Dávám si závazek, že po tomto článku si dám na čas pohov a nebudu čtenářskou obec OM dále obtěžovat svými možná zvlášť extrémními nápady. Ale tuhle úvahu – na nějakou dobu tedy poslední – cítím, že musím napsat. A to varovat, zřejmě v okamžiku posledním, před formující se vládou s lidovci a s jejich ministrem kultury Hermanem. To je dračí vejce, které je vkládáno do základů této jinak nadějné vlády, aby ji v konečné a také nejspíš ne příliš vzdálené době rozvrátilo. A to z jednoduchého důvodu. Vláda s lidovci totiž nebude mít v zádech tu podporu veřejného mínění kterého by se jí dostalo bez nich. Důvod je jasný – církevní restituce. Záležitost, která dennodenně rozdírá mysl našich lidí televizními ukázkami dalších a dalších lukrativních staveb a pozemků, na které si především církev katolická vyhlašuje vlastnický nárok. Takto to samozřejmě bude pokračovat, spatříme na TV obrazovkách církví nárokovaných i zabíraných staveb a pozemků v nastávajících dnech a měsících stovky a možná i tisíce – a jak jich bude přibývat – bude stoupat nevole našich lidí i jejich nechuť nechat si tento mohutný a před očima TV diváků stále se šířící majetkovod z rukou státu do rukou církve líbit.
Nevole a nechuť se zcela očekávaně budou s dalším pokračováním tohoto procesu měnit ve vztek, který se bude obracet proti všem, kteří takovýto proces připravili – a tedy i proti vládě, ve které přece budou sedět též lidovci a de facto tedy ti, kteří za oním nenáviděným majetkovodem stojí. Lidovecká vina se tak v očích i myslích našich lidí přenese na celou vládu, takže – a právě jen pro tuto jednou chybu – to znovu bude vláda nenáviděná, jak byly vlády předchozí Topolánka a Nečase.
Řešení je nasnadě. Tu chybu je třeba odstranit – jiná cesta skutečně není. Což neznamená nic jiného, než uložit původní projekt trojkoalice co nejurychleněji k ledu a vytvořit menšinovou vládu sociálních demokratů a ANO. Tedy takovou, která, zbavená lidovecké zátěže, bude schopna postavit se chtivému apetitu prelátů čelem. Třeba nejen pouze redukcí rozsahu církevních restitucí, ale vůbec jejich zrušením cestou referenda, jak to doporučuje KSČM i náš největší znalec ústavního práva Václav Pavlíček.
A že by pouhá dvoukoalice se svými méně než sty poslanci byla příliš křehká a zranitelná při hlasování ve sněmovně? Tomu nevěřím. Protože při hlasování o věcech se sociálním rozměrem – a takových bude při napravování sociálních křivd, způsobených vládami předchozími, naprostá většina – bude se dvoukoaliční vláda socdem a a ANO vždy moci spolehnout na podporu poslanců KSČM a nejspíše též Úsvitu. A bude to takto sestavená, menší a na první pohled též křehčí vláda, vláda s mnohem pevnějšími základy, než jaké nese projekt vlády v současné době připravovaný. Bude mít totiž mnohem mocnější i trvalejší podporu a sympatie našich lidí.
