Lidé žádají poslance a poslankyně o pestré a odolné lesy
Tisková zpráva Hnutí DUHA
úterý 28. května 2019
Signatáři výzvy Zachraňme lesy, jejichž celkový počet dnes přesáhl 40 tisíc, píší poslancům a poslankyním ze Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí, aby změnili novelu lesního zákona. Ta je totiž v podobě předložené Ministerstvem zemědělství pouze kosmetickou úpravou, která neřeší skutečné problémy našich lesů.
Výzvu Zachraňme lesy, požadující nápravu tristního stavu českých lesů, podepsalo jen za poslední měsíc 17 000 lidí. Každý den se připojují stovky dalších obyvatel ČR, celkem se jich k podpoře této výzvy přihlásilo přes 40 000 [1]. Poslanci a poslankyně Zemědělského výboru a Výboru pro životní prostředí mají pouze necelý týden do 3. června na to, aby změny v lesním zákonu navrhli. Tyto výbory budou novelu včetně pozměňovacích návrhů projednávat už 12. června.
Vysazování nevhodných druhů stromů, rozsáhlé holoseče, ztráta živin z kalamitních ploch, to jsou jen některé problémy lesnického hospodaření, na které zákonodárce upozorňují desítky občanů v osobních dopisech. Žádají po nich, aby k novele lesního zákona předložili pozměňovací návrhy, které budou tyto problémy systémově řešit. Jde tak o další apel veřejnosti na skutečně důsledné řešení problémů, které v posledních letech vyústily v masivní odumírání především smrkových monokulturních lesů.
Potřebu výrazných změn v přístupu k lesům vnímají také politici. Při nedávné exkurzi na Vysočinu premiér A. Babiš, ministr zemědělství M. Toman a ministr životního prostředí R. Brabec slíbili pestré lesy a změnu druhové skladby stromů [2]. Proklamace uvedené na tomto výjezdním zasedání jsou nedostatečné, lesnické hospodaření u nás potřebuje mnohem silnější impulsy k restartu. Prognózy pro letošní rok jsou totiž skutečně alarmující: každé tři minuty se dle Ministerstva zemědělství rozpadne plocha lesa nejméně o rozloze jednoho fotbalového hřiště.
Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy Hnutí DUHA, řekl: „Stovky lidí denně se přidávají k požadavku, aby poslanci a poslankyně nepromeškali jedinečnou možnost. Mohou nyní totiž zabránit tomu, aby se naše nově pěstované lesy rozpadaly tak, jako ty současné. Přidejte se i vy k čtyřiceti tisícům lidí, z nichž mnozí své konkrétní požadavky na změnu legislativy píší poslancům a poslankyním v osobních dopisech.”
Dagmar Hanzlová poslancům a poslankyním napsala: „Vzhledem k tomu, že předložené znění lesního zákona bohužel neobsahuje opatření, která by do budoucna zajistila, že v měnících se klimatických podmínkách (postupujícího oteplování a zvyšující se hrozby sucha) budou vlastníci lesů povinni omezovat velké mýtiny, které ničí půdu a přispívají k odvodnění, řešit problémy spojené s umělou výsadbou (nevhodné dřeviny na nevhodných místech atd.) a plnit řadu dalších podmínek pro to, aby naše lesy byly v budoucnu zdravé a mohly odolávat proměnám klimatu, obracím se na Váš s prosbou. Zasaďte se prosím o novelizaci lesního zákona tak, aby jeho realizace napomohla zmírnění katastrofického scénáře vyvolaného již probíhajícími klimatickými změnami.”
David Kortan zákonodárcům napsal: „Všichni vidíme, co se v našem okolí děje s našimi lesy, a všichni bychom si přáli, abychom měli lesy druhově pestré, odolné, zdravé, plné života, energie a vláhy, kde bychom mohli najít klid a odpočinek. Chtěl bych Vás proto poprosit, abyste udělal vše pro to, aby se do novely zákona zapracovaly návrhy odborníků, kteří se shodli na konkrétních bodech, které mohou tuto situaci úspěšně řešit. V situaci kdy je naše Země i naše česká krajina ohrožena probíhajícími změnami klimatu, je zachování zdravých lesů nezbytnou nutností.”
Dana Burešová poslancům a poslankyním napsala: „Novela neřeší, že uměle pěstované lesy neumí čelit suchu a zvyšujícím se teplotám. Důsledky vidíme už teď v hynoucích smrkových a borových lesích. Jen přírodě blízké lesy plné různých druhů dřevin mají šanci odolat. Lesní zákon vede k pěstování převážně uměle vysázených stejnověkých lesů. Přitom lesy vzniklé z přirozeného dorůstání jsou mnohem odolnější a zadrží tak více vody. Novela by měla nabádat k přirozené obnově lesů. Na velké mýtině už nic nebrání počasí, aby zatnulo zuby do lesní půdy. Ta vysychá, dochází k mineralizaci humusu, erozi, odplavují se živiny. Holá půda hůř zadržuje vodu. Novela by měla úmyslné mýtiny omezovat. Nevěřili byste, že lesní zákon dokonce stále ještě nařizuje vlastníkům provádět v lesích meliorace. Naštěstí plnění téhle povinnosti dnes již nikdo nevyžaduje. Novela by měla naopak zakázat plošné odvodňování lesních půd.”
