Co rok 2013 dal a vzal

Reklama


Nezapomenutelná Česká soda:

***


Poučení – jak NEzacházet s došlou e-mail poštou…

Historka, která se stala kolegovi mé kamarádky, se mi moc líbí (zejména proto, že není vymyšlená a čas od času se přihodí ve zmenšených rozměrech a v jiných kulisách leckomu z nás).

Sbormistr pardubického chlapeckého sboru Bonifantes Jan M…. odeslal 22.3. e-mailem na cca 420 adres seriózní pozvánku na premiéru koncertu.

Mezi příjemci této pozvánky byli

* přátelé sboru

* rodiče

* sponzoři

* lidé ze státní správy i samosprávy

* novináři

* atd.


Jeden příjemce odpověděl (bohužel nikoli jen sbormistru Míškovi, ale všem!!!) takto:

Zdar Honzo, normálně bych se ti na to skřehotání vysral, ale dyž tam bude Jiřinka (bejku, doufám, že střízlivá, ne že ji zas naleješ a přefikneš, jak minule) tak se asi vokážu. Přeji úspěch.

Hezký den. Jiřík

Jako první mu odepsala jedna z pozvaných :

Milý Jiříku, všichni níže jmenovaní dostali vaši vtipnou odpověď ….. dávejte pozor, zda kliknete na "odpovědět", nebo "odpovědět všem"!!!

PS: Doufejte, že se to Jiřinka nedozví, vy "bejku"

Následovaly i tyto reakce:

Vážený kolego, již dlouho jsem nezaznamenal tak skvělou a veselou příhodu, která se Vám odesláním textu všem 420 el. adresám povedla.

Smál jsem až jsem se za břicho popadal a to právě při představě okamžiku Vámi zjištěného "FO PA".

Omluva se přijímá a jen tak dále – je to fakt ze života!!!

Přeji hezký den

Jaroslav Kňava

starosta městského obvodu Pardubice V

Dobrý den, nebylo by možno pro ostatní rozeslat foto Jiřinky, abychom se mohli také rozhodnout o případné účasti?

S přání hezkého dne

Pavel Simajchl

Děkuji všem

a musím říci, že právě dnešní den jsem vzpruhu v podobě této konverzace potřeboval.

Náš Deník uvažuje o reportáži přímo z akce.

Marek Hovorka,

zástupce šéfredaktora Deník – Východní Čechy

Vážený pane M….,

jako reklamní agentura si Vám tímto dovolujeme upřímně pogratulovat k této inovativní marketingové strategii, kterou jste s panem Čejkou vymysleli. Jsme přesvědčeni, že návštěvnost bude rekordní, a nabízíme vytvoření grafického návrhu odznaku s fotem paní Jiřinky, podle kterého by se všichni účastníci této komunikace mohli snadno poznat. V případě zájmu se na nás prosím obraťte.

Vaše

Studio Artefakt

Škroupova 673

500 02 Hradec Králové 2

Vážení,

i VUS Pardubice se připojuje k akci "Jiřinka".

Rušíme plánované akce a jedeme na koncert, sjednat spolupráci s Jiřinkou.

Nebyla by ale lepší hokejová aréna? Tam se asi všichni nevejdeme.

S pozdravem

Andrea, Milan a Jirka za VUS

Protože přéčinó hromadného odeslání bela chebná elektronka E13 z našeho podniko = Katoda Olomóc, připojuje se k omluvě i naša fabrika a sejdeme se všici na koncertě s Jiřinkó.

Tož se majtě PH.

Vzhledem k tomu, že v tomto okamžiku se nám jeví dlouho očekávaný středeční hokejový zápas Pardubice : Sparta jako slabý odvar ještě ráno vůbec neočekávaného koncertu, zrušili jsme tímto rezervaci autobusu směřujícího na Prahu a vyjednáváme s řidičem ( který až dodnes neměl o vážnou hudbu zájem) o změně směru jízdy sborovým voláním :

" Na Hradec,Vávro, na Hradec !"

V případě, že budou v autobuse ještě volná místa, budeme Vás všechny kontaktovat!

