…a co by na to asi řekl T. G. Masaryk

Český správce domén CZ.NIC zablokoval v pátek 25. února 2022 osm webů, šířících informace odlišné od informací oficiálních českých médií.

Český správce domén CZ.NIC oznámil, že tento krok učinil po konzultaci s bezpečnostními složkami a na základě doporučení vlády. Představitel českého správce domén CZ.NIC v pátečním rozhovoru na ČT 24 oznámil, že „s něčím se začít musí“ (myšleno ono zablokování osmi webů), čímž dal najevo, že po osmi v pátek zablokovaných webech bude, či může, následovat blokace webů dalších. Jeví se tedy zřejmým, že záminku poskytnutou událostmi na Ukrajině se náš vládnoucí establisment rozhodl využít k vymýcení veškerých jiných informací, než jsou informace oficiální, a to i za cenu popření demokratických svobod našich občanů.

Tímto krokem, který je ovšem v rozporu se zněním článku 11 Listiny základních práv a svobod EU, který zní, že „každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována“, vykročil český správce domén CZ.NIC na cestu hlásání a přijímání jediné povolené pravdy, jak je to charakteristické jen pro státy totalitního typu.
K tomu ještě pár myšlenek k tématu T.G. Masaryka:

Demokracie je diskuse.

Vy jeden každý musíte vždy snést míněné druhého. V demokracii je svoboda, volnost. Demokracie, bylo řečeno, znamená diskusi, tj. nesmí se nikomu překážet, kdo má jiné a opačné mínění. Musíte přes rozdíly politické žít kamarádsky. Naučit se respektovat cizí mínění, vyslechnout důvody. Vy se můžete mezi sebou pohádat, ale vždy jako kamarádi, kterým jde o věc.

Demokracie by také mohla být pouhým hlasováním, ve kterém většina vždy převálcuje menšinu, kdy se o důležitých otázkách nemluví a kdy jsme uzavřeni ve svých názorových skupinách. Taková demokracie by však nebyla podle Masaryka opravdová a neměla by příliš velkou hodnotu. Musíme se naopak snažit spolu rozumně hovořit, konstruktivně nesouhlasit a učit se přesvědčovat bez emocí a s vědomím, že i my sami se můžeme mýlit.

Kde se v dnešní době objevila myšlenka, že nejlepší způsob, jak se zapojovat do veřejného prostoru, je urážet a zesměšňovat lidi s jiným názorem? Máme-li věřit Masarykovi, je tomu naopak – demokracie se musí zakládat na lásce k člověku a na důvěře mezi lidmi. Láska k člověku však neznamená, že budeme říkat jenom to, co je líbivé a populární. Naopak pokud nám na někom opravdu záleží, nesmíme mu lhát a musíme být připraveni předložit mu pravdu, ať už je jakkoli nepříjemná. Současně to neznamená nad lidmi zlomit hůl a vzdát se snahy o dohodu a porozumění.

Demokracie vnímaná jako diskuze je velký civilizační výkon, který není vůbec snadný. Jedním ze základních předpokladů je upřímná ochota k ní a kvalita jejího provedení. Aneb nesouhlasit konstruktivně a pokoušet se v diskuzi nacházet Společnou řeč.

Zdroje: KOSATÍK, Pavel. 100x TGM. Praha: Knižní klub, 2017. Universum, s 138. Pozn. Kráceno.