Poznámky:
[1] http://www.zachranmelesy.cz/[2] https://zachranmelesy.cz/cs/
Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.
QR platba 50 Kč
QR platba 100 Kč
Je v tom zákoně něco jako, že se kůrovec nesmí nechat rozlítat?
Pokud ne, tak to bude zákon na hovno.
Proč se nepřipojily i signatářky?
Admirál napsal Je v tom zákoně něco jako, že se kůrovec nesmí nechat rozlítat? Pokud ne, tak to bude zákon na hovno. Admirále problém hynutí smrkových porostů opravdu není v lýkožroutech. Sucho, nefunkční mykorhizy, dlouhodobé jednostranné vyčerpání a umrtvení půd. Problém Nízkého Jeseníku, Šternberska a nyní i Hrubého Jeseníku má tyto jmenovatele stejně jako nadměrné okyselení prostředí. Nikde zde nenechali vyloženě kvůli ochraně přírody „kůrovce rozlítat“. Opravdu na polopoušti nemůžete smrk úspěšně pěstovat. Tzv. „kůrovcová kalamita“ je velká lež – stejně jako „náhlost a nepředvídatelnost“ toho co se s mnohdy stejnověkými porosty smrku stalo. Kdyby jste jako my zde viděl… Číst vice »
Martin (už bez taky m) napsal Admirále problém hynutí smrkových porostů opravdu není v lýkožroutech. Sucho, nefunkční mykorhizy, dlouhodobé jednostranné vyčerpání a umrtvení půd. Problém Nízkého Jeseníku, Šternberska a nyní i Hrubého Jeseníku má tyto jmenovatele stejně jako nadměrné okyselení prostředí. Nikde zde nenechali vyloženě kvůli ochraně přírody „kůrovce rozlítat“. Opravdu na polopoušti nemůžete smrk úspěšně pěstovat. Tzv. „kůrovcová kalamita“ je velká lež – stejně jako „náhlost a nepředvídatelnost“ toho co se s mnohdy stejnověkými porosty smrku stalo. Kdyby jste jako my zde viděl ty napůl uschlé smrkové porosty prakticky sotva s polovinou-třetinou jehličí -a skoro bez brouka, vnímal by… Číst vice »
40 000 PODPISŮ … to je zrovna tolik mladých zdravých párů rukou, které nasazeny při likvidaci kalamit a výsadbě nových porostů byly strašně potřeba. … Ale to se už nenosí, že. Tak si dovezeme pár Ukrů, Poláků a pár místních, vč. pár ještě demokracií nezkažených cikánů …. kteří to ovšem zvládnout nemohou. Jinak samozřejmě, rezervace jsou jen malá část, ovšem i ty jsou dnes zničeny. No a nějak se zapomíná na silná ekologická omezení pro nasazení prostředků likvidace škůdců a zákaz řady osvědčených prostředků. To mi říkají chlapi v hospodě v místě mé chalupy. Oni znají svůj les už po… Číst vice »
Píšu podobné opakovaně coby „laik-aktivista“ dlouhá léta,
ale tento vzdělaný pán to konkrétně dokládá čísly, fakty, představitelnými příklady.
Výborné – vč. ještě lepší, daty nabité přednášky.
Toto by měla být POVINNÁ VÝUKA – a již od ZŠ!
Ne „oteplovačský CO2 byznys“ – ale STAV KRAJINY, VEGETACE,
jejich SCHOPNOST ZACHYCOVAT A UDRŽOVAT VODU – to je to co rozhoduje…
https://www.lidovky.cz/domov/biolog-pokorny-vetsina-starych-civilizaci-vyschla-meli-bychom-se-podivat-na-to-proc.A190426_220457_ln_domov_vag?recommendationId=00000000-0000-5000-8000-000000000000
Žiju v dlouhodobě jedné z nejsušších oblastí ČR, roční úhrn srážek kolem 500mm, nadmořská výška 450 – 500 metrů. Shodou okolností mám kolem sebe smíšený les, který je co do vlastnictví hodně rozparcelovaný. Lze tam pěkně vidět, jak fungují různé přístupy k jeho obnově. Jednoznačně nejzdravější jsou plochy, které po holoseči prostě byly nechány svému osudu. Po nějakých 15 letech je to prostě nádhera. Některé parcely byly vykáceny, protože tamní smrky začly schnout. Nachali tam pár solitérních borovic a pod ně vysázeli směs buku, dubu a jedlí. Počítám, že tohle bude taky fungovat. Pak jsou tu parcely, kde to sejmuli… Číst vice »
A samozřejměn se připojuji k Martinovi: S produkcí fosilního CO2 toho moc neuděláme, ale co můžem zlepšit během pár let, je obnovení malého cyklu vody v krajině. Vlastně by to ani nestálo žádné prachy navíc, prostě jen změnit strukturu dotací, které teď jedou primárně do podniků typu Agrofert.
