Červenec 10, 2011
Co kdyby existovala skupina teroristů držící vaše rodiny jako rukojmí, mířící na ně pistolí a požadující číslo účtu vašeho penzijního fondu? Chtěli byste vyjednávat s teroristy a umožnili jim přístup ke svým úsporám, nebo byste se nechali zastřelit a zachovali své peníze na důchod netknuté?
Kongresoví republikáni hrozí platební neschopností státu, pokud prezident Obama nepřistoupí na jejich požadavky na škrty v Medicare, Medicaid a výdajích na sociální zabezpečení. Nehledě na ničivé důsledky takto vyvolaného defaultu na trhy by tato činnost byla ve skutečnosti protiústavní. Ve 4. části 14. ústavního dodatku se jasně říká,, že „…Platnost veřejného dluhu Spojených států, který vznikl na základě zákona, včetně dluhů vzniklých výplatou důchodů, nesmí být zpochybněna.“ Republikáni porušují ústavu tím, že hrozí nesplácením. To je bez diskuse.
Důvěryhodní ekonomové a zákonodárci na obou stranách obecně souhlasí, že zvýšení stropu dluhu je nedílnou součástí vládnutí, i že velký deficit může představovat nebezpečí pro ekonomickou bezpečnost. Ale pokud se mluvčí (odpovídá funkci předsedy parlamentu – pozn. edit.) Kongresu Boehner opravdu stará o snížení schodku, měl by se postarat o ukončení strategie jeho vlastní strany a přesun daňového zatížení. Když přísahali věrnost slibu Grovera Norquista, že Republikáni nebudou zavádět žádné nové daně, poskytli prostor pouze pro škrty ve výši 4 bilionů dolarů, přičemž argumentovali, že problém je v utrácení, nikoli v příjmech. Jejich návrh rozpočtu by však v příštích deseti letech získal v příjmech přesně o 4 biliony dolarů méně v důsledku snížení daní firmám a bohatým.
V rozporu s republikánským tvrzením jsou Spojené státy jednou ze zemí s nejnižším zdaněním na světě, americké firmy a bohatí občané platí daleko méně na daních, než ostatní vyspělé země.Od roku roku 1950 klesly daně z kapitálových výnosů o 10 procent, sazby daně se u domácností s příjmy nad milion dolarů od poloviny devadesátých let snížily o 10 procent a daň z nemovitosti pro ty s největším bohatstvím od nástupu presidenta Bushe do úřadu prakticky zmizela. Tato čtyři jednoduchá řešení by vyplnila mezeru 4 bilionů dolarů v rozpočtu během příštího desetiletí, aniž bychom se dotkli sociálního zabezpečení anebo Medicare.
Schválením zákonů, jako je zákon o zneužívání daňových rájů od senátora Carla Levina, bychom mohli vytvořit více než 100 miliard amerických dolarů nových příjmů na ucpání děr, které umožňují společnostem přesunout zisky na zahraniční bankovní účty. Prostřednictvím mírného zdanění spekulativního obchodování na Wall Streetu bychom mohli získat dalších 150 miliard dolarů ročně. Při vyšší dani z příjmů domácností s příjmy nad 1 milion dolarů ročně, jak navrhla kongresmanka Jan Schakowsky, bychom získali dalších 100 miliard. A progresívní zdanění majetků v hodnotě 5 milionů dolarů a více by mohlo znamenat dalších 45 miliard dolarů daňových výnosů navíc.
Opravdu principiální vůdce by odmítl jednat s teroristy a přiměl by je, aby obrátili zbraně proti sobě samým. Náš prezident musí stát pevně za těmito návrhy zdravého rozumu a odstranit ze stolu jakékoliv škrty programů, na něž jsme celý život platili z vlastních peněženek. Bez výjimky.
Carl Gibson je spoluzakladatel nedávno založeného hnutí US Uncut, které bojuje proti rozpočtovým škrtům a za to, aby korporace začaly platit férový podíl na daních.
Převzato z Open Mike
Překlad: Aram
