Smolenská katastrofa a potulný cirkus Macierewicze

Sergej Pavlenko

14. dubna 2021

Před jedenácti lety došlo u Smolenska k havárii, při níž přišel o život polský prezident s manželkou a dalších 95 lidí. Letos byly celý den 10. dubna v Polsku vzpomínkové akce za účasti představitelů státu. Slavnostní ceremonie byly v centru Varšavy na náměstí Pilsudského. U pomníku Lecha Kaczyńského na královském hradě v Krakově a v katedrále sv. Jana Křtitele se konala zádušní mše.

Všechno neprobíhalo hladce. Než Jaroslav Kaczyński dojel na náměstí Pilsudského, začali se kolem něho srocovat odpůrci strany Právo a spravedlnost, kteří hlasitě protestovali. Došlo ke střetům s policií, při nichž bylo zadrženo 11 osob. I po jedenácti letech v Polsku zuří vášně kolem smolenské tragédie.

Nejvíce roztržek je kolem příčiny havárie Tu-154. Přestože byla hned po nehodě sestavena společná komise mezistátního leteckého výboru (IAC) a ministerstva obrany RF, v níž pracovali jak ruští, tak polští odborníci a s její zprávou vydanou v lednu 2011 Varšava souhlasila, začala se po několika letech celá záležitost revidovat a hledat viníci. Podle zprávy byly důvodem havárie chybné kroky posádky. Nyní obnovila prokuratura vyšetřování s termínem do 31. prosince 2021.

Největší pozornost vyvolává takzvaná smolenská podkomise při Státní komisi pro vyšetřování leteckých katastrof. Její vznik je výsledkem vítězství strany Kaczyńského ve volbách v roce 2015. Podkomisi předsedá Antoni Macierewicz, známý protisovětský, rusofobní a antisemitský člověk. Již 5 let vystupuje s ohromujícími prohlášeními. Buď tvrdí, že Tu-154 havaroval kvůli umělé mlze vytvořené ruskými tajnými službami, jindy zase obviňuje RF z toho, že v době oprav v roce 2009 v Rusku byly do letadla vloženy výbušniny, které byly iniciovány poblíž Smolenska. Zároveň s tím zuřivě napadá Donalda Tuska, který prý pomohl Moskvě zfalšovat zprávu společné komise IAC a ministerstva obrany.

V Polsku je dost lidí, kteří s pohledem Macierewicze souhlasí. Týdeník Sieci nedávno uveřejnil „senzaci“- kachnu o stopách výbušnin na úlomcích letadla: Prý to dokazuje Macierewiczovu verzi o výbuších v letadle. Macierewicz čas od času slibuje zveřejnit zprávu „smolenské podkomise“, ale stále to odkládá na pozdější dobu.

V Polsku je i dost lidí, kteří odmítají činnost zařízení, které Macierewicz vede. Delší dobu před výročím 10. dubna byla podkomise ostře kritizovaná v médiích a byla nazvána „potulným cirkusem“ a „smutnou teatrální skupinou“. Opoziční strany požadovaly uzavření podvýboru, který rozhazuje rozpočtové prostředky. Od místopředsedy Sejmu zastupujícího levicové síly se Macierewicz dočkal doporučení navštívit psychiatra. Večer 9. dubna Donald Tusk v televizi nesmlouvavě oznámil, že pravda o katastrofě byla zjištěna před deseti lety a to ostatní je politická válka vyvolaná úřady.

K Macierewiczovu vyšetřování jsou skeptičtí i v jeho straně PaS. Zprávě nevěří ani poslanec Piecha. Jadwiga Gosewská, matka bývalého místopředsedy PaS Gosewského, který při smolenské havárii zahynul, žádá odstranění Macierewicze.

