Zákony geopolitiky: Rusko a Evropa se navzájem potřebují

Pokud chceme adekvátně pochopit postmoderní „nový, skvělý svět“ ve všech jeho geopolitických, právních, mezinárodních a ideologických projevech, musíme zcela odmítnout ideologická dogmata globalizace a jednopolárního světa. O to více proto, že atlantistické ideologémy, na jejichž základě je interpretován „hlavní program současné epochy“ jako epochy přechodu od vícepolárnosti k jednopolárnosti pod vedením atlantismu, metodologicky velice připomínají tezi marxismu-leninismu o „hlavním významu současné doby jako přechodu od kapitalismu ke komunismu.“ Kapitalismus a komunismus jsou pouze zaměněny za jednopolaritu a vícepolaritu. Nový postmoderní svět už málo souvisí se soupeřením hlavních ideologií éry moderny upadajících do zapomnění – s kapitalismem, komunismem a fašismem.

Po rozpadu každého impéria začíná ostrý boj o jeho geopolitické následnictví. Výjimkou v tomto ohledu nebyl ani rozpad Sovětského svazu. Z tohoto důvodu je postkomunistické Rusko dodnes cílem geopolitického nátlaku – ještě mnohem ostřejšímu, než jaký byl vyvíjen na Sovětský svaz.

Současná atlantická restrukturalizace Eurasie odhaluje staré imperiální ambice „Starého světa.“ Vytvoření balto-černomořského oblouku, byť se slabým článkem – Běloruskem, je dávný, už z 16. století pocházející, západní geopolitický projekt, jehož cílem je odřezat Rusko od velkých moří i strategicky důležitých menších moří. Stejně jako v minulosti, Kosovo je jedinou pozemní cestou do Soluně, která spojuje západní Evropu s Bosporem. Proto Západ tak rychle v únoru 2008 také uznal nezávislost tohoto trpasličího územního útvaru, bez ohledu na to, že tím byl vytvořen nebezpečný precedens, který byl vzat na vědomí na Kavkazu – ve výsledku byly v srpnu téhož roku vytvořeny nezávislé státy Abcházie a Jižní Osetie.

Stejně jako v minulosti, Anglosasové vojensky vstoupili v 21. století do Afghanistánu (na podzim 2001) a do Mezopotámie (na jaře 2003, tj. do Iráku, pozn. překl.), aby tak realizovali dávné plány Disraeliho a Palmerstona z dob krymské války (1853-56). Nicméně, jak názorně ukazuje Sykes-Picotova dohoda (viz např. zde, pozn. překl.), Mezopotámie byla vojenskou trofejí, kterou si dali za cíl získat Anglosasové už za 1. světové války. Takže dnešní atlantistická „demokratizace“ Iráku má hluboké historické kořeny, přičemž v žádném případě „humanitárního,“ ale geopolitického charakteru.

Podruhé se historie odehrává už jako fraška, jak uvedl klasik. A je naprosto přirozené, že lord Judd Hirsch, člen Sněmovny lordů a socialista, v roce 2001 vystupoval jen v roli pouhého napodobovatele lorda Palmerstona, když dával dohromady „čečenské výbory“ analogicky k tomu, jak Palmerston vytvářel „čerkéské výbory“ na pařížském kongresu v roce 1856.

Když země bývalé Varšavské smlouvy vstoupily do NATO, v žádném případě se nevrátily do „neohabsburské“ Evropy, jak si myslely, ale spadly do atlantického světa pod americkým vedením, jehož geopolitický smysl spočívá v ustavení totální kontroly nejen nad celou Evropou, ale případně, pokud Rusko bude slabé, i nad celou Eurasií.

Boj o kontrolu přírodních zdrojů a strategických komunikací bude stále hlavním tématem současné epochy.

Západ vždy – v minulých stoletích i dnes – všemožně usiloval o vytlačení Ruska na severovýchod Eurasie, aby mu zakryl přístup k teplým mořím – Středozemnímu, Černému a Kaspickému. Tento prostor je severní hranicí geopolitické „energetické elipsy,“ do níž patří Arábie, Mezopotámie, Perský záliv, Kavkaz a Afghánistán. Proto Washington a na jeho příkaz i Brusel tak zuří kvůli navrácení Krymu do Ruské(ho) – nikoli impéria – ale federace. Vždyť byla prolomena stanovená hranice „energetické elipsy.“

Takzvaný „jižní oblouk“ začíná v oblasti Bosporu, prochází přes Turecko, Perský záliv, Pákistán, Afghánistán. Zde se soustřeďují klíčové zájmy Anglosasů. Afghánistán se ve výsledku už fakticky stal protektorátem a stejný osud byl připravován i pro Irák a Írán. Pokud Írán pokračuje více nebo méně úspěšně v odporu, pak nový „demokratický“ Irák mohou atlantisté spokojeně zapsat na seznam svých vítězství. I když Islámský stát trochu poskvrnil radostný obraz.

