Devatenáct let po Sametu se zdá, že kapitalismus v Česku definitivně zvítězil. Máme demokraticky zvolený parlament, liberalizovanou ekonomiku, obchody jsou plné lákavého zboží. Jsme členy EU a NATO, máme korektní vztahy a otevřené hranice s nejbližšími sousedy.
Pod povrchem to ovšem vře a bublá. Každý, kdo pečlivě sleduje změny nálad obyvatelstva, projevujíci se v hospodských debatách, internetových diskusích a v průzkumech veřejného mínění, zjistí, že se již velmi málo nadává na komunisty, sociální demokraty, Paroubka, Ratha a Filipa. O to více jsou na tapetě současní vládní politici, kteří jsou často velmi radikálním způsobem komentováni a napadáni. Výjimkou nejsou ani výzvy k odstavení, tělesnému násilí, defenestraci či přímo fyzické likvidaci neoblíbeného politika.
Čím si to zasloužili lidé, kteří se nám snaží vysvětlit, že to s námi a především s naší budoucností myslí dobře? Oni nás přece chtějí jenom zachránit před bankrotem, zastavit zadlužování, zajistit naši bezpečnost a zabránit návratu komunistického režimu.
Je to několik bodů, které učinily tuto vládu nepopulární, a které vyvolávají v občanech hněv a projevy nenávisti:
-
Způsob, jakým byly ovlivněny parlamentní volby, především aféra Kubice.
-
Použití přeběhlíků při hlasování o důvěře vlády a silné podezření, že jejich přeběhlictví bylo důsledkem uplácení či vyhrůžek.
-
Čunkova aféra a její zametení pod koberec nejvyšší státní zástupkyní.
-
Reforma veřejných financí, která zvýhodňuje nejvyšší příjmové skupiny, ostatním zvyšuje životní náklady a snižuje sociální dávky.
-
Způsob prosazení této reformy v poslanecké sněmovně a senátu.
-
Prosazování radarové základny USA proti vůli většiny občanů a způsob, jakým vláda v této věci komunikuje s veřejností.
-
Církevní restituce, především způsob výpočtu jejich výše, doba splácení a podezření, že tyto restituce jsou politickým handlem za hlasy lidovců pro Václava Klause v presidentské volbě.
-
Návrh reformy zdravotnictví, způsob, jakým je tato reforma prosazována a její časování.
Poslední bod ze seznamu se zdá být onou poslední kapkou. Čeští občané jsou ochotni tolerovat svým politikům mnoho věcí, které by ve vyspělejších demokraciích byly nemyslitelné. V otázce zdravotnictví však vláda jednoznačně podcenila to, že veřejnost si nepřeje zavádění amerického či holandského modelu řízené péče.
Dostupné informace totiž jednoznačně prokazují, že tento model je několikanásobně dražší a méně výkonný než ten, který tu máme. Také proto se zdravotnictví stalo jedním z klíčových témat probíhajících amerických primárek a bude zcela jistě dominovat i podzimní presidentské kampani v USA.
Z těchto důvodů pokládám za velké riziko pro tuto zemi a její občany, aby tato vláda pokračovala ve své činnosti do řádných voleb. Spoléhání se na to, že se vládní koalice rozloží sama zevnitř v důsledku klesajících volebních preferencí, by se mohlo vymstít. Tuto vládu je nutno nenásilnou formou svrhnout.
