáhá tím válčit, je to jen humanitární akce. Nemyslím, že by mělo Rusko na tento krok srbského vedení pohlížet příliš přísně.

Proč Srbsko neposkytuje takové energetické systémy také Donbasu, který těžce trpí ostřelováním?

Ze stejného důvodu jako je tomu u Krymu, Donbas je také ukrajinský. Je potřeba mít na paměti, že Srbsko je nyní fakticky jedinou evropskou zemí, která si uchovala všechny své vazby na Rusko, srbské letecké společnosti pokračují v letech do Ruska a srbská vláda prohlašuje svoji neutralitu v konfliktu. To se děje v době, kdy je Bělehrad pod silným nátlakem západních zemí, jak sám Vučić přiznává.

Nyní nemůžeme mít žádné seriózní výhrady. Asi by se jiná srbská vláda už dávno distancovala od neutrality a následovala by ve vztahu k Rusku západní politiku.

Převzato z Aif.ru