Tak přece jen: Čubajse nakonec globalisté jmenovali dozorcem nad Ruskem

Anatolij Čubajs*) se stal hlavní osobou odpovědnou za zelenou agendu v Rusku. Zelenou agendu a jednání se Západem dostal na starost Anatolij Čubajs. Ten nyní vytváří pracovní skupinu, která se bude skládat ze zástupců ministerstva životního prostředí, ministerstva zahraničních věcí a ministerstva přírodních zdrojů na jedné straně a Evropské komise na straně druhé.

Pro pravidelné čtenáře našeho kanálu není Čubajsovo nové jmenování žádným překvapením. Celkově lze říci, že to, o čem jsme psali dříve, se z velké části naplnilo. Domníváme se, že Čubajs časem stane i v čele nové státní korporace s pracovním názvem Roskarbo.**)

Toto jmenování opět potvrzuje začátek Velké dohody. Dozorcem v Rusku se stává Anatolij Čubajs, starý přítel globalistů.

Musíme si položit otázku: Jaké škody může Čubajs potenciálně způsobit naší ekonomice?

V současné době je poměrně obtížné na tuto otázku jednoznačně odpovědět. Podstatu dohod na nejvyšší úrovni neznáme. Níže je uveden nejpravděpodobnější scénář na základě analýzy probíhajících procesů.
Unipolární svět se nejen rozpadá, ale řítí se do záhuby. Globalisté, kteří tisknou další a další dolary, se ocitají v začarovaném kruhu. Svět nezvládá splácení emisí. Vliv globalistů už není tak silný jako dříve. Konvenční „Nabiuliny“***) již nejsou schopny tlumit dolarovou inflaci. Například Čína to odmítla a uzavřela se před „tržní konkurencí“.

Rusko však zatím není schopno se globalistům jakkoli postavit. Přestože etatisté s každým dalším měsícem ukusují stále více ekonomické suverenity, nelze tuto šňůru natahovat donekonečna.
Vladimir Putin chce zjevně porazit globalisty do roku 2024 (získat ekonomickou suverenitu), ale to závisí především na vnějších faktorech, na síle USA.

Optimisté věří, že do roku 2024 bude Putinova cíle dosaženo, pesimisté se domnívají, že nic nezmůžeme, a musíme počkat na kolaps globalistů (neznamená kolaps USA). Ale pravda je jako vždy někde uprostřed.

Hlavní hrozbou pro globalisty zatím zůstává Čína, která je stále silnější. Zde už je však nad možnosti Ameriky, aby se s tím vyrovnala. Proto přišli se zelenou agendou, která může fungovat pouze tehdy, pokud ji podpoří Rusko. (Tato agenda je vlastně daní, kterou mají producenti surovin platit Západu – především Spojeným státům – za to, že jim bude povoleno svoje vlastní zdroje využívat – pozn. překl.)

A tady má Putin jedinou možnost. Zřejmou (pro všechny) ale velmi obtížnou. Obrátit zelenou agendu ve prospěch Ruska a zároveň se vyhnout hádkám s Čínou a získat rozhodné ústupky od globalistů. Tyto ústupky musí být opěrným bodem pro obnovení hospodářské suverenity. Není to snadné, ale jiný scénář neexistuje.

Jmenování Čubajse bylo téměř jisté již před několika měsíci, protože staří hoši v Demokratické straně USA Čubajse dobře znají.

Zdá se, že Čubajsovým úkolem je přimět Rusko, aby své zelené zdroje (tajga, vodík atd.) předalo pod kontrolu globalistů. Možné ústupky globalistů jsou i zde zcela zřejmé. Výhodou pro Putina je, že globalisté se zaměřují na Čínu, nikoli na Rusko. Nevýhoda je vlastně stejná. Peking bude na realizaci Velké dohody velmi žárlit.

Putinova předchozí vítězství (Rusko získalo politickou a geopolitickou suverenitu), proti nimž globalisté neměli co postavit, však inspirují k vítězství i v této šachové partii.

*) Anatolij Čubajs (1955) – jeden z „otců“ Ruské kupónové privatizace, veřejně velmi nepopulární osoba.
**) Roskarbo – nejspíš ironická narážka na státní společnost „Rosnano“, která se stala pod jeho devítiletým vedením černou dírou pro státní peníze, aniž by vyprodukovala slibované převratné technologie.
***) Elvira Nabiulina (1963) – šéfka Centrální banky RF

Zdroj: Yandex Zen

Překlad: st.hroch 20210908