Ukradená svoboda

Škoda o takové krásné demokracii psát. Máme banány a toaletní papír, zkušené mediální střihače, co víc si přát? Jen hrstce věčných kverulantů se zdá podobný způsob demokracie poněkud nešťastným.

Máme za sebou 25 let svobody. A jak to zatím dopadlo? Vstoupili jsme z deště pod okap. Minulý režim vsadil především na umlčování pravdy. Ten současný na její přehlušení. Naši novináři, umělci všeho druhu a političtí lídři ovšem s vážnou tváří hovoří o budování svobody, prosperity a demokracie jako nejlepšího uspořádání z možných a nikdy jinak.

Pravil to totiž Churchill a tak se pochybovat nejen nesluší, ale je to přímo nemožné. Winston Churchill je totiž v politice podle našich demokratů tím, čím je Isaac Newton ve fyzice. Je tedy třeba demokracii oslavovat jako neměnné přírodní zákony a vraždění obyvatel světa pomocí důmyslných zbraní po milionech prohlásit za vedlejší ztráty a můžeme jít klidně spát. Říkali nám to ve svobodné televizi a svobodných bakalonovinách, takže se na to můžeme naprosto spolehnout. Cenzuru zřízenou komunistickou stranou jsme nahradili naprostou svobodou – majitelů. Ano, majitel novin a televize si může svobodně koupit duši presstituta či presstitutky, aby dovedně prezentovali jeho vidění světa a jeho názory.

Míru svobody tedy určují peníze. Máš-li jich hodně, koupíš si hodně hlásných trub, které budou na tvůj pokyn ochotně vytrubovat, že Země je placatá a nikdy jinak. Nemáš-li peníze, můžeš svobodně troubit sám, jak je libo. Armádu profesionálních trubadúrů přehlušit stejně nemůžeš. Kdyby se ti to ovšem přesto povedlo, dopadneš jako Edward Snowden(external link) nebo Julian Assange(external link) hledaný Interpolem za soulož bez kondomu. Takovému pojetí svobody ovšem tleská vždy nejen dost umělců, ale i dalších lidí úspěšných ve všech oborech. Kdo nekrade s námi, krade proti nám.

To znali jak komunisté, tak Bushovi demokraté. A kdo krade proti nám, nedostane grant ani funkci. Kdo funkci nebo grant(external link) přes troubení všech přesto získá, dostane obratem červenou kartu. Záminkou, pardon, legitimním důvodem, může být cokoliv, třeba překlad názvu feministické punk rockové protestní skupiny Pussy Riot. (z Wikipedie zde(external link)). Tato punk rocková skupina je zajímavá tím, že jsou na tom podobně jako pověstné jitrnice, jejich koncert ještě nikdo nikdy neviděl a neslyšel. Jejich „umění“ spočívá buď v tom, že položí na zem přehrávač, na hlavu nasadí kulichy a začnou poskakovat, nebo kulichy nenavléknou, ale naopak svléknou všechno a pustí se do soulože v muzeu či strkají v marketu mražená kuřata do pussy(external link). Celý přínos této „skupiny“ tedy spočívá v tom, že dělají věci na jiných místech, než bývá obvyklé. Jelikož se to však děje v Rusku, tak tomu tleskáme. Kdyby však v Praze začal někdo podobným způsobem vystupovat, připomínajíc třeba židovský terorismus nebo okupaci Palestiny, povězme na židovském hřbitově nebo v synagoze, viděli bychom, s čím by se potázal. Každopádně je to výzva pro naše pražské Pussy, pardon, prostitutky, které se často prodávají za mizerné peníze, od ulice Ve Smečkách(external link) přes legendární Perlovku až po Sněmovní a hory Kavčí(external link).

Svobodu tu tedy máme, překládat však nemůžeme jen tak něco, kdy nás napadne. To platí i pro prezidenta republiky. Šéf rady Českého rozhlasu Michal Stehlík vážně míní(external link), že by bylo vhodné nenechat mluvit prezidenta republiky v „přímém přenosu“. Cenzuru jsme sice zrušili, ale „střihačské nůžky“ nikoliv, protože jak známo, demokracie nemůže být bezbřehá a tak si ani prezident nemůže říkat, co chce. Od toho tu máme nějaké odborníky, které sice nikdo nevolil, ale o to jsou to více odborníci, neboť byli ve Spojených státech, a tam už vědí jak na to. V České televizi to ještě zdokonalili, tam nehodlají vystřihovat jen vulgarismy, ale co je napadne. Nějaký cenzor, pardon, editor, uváží, co by vlastně prezident nebo kdokoliv jiný měl říct. Jak si to televize představuje, nám předvedla 13. listopadu 2014 v hlavním zpravodajském pořadu Události(external link). Chyběla jim jedna vteřina, aby mohli odvysílat celé raky v Máchově jezeře, a tak vystřihli(external link) z projevu prezidenta republiky jméno někdejšího Havlova sponzora, miliardáře Bakaly. Televize by samozřejmě ráda nezasahovala do projevu, nezkreslovala jej a informovala objektivně, jenže má málo času. Takže tu vteřinu musíme vystřihnout, čas jsou peníze říkají v Americe.

