Tři profily Václava Havla

Dvojí klaka příživníků a pomstychtivců pak vytvořila to, co bychom mohli nazvat „mýtus Václava Havla“, který dnes tak či onak zaměstnává média.


Shodou okolností patřím k lidem, kteří s Havlem seděli ve věznici na Borech, pak paralelně s ním dělali samizdat, pak částečně proti němu budovali OF, pak se od něj odloučili v jeho prezidentování, a nakonec jej měli na mysli v době, kdy se odebíral na věčnost. Je jasné, že tak složitá osobnost utvářející české dějiny nemůže být smetena na jednu mediální hromadu. Jednak to nemohou udělat ti, kteří tak či onak parazitují na jeho odkazu. Hlavně a zásadně nikoliv ti nechutní političtí paraziti, kteří s ním dělali ansámbl posledního komediálního dějství na Hradě, a pak šli privatizačně krást fond Trend, či lobbisticky podporovali americké zbrojovky z našeho nikoliv amerického rozpočtu. Ale stejně tak jsou mi odporní ti lidé, kteří na Havla plivou za věci, které sám neudělal a po Rudolfinském projevu v roce 1997 se od nich distancoval ještě jako prezident. Druhá skupina nechce uznat Havlovy zásadní a nepopiratelné zásluhy na demokratizaci Československa (ano, Československa) skrze občanský aktivismus.

Tři tváře Václava Havla

První je pro mne zcela klíčová, totiž Havel jako občanský aktivista, který v době tvrdé normalizace píše otevřený dopis prezidentu Husákovi a teoreticky popisuje model po něm nazvaný post-totalitarismus. První Havel-aktivista svobodně žije, píše, organizuje samizdatovou edici Expedice, připravuje Chartu 77 a shání její první signatáře a mluvčí. Z tohoto titulu mluví na prvních mítincích odvážných občanů spontánně zakládajících to, co se později nazvalo Občanské fórum. Druhý Havel-pravdoláskař prezidentuje na Hradě s klakou mnohdy podivných existencí, které se profesionálně přiživují na jeho slávě a pod taktovkou „západních hodnot“ provádějí změnu kurzu směrem do vlivové sféry USA. Čech asi nemůže žít jinak než v nějakém velmocenském stádě, takže bylo třeba vyměnit dres. Mnozí na tom kolosálně vydělali, hlavně ti, kteří proti podpisu rozkradli českou ekonomiku, vytvořili legislativu pro tuneláře z řad jednoho procenta vyvolených a úspěšně lobovali pro již zmíněné zbrojní zakázky. Pro tyto aktivisty za všechny české prachy má odkaz Havla zcela specifický charakter, viz současné boje Pražské kavárny. Poslední Havel-poražený je smutný člověk, který pochopil, že divadlo, které se pokoušel režírovat, občas i zcela velikášsky, využili a vytunelovali jiní kmáni, kteří mu lidsky nesahali ani po paty. Rudolfinský projev ale znamenal, že Havel se od této etapy distancoval a kráčel na věčnost se vztyčenou hlavou člověka, který dohlédl svých omylů a uměl je částečně politovat, pokud to jen ve zcela exkluzívní funkci prezidenta-zakladatele vůbec bylo možné. Dvojí klaka příživníků a pomstychtivců pak vytvořila to, co bychom mohli nazvat „mýtus Václava Havla“, který dnes tak či onak zaměstnává média.

Havel bez mýtu a dnes

Je dosti trapné, když si jedna klika kolem Pražské kavárny monopolizuje výklad jimi upraveného Havlova mýtu. V jeho jménu chce nechat vládnout mediálně vzbouřenou ulici proti řádně zvolenému prezidentovi, který tento titul dostal díky přímé volbě. Zeman je politik s nejsilnějším mandátem v této zemi, ať si o něm myslí, kdo chce co chce. Pražská kavárna tedy jménem odkazu mytického prezidenta Havla ničí autoritu prezidentského úřadu v této zemi. Havel se z této travestie politiky musí obracet v hrobě. Druhá parta nadávající na „havloidy“ a „pravdoláskaře“ si nechce uvědomit, že hodnoty, které Havel celý život chránil a s nasazením života hájil, mají univerzální charakter a nejsou jen nástroj momentálního politického boje. Takže se ptejme: Co je v této situaci, zde a nyní, důležitý odkaz Václava Havla?

Za prvé a zásadně, je to založení demokratického Československa jako suverénního a samostatného státu. Tento stát rozdělili dva podřadní politikové Klaus s Mečiarem, protože potřebovali na český či slovenský způsob vytunelovat a zmanipulovat ten či onen kus mocenské državy. Havel je po Masarykovi spoluzakladatelem moderní československé státnosti. Tím je řečeno vše. Zakladatelské činy ve stylu římského ab urbe condita jsou ty, z nichž všichni politicky žijeme, ať už si to přiznáme, nebo ne. Z nich vychází autorita státu, tradice, kterou je nutno uchovávat a občanské religio, které nás s tímto počátkem spojuje. Viz Hana Arendtová a její pojetí tradice v díle Mezi minulostí a budoucností.

