Tak jako v jiných příbězích ze života došlo k poruše životního systému nešetrným lidským zásahem, radikálním omezením hroší populace.
Když firma Carl Zeiss v roce 1847 zahájila výrobu mikroskopů, dalo se těžko předvídat, že necelých dvě stě let poté uvidíme chvějící se elektrony atomu nebo kousek našich genů. Otevřené okno do světa, o kterém nikdo neměl potuchy, nastavilo parametry našich snah o pochopení života v jeho elementárních projevech. Věda nám poskytla nástroje, jak definovat jevy kolem nás, na kterých náš život jako jedinců i civilizace závisí. Příběh z Afriky je o vodě a je poučný.
Řeka Mara protéká od Keňské vysočiny k jezeru Victoria přes národní rezervaci Maasai Mara a národní park Serengeti v Tanzanii. Je to jediný trvalý zdroj vody pro největší zbývající skupinu migrující zvěře a mnoho jiných druhů zvěře, včetně hrochů. V délce necelých 400 kilometrů poskytuje vodu pro téměř milión lidí, žijících v povodí řeky a závislých na její povrchové vodě. V této řece se začaly objevovat sinice a byl konstatován úbytek kyslíku a života.
Rozborem vodních režimů se zjistilo, že obrovské množství hrošího trusu bylo dodavatelem křemíku do vodních zdrojů a toků. Tedy fakt, že spásaná vegetace na souši a trus splachnutý vodou zajišťují stálý zdroj křemíku pro rozsivky. Profesor Jonas Schoelynck z antverpské univerzity říká: „Křemík je zatím málo prostudovaný element čisté vody v ekosystému, který podporuje tvorbu jednobuněčných organismů rozsivek. Rozsivky jsou jednou z největších a ekologicky nejvýznamnějších skupin organismů na Zemi. Jsou významným zdrojem potravy a kyslíku pro jiné živočišné druhy. Tak zase jeden z druhů organismu, na kterém závisíme a o jehož existenci jsme před van Leeuwenhoekovým objevem neměli ani tušení.
Tak jako v jiných příbězích ze života došlo k poruše životního systému nešetrným lidským zásahem, radikálním omezením hroší populace. Nešetrný lidský zásah byl vyvolán zvýšenou lidskou populací a její masovou cestovní horečkou.
Zdroj: Chemistry World
Převzato z e-republika.cz
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
Související články:
- Globální vesnice? Proč ne. Globální megacity? V žádném případě
- Voda je život aneb Aeroponií proti suchu
- Voda je život aneb Globálně a doopravdy
- Když voda je život, co je vzduch? aneb Variace na kulturní dědictví
- Voda je život aneb Nemelem nemelem
- Jak nebýt hrdým občanem ocelového města
- Ohromné vrakoviště, na němž čekají na sešrotování dieselové automobily firmy Volkswagen
- Radioaktivita z Fukušimy dosáhne americké pobřeží za 3 roky
- Otevřený dopis na SÚJB
- Dukovany a Fukušima
10 komentáře
https://aeronet.cz/news/cestu-grety-thunberg-pres-atlantik-koordinuje-a-spoluorganizuje-majitel-ceskeho-portalu-seznam-ivo-lukacovic-na-svem-blogu-podporil-gretu-thunberg-v-boji-proti-uhliku-miliardar-ji-omlouva/
https://epochaplus.cz/nejnebezpecnejsi-sopky-sveta-3-z-nich-lezi-v-evrope/
Pár těch stratovulkánů apokalyptických rozměrů máme i v Evropě, nemusíme až na Žlutý kámen.
Také tady máme jeden „malý ale náš“ „puf-puf kopec“.
Kdyby si „odfoukl“, nejen blízká přehrada by to asi nedala…
Ať raději dál zadumaně symetricky ční k nebesům nad dnes až apokalypticky vypadající rozpad smrkových monokultur kolem Bruntálu.
Od nás z Dobřečovské hory je „Puf-puf kopec“ i se svým menším bráchou vidět z JV úbočí prakticky denně.