S netrpělivým očekáváním zdraví

Viktorinová

P.S. Mohu pozvat i svou tetu Jiřinu?

Milý Honzíku,

vidíš, Ty bejku, to mě nikdy nenapadlo, velmi děkuji za úchvatné pozvání a to si teda piš,

že tam bude nejspíš celá Unie českých pěveckých sborů!!

S heslem "ať žije Jiřinka" a přáním dobré noci

Libor Sládek

Ahoj všichni,

na středeční koncert to zatím nevypadalo, ale po včerejšku Mám jasno i já !

Už se nemohu dočkat, pozdravuj Jiřinku.

PS.Doufám,že se tam všichni vejdeme !!!

S pozdravem – Vašek, Malý Vlčkovice


Závěrem – pozor komu a co odpovídáte !!!

PS. Ten koncert měl opravdu naprosto rekordní účast !!!

Hezký nový rok 2014 bez přehmatů!


***



Manželka natírá střechu a manžel sleduje fotbal.

"Kdybych náhodou spadla," volá manželka, "mohl bys o poločase zavolat záchranku?"

***


Žena má obavy o budoucnost, dokud se nevdá.

Muž nemá obavy o budoucnost, dokud se neožení.

***


Václav Klaus nechce vrátit nakradené peníze:

***


V roce 2013 proběhly dvoje volby:

Běží student rychlostí,

do volební místnosti.

V drahých džínách, novém triku,

jde zachránit republiku.


Hodím lístek pro pravici,

nepředám stát bradavici.

Musím běžet, co to dá,

kníže na mě spoléhá.

Jinak budem jako v Řecku,

já jsem rád, že žiju v Česku.

Něco na tom pravdy bude,

říkal Nečas na You-tube.


Po volbách se Nečas směje,

nikdo neví, co se děje.

Jediná věc je však jistá,

na studenta školné chystá.


Mně se školné nevyplatí,

papá mi to nezaplatí.

Pěkně jste mě vypekli,

o tom jste mi neřekli.


Proč jsme ti to měli říct?

Měl jsi líp náš program číst!

Zlobíš se na nás nadarmo,

nic prostě není zadarmo.


My ulevíme státní kase,

ty budeš mít dluh jak prase.

Děkujeme za tvůj hlas

Začni platit, vol nás zas.


Proč jsem napsal těch pár řádků,

chtěl jsem říct ti po pořádku –

nejsi trendy, ani cool,

ale pouze a jen vool.

***


Jeden "homofobní":

Setkají se čtyři kamarádi, kteří se už neviděli 30 let. Po několika drincích si jeden musí odskočit na toaletu. Ostatní tři si začnou povídat o svých dětech.

První říká: "Jsem tak strašně hrdý na svého syna! Studoval Economy and Business a hned po škole mu nabídli dobré místo ve velmi dobré firmě a nakonec se vyšplhal úplně až na vrchol a dnes je prezidentem firmy! Dnes je tak bohatý, že svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám koupil nejnovější model od Mercedesu!"

Druhý povídá: "To je bomba! No, ani já se nemusím za svého syna stydět. Začal v letecké společnosti, potom vystudoval školu a stal se z něj pilot. Později se stal partnerem ve firmě, dnes vlastní většinu akcií. Ten je dnes tak bohatý, že svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám koupil úplně nové letadlo.

Třetí vypráví: "To je super!! Můj syn vystudoval stavební inženýrství, začal podnikat a dnes vlastní jednu z největších stavebních firem světa a je z něho multimilionář! A mohl si dovolit koupit svému nejlepšímu kamarádovi k narozeninám obrovskou vilu!"

V tom, jak si ti tři začali navzájem srdečně gratulovat, se z toalety vrátí ten čtvrtý a ptá se: "Co si tu tak srdečně gratulujete?" Jeden odpoví:"Právě se bavíme o tom, jaké máme úspěšné syny a jak jsme na ně pyšní!" No a co Tvůj syn? "Můj syn je buzerant, živí se tancováním po nočních klubech", říká ten čtvrtý. Ostatní tři ho se sklopenýma očima začnou litovat: "To je škoda, to je zklamání!" A ten čtvrtý jim na to povídá: "Proč??? Já se za svého syna nestydím! Je to přece můj syn, já ho mám velmi rád a věru zle se mu nevede. K posledním narozeninám před dvěma týdny dostal překrásnou vilu, nové letadlo a nejnovější model Mercedesu od svých tří frajerů!"