Bavil jsem se s několika „hospodáři“ na zdejších polích (vesměs je nevlastní) a jsou si velmi dobře vědomi toho, co dělají. Jenže to prostě mají jako byznys a chovají se podle diktátu „trhu“.
zedd II. napsal Z obecně přírodovědného hlediska jsou nejzajímavější ty kousky, kde žije vícegenerační smíšený les a majitel sem tam nechá nějaký kmen ležet na zemi. Ty doslova kypí životem i v srpnu. nejlíp je to vidět na houbách a hmyzu. Tak, tak, zedde II. Nejlíp je to vidět na hmyzu, zejména na klíšťatech. Ano, je to vskutku a prostě nádhera, ten pěkně vysoký stupeň rizika napadení klíštětem v listnatých a smíšených lesích s následky onemocnění klíšťovou encefalitidou a lymeskou borreliózou. Jen jste ještě zapomněl doporučit maličkost: Nikam do listnatých a smíšených lesů pak na houby už raději vůbec nechodit… Číst vice »
Nejvíce klíšťat je v přechodových ekotonech- pásmech. Např. na okraji pole nebo louky a lesa, remízu. Logicky- tam je vysoký pohyb savců na nichž parazitují, vč. hlodavců. Listnatý les zdaleka není zdaleka nejhorší. Smíšený les u nás bude do budoucna nejspíše na delší dobu (možná i staletí) znamenat s borovicí, modříem či hlavně doufám jedlí. Smrk pod 1000 m.n.m. vysadit můžete- ale sklidíte akorát ztrátu a jako ekosystém to nebude fungovat. Prostě eko-optimum se posunulo a nic s tím nenaděláme. Tady na JV Jeseníků a v PP Sovinecko do 900 m.n.m. to lesníci už většinou chápou- namísto sm sadí na… Číst vice »
@PKK
Čekal bych od Vás trochu lepší argumentační úroveň. Degradace ekosystému je přece větší problém, než pár set nakažených ročně. Proti encefalitidě existuje funkční očkování, LB je sice svině, ale lze ji léčit. Testy i léčba jsou zahrnuty v pojištění. Mmch jediné klíště, co jsem letos chytnul, pocházelo z mojí vlastní zahrady. Pravda, nemám tu smrkovou monokulturu :). A to jsem zbrázdil od jara nějakých 800 Km na kole přes louky a lesy. Černý boty, černý kalhoty docela fungujou.
A technická: Klíště není hmyz, ale pavoukovec.
Ještě mi to nedá k těm klíšťatům. Mají několik vývojových stádií, přičemž krom toho posledního jako hostitele zužitkují cokoliv od ještěrky a myši až po zpěvné ptactvo. To poslední vývojové stádium (kdy se rozmnožuje) potřebuje většinou nějakého většího savce, ideálně bez možnosti podrbat se na těch správných místech. Tím nejvýznamnějším vektorem poslední fáze klíštěte je na venkově tak jako tak přemnožená lesní zvěř. Kolem měst jsou to hlavně zdivočelé kočky. Mám oplocenou zahradu a na ní dva psy. Klíšťat z jara vychytaj požehnaně, pak je klid. Jak se tam vůbec dostala? Hlavně ptáci. Mám jich tu spoustu, neb nevraždím trávu… Číst vice »
zedd II. napsal Ještě mi to nedá k těm klíšťatům. Mají několik vývojových stádií, přičemž krom toho posledního jako hostitele zužitkují cokoliv od ještěrky a myši až po zpěvné ptactvo. To poslední vývojové stádium (kdy se rozmnožuje) potřebuje většinou nějakého většího savce, ideálně bez možnosti podrbat se na těch správných místech. Tím nejvýznamnějším vektorem poslední fáze klíštěte je na venkově tak jako tak přemnožená lesní zvěř. Kolem měst jsou to hlavně zdivočelé kočky. Mám oplocenou zahradu a na ní dva psy. Klíšťat z jara vychytaj požehnaně, pak je klid. Jak se tam vůbec dostala? Hlavně ptáci. Mám jich tu spoustu,… Číst vice »
oprava: vyhnout se M9, či M27 atp.
@Martin Zatím to zdaleka tak rozjeté nemám, ale těch pět let šetrnějšího hospodaření už se velmi pozitivně projevilo. Když jsem to tu před 6 lety kupoval, rostly na té užitkové části jen bodláky. Není se moc co divit, neb to byl jen oplocený kus vybydleného pole. Vyrobit něco, co by fungovalo jako normální zelinářský záhon trvalo 3 roky. Na té zhutněné „půdě“ jsem prostě zlomil rýč. Ze záčátku byl problém mít vůbec nějaký organický materiál, kterým bych to nějak oživil. Do základu jsem sice narval nějaké dřevo, ale moc to nefungovalo protože sucho. Docela se osvědčily piliny a mulčování (klidně… Číst vice »
@Martin
V každém případě díky za typ na ty podnože. Vybíral jsem je tehdy právě podle těchto kritérií a trochu s překvapením zjistil, že místní zahradnictví je mají v nabídce v dostatečném počtu. Je to tu holt zároveň suchý a ovocnářský kraj.