První kanál celonárodní TVP1 uvedl film o výsledcích práce podkomise. Shlédnutí bylo smutné. Do lidí u obrazovek bylo půl hodiny vtloukáno, že letadlo nemohlo narazit do břízy, že na palubě došlo k explozím a že ruští dispečeři úmyslně naváděli letadlo falešným kursem. Jako důkaz byla ve filmu použita počítačová rekonstrukce havárie Tu-154.

Po uvedení filmu začal skandál. Aby učinili svoji verzi přesvědčivější, vložili autoři část zápisu z černé skříňky, v níž jsou slyšet křiky umírajících lidí. Poslankyně Barbora Nowacká (při neštěstí zahynula její matka) to nazvala podlost. Vdova po jedné z obětí, důstojníkovi státní ochrany Polska, podala na TVP1 žalobu.

Celkově byla reakce na „dokument“ Macierewicze v Polsku negativní. Bývalý ministr zahraničí Polska Sikorski řekl, že pokud došlo na palubě k výbuchu, potom šlo o diverzi a znamená to, že Marta Kaczyńská, dcera Lecha a Marie musí vrátit tři miliony zlotých, které dostala z pojištění za smrt rodičů při letecké katastrofě. Filmem byl krajně rozhořčený Maciej Lasek, který v letech 2010 až 2011 vedl skupinu polských leteckých odborníků, kteří spolupracovali s komisí IAC a s ministerstvem obrany RF.

Macierewicz trvá na svém. Stále obviňuje Rusko. Požaduje, aby byl Tusk pohnán před soud za napomáhání Moskvě. Opět slibuje zveřejnění oficiální zprávy svého podvýboru, tentokrát v tomto měsíci. Zástupce prezidentské kanceláře Andrzej Dera sděluje, že zpráva smolenské podkomise nebude odrážet oficiální postoj státu. Vláda se začíná od Macierewicze a jeho činnosti distancovat.

Je zajímavé, že se o Macierewiczově vyšetřování skepticky vyjádřil Jacek Kurski, prezident TVP1. Znamená to, že film mohl být odvysílán jen na naléhání Jaroslawa Kaczyńského. Ten zřetelně zkorigoval svůj postoj a nedávno uvedl, že se nejspíš úplnou pravdu o katastrofě polská veřejnost niky nedozví. Znamená to, že i potulný cirkus Macierewicze sbalí své šapitó.

Převzato z Fondsk.ru

***

Evropská únava z USA

Sergěj Kuzněcov

15. dubna 2021

Po otřesu vyvolaném evropskou politikou prezidenta Trumpa se většina Evropanů těšila z vítězství Bidena, který sliboval návrat euroatlantické solidarity. Avšak ve svých prvních krocích se neukázal jako politik, který by pomohl Americe vrátit se do postavení světového vůdce.

V USA je dnes nejnapjatější vnitropolitická situace od velké hospodářské krize. Kromě všech ostatních potíží mají již čtvrtou vlnu koronaviru, jak upozornil profesor epidemiolog Osterholm z univerzity v Minnesotě.

Od vstupu Bidena do úřadu prezidenta stoupl také počet nelegálních migrantů v USA, což zkomplikovalo situaci v hospodářství země. Přitom Američané očekávají větší pozornost ze strany své administrativy domácí ekonomice. Hospodářské výhody, které USA získaly v průběhu 2. světové války, se ztratily po ekonomické pomoci Evropě, po závodech ve zbrojení a v důsledku mnoha válek vyvolaných USA v celém světě. Ale především kvůli neskutečné korupci ve sféře vojensko-průmyslového komplexu.

V průběhu let se nashromáždil kolosální zahraniční dluh srovnatelný s HDP země. Finanční výhoda je „fuč“, ale zůstala neděje, že je ji možno vrátit cestou rozpoutání nové světové války, samozřejmě se zahájením v Evropě. Je známo, že historie se opakuje poprvé jako tragédie a podruhé jako fraška.