***


Moudrá to žena:



***

 

Opravdu se stalo:

– Sekretariát vedoucího kanceláře, dobrý den.

– Kancelář prezidenta SR Bratislava, dobrý den, jeho excelence pan prezident by rád mluvil s panem prezidentem Klausem.

– Nevím, jestli je to možné dnes … Voláte na sekretariát pana kancléře. Kdybyste chviličku počkal, já vás propojím k panu prezidentovi, ano?

– Ano.

– Malý moment … nikdo se mi tam neozývá, já to ještě zkusím na jiné číslo.



– Sekretariát prezidenta republiky, dobrý den.

– Dobrý den přeji, kancelář prezidenta Slovenské republiky. Jeho excelence pan prezident by rád mluvil s panem prezidentem Klausem.

– Hned teď?

– Pokud je to možné, tak ano. Nebo zavoláme později?

– Sekundu vydržte, já to zjistim. Děkuji. Takže pan prezident je už u telefonu, oba je propojíme, dobře?



– Haló? Haló, haló? Tady je Václav Klaus.

– Zdravím, zdravím Václav. Ivan Gašparovič.

– Málo vás slyším, ale budou napínat uši.

– Já jsem jen, že četl jsem, že s tou emigrací, jak je to vážné?

– S jakou emigrací?

– Podle toho, jak dopadnou ty volby …

– Ale ne, to byla jenom nadsazená esemeska jednomu známému člověku …

– Protože já jsem ti chtěl poskytnout azyl u mě v Limbachu. Pokud by došlo k té emigraci, u mě v Limbachu je místo, Václave …

– Dobře, dobře … takže …

– Jinak srdečně vás zdravím, pane prezidente. Zde je Andrej Wallner z Rádia Expres z Bratislavy …

– Vy si ze mně děláte legrace?! Že se nestydíte! Že se nestydíte!


Rozhovor si můžete poslechnout zde

 

***

Jak loni děda přišel o stovku:

Děda si přijde uložit do České spořitelny 100 Kč.

Pokladní vypíše doklad.

Děda se ptá: "A nepřijdu o tu stovku?“

"Nepřijdete dědo, za ty peníze vám ručí celá Erste Bank."

"A co když krachne celá Erste Bank?"

"Dědo, tak vám za to ručí česká vláda v čele s panem Nečasem!"

"A co když krachne vláda v čele s panem Nečasem?"

"Ale dědo, to by vám snad za tu stovku stálo, ne?

***

Závist

Přijde reportérka na Valašsko a ptá se lidí, jak se mají.

Potká strýca a ptá se ho:

"Znáte Lenina, strýcu, a víte kdo to byl?"

"Neznám cérko."

"A co tak Brežněv, říká vám to něco?"

"Nic mi to neříká, cérko."

"A Husáka, strýcu, znáte?"

"Nikdy jsem to méno nečúl."

"A co Havel, Klaus, Zeman, Kalousek, Nečas…?"

"Opravdu neznám."

"A kde žijete?"

"Já su z Velkých Karlovic, to je u Vsetína, víja?"

A reportérka si vzdychne: "Ježišmarjá, tam musí být krásně!

***

Valašská múdra

Když je chlap potichu, přemýšlá. Když nic neříká ženská, je nasraná.

Klaustrofóbia je strach z uzavřených prostorů. Například: Jdu do hospody a bojím sa, že je zavřené.

Strč mobil do čaju a máš T- mobile. Strč ho do vody a máš Vodafone.Rozlom ho a máš: Oú tú!

Fejsbúk je jak lednička. Chodíš tam každých 10 minut, aj když víš, že tam nic néni.

