Voda je život aneb Něco o křemíku a hroších výkalech

Hroši V Keňské řece Mara Tak jako v jiných příbězích ze života došlo k poruše životního systému nešetrným lidským zásahem, radikálním omezením hroší populace.


Když firma Carl Zeiss v roce 1847 zahájila výrobu mikroskopů, dalo se těžko předvídat, že necelých dvě stě let poté uvidíme chvějící se elektrony atomu nebo kousek našich genů. Otevřené okno do světa, o kterém nikdo neměl potuchy, nastavilo parametry našich snah o pochopení života v jeho elementárních projevech. Věda nám poskytla nástroje, jak definovat jevy kolem nás, na kterých náš život jako jedinců i civilizace závisí. Příběh z Afriky je o vodě a je poučný.

Řeka Mara protéká od Keňské vysočiny k jezeru Victoria přes národní rezervaci Maasai Mara a národní park Serengeti v Tanzanii. Je to jediný trvalý zdroj vody pro největší zbývající skupinu migrující zvěře a mnoho jiných druhů zvěře, včetně hrochů. V délce necelých 400 kilometrů poskytuje vodu pro téměř milión lidí, žijících v povodí řeky a závislých na její povrchové vodě. V této řece se začaly objevovat sinice a byl konstatován úbytek kyslíku a života.

Rozborem vodních režimů se zjistilo, že obrovské množství hrošího trusu bylo dodavatelem křemíku do vodních zdrojů a toků. Tedy fakt, že spásaná vegetace na souši a trus splachnutý vodou zajišťují stálý zdroj křemíku pro rozsivky. Profesor Jonas Schoelynck z antverpské univerzity říká: „Křemík je zatím málo prostudovaný element čisté vody v ekosystému, který podporuje tvorbu jednobuněčných organismů rozsivek. Rozsivky jsou jednou z největších a ekologicky nejvýznamnějších skupin organismů na Zemi. Jsou významným zdrojem potravy a kyslíku pro jiné živočišné druhy. Tak zase jeden z druhů organismu, na kterém závisíme a o jehož existenci jsme před van Leeuwenhoekovým objevem neměli ani tušení.

Tak jako v jiných příbězích ze života došlo k poruše životního systému nešetrným lidským zásahem, radikálním omezením hroší populace. Nešetrný lidský zásah byl vyvolán zvýšenou lidskou populací a její masovou cestovní horečkou.

Zdroj:  Chemistry World

Převzato z e-republika.cz


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
racek
racek
13. 8. 2019 22:58

Hmmm, tak tomu vůbec ale vůbec nerozumím. Jsou ty hroší hovínka katastrofa nebo požehnání?

idiotronic
idiotronic
14. 8. 2019 3:07

Zřejmě nástupem sinic namísto rozsivek to pro lidi bude horší. Na rozsivky je v textu odkaz. I u nás se rozsivky (vrstvy usazenin odumřelých mikroorganismů ) těží. Jsou základem pro takové atraktivní průmyslové výrobky jako je PE-PO, dynamit nebo Cyklon B (momentálně není na trhu). Rozsivky jsou v tom nevinně, jenom drží původní kapalinu (petrolej, nitroglycerin, HCN) v ,,pevném“ stavu.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
14. 8. 2019 7:49

racek napsal Hmmm, tak tomu vůbec ale vůbec nerozumím. Jsou ty hroší hovínka katastrofa nebo požehnání? Racku autor správně poukazuje a něco poněkud jiného: VYVEDENÍ EKOSYSTÉMU Z DLOUHODOBĚ USTÁLENÉHO STAVU. V podstatě totéž co se děje u nás v důsledku přeměny lesních ekosystémů: v důsledku lidské CHAMTIVOSTI a bezohlednosti zasahujeme do přírodních dějů nepromyšleným způsobem. Jako homo debilis- a ne sapiens sapiens… Od dob mladší doby kamenné přešlapujeme s naším mozkem a schopností jeho používání na místě… Jinými slovy často vidíme a vnímáme jen to CO VIDĚT A VNÍMAT CHCEME. Ač vědu nemám za samospasitelnou, zkoumání co, kde, jak a… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
14. 8. 2019 9:52

Martin (už bez taky m) napsal
Nepochopení hlubších, neprvoplánových souvislostí je třeba překonat. Nikdo to za lidi neudělá a bubáci existují

No comment.

racek
racek
14. 8. 2019 19:14

Pane Martinem, díky, já s Vámi souhlasím a myslím si totéž. Ale ten text je poněkud zmatený, bych řekl. Nic víc. Autor snad promine… Mě se to taky stává.

racek
racek
14. 8. 2019 19:16

Jo pane Idiotronic, byl jsem před lety na rezervaci Sos… bahení sopky atd… moc hezká procházka. Jinak křemičitany se používají též při filtraci piva. My je v pivovaru dováželi, naše se na to moc nehodily.

idiotronic
idiotronic
15. 8. 2019 0:52

Panu Rackovi:
V žádném případě neříkejte Grétě, jaký plyn vyvěrá z bahenních sopek! Ale zdejší křemelina je už vytěžená, před 8 léty jsem viděl opuštěnou výhybku úzkokolejky. Na filtraci piva se skutečně nehodí, tahle totiž nese stopy arsenu a beryllia.
Ale za návštěvu to stojí. Nejbližší zastávka ČD je Nový Drahov. Sezóna ještě neskončila.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
15. 8. 2019 6:38

Pár těch stratovulkánů apokalyptických rozměrů máme i v Evropě, nemusíme až na Žlutý kámen.
Také tady máme jeden „malý ale náš“ „puf-puf kopec“.
Kdyby si „odfoukl“, nejen blízká přehrada by to asi nedala…
Ať raději dál zadumaně symetricky ční k nebesům nad dnes až apokalypticky vypadající rozpad smrkových monokultur kolem Bruntálu.
Od nás z Dobřečovské hory je „Puf-puf kopec“ i se svým menším bráchou vidět z JV úbočí prakticky denně.
Tak ať nám ten Český masiv dále dřímá pokojným spánkem – snad ti Blaničtí rytíři nechrápou až tak hluboko…
:-)
https://www.treking.cz/vrcholy/velky-roudny.htm