Blíží se nová válka o Falklandy

Ljubov Stěpušova

4. března 2023

Argentina by mohla opět přijít ke svému původnímu území, ostrovům Malvíny (Falklandy), jestliže zorganizuje speciální vojenskou operaci za podpory Číny a sousedních zemí.

Argentina odstupuje od smlouvy o Malvínách s Británií. Dne 2. března informovala Británie o vypovězení smlouvy o spolupráci, podepsanou mezi oběma zeměmi v roce 2016.

Smlouva počítala se spoluprací v konkrétních otázkách hospodářského rozvoje ostrovů, jako je letecká doprava, vědecká činnost v Antarktidě, nebo ochrana zdrojů ryb. Avšak „Británie činí jednostranné akce“, jak uvádí v dopise ministerstvo zahraničí Argentiny. Příkladem jsou vojenské manévry, které Británie provedla.

Argentina považuje ostrovy za okupované Londýnem. Ministerstvo zahraničí Argentiny vyzvalo Brity, aby obnovili jednání o svrchovanosti ostrovů podle rezoluce Valného shromáždění OSN č. 2065.

Těsně před vypovězením požádala argentinská strana chilské vedení o vysvětlení ohledně proplutí anglické lodi mezi chilským územím a Malvínskými ostrovy.

Malvíny jsou územím Argentiny

Argentinský prezident Fernández potvrdil před parlamentem, že ostrovy jsou součástí Argentiny. Argentinská media Télam uvedla: „Na památku všech našich hrdinů ještě jednou říkáme: Malvíny byly, jsou a budou Argentinou.“

Ještě před tím prohlásil Fernández na VS OSN, že „by chtěl potvrdit zákonná a nezadatelná, svrchovaná práva Argentiny na Malvínské ostrovy, Jižní Georgii, Jižní Sandwichovy ostrovy a okolní námořní prostory“.

Ve skutečnosti znamená rozhodnutí o Malvínách zrušení příměří, k čemuž se Argentina připravovala. Je to předvolební slib Fernándeze. V srpnu 2022 objížděl ministr pro Malvíny Carmona sousední země, aby na pozadí speciální vojenské operace RF na Ukrajině získal jejich podporu. Řekl: „Snažíme se upevnit naše mezinárodní postavení a využít mezinárodní globální souvislosti.“ Podle jeho slov „svět málokdy tolik mluvil o územní celistvosti zemí, jako po vstupu Ruska na Ukrajinu v únoru“.

K tomu ještě řekl: „Předvedly se dvojí standardy některých západních zemí, jako je Británie, které mají jedna kritéria pro Evropu a jiná pro Jižní Ameriku.“ Dodal, že Británie narušovala územní celistvost Argentiny od roku 1833, když si přisvojila Malvíny.

Čína a Brazílie Argentinu podpořily

Úředník podtrhl, že Argentina má podporu Skupiny 77 a Číny (Skupina 77 je největší mezistátní organizace rozvojových zemí v rámci OSN) ve výboru OSN pro dekolonizaci. Zde se i Jihoafrická republika vyslovila pro argentinský postoj k návratu k jednání.

Podle Carmonyho odmítla Brazílie přijímat letadla britského letectva, doplňovat jim palivo na cestu na ostrovy a nebrat v úvahu britské výmluvy na humanitární lety.

Malvínám referendum uznali, ale Donbasu ne

Postoj Británie spočívá v tom, že obyvatelé Falkland hlasovali v referendu roku 2013 z 99,8 % z 1517 hlasů pro to, aby zůstali v soustavě zámořských teritorií Británie. Jen tři hlasy byly proti. Jestliže je toto referendum pro Londýn legitimní, ač neexistuje mezinárodní rozhodnutí, proč nejsou legitimní referenda lidu Donbasu, Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří, atd. Vždyť je to opravdový dvojí metr.

