Česko se kvůli euru nepaktuje

Reklama


Evropská sociálně demokratická strana, stejně jako levicová parlamentní aliance socialistů a demokratů nepřijaly návrh paktu pro euro s velkým nadšením. Podle evropské levice byl návrh nevyvážený, úzce směrovaný zejména na otázky finanční rovnováhy a úspory, zatímco problémy rozvoje a zaměstnanosti zůstaly stranou. Přes toto negativní hodnocení se ale všichni levicoví premiéři k aktu připojili. Dokázali spolknout výhrady, protože společný postup znamená více, než ješitné setrvání na stranickém programu.

Česká republika naopak manifestačně pakt nepodepsala. Důvody toho, proč si český premiér postavil hlavu, těžko hledat. Původně se cosi znelíbilo ohledně příslibu jisté harmonizace v oblasti korporátní daně. Ta formulace ovšem byla nakonec vyhlazena do natolik nezávazné podoby, že příčina vzdoru vlastně odpadla. Druhý důvod byl v poloze uraženého dítěte: premiér byl načuřen, že obsah dohody s ním nebyl podrobně projednáván předem…

V české zahraniční politice se těžko orientovat. Zvláště se těžko orientovat v něčem, co neexistuje. Co jsou naše definované zájmy, vlastně ani nevíme. Díky spolupráci ODS s britskými konzervativci lze tušit, že nepodpora europaktu je podporou eurovzpurného Davida Camerona. Jenže Cameron tu tvrdě sleduje politiku omezení výdajů EU na úkor kohezní politiky. Tedy na úkor České republiky. Proč zrovna u toho Nečas asistuje, je záhadou.

Nečas zoufale neplní svou úlohu v zahraničně politické oblasti. Schovává se. Přidáme-li k tomu bezradného Schwarzenberga a dezorientovaného Kalouska, který neumí žbleptnout anglicky, česká reprezentace je v rámci Evropy zcela utajena. Nemáme spojence, nemáme přátele, nemáme toho, kdo by se nás zastal v těžké chvíli. Proklínaný Paroubek dokázal pro české zájmy mobilizovat v řádu hodin sedm klíčových evropských premiérů, světloplachý Nečas dnes nemá v ruce ani trumfovou sedmu. Jsme zemí, která dlouhé měsíce blokovala podpis Lisabonu a ustavení Komise, s premiérem v době předsednictví, který Evropu proslavil leda obnaženým přirozením. A Nečas svým chováním vzkazuje, že se nic nezměnilo.

Česko bude teď Evropu potřebovat víc než kdy jindy. Rozhoduje se o výši kohezní pomoci a zemědělské politice na dalších sedm let. Bude se rozhodovat o prodloužení životnosti Dukovan a rozšíření Temelína, z čehož budou Rakušané a nyní už i Němci tvořit vděčné evropské téma. Na naši hlavu spadnou výhrady za zmanipulované řízení při nákupu španělských armádních letadel. Seznam by mohl dlouze pokračovat.

Navíc je pravděpodobné, že nás v krátké budoucnosti čeká dost nepříjemná evropská návštěva. OLAF. To je evropská služba, která bojuje s korupcí. Rozměry toho, co vyšetřuje česká policie v rozdělování evropských peněz, už nelze přehlédnout. Kdo se za Nečase postaví, až nám Evropa uzavře svůj stomiliardový roční penězovod? Z rozhodujících hráčů nikdo. Odmítnutí paktu pro euro tak bylo slabou hereckou etudou na téma klasické hry Naši furianti.

Psáno pro Evropské zprávy

Převzato z blogu autora na Aktuálně

Přejít do diskuze k článku