Tak ať nám ten Český masiv dále dřímá pokojným spánkem – snad ti Blaničtí rytíři nechrápou až tak hluboko…
🙂
https://www.treking.cz/vrcholy/velky-roudny.htm
Panu Rackovi:
V žádném případě neříkejte Grétě, jaký plyn vyvěrá z bahenních sopek! Ale zdejší křemelina je už vytěžená, před 8 léty jsem viděl opuštěnou výhybku úzkokolejky. Na filtraci piva se skutečně nehodí, tahle totiž nese stopy arsenu a beryllia.
Ale za návštěvu to stojí. Nejbližší zastávka ČD je Nový Drahov. Sezóna ještě neskončila.
Jo pane Idiotronic, byl jsem před lety na rezervaci Sos… bahení sopky atd… moc hezká procházka. Jinak křemičitany se používají též při filtraci piva. My je v pivovaru dováželi, naše se na to moc nehodily.
Pane Martinem, díky, já s Vámi souhlasím a myslím si totéž. Ale ten text je poněkud zmatený, bych řekl. Nic víc. Autor snad promine… Mě se to taky stává.
No comment.
Racku autor správně poukazuje a něco poněkud jiného:
VYVEDENÍ EKOSYSTÉMU Z DLOUHODOBĚ USTÁLENÉHO STAVU.
V podstatě totéž co se děje u nás v důsledku přeměny lesních ekosystémů: v důsledku lidské CHAMTIVOSTI a bezohlednosti zasahujeme do přírodních dějů nepromyšleným způsobem. Jako homo debilis- a ne sapiens sapiens…
Od dob mladší doby kamenné přešlapujeme s naším mozkem a schopností jeho používání na místě…
Jinými slovy často vidíme a vnímáme jen to CO VIDĚT A VNÍMAT CHCEME.
Ač vědu nemám za samospasitelnou, zkoumání co, kde, jak a sociální rovina života i „zpracovávání dat“ teprve dělá člověka člověkem. Krom bádání musí být v rozvinutých společnostech (rozvinutých zejména rychlostí a hloubkou drancování přírodních zdrojů a masovou spotřebou) také odpovídající úroveň aplikace poznaného do praxe- a to bez ideologického filtru. Nejen v politizující rovině ale i bez filtru typu „jen a především peníze, zisk a a tzv. úspěch- jen to se počítá, ostatní vezmi čert!“…
S takovou – pokud budeme chtít zůstat jen na úrovni tupých konzumentů můžeme mít kolik „informací“ chceme- a opět je jen tupě konzumovat. V tom případě ale příroda ten hloupý experiment se jménem člověk ukončí. A přijdou jiní…
Odpověď i na Vaši otázku je tedy prosím alespoň částečně obsahem zdrojového a souvisejícího textíku, viz níže v odkaze:
https://www.chemistryworld.com/news/hippo-dung-drives-savannah-silicon-cycle/3010458.article
https://www.chemistryworld.com/news/hippo-dung-is-a-serious-matter-for-river-ecosystems/3009068.article
V současnosti je velmi obdobná situace také v člověkem silně pozměněných ekosystémech ovlivňovaných zemědělskou, lesickou i průmyslovou činností a dopravou.
Nepochopení hlubších, neprvoplánových souvislostí je třeba překonat. Nikdo to za lidi neudělá a bubáci existují.
Zřejmě nástupem sinic namísto rozsivek to pro lidi bude horší. Na rozsivky je v textu odkaz. I u nás se rozsivky (vrstvy usazenin odumřelých mikroorganismů ) těží. Jsou základem pro takové atraktivní průmyslové výrobky jako je PE-PO, dynamit nebo Cyklon B (momentálně není na trhu). Rozsivky jsou v tom nevinně, jenom drží původní kapalinu (petrolej, nitroglycerin, HCN) v ,,pevném“ stavu.
Hmmm, tak tomu vůbec ale vůbec nerozumím. Jsou ty hroší hovínka katastrofa nebo požehnání?