Všecko sa dá vysvětlit. Bohužel né všeckým

Když ťa tvoji rodiče přistihnú při cigánění, podívaj sa jim hluboko do očí a chladnokrevně řekni: "Mikuláš, Ježíšek, čápi…

Pesimista vidí v tunelu tmu. Optimista vidí světlo na konci tunelu. Realista vidí světla vlaku. Strojvedúcí vidí tři debily na kolejách.

Děvka… to je povolání. Kurva… to je nátura.

Život je krásný, ale člověk mosí byt pořáď trochu opitý.

Nevěřím ničemu, z čeho teče krév pět dní a neumře to.

Když majú manželé problémy, tak za to možú vždycky obě strany. Jak manželka, tak aj tchýňa.

Jak to má kola nebo kozy, tak s tým budú brzo problémy.

***

Jedna židovská:

Jeden z arabských ropných šejků naléhavě potřeboval krevní transfúzi. Jeho krevní skupina však byla velmi vzácná a zjistilo se, že ji má jen jeden Žid. On souhlasil, provedli transfúzi, po které mu šejk, za záchranu života, daroval luxusní dům a auto.

O rok později se vše opakovalo – naléhavě potřeboval krev. Žid s radostí daroval krev a arabský šejk mu po uzdravení daroval jen krabici sušenek.

Žid se ho v údivu zeptal: "Ale naposledy jste mi daroval dům a auto?!"

"To ano, ale to jsem ještě neměl v sobě židovskou krev…"

***

Dva novomanželské:

Slyšel jsem, že ses oženil. Jo nechutnala mi strava v závodní jídelně.

A pomohlo to? Jo, teď už mi tam chutná.

Novomanželka si stěžuje matce. Mami, včera jsme měli naší prvnívelikou hádku.

To je normální, dceruško.

Dobře ale co mám udělat s tou mrtvolou?

***

Kam že to kráčíme?

Kilo rohlíků stojí 59 korun, kilo mražené kachny 39. Brambory jsou dražší jak banány. Z údajně zdravého rybího masa vyteče polovina vody. Masné výrobky neobsahují maso. V akčním letáku Kauflandu je 38 inzerátů na půjčení peněz. Jogurt obsahuje 45% mléka. Vepřová žebra jsou dražší jak vepřová kýta.

I během řeči s kamarádem telefonujeme. Čím víc věcí máme, tím víc po dalších toužíme. Náš mobil má tolik funkcí, že se jimi chlubíme přátelům, ale pro život jsou nevyužitelné.

Švestky dovážíme z Argentiny. Na polích je víc slunečních kolektorů jak pšenice.

Státní svátek je důvodem se ožrat, ale proč je ten den svátkem, to 90% lidí neví.

Jihneme při pohledu na opuštěné psy, ale opuštění lidé nás nezajímají. Slovo "děkuji" nahradilo slovo "co za to?"

Máslová buchta má záruku 12 měsíců. Kilo sušeného slepičího hovna je dražší jak kilo kuřecích stehen. Ve městě máme 6 pizzerií, ale knedlo-vepřo-zelo si nikde nedám.

Návštěva kulturní památky vyjde rodinu na dva tisíce. Půlka rodičů nemá peníze, aby vlastní dítě poslali na lyžařský kurs.

Doma denně gruntujeme, ale odpadky venku hodíme mimo popelnici.

Na naší televizi večer přepneme 25 programů, ale najdeme jenom vaření celebrit, reality show nebo reklamy. Svým blízkým pošleme třicet stupidních mejlů, ale ani jednou se nezeptáme, jak se mají. Pod pojmem kultura se nám vybaví návštěva multikina.

Pořizujeme si na splátky nadupané SUV, i když jednou týdně jedeme do supermarketu a jednou měsíčně navštívit rodiče v domově důchodců.

Nejprodávanější knihy jsou kuchařky každého, kdo má do řiti díru, životopisy pseudohvězd, a horoskopy. Existuje 30 časopisů pro ženy, ale ani jeden pro normální ženy.

Nejčtenějším článkem na netu v rubrice KULTURA byl ten, jak si Hanychová žehlila kalhoty na těle napařovací žehličkou a opařila si frndu.

***

Hřiby

 

Ještě jednou houby