V důsledku okupace ostrovů má dnes Británie možnost zpracovávat velké zásoby ropy a plynu na šelfu u ostrovů a zajistit si účast při ovládnutí Antarktidy.

Argentina může dokázat své právo silou

Argentina apeluje na změny geopolitické situace, které jsou charakterizovány potvrzením zemí na právo síly. Rusko to dokazuje obranou svého historického území, Argentina to také může udělat, jako to nedávno udělal Ázerbájdžán vůči Arménií zabraným územím. Společně s čínskou vojenskou mašinérií, za politické podpory RF a kolegů na kontinentu, kteří nedovolí Británii využívat jejich letiště a přístavy, má Argentina příležitost. Británie oslabená po brexitu válku o Malvíny prohraje.

Sdělení: V roce 1816 zdědila Argentina svrchovanost nad Malvínami, když se osvobodila od španělského koloniálního panství a získala nezávislost. V roce 1833 Británie násilně zabrala Malvíny. V krvavé bitvě, trvající 74 dní, zahynulo 649 argentinských vojáků, 255 britských a tři ženy z ostrova.

V roce 1965 VS OSN přijalo rezoluci č. 2065, vyzývající k vykořenění kolonialismu v regionu a k vyřešení sporu mezi Británií a Argentinou pomocí dialogu. V dubnu 1982 spolu začaly obě země válčit o ostrovy a Británie zvítězila. Argentina nikdy své nároky na svrchovanost nad ostrovy nezrušila, ale britská vláda nepřišla s žádnou snahou o řešení otázky jednáním.

Převzato z Pravda.ru

***

Vzpoura v Gruzii: USA vyhrožují se zvednutým prstem, EU je rozhořčená, jen Ukrajina jásá

Olga Lebeděva

9. března 2023

Dne 8. března postihly Gruzii protivládní demonstrace. Tisíce demonstrantů s anglicky psanými plakáty, prapory USA a EU a bůhví proč i ukrajinskými obklopily večer budovu parlamentu v Tbilisi a protestovali proti zákonu, který má omezit činnost nevládních organizací placených ze zahraničí. Policie ve snaze rozehnat dav použila slzný plyn, vodní děla a paralyzéry.

Masové protesty začaly o den dřív. Vzbouřenci použili proti policii zápalné láhve a petardy. Vyvolalo to rezolutní reakci. Úřady chtěly budovu parlamentu odblokovat a oddělit od ní demonstranty. V budově bylo rozbito několik oken a bylo také slyšet výstřely.

Protesty vyvolalo odhlasování návrhu zákona o nevládních organizacích. Každá organizace, která dostává více než 20 % peněz ze zahraničí, musí být zaregistrovaná jako zahraniční agent. Podle opozice je to kopie ruského zákona a ohrožuje gruzínskou demokracii a euroatlantickou integraci.

V úterý večer se policii povedlo rozehnat nepokoje u parlamentu a zatknout více než 60 osob. Hrozí jim potrestání za „chuligánství“. Ve středu opozice předložila ultimátum s požadavkem osvobodit zadržované a zrušit zákon o zahraničních agentech.

Postoj gruzínských úřadů

Prezidentka Gruzie Zurabišviliová je nyní v New Yorku. Ve svém videoposelství odsoudila zákon o zahraničních agentech a slíbila, že jej bude vetovat.

Na vědomí

Bývalá velvyslankyně Francie v Gruzii Zurabišviliová se stala občankou Gruzie a ministryní zahraničí po „revoluci růží“, podporované USA, a to v roce 2003.

Vůdce vládnoucí strany Gruzínský sen Irakli Kobachidze odsoudil opozici za pokusy obnovit „revoluci špionů“, která dala Gruzii „devět let protievropských mučení, vydírání, cenzury a ztráty 20 % území“.