Po 2. světové válce se USA snažily najít okamžik pro potřebné spuštění války se Sovětským svazem, kdy by neměl možnost zničujícím způsobem na ně v odvetě udeřit. Američané nikdy neuvažovali o následcích nové války pro Evropu, nebrali je v úvahu.

Vypadá to, že by americká administrativa ráda prohloubila vztahy s Evropou, ale není v tom schopna nic udělat. Nemůže také ovlivnit vztahy evropských zemí s Čínou. Není jednoduché snížit hospodářské svazky Evropy s první ekonomikou světa. Rovněž nedokáže zastavit Severní potok – 2 a levný ruský plyn nahradit svým plynem drahým. Nemůže se vrátit k jaderné dohodě s Íránem, aniž by ztratila tvář před svými voliči.

Při „urovnávání“ situace na Donbasu se USA chovají svérázně. Ve skutečnosti je jejich účast soustředěna jen na to, jak rozšířit stávající konflikt a vtáhnout do něj Rusko a evropské země. Cílem toho je co nejvíce ztížit politickou a hospodářskou spolupráci EU a Ruska a zároveň rozšířit možnost dovozu amerického zkapalněného plynu do Evropy.

V nedávném telefonickém hovoru ujistil Biden Zelenského, že Washington bude stále podporovat Kyjev „proti ruské agresi na Donbasu a na Krymu“ a že USA budou usilovat o zachování „svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny“. Ale nic konkrétního neslíbil. K tomu řekl tiskový tajemník prezidenta RF Peskov, přítomnost amerických vojáků na Ukrajině by nevyhnutelně vyvolalo ze strany Ruska „doplňující opatření“. Řekl, že i bez toho je situace na linii styku na Donbasu „dost strašná“. Situaci zhoršují provokace ukrajinských vojenských sil.

Náměstek vedoucího administrativy prezidenta RF Kozak upřesnil, že rozpoutávání všezahrnujících bojových akcí ze strany kyjevské vlády u Donbasu bude pro Ukrajinu začátkem konce. Řekl: „Je to sebepoškozování, výstřel ne do nohy, ale do spánku.“

To všechno působí na vystřízlivění evropských politiků, kteří vědí, že prostřednictvím Ukrajiny mohou Američané Evropu zatáhnout do skutečné války s Ruskem. Nejsou přesvědčeni, že v případě vážné krize by Američané přišli na pomoc a nejsou o tom přesvědčeni ani občané EU. Evropa má nového vůdce namísto slábnoucího Washingtonu a tím je Berlín.

Ve světě zřetelně oslabuje postavení dolaru, základu finanční síly USA.

Na světovém měnovém trhu je vidět příznaky oslabování dolaru a posilování čínského jüanu. V blízké budoucnosti to může citelně zasáhnout americké hospodářství. V britském deníku The Guardian je předvídán konec hegemonie USA na mezinárodních trzích. Nyní je dolar hlavní měnou pro více než polovinu světového HDP. Avšak celá americká ekonomika a fungování státního systému přímo závisí na výkyvech a stabilitě národní měny a Čína zvýšila svůj politický a ekonomický vliv a nemusí se spoléhat na americký Fed, který navrhuje světu pro vzájemné kalkulace svoji národní měnu.

Evropané nemohou ignorovat vliv nového geopolitického rozložení ve světě a nejsou ochotni kvůli pochybné euroatlantické solidaritě jít do konfliktu s Čínou, jejíž hospodářská síla předčila americkou.

Nová americká administrativa chápe svérázně euroatlantickou solidaritu, což je dobře vidět ze sabotáže SP-2, tolik výhodného pro Evropu. USA považovaly Evropu celé období po 2. světové válce za svého pokorného vazala. O žádnou ochranu u nich nešlo a nejde.

Pro státy Evropy je velkým problémem situace kolem Donbasu. Jenomže společné prohlášení francouzského ministra zahraničí a ministra zahraničí Německa uvádí za největší znepokojení pohyb ruských vojsk, a ne kyjevské koncentrování těžkých zbraní u hranic Doněcké lidové republiky. Nevadí jim ani to, že ukrajinští vojáci střílejí na civilisty, ani sabotáž minských dohod ze strany Kyjeva.

