Daniel Kunštát a Stanislav Balík zpracovali pro ODS velmi fundovanou analýzu volebního neúspěchu v krajských a senátních volbách. Přestože je z textu zřetelné, že jsou oba příznivci pravice, v analýze se nezpronevěřili vědeckým postupům a snažili se o objektivní nalezení příčin volebních výsledků. Některé závěry se daly očekávat, některé jsou překvapivé, většina z nich ovšem vyvrací zdůvodnění, která uváděli politici ODS po zdrcující porážce.
V čem tedy vidí autoři analýzy příčiny porážky?
1. Český volič je převážně levicový. Pravicoví voliči představují 15 – 20 procent populace a volby se pouze s nimi v podstatě nedají vyhrát. Pokud tedy ODS mimořádně dobře nepracuje se středovými voliči, volby prohraje.
2. Polovina volebního období je přesně tím okamžikem, kdy kulminuje nespokojenost voličů s vládnoucí stranou. Porážka vládní strany je v takových volbách takřka železným pravidlem. Vládní strana byla potrestána za „reformy“.
3. Volební účast nebyla zásadním faktorem volební porážky. ODS by volby prohrála při jakékoliv volební účasti. To je poměrně překvapující zjištění, ale souvisí s tím, že v drtivé většině společenských skupin převažovali voliči ČSSD.
4. Voličské jádro ODS je oslabené a vazba mezi stranou a jejími voliči se rozvolnila. Dvě pětiny voličů ODS z parlamentních voleb zůstaly doma.
5. ČSSD získala silné pozice u prvovoličů a nevoličů v minulých volbách. ODS naopak ztratila ve všech segmentech společnosti, nejvíce u žen, voličů s výučním listem, důchodců, zaměstnanců a lidí s mírně nadprůměrným a průměrným příjmem. ODS zůstali převážně jen voliči, kteří sami sebe definují jako pravicové, střed „dezertoval“ k ČSSD.
6. Voliči ČSSD volili převážně negativně, proti reformám, politické praxi a chování představitelů ODS, voliči ODS naopak volili pro reformy, program strany, světonázorový soulad s ODS, jako ocenění konkrétní politiky a kvality kandidátů.
7. Proti obavám voličů ČSSD z růstu cen, poklesu životní úrovně, finanční nedostupnosti zdravotnictví, ztráty zaměstnání stála jediná obava voličů ODS – obava z moci komunistů. Komunistický strašák přitom přestal na středové voliče fungovat a bojí se jej v podstatě již jen tvrdé jádro ODS.
8. Voliči ODS pociťují ke své straně i koaliční vládě větší skepsi než voliči ČSSD, neboli ji volí, přestože k ní mají nemalé výhrady.
9. Volební kampaň není dominantním důvodem porážky ODS, přestože kampaň ČSSD byla profesionálně vedená, důrazná, extenzivní a podařilo se jí vnutit voličům svou volební agendu, naopak kampaň ODS postrádala celostátní rozměr, razanci a zaujetí. Volební kampaň je součástí celkové kontinuální komunikace strany s veřejností a v té ODS dlouhodobě selhává. Navíc se sama ODS v rozporu se zásadami politického marketingu podílela na své negativní prezentaci v médiích.
10. Impulzem blbé nálady se stala také globální finanční krize, která podkopala základy určité mentální stability významných sektorů společnosti.
11. ODS nekomunikuje správně kroky vlády, otázkou je, jestli je co komunikovat. ODS slibovala fungující, levný a rozumně jednající stát, skutečnost je jiná.
12. Prezentace splněných programových bodů za státní peníze byl velký nonsens.
13. Z vládnutí na centrální i regionální úrovni se vytratil étos.
14. Regionální podoby volební kampaně měly až směšnou podobu.
15. Není pravda, že geniálním hejtmanům zavinila porážku vláda. Regionální rozdíly byly velké a v některých krajských městech (Pardubice, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Karlovy Vary) došlo ke katastrofálním propadům v absolutních počtech voličů ODS.
16. Pokud měli středoví a pravicoví voliči alternativu, dali jí přednost před ODS.
Tato analýza je možná jedním z důvodů pnutí uvnitř ODS. Možná jsem paranoidní, ale co když jsme svědky toho, jak na základě této analýzy vzniká (navenek konfliktně, ve skutečnosti naprosto koordinovaně) projekt dvou stran – jedné pravicové, euroskeptické a více konzervativní, druhé středové, proevropské a více liberální? Dvakrát patnáct je přece více než jednou dvacet a po volbách to už nějak s lidovci a tyrkysovými upečeme!