Nemáme tedy cenzuru, to v žádném případě, jenom nemáme čas. V přímém přenosu nemůžeme vysílat prezidenta, Kalouska, Schwarzenberga a dalších 198 poslanců a poslankyň. Dá se důvodně předpokládat, že vulgární slovo někdy použili, takže nelze vyloučit recidivu. Navíc nejde jen o vulgární slova, ale i o urážlivé chování, a tím, jak jsme si všichni mohli všimnout, je parlament České republiky přímo nabitý. Máme tu totiž paragraf 22, odstavec druhý Etického kodexu Českého rozhlasu(external link), který nás zavazuje. Naštěstí ovšem taková tíha odpovědnosti neleží na všech občanech, ani na těch, které ve svobodných volbách často neprozřetelně zvolili. Tíhu cenzury nesou kluci a holky, co spolu mluví, jsou dostatečně proameričtí, pardon, prodemokratičtí, a navíc mají rychlé nůžky.

Tito ochránci demokracie nepřipustí, aby došlo k blokování přímých přenosů a tím k omezení demokratického vývoje, ale naopak ji takříkajíc evolučním výběrem zdokonalují. Zemana nepustí. A když pustí, tak vystřihnou. A když nevystřihnou, tak pustí proti němu 99 Pragováků, pardon uvědomělých studentů, intelektuálů a dalších umělců s červenými kartami od rána do večera. Zastupitelská demokracie pozvolna přechází v dokonalejší demokracii řízenou. V našem případě řízenou Americkým centrem(external link) z ulice s příznačným jménem „Tržiště(external link)“. Škoda o takové krásné demokracii psát. Máme banány a toaletní papír, zkušené mediální střihače. Co víc si přát? Jsme prostě v dobrých rukou. Jen hrstce věčných kverulantů se zdá podobný způsob demokracie poněkud nešťastným.

Související články
Kam jsme došli?(external link)
Halík for prezident aneb Remake po česku(external link)
MUSíme si pomáhat(external link)
7. listopad, blesk z nebe, smrad a úklidová četa(external link)
Babiš, skvrn a špíny nás zbavíš(external link)
Mediální manipulace z pohledu neomarxismu (I-III)(external link)

Převzato z e-republika.cz

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
21 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Béda
8. 12. 2014 16:04

Diktatura proletariátu a komunistické strany byla vystřídána diktaturou lichvářů, korporátního kapitálu a mezinárodní oligarchie. Ta první se k tomu alespoň přiznala, ta druhá to kamufluje jako vládu lidu. Přitom lid si může zvolit koho jen chce, výsledek je přitom stále tentýž. Veškerou skutečnou moc mají ve svých rukou ti, co mají v rukou média, ti co „sponzorují“ politické strany a půjčují jim peníze na volební cirkus, ti co drží dluhopisy politických stran a státu, ti co si kupují volební průzkumy, ti co si povolbách kupují jazýčky na politických vahách, ti co si kupují diskrétní informace na politiky, aby je mohli… Číst vice »

Irena
8. 12. 2014 17:06

Musím říci, že jsem se dobře pobavila. Pěkně napsané.

Bety
Bety
8. 12. 2014 17:31

Občas si počtu v mainstreamové diskuzi na Novinkách cz. Tuhle se tam jedna paní dost nevybíravě obořila na ostatní, že si neváží té naší svobody. Argumenty byly takovéto: Já sice banány nerada, ale rozdíl je ten, že teď si je mohu koupit kdy chci, a předtím jsem nemohla. Ted mohu jet třeba na Seychely / i když tam nepojedu, protože doma je nejlíp/ a přetím jsem nemohla. Chtěla jsem jí napsat asi toto: milá paní, předtím jste vy, nebo spíš váš manžel do bordelu chodit nemohla, a teď můžete. Také jste si předtím nemohla kupovat velmi nekvalitní potraviny, a teď… Číst vice »

orinoko
orinoko
8. 12. 2014 17:39

Skvělý článek, gratuluji. A díky. Nevím, jestli jeho napsání předcházelo důkladné zpytování vlastní duše, duše národa a třeba i duše společnosti. Je v něm i několik velmi nehledaných a vtipných postřehů. – Emerický amba-sajrajt sídlí na Tržišti. – Z toho se časem vyvrbí sametová česká švejkovina. Mně osobně se článek líbí proto, že neadoruje časy minulé, ačkoli je bere de facto na milost, má délku „akorát“, má prostě velmi potenciální FORMÁT!! – Co je tím myšleno, že? Tento článek je 2000 slov Pražského jara, Prohlášení Charty 77 – to první a základní, je zásadou Několik vět v předplyši, je Dolejšího… Číst vice »

Béda
8. 12. 2014 17:57

http://www.novarepublika.cz/2014/12/francouzsky-prezident-odmita-pozadavek.html#more