Za druhé jde o to, abychom pochopili výzvu doby, kdy nám vládnou podobní neoliberální normalizační pitomci, jako byli za Husáka komunisté. Otevřené dopisy a výzvy dnes píše kde kdo, protože může. Tito mediální komedianti vědí, že příroda a politika má hrůzu z prázdna. Politické vakuum, nyní vytvářené po odchodu generace polistopadových lúzrů a politické lůzy, je třeba opět zaplnit. Proto pražská kavárna vytáhla do boje a na druhé straně se bohužel formuje jen fronta křiklounů. Ti i oni už teď prohráli, protože ani jedno z toho není občanský aktivismus, který v první etapě svého života prosazoval Havel. Kavárna chce režírovat státní divadlo jako druhý Havel-prezident, který byl ovšem zvolen do funkce spontánním plebiscitem a pak mocensky dosazen hnutím OF. Kavárníky-ilumináty nikdo nevolil, do role vyvolených a miláčků dějin se dosadili sami. Nedělají občanský aktivismus, ale bojují o vliv na nominaci prezidenta, který musí jet v proatlantické a v proamerické linii druhého Havla. Druhá skupina občanů politicky vyjící na měsíc vylila dítě i vaničkou. Místo Havla si dosadila nestvůru podle pokřivených představ občanských paralytiků typu „my nic, za všechno může ten Havel“. Tato parta jiného typu ulice než kavárníci pak pilně plive na obraz občanského aktivisty, kterému ve svých zmatcích a nesmyslech nesahají ani po paty.

Pro obě party platí, že vláda ulice není lidovláda. A Havel byl demokrat, ale elitní, protože jen elitní demokraté mohou založit československou moderní státnost. A to je štěstí Česko-Slovenska, že stát nezakládala ulice, ale brilantní politická opozice a velké osobnosti. Naopak teď platí, že ta či ona ulice chce všechno to slušné a základní z minula zničit. Takže je to dost smutný obraz. Jak z toho ven, o tom až někdy příště. Musím jít do práce, aktivismus musí počkat.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

13
Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
13 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
9 Autoři komentářů
Velekněz RatatazeddGattaJ. Hruškaracek Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
hudryper
Člen
hudryper

4. listopadu 2016 – moje reakce na Orinokovu vzpomínku na Bory. Pan Umlauf se o skutečných vztazích uvnitř aktivu Charty vyjadřuje jasně : “ Havel byl demokrat, ale elitní, protože jen elitní demokraté mohou založit československou moderní státnost.“ A to je to ! Skutečně elitním demokratem byl Masaryk. Jeho asketismus byl přesným opakem Havlova osobního života. Drobný rozdíl mezi těmito elitními demokraty bude možná v tom,že zatímco Tomáš vyrůstal na Slovácku v chudé rodině diskrétně a uměřeně podporované z jakéhosi zdroje,Václav byl od malička součástí pražské finanční elity. Zatímco prezident Masaryk nabádal ulici slovy “ nebát se a nekrást “… Číst vice »

vymylimimozek
Člen
vymylimimozek

Mně se zase vybavila knížka Martina Harníčka ,,Sametový geroj.“

Sio
Člen
Sio

Podle ovocí jejich poznáte jich. Kavárna je Havlovým právoplatným dědicem.
Zakladatel československé státnosti? Tahle propitá marionetka? To je nehoráznost. Od 17. listopadu je jen simulákrem sloužícím cílům všech, jen ne lidu Československa.
A disidentství? Jak je to s tou valutovou podporou disidentů, kterou pro sebe spotřebovaly jejich elity?

Velekněz Ratata
Člen
Velekněz Ratata

Jako člověk, který s Havlem na těch Borech bručel, má padre Umlauf na svůj názor a osobní náhled svaté právo. Jen mi přijde (a třeba vidím něco, co není), že ten náhled je o dost rozostřenější, než je u něho jindy zvykem. Poctivě se snaží uchovat i něco ze „státotvorného Havla (což je ovšem práce pro vraha), zůstat u dichotomie „disident x president“ by mu zřejmě, na rozdíl od jiných, nejspíš přišlo ne zcela fér. Při tomto pietním přístupu výrazně počítá VH k dobru třeba rudolfinský projev. Ne že by tam Havel řekl nepravdu, ale už tady : lze kritiku… Číst vice »

orinoko
Člen
orinoko

Asi to dneska rozstipnu jako kolega v práci , který naší kolegyni s obřím kolosem /dámy a panove , řecky se p.r.del řekne kolos/ … tak te na prázdné místo u stolu pristavil židli a zeptal se – Jedna bude stačit? Ergo … za pomoci trojclenky vyvozuji, ze Vena Prezidentista sedel za svého života na dvou zidlich. A to jak v době před kristem Zifcakem , tak i po něm. To je jen zdánlivy paradox. Nesměl by to totiž byt Vašek Havel, aby tomu mohlo byt jinak. Pred kristem Zifcakem to byl august a disident, pote disident a prezidentista. Který… Číst vice »

orinoko
Člen
orinoko

Jedna velmi pozoruhodná myšlenka, kterou pronesl kolega v právo pote, co výsledky voleb v Emerice byly definitivni. –
Jestli Trumpa v Americe někdo zastřelí, tak si o te zemi něco pomyslim. A to definitivně.