„Severní oblouk“ geopolitické elipsy prochází přes Ukrajinu, Moldávii a Kavkaz. Pro dosažení totální nadvlády v Eurasii atlantisté nezbytně potřebují do své sféry vlivu všechna území rozkládající se mezi Baltským a Černým mořem. Proto na Ukrajině neustále docházelo k „majdanům.“ V důsledku toho tam nyní probíhá skutečná válka namířená právě proti Rusku. Proto Gruzie i po vyhnání explicitního rusofoba Michaila Saakašviliho dostává všemožnou podporu USA a NATO. Proto Bělorusko, které je chybějícím článkem, který by umožnil plně dosáhnout celého geopolitického cíle, neustále vykazuje obstrukce, i když Alexander Lukašenko vyhlašuje, že je připraven vést jednání.

Tímto způsobem je euroasijská strategie atlantistů nasměrována k dosažení úplné kontroly nad komunikacemi vedoucími do geopolitické elipsy.

Konflikt v Čečensku svého času rovněž sloužil k dosažení těchto dvou strategických cílů. Zejména proto se stal nedílnou součástí atlantického geopolitického projektu. Právě proto banditské povstání v Čečensku bylo atlantisty vydáváno za národně osvobozenecké hnutí. Jakkoli je všem známo, že islámskou vášnivost atlantisté vždy využívali pro dosažení svých geopolitických cílů. Už v roce 1835 Rusko v Černém moři zajalo britskou loď Vixen, která dopravovala zbraně Čerkesům. Ve výsledku se záměr s „nezávislou Ičkerií“ vůbec nezdařil, ale klid na severním Kavkazu v žádném případě nenastal. Anglosasové dodnes usilují o to, aby propojili mezi sebou všechny strategicky významné body podél linie Středozemní moře – Malá Asie – Perský záliv – Pákistán.

V geopolitice, celkem vzato, se málokdy něco mění. V období atlanticko-sovětského soupeření v žádném případě nebyla ničím novým v oblasti mezinárodním vztahů válka v Koreji a Vietnamu, americký vpád na Kubu a vstup sovětských vojsk do Maďarska a Československa. Novum spočívalo pouze v totální ideologizaci všech těchto geopolitických operací, jejich začlenění do kontextu „boje mezi kapitalismem a komunismem.“

Současný krajní liberalismus (libertariánství) je sám o sobě pokusem o „teologizaci“ liberálního projektu, který je zvráceným vtělením idejí metafyzického Říma (translatio imperii) kočujícího ze Západu na Východ a z Východu zpět do své „rodné vlasti“ na Západě.

V dnešní době staleté soupeření o strategické komunikace a zdroje velmi připomíná náboženské války. V tomto ohledu je možné mluvit o předvestfálském myšlení. Připomeňme, že vestfálským mírem v roce 1648 skončila třicetiletá válka, která byla vedena z ideologických a náboženských důvodů. Počínaje od této doby se subjektem mezinárodního práva stal národní stát nezávisle na formě jeho vlády.

Osvícenská éra postavila do popředí nejen liberální demokracii, ale i „národní suverenitu.“ Nové mezinárodní veřejné právo bylo založeno na principu úplné suverenity národního státu nezávislé na míře jeho „civilizovanosti.“

V hlavě 1 Charty Organizace spojených národů, „Cíle a principy,“ není žádný odkaz na jakýkoliv „referenční“ nábožensko-filozofický nebo sociálně-politický systém. Také se v ní nezmiňuje demokracie jako cíl, ale klade se důraz na „svrchovanou rovnost“ všech účastníků mezinárodních vztahů. Z pohledu mezinárodního práva a Charty OSN jsou všechny typy vlád naprosto rovnocenné a žádná z nich nemůže být definována jako progresivní nebo naopak reakční, pokroková nebo překonaná.