8.12.2014 Zvědavec
Vláda francouzského prezidenta Francois Hollanda řekla ne na požadavek vlády amerického prezidenta Baracka Obamy, aby mezinárodním korporacím byla zaručena pravomoc být nad národní právo a určovat jednotlivým zemím regulace týkající se práv pracujících, ochrany spotřebitelů, ochrany investorů a dalších záležitostí, kdy mezinárodní korporace usilují o minimalizaci moci ne-oligarchů, aby maximalizovaly zisky a tím bohatství a moc svých (tj. oligarchických) akcionářů, z nichž jsou prakticky všichni miliardáři.

orinoko
orinoko
8. 12. 2014 18:07

Málem bych zapomněl: Dnešek mi udělal radost. Keller se stává disidentem Eurosojuzu a mediální outsideři /E-republika, OM/ stojí u zrodu sametového minimaxu. – Maximální obsah na minimálním půdorysu.

orinoko
orinoko
8. 12. 2014 18:28
orinoko
orinoko
8. 12. 2014 18:44

Vize Sametového detroitu. Jen pro odolné nátury a žádné pussy. Dneska je to velmi tvrdé.
https://www.youtube.com/watch?v=WL_svZmiGWw

K. J.
K. J.
8. 12. 2014 19:50

Myslím, že se brzy stanu stopařem po galaxii. A bude mi pak hej! Mám pocit, že lidé si tuto planetu zdemolují sami a nepotřebují k tomu ani Vogony, kteří by tudy chtěli vést novou mezigalaktickou dálnici…

Aleš
Aleš
9. 12. 2014 9:59

Vítejme v „dobrých“ rukou krále Miroslava po stopadesáté prvé nebo kolikáté?
Třeba psát, jak dále a co činit….
Orinoko: Práva, zodpovědnost a svoboda k sobě patří, nelze člověku klást zodpovědnost, ale neudělit mu práva a okleštit ho o možnosti rozhodování. A stejně tak chtít svobodu bez zodpovědnosti. Nejsem si jist, jak jsi to myslel? Možná si rozumíme…

Béda
9. 12. 2014 10:18

Peter,

někteří odboráři (a není jich málo – část z nich jsou pravděpodobně nezaměstnaní) kvůli této své pochybné minutě slávy již nějakou dobu „mlátí hlavou o zeď“. Dneska je odborové hnutí méně než „moucha na zaměstnavatelově okně“. O výsledcích budování rozvinuté a vyspělé kapitalistické společnosti raději pomlčet. Míla z hradu by mohl opět vystoupit a pokusit se shrnout negativa budování (na to on je velice dobrý, mohl by doplnit a rozšířit své tehdejší nálezy) – zajisté by jich bylo docela dost. Třeba i trochu sebekritiky by nezaškodilo – byl přece přitom.

Aleš
Aleš
9. 12. 2014 11:43

Svoboda je dobrá věc, ale fašisté rádi zaměňují termíny svoboda a nesvoboda. A pak tu v rámci zmatení jazyků lidé svobodu chtějící, „svobodu“ kritizují. Ludvík Svoboda chtěl svobodu, ale Brežněv nikoli. Po setkání s těžší váhou Svoboda vyměnil svobodu za život, v jeho osobním případě za umírání. Totalitu nazývají svobodou a svobodu, jež bychom tu mohli mít, nazývají totalitou, stejně jako všechno se sociálním akcentem. Nepřizpůsobujme se jim ani v tomto. Buďme nepřizpůsobiví…

Aleš
Aleš
9. 12. 2014 11:52

Upozornění: Nezaměňovat svobodu a tzv. klíče k uplatňování vlastních svobod, jež jsou jen nechutnou slizovitou vábničkou neoliberalismu, které popisují, jak se stát egoistou, starající se o své hlavně materiální zájmy a zároveň ovcí, která skutečné zájmy rozklíčovat neumí. (ovce s nepříznivým osudem si může za všechno sama, člověk nemůže změnit druhé, ale jen sám sebe…) Všechny i zdánlivě protichůdné jevy pak slouží válečným doktrínám velmocí a kapitálu. Zkuste si přečíst Čtyři dohody. A nezapomínat na historii i současnost.

fajt
fajt
9. 12. 2014 15:37

http://www.novinky.cz/ekonomika/355863-recke-akcie-prudce-padaji-investori-maji-strach-z-radikalni-levice.html – snad se to řekům podaří, odskočit od amerického diktátu, byl by to první kamínek, který by mohl spustit lavinu. ..)

peter.
9. 12. 2014 16:38

Hneď by som jej dal svoj hlas vo voľbách
http://www.stalo-se.cz/?p=22794

Bety
Bety
10. 12. 2014 8:42

fajt – nevím, jestli se to Řekům podaří, přála bych jim to. Mimochodem, ti, co i u nás Řekům nadávají do nemakačeků, by si měli vzpomenout, jak u nás před vstupem do EU běžely reklamní programy EU plné především šťastných Řeků, kteří byli tak šťastní a spokojení z těch neuvěřitelných možností, které jim vstup do EU dal….