Topolánkův batoh zněl ve své podstatě takto: Snížíme či dokonce zrušíme daně bohatým. A proč? Protože jim zůstane více financí, a oni ty peníze budou investovat, co by jinak s těma prachama dělali, že? A tudíž vznikne mnoho, přemnoho pracovních míst. Tak geniálně radili Topolánkovi slovutní ekonomové z NERVu. Výsledek? Žádné investice se neukázaly, žádné investování se nekonalo, to si raději zajeli zahrát golf do Dubaje a koupili si pár soukromých tryskáčů a nějaké ty jachty. Nezaměstnanost se nesnížila, ba naopak se zvýšila.
Přišel Kalousek s heslem: Škrty se proškrtáme k prosperitě. Nejlepší ministr financí veřejně prohlásil: Osekáme všechny možné výdaje, tj. snížíme příspěvky v nezaměstnanosti (vlastně pojistné plnění, na které si platíme všichni), snížíme mzdy i důchody, zavedeme platby ve zdravotnictví a školství. Donutíme tím lidi, aby si aktivně, lenoši jedni líní, hledali práci. To byla ta druhá geniální rada Nerváků. Výsledek? Obrovský nárůst nezaměstnanosti a tisíce a tisíce hladových obyvatel.
A Babiš? Uvidíme. Lze jenom doufat, že si nervácké ekonomy jako např. Ševčíka, Kohouta apod. nepřipustí k tělu. Zato takovou Šichtařovou by i mohl, neboť její návrh, aby politici více sexovali, se mi docela zamlouvá. Znamená to, že ministerstvo financí zakoupí dostatečné množství viagry pro každého poslance (pro Marka Bendu dvojnásobné množství), týdenní dávku si budou muset povinně vyzvednout a vypotřebovat a následkem toho budou potom rozhodovat racionálněji. Skutečně velmi originální nápad. (Zveřejněno na Parlamentních listech.)
Julínkovy reformy zdravotnické a prodeje nemocnic do soukromých rukou způsobily naprostý rozvrat zdravotnictví, který dokončil lékař Heger. Takto si vysvětloval Hippokratovu přísahu – ztížit obyvatelům přístup k lékařské péči, aby mohlo pár jednotlivců nadměrně zbohatnout.
Nakladatel Tomský se docela hlasitě ozýval, ba až přímo ječel, aby na knihy byla zavedena nižší nebo dokonce nulová daňová sazba. S tím jsem samozřejmě nesouhlasil, neboť jsem si pročetl seznam knih, které Tomský vydal. Kdybych měl tu pravomoc, tak bych uvalil na knihy tu nejvyšší možnou daňovou sazbu, nebo alespoň v takové výši, jako je daň na alkohol, tabák a benzín . Vždyť ty knihy, které vydal, jsou mnohem škodlivější. Z alkoholického opojení či deliria se člověk vyspí, ale z imbecilní a idiotské knihy se člověk jen tak hned snadno a lehce nevzpamatuje a nedostane. Takové knihy skutečně velmi silně ohrožují duševní zdraví obyvatel-čtenářů. Však si projděte seznam knih, které vydal, kdyby to byly pouze knihy plevelné, tož to by ani tak moc nevadilo, ale ty jsou vyloženě škodlivé a způsobují duševní újmy čtenářům. Myslím si, že by měl existovat nějaký zákon, kde by bylo trestně postižitelné ohrožování duševního zdraví obyvatel. A to by platilo nejen u knih. Takoví redaktoři televize by už dávno za ničení duševního zdraví měli sedět za katrem, kde by si vzájemně mohli sdělovat imbecility, kterými krmili diváky.
No ale úplně nejhlavnějším a největším zemským škůdcem je přece Václav Klaus, který razil heslo: Stát je nejhorší hospodář, kdežto soukromník je hospodářem nejlepším. Proto je nutností všechno zprivatizovat, což se stalo. Výsledky nejen vidíme na vlastní oči, ale pociťujeme i na vlastním těle a ještě velice dlouho pociťovat budeme. Tento Klausův ekonomický převrat je skutečně krádeží tisíciletí – a přitom to bylo provedeno bez jediného výstřelu a bez jediné kapky krve. Obohacujte se, stát vám při tom kradení pomůže, zhasne, aby to nebylo příliš vidět – to byla oficiální linie onoho velezločinu.
Ovšem heslo „Obohacujte se“ nevymyslel Klaus, to pouze napodobil Bucharina a Trockého, takže pár vět o nich. V Sovětském svazu, po skončené intervenci západních států a po ukončení občanské války, zůstala země v absolutně dezolátním stavu, vše zničeno, nastala doba kamenná (psal Pasternak). Co dělat? Ekonomové Bucharin, Trockij a spol. prosadili tzv. NEP (nová ekonomická politika) a zdůvodnili to Marxem, který přece tvrdil, že socialismus (případně komunismus) může vzniknout jenom na základě rozvinutého kapitalismu, proto musíme i v Sovětském svazu vybudovat nejdříve kapitalistickou společnost a teprve potom na jejím základu socialismus.
A použili i výrok V. I. Lenina, že jeden úspěšný obchodník je pro nás důležitější než dvacet řečníků propagandistů. (Lenin ovšem po mozkové mrtvici už několik let do politiky nezasahoval, a v době zavádění NEPu byl už po smrti.) Bylo to ústředním výborem komunistické strany přijato a oficiálně se razilo heslo „Obohacujte se, vláda vám k tomu zajistí podmínky“. A skutečně, během pár let se po bulvárech Moskvy a Leningradu procházeli zbohatlíci s těžkými zlatými řetězy na hrudi a jejich družky v sobolích kožiších. Pochopitelně všechny západní státy uvalily na jakýkoliv obchod se Sověty přísné embargo. Samozřejmě že podnikatelé si vždycky našli nějaký způsob jak to obejít, to by jinak byli mizernými podnikateli a obchodníky.
Stalin, nenápadný a neaktivní, mlčel, jeho čas přijde později, až kolem roku 1930, v duchu si ale určitě myslel: ale za tohle a pro tohle jsme přece revoluci nedělali, ale neprotestoval, pouze plnil zadaný úkol, takovou nudnou úředničinu – vést evidenci členů strany, a vedl to velice poctivě, zapisoval či nechal zapisovat každičkou maličkost, co udělal ten či onen – měl o nich dokonalý přehled.
Náš Klaus vlastně nic nového nevymyslel, pouze oprášil Bucharina a Trockého heslo „Obohacujte se, vláda vám v tom pomůže“ a přivedl naši funkční a solidně fungující zemičku do stavu podkolonie. Že by ho potkal stejný osud jako Bucharina, tedy že by byl popraven? Kdepak, o to se už bát nemusí, vždyť i u nás během pár let vznikla úzká vrstvička nesmírně bohatých a nesmírně vlivných lidí, kteří drží otěže státu pevně ve svých rukou, což je výsledek sametové revoluce. (A nějaký Stalin u nás nepřipadá v úvahu.)