Svého času německý filozof Immanuel Kant, stoupenec republikánského politického projektu, tvrdil, že „žádná vláda se nesmí násilně vměšovat do otázky vládnutí a státního systému jiných států.“ Ještě aktuálněji v naší době „civilizačních“ vojenských operacích atlantismu zní druhý Kantův výrok: „Trestná válka mezi dvěma státy je nemyslitelná, neboť mezi nimi není vztah výše postaveného k níže postavenému.“ Jak vidíme, atlantická ideologie globalistů se zřekla základních principů vestfálského světového řádu a stanovuje vztahy mezi státy právě jako „vztahy výše postaveného k níže postavenému.“

Zapomnění podléhá i Charta OSN, která zakazuje „civilizační“ použití síly nebo hrozbu jejího použití ve vztahu ke kterémukoliv státu.

Je přirozené, že v daných podmínkách svět vnímá výroky o právu na bombardování suverénních zemí „ve jménu demokracie“ jako selhání celého systému západních hodnot. V dané situaci jsou ideologická klišé „lidská práva, „liberální demokracie,“ „globalizace,“ atd. přijímána jako obehrané ideologické fráze.

Úsilí Ruska získat zpět status velmoci je dnes atlantisty interpretován jako hrozba „suverenitě,“ „demokratizaci,“ a „lidským právům“ v bývalých sovětských republikách – na Ukrajině, v Pobaltí a v Moldávii. Avšak právě tyto „hodnoty liberální demokracie“ byly anulovány samotným Západem už hned po rozpadu Sovětského svazu.

S počátkem ukrajinského konfliktu se projevivší nové přerozdělení světa nevyhnutelně povede ke změně rovnováhy sil mezi samotnými západními zeměmi, přičemž především v zájmu USA a v žádném případě ne v zájmu Evropy. Zde kupodivu hraje na ruku Washingtonu přijetí celé řady bývalých socialistických států do Evropské unie. Jde o to, že všechny tyto geopolitické a vojensko-strategické změny zapadají ne do evropské, ale do americké geopolitické konfigurace, která je realizovaná USA ne v zájmu Evropy, ale v kontextu podřízení všech svých satelitů, včetně evropských států, „globální vládě“ a euroasijskému projektu USA.

Absolutní orientace bývalých zemí „socialistického tábora,“ které vstoupily do EU, na USA, způsobila celkově značnou škodu geopolitickému statutu Evropy. A čím více se Evropa rozchází s Ruskem, tím více „Starý svět“ ztrácí roli významného geopolitického centra.

V současné době dosáhly USA takové geopolitického postavení, že Evropa už přestala být hlavním cílem jejich geopolitických zájmů, ale stala se pouze zabezpečeným týlem. Jak zdůraznil Zbigniew Brzezinski, „upevnění amerického předmostí na euroasijském kontinentu s pomocí transatlantického partnerství“ je pro USA nezbytné ne kvůli „obraně Západu před hrozbou z Východu,“ ale proto, aby se „nová Evropa“ stala pro USA „reálným odrazovým můstkem k průniku do Eurasie.“

Takovým způsobem nikoliv „velmocenská pozice Ruska a jeho usilování o vnější expanzi“ ohrožuje geopolitický status Evropy, ale naopak, slabost Ruska automaticky mění Evropu v geopolitického sluhu USA.

Je zjevné, že nejen pro samotné Rusko, ale i pro Evropu je nezbytně nutné a značně výhodné, aby Rusko bylo silnou a vlivnou mocností, jedním z hlavních systémotvorných států na geopolitické mapě současného světa.

V čem má spočívat jednota Evropy a Ruska, jejíž idea si drží svůj geopolitický význam od počátku novověku do dnešního dne? Je možné nahlížet na celý svět a v detailu na Evropu jako na firmu, která potřebuje jen „profesionální vedení.“ Takový přístup byl charakteristický pro komunistickou ideologii, v jejímž rámci národní hospodářství SSSR a perspektivně celé světové hospodářství, bylo nahlíženo jako “jediná všenárodní továrna.“ Přibližně stejně vidí „světovou hospodářskou soustavu“ i současný atlantický globalismus.

Ovšem v rámci takového přístupu se zcela zpochybňují historické zvláštnosti různých národů a jejich kultur.V takovém globalistickém projektu plně unifikovaném podle mondialistických schémat není místo nejen pro pravoslavné Rusko, ale obecně ani pro jednu z velkých kulturních tradic lidstva, včetně evropské.

Evropské mocnosti se nacházely na vrcholu své velikosti právě tehdy, když jejich historie zahrnovala nejen ideály „vlády Caesarovy,“ ale i „vlády Ducha.“ Když Evropa ještě žila ne jen z „chleba samotného,“ ale kladla velký důraz i na duchovní hodnoty.