Kdopak bude emerickym velvyslancem v Česku? Ze by Ivana Trump?
Nějak si ji neumim predstavit v cele gay parády.
A co česká TV kraksna v cele se slavným černým tvarohem?
Zeman porazil emericke sapito v Česku, emericky volič dynastii emerickych Kimu v emerickem polibdiru … lide tomu se říká double homerun.
A cesky Samet? Porazila ho velká emericka sametova revoluce. V listopadu. Ještě ze se to nestalo v rijnu.

racek
Člen
racek

Jo Havel? Ten člověk mi čím dál víc připada s odstupem jako úplně zmatený človíček, který postoupil na místo na které opravdu nestačil. V prvních měsících a za převratu postupoval docela dobře. Pak se z něj stal supergénius a dělal koninu a podraz jeden za druhým. Když si vzpomenu na druhou volbu, to účelové zatčení Sládka jehož hlas překážel ke zvolení a ublížený Rudolfínský projev či vztah k USA a či farizejství ve vztahu lidských práv, opravdu jeho presidentská éra nebyla ničím, čím se mohl chlubit.

Velekněz Ratata
Člen
Velekněz Ratata

Jo, mně se z těch český reakcí ohromně líbil Kalousek, kouzelník nechtěného: prý doufá, že výroky Trumpa „z předvolební kampaně nebudou uvedeny do reality“. Zkrátka Doníku, pochlap se, buď politik jako já.

J. Hruška
Člen
J. Hruška

Když už se o něčem takovém musíte bavit:
Havel se stal modlou. No a modla se buď uctívá, nebo se do ní kope. Ve skutečnosti nestál za jedno ani za druhé.
No a pro ty, kteří nemohou pochopit, jak to, že jim jeden čas mluvil z duše a potom najednou byl kdosi docela jiný: Pokd mohu soudit, zůstal celý život hodným, dobře vychovaným chlapečkem, který dojemně či roztomile odříkává to, čím se rodičům zavděčí. No a ti „rodiče“ či páníčci se během let měnili. Proto někdy mluvil z duše jedněm a pak zase jiným.

Gatta
Člen
Gatta

O Havlovi jsem před listopadem 1989 věděl jen, že existuje, že je občas zavřenej a že se o něm nesmí nikde mluvit. První jeho mluvený projev jsem slyšel v prvních lisopadových dnech, kdy nic ještě nebylo jasné a jisté, a kdy na otázku zda večer na Václavák „Ano nebo Ne“ – brebtal něco o tom, že on nikoho nenavádí, ale že se tam on sám půjde projít jako svobodný občan a že je to každého věc, co udělá … Tím u mě tento „velký vůdce protikomunistické revoluce“ i skončil. Později jsem si už svůj názor na VH nebyl nucen opravovat… Číst vice »

zedd
Člen
zedd

@Velekněz Ratata: předvedl jste kostru dialogu, který jsem si dal už aspoň 50x.

Lid – zvlášť ten středostavovský – zjevně k životu potřebuje ikony. Ta Havlovská je skoro skvělá. Katolíci to zvládli bravůrně – světec je vždycky mrtvý a oficiálně posvěcený. Protestantům tohle šidítko chybí a tak si svoje frustrace promítají do živých lidí.

Za poslední 3 měsíce jsem byl svědkem tisíců nábožných adorací dvou osob, ze kterých je mi z každé zvlášť zle a do kupy jsem na tripu.

Havel tulící se k Bushovi do toho perfektně zapadá. Ó, jak se v tom svobodném světě máme.

zedd
Člen
zedd

Mmch sledoval jsem ráno asi 3h zpravodajství ČRo a bylo to fakt hrozné. Mluvící hlavy sice sem tam mluvily rozumně – už se nemusí bát, že by je znova nepozvali – ale redaktorium se moc nebylo schopné vzpamatovat z šoku. Chudáci museli jistě zahodit hodiny připraveného materiálu a narychlo shánět cokoliv pozitivního na mouřenína – na našem vazalském vztahu se přece se změnou kormidelníka nic nemění.

Bude kouzelné sledovat změnu větru v CZ mediálním rybníčku :)

Velekněz Ratata
Člen
Velekněz Ratata

@Gatta: já jsem měl toto v okamžiku, kdy VH z TV upejpavě prohlásil, že OF vzniká, ale že se nemáme bát, že to nebude žádná hrozná politická strana, jenom že to OF „za nás“ bude „občas tak trochu mluvit“, chmmm. Předcházela tomu podobná „Entfremdung“, kdy se lidi už rozcházeli listopadem zpod vocasu, a z balgónu ještě řečník (ne VH, nevím kdo to byl) zahlaholil, jak právě dostal zprávu ze Švajcu, kde profesor Šik dává dohromady tým nositelů Nobelovy ceny za ekonomiku, který postaví na nohy naše NH. Lidi kolem začali vyvádět, jako kdyby jim slíbili z TV DDR erotiku na… Číst vice »