Blogeři na iDnes jsou různí, nebudu ty otřesné deviace ani počítat, také líní, jeden z nich ale je Pilný (levný fór; jak napsal Hitler, úroveň projevu a argumentů je nutno nastavit na nejblbějšího posluchače v sále).
Prezident Tuesday Business Network Ivan Pilný jistě není neinteligentní. Pokud tedy vytírá čtenářům zrak, nedělá to z blbosti, ale úmyslně.
„Bezbřehý populismus“ je termín, který použil ve svém článku, ale i na jeho dílo sedí, s malou obměnou: bezbřehý antipopulismus. IP mluví v množném čísle: my jsme něco prožrali, my jsme žili na dluh, „vyhazovali jsme takovým tempem, že krize postihla už nás“. Obviňuje nás, že „necháváme se masivně oblbovat marketingem“ a „kupujeme věci, které nepotřebujeme“. No tak – na tom stojí konzumní společnost, že lidi kupujou, kdyby nekupovali, tak máme do měsíce odbytovou krizi jako prase a v druhém měsíci krizi z nadvýroby. A do půl roku nezaměstnanost okolo padesáti procent. Tohle je vážně míněná rada? Nikoliv, jenom mlžná clona ze zavádějících řečí, které zakrývají podstatu krize.
Neboť ta nevznikla kvůli „těm povalujícím se doma nebo u hracích automatů“, ani kvůli nešťastníkům, které pro dluh v řádů tisíců drtí exekutor s pohledávkou ve statisících. Vznikla proto, že NEPRODUKTIVNÍ VÝDAJE státu i společnosti jsou strašlivé, neúnosné, kriminální neboť odsávají z výroby prostředky, které by mohly být užity, investovány společensky prospěšně, užitečně, pro blaho lidstva i celého světa. Zeměkoule.
Místo toho jsou doslova vyhozeny z okna výnosy z výroby, jsou odebrány těm, kteří je přímo, vlastnima rukama i hlavou, vytvářejí, a prožrány, rozfrcány, zničeny, jednak odpornou až zrůdnou spotřebou horních deseti tisíc, tedy především vlastníků, kapitalistů a jejich drábů, manažerů, šéfů, jednak na války po celém světě, na zbrojení, na represivní složky (třídní justici, byrokratický aparát). Podstatnou část prostředků pak vyžere korupce na úrovni kapitalista – státní úředník – politik (odhaduje se u nás ve výši 100 miliard Kč ročně). Dalších odhadovaných 100 miliard pak utíká ze státní kasy na tzv. (chronickém) „nevýběru“ daní, na úmyslném (a tedy kriminálním) přehlížení daňových úniků podnikatelů na všech úrovních, od řemeslníků až po ty největší kapitalisty. A další (a rovněž nemalou) část zašantročených prostředků tvoří odpouštění daní těm nejbohatším, snižování jejich daňových a odvodových povinností. V ČR to od nástupu Topolánkovy vlády dělá další desítky miliard, které pak chybí ve státním rozpočtu a nahánějí se do něj zpátky přes škrtnuté invalidní důchody.
V reportáži televize NTV se mihla tabulka: USA vydaly na války v Iráku a Afghánistánu 1500 miliard dolarů, na Obamův projekt zdravotního pojištění mělo jít 150 miliard, snižování daní nejbohatším Američanům (politika bushitovské americké pravice, neoliberálů a teapártistů) ale připravilo státní kasu o 1800 miliard dolarů.
„Je třeba se smířit s faktem, že „dobře“ už bylo. Snědli jsme, co se dalo, mlaskali jsme zdánlivě na úkor dalších generací, ale vyhazovali jsme takovým tempem, že krize postihla už nás,“ říká Pilný. Jak je jasné už skoro každému, mlaskali nemnozí, ti z okruhu Pilného a výš, sežrali co mohli, prohýřili to ve zločinné ruletě kasinového kapitalismu, ve spekulacích. Reálné příjmy střední a nižší třídy se za dvacet let světa bez hrozby komunismu nezvedly ani o fous, stagnují nebo se snižují. Příjmy těch nejbohatších se zvedly desetkrát, stokrát. Ale na druhé straně prohráli všechno, tihle paraziti na těle lidstva, jenom si to ještě neuvědomují.
Nebo si to nechtějí uvědomit, vždyť to hýření je tak sladké, na horní palubě parníku se tančí a v Římě se při orgiích pije víno z olověných amfor…
A proto Ivan Pilný píše blogy, proto se na lidi valí záplava propagandistických lží.
„Nezbývá než si utáhnout opasky,“ napadlo Pilného.
Teď jde jenom o to, na kterých pupcích.
Převzato z blogu autora.