Připomeňme v dané souvislosti, že i SSSR dosáhl vrcholu svých sil poté, co se v období Velké vlastenecké války na základě návratu k tradičním vlasteneckým hodnotám znovuzrodil s novou silou národní duch lidu. A naopak, limitu své degradace Rusko dosáhlo v době památných 90. let, když domácí „liberální demokraté“ gajdarovsko-čubajsovského typu udělali vše, co mohli, aby se ruský lid zcela odvrátil od Boha a začal sloužit pouze Mamonu.

Nové geopolitické výzvy nutí podívat se nově na starý problém „Rusko a Evropa“. A i když země „nové Evropy“ se nacházejí ještě v „euforii emancipace“ a těší se iluzemi úniku „zpod útisku asiatského moskevství“ a ze vstupu do systému „civilizovaného Západu,“ tato euforie je stejně přirozená, jako pomíjivá. S postupem času stejně vše, jak je řečeno v  knize Kazatel, „sem a tam točí se, tam a sem, kolem dokola stále vrací se.“ Zároveň však není na místě úplně ignorovat všechny ty zoufalé snahy nových „demokracií“, které nevymyslí pro své sebepotvrzení nic jiného, než neustálé přehrávání scénky v duchu (…Krylovovy…, pozn. překl.) básně Slon a mopslík, se současným prošením Západu o pomoc proti „ruské invazi.“

Skutečná jednota Ruska a Evropy nespočívá v diktátu ideologických standardů Rady Evropy, které údajně mají univerzální charakter. Skutečnou jednotu hlavních součástí Eurasie – Ruska a Evropy – může přinést pouze úplné přiznání nepomíjející hodnoty jak ruské, tak evropské kultuře a také přiznání jejich hluboké esenciální jednoty zakládající se na hodnotách křesťanství.

Překlad: Pavel Křížek

Zdroj: Evrazia.org

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
37 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
fajt
fajt
12. 2. 2016 16:03

dnes už víme, že svoboda a demokracie jsou prázdné pojmy, v rukou demokraturníků se ale mění na zbraně hromadného ničení . ..)

orinoko
orinoko
12. 2. 2016 22:43

Popravde receno … clanek me nijak zvlast nenadchl. Nerikam, ze obsahuje nesmysly, ale je polovicaty. Kdyz uz „gruntuje“ , tak by mel celkove , nikoli jen euroasijsky. Rusko je prilis velike NATO, aby se v jeho politickych souradnicich dneska logicky nezjevovala Cina. Popr. Indie. Svym zpusobem ma Rusko stejny problem jako Syrie. Relativne malo obyvatel na obri plochu, byt v Syrii jde v mnoha pripadech o poust. Njn, ale s potencialem fosfatu a ropy. A mozna i plynu. Clanek mi prijde tak trochu jako derivat uz ruzne drive recenych pravd. Na druhou stranu – dneska jde vsechno tak rychle ,… Číst vice »

orinoko
orinoko
12. 2. 2016 23:13

Njn, geopolitika … Vezmu to z jineho konce. Syrske Allepo /Halab – podle ceske tv kraksny/ … tolik pitomosti , kolik se docitam o teto Syrske lokalite i na alternativnich webech, me zacina docela sokovat. Prakticky vsichni si pletou provincii Allepo, distrikt Allepo jakozto soustredne metropole, a samotne mesto , ktere je nejlidnatejsim mestem Syrie. Odsud udajne vzeslo povstani. Allepo mesto byla a snad i zase bude nejvetsi prumyslova zona Syrie, kterou z velke casti vykradl kleptokrat Erdragon. Syrske armade se celou dobu darilo drzet velkou cast pod svou kontrolou, ale cele mesto Allepo za 5 let neziskala zpet. Jeste… Číst vice »

hudryper
hudryper
12. 2. 2016 23:20

fajt napsal
fajt • 12. Únor 2016

http://www.lidovky.cz/listopad-89-jsme-mohli-zastavit-tanky-jako-v-cine-rika-jakes-po-25-letech-1kw-/zpravy-domov.aspx?c=A141105_173126_ln_domov_rak

Jakeš se hloupě obhajuje .Pokus utopit události po 17.listopadu v krvi se dohadoval s jeho vědomím. Už 20.listopadu,tedy 3 dny před dohodnutým !! ozbrojeným vystoupením lidových milicí
ho navštívil velvyslanec Lomakin a sdělil,že se nic takového nesmí stát a že pro každý případ byla
sovětská vojska v Československu uvedená do bojové pohotovosti. Za tyhle Jakešovy žvásty může asi nejspíš politická demence.Kdyby byl zticha,zachoval by si aspoň něco ze své bývalé „slávy“.