Kobachidze řekl novinářům: „Gruzínská veřejnost je dnes dostatečně vyzrálá, aby nepřipustila novou revoluci způsobenou stejnými špiony, nebo návrat do minulosti.“ Podtrhl přitom, že „nakonec strasti utichnou“ a „nový zákon zajistí průhlednost v tom, kdo platí extrémistické organizace a bolševickou propagandu“.

„Pokud nezajistíme stát před plány špionů, nestaneme se členy EU a ztratíme svrchovanost.“

Reakce Západu

USA podpořily demonstranty a jejich velvyslanectví v Tbilisi odsoudilo přijetí zákona, jakožto „černý den pro demokracii“ v Gruzii. Washington pohrozil sankcemi.

Z EU zazněla výhrůžka, že Gruzie usiluje o ztrátu podpory EU, pokud zákon přijme a samozřejmě se zaštiťovali demokracií. Zástupce Evropského parlamentu za Rumunsko Muresan řekl: „Vidíme zastrašování občanů. Požadavek na organizace zabývající se svobodou tisku, lidským právy a pomáhající ukrajinským uprchlíkům je zastrašováním hlavních organizací demokracie a neodpovídá to evropským standardům.“ Jde o jejich registraci s tím, že jsou to cizí agenti, jestliže nad 20 % peněz dostávají ze zahraničí. Dál řekl, že EU očekává, že se lidé mohou svobodně vyjadřovat a jakékoliv pokusy zastrašovat ty, kteří vyjdou do ulic, nebudou přijaty.

Ukrajina oceňuje gruzínské protesty

Zelenskij také ve věci gruzínských událostí přidal svých „pět kopějek“. Podpořil protestující, poděkoval jim „za použití praporu Ukrajiny a její hymny v kampani proti zákonu přijímanému proti zahraničním agentům“. Podle něho je vlajka i hymna v Tbilisi projevem úcty k Ukrajině a on vyjadřuje upřímnou úctu ke Gruzii.

Převzato z Pravda.ru

***

Evropská „plynová družba“ se rozpadla dříve než podobná „družba“ s Ruskem

11. března 2023

V éře plynové krize, přesněji energetického nepřátelství s Ruskem, si Evropa najednou vzpomněla na svoji jednotu a semknutost a vyzvala ke společným nákupům plynu a k jeho výměnám v období špičkových zimních zátěží. Kvůli tomu by se prý sousedé měli o suroviny dělit s potřebnými. Z krásné myšlenky na papíře nezbylo nic. Ve světle globálního nedostatku a drahoty si každý stát snaží zabezpečit své potřeby a sousedovi pomáhat nechce. Nechce ani plnit nařízení ze společného centra.

Například Polsko se nedělí o ropu a plyn s Německem, ač obě země mají mnoho společných infrastrukturních objektů. Nedávno odmítlo Finsko pomoci Estonsku s plynem prostřednictvím jejich společného plovoucího terminálu v Inkoo. projekt byl široce oslavován a chválen vedením v Bruselu jako vzor družby a kooperace evropských zemí, jako odpověď na „činy Moskvy“. Finský státní operátor snížil možnosti, kdy mohou zahraniční společnosti využívat regasifikační loď a její náklad. V odpovědi estonský dovozce oznámil, že využití společného projektu ve Finsku je pochybné. Helsinky proti takovému vyjádření nemají námitky. Potřeba diktuje ztrátu etiky a zdvořilosti.

Podle Finska bude možno údajně využívat společnou loď až v dubnu, srpnu a září. V březnu ne.

Estonsko bude muset spolupracovat s Ruskem, jinak nemá kde plyn vzít. V jakémkoliv případě bude muset Tallinn dostávat ruské palivo, ať už z terminálu Incoo, nebo z plynovodu z východu. Je to zřejmé především z pohledu ekonomiky. Jiná věc je politika. Všechny iniciativy krizové doby od evropských elit končí propadem a ztrátami, ale hlavně vedou ke sporům členských zemí bloku.

Převzato z Topcor.ru