Voda je život aneb Něco o křemíku a hroších výkalech

Hroši V Keňské řece Mara Tak jako v jiných příbězích ze života došlo k poruše životního systému nešetrným lidským zásahem, radikálním omezením hroší populace.


Když firma Carl Zeiss v roce 1847 zahájila výrobu mikroskopů, dalo se těžko předvídat, že necelých dvě stě let poté uvidíme chvějící se elektrony atomu nebo kousek našich genů. Otevřené okno do světa, o kterém nikdo neměl potuchy, nastavilo parametry našich snah o pochopení života v jeho elementárních projevech. Věda nám poskytla nástroje, jak definovat jevy kolem nás, na kterých náš život jako jedinců i civilizace závisí. Příběh z Afriky je o vodě a je poučný.

Řeka Mara protéká od Keňské vysočiny k jezeru Victoria přes národní rezervaci Maasai Mara a národní park Serengeti v Tanzanii. Je to jediný trvalý zdroj vody pro největší zbývající skupinu migrující zvěře a mnoho jiných druhů zvěře, včetně hrochů. V délce necelých 400 kilometrů poskytuje vodu pro téměř milión lidí, žijících v povodí řeky a závislých na její povrchové vodě. V této řece se začaly objevovat sinice a byl konstatován úbytek kyslíku a života.

Rozborem vodních režimů se zjistilo, že obrovské množství hrošího trusu bylo dodavatelem křemíku do vodních zdrojů a toků. Tedy fakt, že spásaná vegetace na souši a trus splachnutý vodou zajišťují stálý zdroj křemíku pro rozsivky. Profesor Jonas Schoelynck z antverpské univerzity říká: „Křemík je zatím málo prostudovaný element čisté vody v ekosystému, který podporuje tvorbu jednobuněčných organismů rozsivek. Rozsivky jsou jednou z největších a ekologicky nejvýznamnějších skupin organismů na Zemi. Jsou významným zdrojem potravy a kyslíku pro jiné živočišné druhy. Tak zase jeden z druhů organismu, na kterém závisíme a o jehož existenci jsme před van Leeuwenhoekovým objevem neměli ani tušení.

Tak jako v jiných příbězích ze života došlo k poruše životního systému nešetrným lidským zásahem, radikálním omezením hroší populace. Nešetrný lidský zásah byl vyvolán zvýšenou lidskou populací a její masovou cestovní horečkou.

Zdroj:  Chemistry World

Převzato z e-republika.cz


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
racek
racek
13. 8. 2019 22:58

Hmmm, tak tomu vůbec ale vůbec nerozumím. Jsou ty hroší hovínka katastrofa nebo požehnání?

idiotronic
idiotronic
14. 8. 2019 3:07

Zřejmě nástupem sinic namísto rozsivek to pro lidi bude horší. Na rozsivky je v textu odkaz. I u nás se rozsivky (vrstvy usazenin odumřelých mikroorganismů ) těží. Jsou základem pro takové atraktivní průmyslové výrobky jako je PE-PO, dynamit nebo Cyklon B (momentálně není na trhu). Rozsivky jsou v tom nevinně, jenom drží původní kapalinu (petrolej, nitroglycerin, HCN) v ,,pevném“ stavu.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
14. 8. 2019 7:49

racek napsal Hmmm, tak tomu vůbec ale vůbec nerozumím. Jsou ty hroší hovínka katastrofa nebo požehnání? Racku autor správně poukazuje a něco poněkud jiného: VYVEDENÍ EKOSYSTÉMU Z DLOUHODOBĚ USTÁLENÉHO STAVU. V podstatě totéž co se děje u nás v důsledku přeměny lesních ekosystémů: v důsledku lidské CHAMTIVOSTI a bezohlednosti zasahujeme do přírodních dějů nepromyšleným způsobem. Jako homo debilis- a ne sapiens sapiens… Od dob mladší doby kamenné přešlapujeme s naším mozkem a schopností jeho používání na místě… Jinými slovy často vidíme a vnímáme jen to CO VIDĚT A VNÍMAT CHCEME. Ač vědu nemám za samospasitelnou, zkoumání co, kde, jak a… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
14. 8. 2019 9:52

Martin (už bez taky m) napsal
Nepochopení hlubších, neprvoplánových souvislostí je třeba překonat. Nikdo to za lidi neudělá a bubáci existují

No comment.

racek
racek
14. 8. 2019 19:14

Pane Martinem, díky, já s Vámi souhlasím a myslím si totéž. Ale ten text je poněkud zmatený, bych řekl. Nic víc. Autor snad promine… Mě se to taky stává.

racek
racek
14. 8. 2019 19:16

Jo pane Idiotronic, byl jsem před lety na rezervaci Sos… bahení sopky atd… moc hezká procházka. Jinak křemičitany se používají též při filtraci piva. My je v pivovaru dováželi, naše se na to moc nehodily.

idiotronic
idiotronic
15. 8. 2019 0:52

Panu Rackovi:
V žádném případě neříkejte Grétě, jaký plyn vyvěrá z bahenních sopek! Ale zdejší křemelina je už vytěžená, před 8 léty jsem viděl opuštěnou výhybku úzkokolejky. Na filtraci piva se skutečně nehodí, tahle totiž nese stopy arsenu a beryllia.
Ale za návštěvu to stojí. Nejbližší zastávka ČD je Nový Drahov. Sezóna ještě neskončila.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
15. 8. 2019 6:38

Pár těch stratovulkánů apokalyptických rozměrů máme i v Evropě, nemusíme až na Žlutý kámen.
Také tady máme jeden „malý ale náš“ „puf-puf kopec“.
Kdyby si „odfoukl“, nejen blízká přehrada by to asi nedala…
Ať raději dál zadumaně symetricky ční k nebesům nad dnes až apokalypticky vypadající rozpad smrkových monokultur kolem Bruntálu.
Od nás z Dobřečovské hory je „Puf-puf kopec“ i se svým menším bráchou vidět z JV úbočí prakticky denně.
Tak ať nám ten Český masiv dále dřímá pokojným spánkem – snad ti Blaničtí rytíři nechrápou až tak hluboko…
:-)
https://www.treking.cz/vrcholy/velky-roudny.htm