orinoko
orinoko
12. 2. 2016 23:39

Intuitivne jsem zasel na E-republiku. Umlauf uz vnima ten problem Allepo podobne , ale ani on se nevyhnul urcitym klise. Lze to chapat – blizi se doba evidentniho syrskeho zlomu , se kterym prijde ovsem daleko vetsi racha. Me samotneho prave ted nejvice zajima Cina, ktera mlci jako zarezana, ale prave to muze byt signal nad jine vymluvny. Oproti Umlafovi se nedomnivam , ze zbytek mesta Allepa je treba dobyvat, Staci obklicit a nechat tam dobytek vychcipat. Dalsi nekomentovana vec – syrska armada dal utoci na Rakka, kdyz predtim prevzala kontrolu nad nekterymi prilehlymi oblastmi. Z hlediska zasobovani to musi… Číst vice »

orinoko
orinoko
12. 2. 2016 23:55

Takze OM jako prvni?
Takze si zapiste orispruti – pokud Zapad , zido-saud, a turecke tele dostanou v Syrii nakopano, tak dojde k prudkemu obratu na destabilizaci Alzirska, kteremu se zatim dari drzet format. Ten pokus uz tu byl, ale Alzirsko to ustalo. Rus nemuze byt vsude. A Alzirsko bude muset umet prokazat, ze je na tom jako Syrie.

orinoko
orinoko
13. 2. 2016 0:05

U Saudu zesileli. Jejich intervence do Syrie je udajne hotovka, pokud neodejde Asad.
Co z toho plyne? Nutnost vybombardovat Havluv chram lidskosti v Rijadu do zapomneni.

fajt
fajt
13. 2. 2016 6:56

hudryper napsal Jakeš se hloupě obhajuje .Pokus utopit události po 17.listopadu v krvi se dohadoval s jeho vědomím. Už 20.listopadu,tedy 3 dny před dohodnutým !! ozbrojeným vystoupením lidových milicí ho navštívil velvyslanec Lomakin a sdělil,že se nic takového nesmí stát a že pro každý případ byla sovětská vojska v Československu uvedená do bojové pohotovosti. Za tyhle Jakešovy žvásty může asi nejspíš politická demence.Kdyby byl zticha,zachoval by si aspoň něco ze své bývalé „slávy“. ten článek je retro ( přes rok stará věc ), nemyslím si, že by to byl masakr, kdyby tehdejší vedení reagovalo pružněji a do Práglu poslalo pouhý… Číst vice »

peter.
13. 2. 2016 7:06

fajt napsal
tajným plánem na prý neideologický svět, kde bude vládnout pouze čistý kapitál ( naivní a zákeřní idioti ),

http://czechfreepress.cz/cfp-doporucuje/sokujici-rozhovor-expremiera-jana-straskeho-v-hospodarskych-novinach.html
Tak takto to bolo.Taká bola mienka vyvolených o „úbohých sockách“.Hnus!

fajt
fajt
13. 2. 2016 7:12
fajt
fajt
13. 2. 2016 7:21

peter. napsal
http://czechfreepress.cz/cfp-doporucuje/sokujici-rozhovor-expremiera-jana-straskeho-v-hospodarskych-novinach.html
Tak takto to bolo.Taká bola mienka vyvolených o „úbohých sockách“.Hnus!

proto já říkám, že dodržování pravidel darebáků v jejich darebáckém světě je samo o sobě darebáctví ( samozřejmě chce to chladnou hlavu a mozek ) – na druhou stranu, dnes si samotné Rusko musí vyžrat své tragické rozhodnutí jít do holportu se samotným kapitalistickým monstrem a taky nemůže očekávat nějaké nadšení z jednoho věrozvěsta nových pořádků od svých bývalých spojenců a satelitů, na to jsou výsledky v současném Rusku stále dost kontroverzní. ..)

peter.
13. 2. 2016 7:24

fajt napsal
dnes si samotné Rusko musí vyžrat své tragické rozhodnutí jít do holportu se samotným kapitalistickým monstrem a

http://technet.idnes.cz/jurij-andropov-sssr-kgb-putin-dkr-/vojenstvi.aspx?c=A151119_131927_vojenstvi_kuz
Prečo musí byť za každým svinstvom „vyvolený“ ?

