Zprávy od čučkařů

Večer po slovní kulometné palbě, kterou jsem nic netušíc schytal od zfanatizovaných diváků České televize, v níž za pomoci insiderů u Koudelky a jeho kolegů vycucali z prstu fantasmagorický příběh, podle nějž údajní traviči Skripala vyhodili dvakrát do vzduchu muniční sklad ve Vrběticích a vyšetřování skoro po sedmi letech prý vrcholí ke konci čirou náhodou ve stejný okamžik, kdy máme jako lumíci naklusat na Moskvu, přečetl tento článek od Jana Schneidera.

Je napsán v obecné rovině, ale z jeho postřehů lze postupovat i v dnešní situaci.

Je vidět, že vládní činitelé jsou přepracovaní, když už se rozhodují podle takových absurdit. Holt přidušeni pod rouškami už i stát řídí jako firmu před bankrotem…

Článek pana Schneidera končí důležitým postřehem: „S publikováním zpravodajských informací pro veřejnost zákon opravdu nepočítá, a chtějí-li se zpravodajské služby stát tajnými a odstřihnout se od veřejnosti, mělo by to být učiněno důsledně. Potom však by měla být každá mediální odvolávka na „informace, stanoviska, analýzy zpravodajských služeb“ okamžitě a důsledně šetřena Národním bezpečnostním úřadem a trestněprávními orgány, protože buď by šlo o porušení ochrany utajovaných informací, anebo o nehoráznou lež.“

Když si člověk uvědomí, jaké funkce zastává takový pan Bartošek a jemu podobní, ani není divu, že žádná z dotčených institucí se nechová v národním zájmu, nýbrž v zájmu Nadnárodní Americké Teroristické Organizace, pro niž si z prstu vycucají jakékoliv informace, které mají sloužit k útoku na Rusko. Takové bezpečnostní či zpravodajské služby by v zájmu bezpečnosti republiky měla vláda okamžitě rozpustit, a ne se jejími nezákonnými výstupy ovlivňující veřejnost a politiku ještě řídit. Pokud situace bude pokračovat dál, nálady ve společnosti mohou brzo končit podobnými tragédiemi, jako se stala v roce 2014.

Otázkou je, zda bezpečí mnohým v takovém případě nezajistí jen politický azyl v Ruské federaci?