Evropští politici se vyznačují licoměrností a dvojími měřítky. Osud Ukrajiny a jejích obyvatel Evropě na srdci neleží. Snahy ukrajinských politiků o vstup do EU a NATO považují za směšné s tím, že Ukrajinci nechápou situaci v Evropě a ve světě.

Nedávno se sešli vůdci Ruska, Francie a Německa a projednali mnoho témat, včetně války na Donbasu. Zelenskij u toho nebyl. Tím se potvrzuje, že to není nezávislý politik. Je závislý na USA a není s ním možno dosáhnout kompromisu.

Co Evropané? Dosud jsou ochotni žvýkat americký kaktus, ale dělají to už méně pokorně. Jednání evropské trojky za účasti Ruska vyvolalo v Kyjevu nervozitu. Zelenskému takto dali na vědomí, že si musí na místo a roli Ukrajiny v současném světě zvykat.

Někteří západní odborníci se domnívají, že práce evropské trojky svědčí o značném potenciálu této formy jednání. Německý politolog Rahr si myslí, že jednání Putina, Macrona a Merkelové „se staly velkým pokrokem při zvýšení úrovně vzájemného porozumění mezi třemi hlavními mocnostmi v Evropě“. Jednání vůdců ve třech není nový formát, ale spíše něco jako setkání „normandské čtyřky“, ale bez Ukrajiny. Ta je při jednání zbytečná. Rahr poukazuje na to, že setkání tří je pozitivní, vychází z normandské čtyřky, kterou v roce 2006 Merkelová zrušila.

Politolog dále uvedl: „Tento formát úspěšně existoval za předchůdců Merkelové Schröedera a Kohla. Tehdy se Německo, Francie a Rusko scházely k řešení otázek v kompromisní atmosféře. Nyní může být tento formát obnoven, protože Berlín i Paříž moc dobře chápou, že nemohou odmítnout spolupráci s Moskvou.“

Pochopitelně že ministři zahraničí Francie a Německa formálně předvádějí atlantickou solidaritu a potvrdili podporu svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny „v jejích mezinárodně uznaných hranicích“ a uvedli, že se obě země snaží dodržovat minské dohody a podporovat pokračující jednání. Bohužel nebyla Ukrajina nijak kárána za faktický krach těchto jednání – zcela po evropsky.

Pohyb ruských vojsk vyvolává u Evropanů znepokojení. Chápou, že NATO došlo vzhledem k Rusku k červené čáře. Dále se situace může vyvinout tak, že bude Evropa proti své vůli vtažena do velice riskantních a špatně kontrolovaných událostí.

EU stále doufá, že bude rozehrávat čínskou kartu s využíváním soupeření Číny a Ruska ve Střední Asii a v Arktidě a také ruském zájmu na zachování těsných hospodářských svazků se Západem. Podle názoru německých analytiků je z politického hlediska rusko-čínský úspěch nevyvratitelný a Západ by neměl hnát Rusko do náruče Číny tím spíše, že ani sama Čína se nechce příliš na Rusko vázat. Chce zachovat existující světový řád s jeho rekonstrukcí podle svých představ. Ve skutečnosti si Čína přeje spolupracovat s USA tam, kde to jde, například s NASA.

Je známo, že Američané hodně závisí na zahraničních dodávkách prvků vzácných zemin využívaných v leteckém a kosmickém průmyslu. Těch přichází osmdesát procent z Číny. Používají se především při výrobě stíhačky F35, torpédoborce AEGIS třídy Arleigh Burke a ponorky třídy Virginia. Čína pohrozila přerušením dodávek těchto surovin v případě zbytečné konfrontace ze strany USA. Rozpor zde by nanesl citelnou ránu hospodářským zájmům Číny. Není náhodou, že po skončení jednání ministra zahraničí RF s ministrem zahraničí Číny si Čína pospíšila s ujištěním, že jednání nebyla nijak protiamerická.