fajt
fajt
13. 2. 2016 7:51

peter. napsal
http://technet.idnes.cz/jurij-andropov-sssr-kgb-putin-dkr-/vojenstvi.aspx?c=A151119_131927_vojenstvi_kuz
Prečo musí byť za každým svinstvom „vyvolený“ ?

když se podiváme na jeho rodinné zázemí tak je to jasné, proč se stal takovou kyselinou sovětského svazu a proč dílo Stalina zničil, ani prudká inteligence mu nezabránila se zbavit lidskosti a jeho finální dílo pokračuje dodnes – posedlost davu autoritami, co je ještě horší a vražednější než tahle neřest. ..

https://www.youtube.com/watch?v=G5BDLqS112E – dnes po ránu bylo tragických vzpomínek až dost, raději si pustím svého hospodského, který se dal znova na bigbít … a pak do přírody a nechci potkat ani živáčka, pěkný víkend přeji vám a všem. ..)

Sio
Sio
13. 2. 2016 14:24

, fajt: Vy jste zase chytří jak radio Jerevan. Ne všechno, co v tom článku je, jsou nezpochybnitelná fakta. Zato naprosto nezpochybnitelné je, že po Andoropovovi tu byl ještě Černěnko (budiž, senilní figurka, ale byl) a hlavně Gorbačov. Když nastoupil Andropov, nastalo jisté utahování šroubů (byl jsem tam), rozjel boj proti alkoholismu, kouření a korupci. A bylo to cítit, nebyly to jen kecy. To až Gorbačov rozjel perestrojku. A hlavně – dílo Stalina nejvíce nakopl Chruščov. Ten nadělal tolik škod, hlavně v zemědělské politice, že musel být odstaven od moci.

Bety
Bety
13. 2. 2016 17:33

Souhlasím se Siem. Ten článek mi přijde silně tendenční – např. byl posedlý myšlenkou nebezpečí imperialismu…
Mám takový dojem, že byl spíš posedlý bojem proti korupci a že si ta parta kolem Gorbyho zatraceně oddechla, když umřel. A to nebezpečí imperialismu zdá se nebylo zdaleka vymyšlené, ne ?
Už jen ty pozice, které autor zastává v hodnocení Stalina a Chruščova ho řadí do výplodů tzv. liberastů.

hudryper
hudryper
13. 2. 2016 18:01

Bety napsal
si ta parta kolem Gorbyho zatraceně oddechla, když umřel.

Smrt Gorbačova máte někde potvrzenu ? Vzpomínám si,že hláška o smrti Gorbyho proběhla na síti,ale nikdo to nepotvrdil a pak se k něčemu vyjadřoval,což by jako mrtvý asi nemohl.

Bety
Bety
13. 2. 2016 18:22

Měla jsem na mysli smrt Andropova.
Zmínka o smrti Gorbačova proběhla. Jestli opravdu umřel nebo ne to nevím, a je mi to jedno.

peter.
13. 2. 2016 18:41

Bety napsal
Už jen ty pozice, které autor zastává v hodnocení Stalina a Chruščova ho řadí do výplodů tzv. liberastů

Bety:
článok je ako sama vidíte z iDnes,tak asi nebude celkom objektívny.Sú aj články,v ktorých sa píše,že projektom likvidácie ZSSR poveril Gorbačova Andropov.Aj to môže byť diskutabilné.No nezvratným faktom je,že Gorbiho priviedol k moci práve Andropov.A o úlohe ktorú v procesoch rozpadu ZSSR zohral Gorbačov a čo tomu predchádzalo,píšu zaujímavo páni Fursov a Starikov.
http://www.chelemendik.sk/Nikolaj_Starikov_Ako_zradzali_a_rozbijali_ZSSR_772579184.html
http://www.chelemendik.sk/Andrej_Fursov_Co_musi_Rusko_urobit_aby_sa_opat_stalo_centrom_sve_30845244.html

Bety
Bety
13. 2. 2016 20:55

Peter, ten Starikov je dobrý. Umí to podat tak, aby to pochopil každý. Na školách by se měly přednášet jeho texty a ne genderová problematika.
Jen nechápu, jak jste z tohoto textu vydedukoval, že to Andropov protlačil toho hajzla Gorbačova. I když možné je všechno, a Gorbačov jistě nechodil a neříkal: Dejte mi moc a já ten náš stát spláchnu do záchodu.