Z jednání Ruska s Čínou zatím plyne, že všestranné partnerství a strategická spolupráce obou zemí rozšiřuje jejich vojensko-politický rámec a zasahuje do finanční a hospodářské sféry. Svědčí o tom zamýšlené odmítnutí „používání Západem kontrolovaných platebních systémů“.

V takto složité mezinárodní situaci musí Evropa přijímat nejdůležitější politická rozhodnutí ve vztahu k USA, Rusku i Číně.

Evropská diplomacie se snaží, jak to jen je možné, distancovat se od rozporů USA a Číny a nechce se nechat vtáhnout do USA podněcovaných ekonomických válek s Čínou. EU navenek předvádí svoji ochotu formálně podporovat USA v konfliktu s RF, přestože jsou v Evropě i takoví, kteří vidí rusko-americké rozpory v této věci jako uměle nafouknuté a málo motivované.

Současní evropští politici jsou ještě ovlivněni svojí zkušeností z doby studené války a nechápou, že se situace změnila. Aby se vztahy mezi Ruskem a Evropou napravily, musí nastoupit nová generace politiků. Tento proces ale probíhá pomalu.

Převzato z Russiapost.su

***

Vratislav proti kultu protisovětských „prokletých vojáků“

17. dubna 2021

V polské Vratislavi (Wrocław) se postavila skupina místních zastupitelů proti stavbě pomníku členům polského protisovětského podzemí „prokletých vojáků“.

Vratislavský starosta Jacek Sutryk tvrdí, že pomník bude sloužit jako památka „početné skupiny vojáků“, kteří měli tragickou zkušenost v boji za nezávislé Polsko po 2. světové válce. Ale jeho spolustraníci proti tomu vystupují. Jeden z nich, Dominik Klosowski, říká, že by ve Vratislavi měly stát pomníky, které sjednocují a nikoliv rozdělují. Říká, že si nedovede představit, jak je možné stavět pomníky lidem, kteří v letech 1945 až 1949 zavraždili pět tisíc civilistů, z toho 200 dětí do 14 let, jsou to „oběti krutých vojáků, odříznutých od paměti a respektu“.

V Polsku jde o hodně diskutované téma. Vláda zahájila širokou propagandu hájící bojovníky protisovětského podzemí, nehledíc na rodiny těch, jejichž členy bandité vraždili. „Armija Krajowa, „Konspirativní polské vojsko“, „Svoboda a nezávislost“, „Svaz ozbrojeného boje“ a desítky dalších nelegálních organizací v poválečném Polsku vykrádaly, ničily, útočily na banky, školy a nemocnice, popravovali jejich zaměstnance a vraždili milicionáře a sovětské i polské vojáky.

Kult „prokletých vojáků“ je odmítán na Slovensku, kde se banda Jozefa Kurase dopouštěla zvěrstev, v Bělorusku s bandou Romualda Rajse i na Ukrajině, kde likvidovala civilisty banda Mečislava Padzerského. Kultem „prokletých“ je pobouřen Izrael, protože toto podzemí dobíjelo Židy, kteří přežili nacistickou okupaci.

Bandy zároveň bojovaly mezi sebou. Vůdci band si konkurovali ohledně vlivu a konkurenty nemilosrdně likvidovali.

Přitom se v Polsku zapomíná na činy vojáků Lidové armády, kteří se utkali s nacisty a spolu s Rudou armádou dorazili do Berlína. Páteř stíhacích praporů a útvarů speciálních služeb Polské lidové republiky, kteří hledali bojovníky Armiji Krajowej a další zločinecké skupiny v lesích a tajných bytech, tvořili veteráni polské Lidové armády.

Převzato z Fondsk.ru