hudryper
hudryper
13. 2. 2016 21:30

Bety napsal Jen nechápu, jak jste z tohoto textu vydedukoval, že to Andropov protlačil toho hajzla Gorbačova. Vážená Bety , je vidět,že jste ještě natolik mladá,že nedávné dějiny,které zainteresovaní pamětníci zažili, Vy musíte vyhledávat v ne vždy spolehlivých zdrojích. Když nastoupil Andropov do funkce genseka,pocítil u nás každý,kdo měl ruku na tepu doby a nebyl hluchý,že se něco podstatného i v životě disidentů v Československu změnilo. Teď nemám na mysli jen signatáře Charta 77. Bylo jasné,že předchůdci Andropova by řešili problém Solidarita v Polsku tradičně vojenskou silou. Ne tak Andropov,který k prvním neoficiálním ,později i oficiálním kontaktům posílal na západ… Číst vice »

Irena
13. 2. 2016 21:39

Možná s výjimkou šéfů Státní importní služby Smeljakova a Pavlova, kteří byli v andropovských časech zastřeleni za braní úplatků (za každý kontrakt uzavřený s cizinci brali úplatky v rozměru od jednoho do tří procent z částky kontrak-tu). Tenkrát byl zastřelen i jeden z náměstků ministra rybného průmyslu SSSR. Před soud se dostali i šéf obchodního ředitelství Mosgorispolkomu Tregubov a jeho 130 spolupracovníků. (Jak bojovali s „obojetníky“ v SSSR http://news.bbc.co.uk/hi/russian/russia/newsid_3022000/3022210.stm).

Magnus Maximus
Magnus Maximus
13. 2. 2016 21:39

Ten prst na tepu doby byl nějaký necitlivý. Tím dalším byl Gromyko Andrej, který nabídku odmítl.

Irena
13. 2. 2016 21:40

Ščolkov byl známým „sběratelem“ uměleckých děl ve velkém, což mělo za následek, že byl nucen se po příchodu k moci Ju. V. Andropova zastřelit, což mu umožnilo vyhnout se soudu a zanechat svou „kolekci“ rodině.

Vláda Ju. V. Andropova trvala 15!!!!! měsíců, z nichž jich několik strávil v nemocnici!!!!!!

Viz Sad roste sám..?

Bety
Bety
13. 2. 2016 22:34

No Hudrypere, a ta naděje se z uvolnění přetavila do časů Klause, Havla a spol. Jak se vyjádřil expremiér Stráský ve zde citovaném rozhovoru pro HN: “ My jsme si to spočítali, že není jiná cesta než do toho zatáhnout banky, aby našim lidem půjčily, i když to někdo zaplatí a jiný ne. A nezaplatilo se toho hodně, odepisovaly se stovky miliard. Byly to pro ty správné lidi krásné časy.“ O něco výše řekl: „Všichni přece nemohou být bohatí“. On zřejmě mezi ty „správné“ patřil. A těch zbylých devadesát nebo kolik procent mezi ty „správné“ nepatřilo. Otázka je, zdali z… Číst vice »

hudryper
hudryper
13. 2. 2016 23:20

Bety napsal
naděje se z uvolnění přetavila do časů Klause, Havla a spol.

To máte bohužel pravdu.Přiznám se ,že podobně jako dnes na internetu,jsem tenkrát ladil Svobodnou Evropu a i když ne všechno,přece jen většinu té propagandy jsem baštil. Což ale
nic nemění na tom,že za normalizace se tehdejší strana a vláda chovala k mnoha slušným lidem
podobně hovadsky,jak v tom dnes pokračují synkové a dcery tehdejších nomenklaturních kádrů.

peter.
14. 2. 2016 8:27

Bety:
To,že Gorbačova vytiahol do vrcholovej politiky Andropov,je nespochybniteľný a v mnohých článkoch uvedený fakt.Dokonca sú ľudia,ktorí sú presvedčení o tajnom pláne Andropova pod názvom „operácia Golgota“.Ak si ten názov zadáte
do vyhľadávača,určite nejaké informácie o „Golgote“ nájdete.Ak nie,tak niečo o tom je uvedené tu:
http://dolezite.sk/Operace-Golgota-Tajny-plan-perestrojky-xLDjqI.html
O tom ako začala a prebiehala „perestrojka“hovoril aj jej priamy účastník Jefim Ligačev:
http://www.kss.sk/temy/zahranicie/539-v-kremli-sa-nenasli-bojovnici-schopni-odstranit-gorbacova-a-zachranit-krajinu.html

Bety
Bety
14. 2. 2016 13:09

Víte, Peter, v těch článcích je z mého hlediska jeden vážný zádrhel. Nevěřím totiž, že byl SSSR před krachem. Tak Ligačev vypracoval katastrofální prognózy, žádné východisko? A je nevinný jak lilium, to Andropov? Jistě, problémy byly a ti byrokrati, co byli u vlády, potřebovali zadupat do země a ne to hospodářství. Takže bych to spíše odhadla tak, že se to s těmi byrokraty začalo pěkně naklánět a oni se pomocí perestrojky pokusili sami sebe zachránit a ještě na tom zbohatnout. Zdá se vám například, že ČSSR bylo před krachem? Fakt je, že mi to nešlo do hlavy, jak mohli všechno… Číst vice »

orinoko
orinoko
14. 2. 2016 13:42

Bety, nejezdis na kole? Blizi se nam jaro a moji cykloori se probouzeji ze zimniho spanku. Je to hrozne , zase je vsechno daleko – Liberec, Praha, Hradec Kralove, Uherske Hradiste apod.

peter.
14. 2. 2016 14:10

Bety napsal Zdá se vám například, že ČSSR bylo před krachem Bety: Jasne,že nie.Lenže po tom,čo sa stalo so ZSSR,sme už inú možnosť nemali.Gorbi nás hodil caz palubu,hodil cez palubu celý socblok,RVHP aj Varšavskú zmluvu.Udalosti u nás boli už len dôsledkom a my môžeme byť radi,že sa to obišlo bez krviprelievania,podobne ako aj neskorší rozpad nášho spoločného štátu. Ligačov tvrdí,že ZSSR bol v takej ekonomickej kondícii,že k nejakej perestrojke dôjsť nemuselo a obviňuje Gorbačova.Toho obviňujú aj ľudia ako Starikov a dokonca som čítal interview s A Jakovlevom(dokázateľne agentom Kanady a teda aj USA),ktorý to tvrdil tiež.Ligačov zase hovorí,že sa nanašiel… Číst vice »

Bety
Bety
14. 2. 2016 14:45

Orinoko, bohužel cyklistka nejsem. Zdá se mi to, nebo mi tím vyjadřujete určitou názorovou podporu?
Musím vám tedy říct, že mne vaše příspěvky, zvlášť ty o Sýrii vždycky velmi potěší a povzbudí – už jsem vám to nejednou chtěla napsat.

Bety
Bety
14. 2. 2016 14:59

peter. napsal Bety napsal Zdá se vám například, že ČSSR bylo před krachem Souhlasím s vámi, že ne. Chtěla jsem tím ilustrovat to, že SSSR také krach nehrozil, to co bylo zřejmé u nás, muselo být v SSSR obdobné. Jestli byl Gorbačov nastrčený sebestředný, samolibý a pitomý šašek, nebo zcela vědomý zrádce je teď už jedno, jisté je, že to jeho rozhodnutí vedlo k opravdovému krachu celého RVHP a kdo byli jeho loutkovodiči, nebo případně vědomí spolupracovníci už z toho velkého informačního šumu stejně nejde stoprocentně zjistit – kdekdo si teď kryje záda, protože s nástupem Putina se situace změnila,… Číst vice »

orinoko
orinoko
14. 2. 2016 15:30

Bety, to je jasnacka. Jde i o nazorovou spriznenost. Kdysi davno , v drevnich dobach OM, jsem napsal neco v tom smyslu, ze kdybych se tu nechtel prezentovat osobne jako ori, tak bych psal jako Aram. – Shodou okolnosti take zenska. Mam jeji fotku odnekud ze skal. A bydli v kraji mych studii, coz je doba , na kterou vzpominam. Hrozne jsem vyvadel , ale nikdy neprekrocil ramec. A mel jsem idealy. Na rukavu emerickou prstovou viktorku a na nohavici englickou vlajku. A chodil do mladoboleslavskeho Grandu, ktery byl predan do uzivani ruske posadce, ktera tam poradala takmer undergroundove zabavy.… Číst vice »

orinoko
orinoko
14. 2. 2016 15:31

Bety, ja myslel, ze si tykame.

Bety
Bety
14. 2. 2016 17:38

Tak Orinoko promiň.
To sis tenkrát připadal jako správný rebel, co? I mně kdysi Emerika připadala zajímavá. Ale časy se mění, informační technologie jsou na vzestupu a kdyby si teď některý z mých vnuků chtěl nasadit kšiltovku s USA vlajkou, asi bych mu urazila palici. Naštěstí je to ani nenapadne. Víš co je směšné? Čím víc jsem viděla amerických filmů a seriálů, tím víc mi Amerika připadala odpudivější…