Sedmnáctiletý zastřelil ve škole devět spolužáků, z toho osm dívek, tři učitelky a tři náhodné chodce, to už na útěku. Nakonec skončil s kulkami v noze a hlavě. Hrdinská smrt? Pro některé jeho vrstevníky určitě.
Celý večer a dlouho do noci se v německých televizích případ přetřásal, probíral, vyjadřovali se politici, pedagogové, psychologové, novináři, vrstevníci. Příčiny se hledaly tam i onde, od úpadku morálky, přes chyby ve výchově, ve společenském i rodinném klimatu, východiska hledala ve zvýšení bezpečnosti na školách, zpřísnění zákonů o držení zbraní a přístupu mládeže k médiím, která násilí ukazují, předvádějí a v podstatě i propagují.
Asi neradi uslyší mnozí zvěstovatelé liberálních kapitalistických pravd, že za jejich mocného přispění se z lidské společnosti stal chorý pacient, po všech stránkách. Mladí lidé vyrůstají v prostředí, ve kterém jim média i jejich vlastní, osobní zkušenost připomínají, od rána až do večera, že se ocitli ve světě, ve kterém platí jenom síla, moc, převaha, vítězství – a to za každou cenu, ale i jakýmkoliv způsobem dosažené, byť i nečestným nebo zločinným způsobem. Kult násilí, kult peněz, bohatství a sexu pro úspěšné vítěze, to vše vytvořilo sektářskou subkulturu dnešních mladých lidí, kteří pohrdají mnoha hodnotami, na nichž civilizace stojí a s nimiž i padá.
Liberálové k tomu přispěli podstatným dílem: za většinou patologických, škodlivých vlivů, které na mládež působí, stojí kšeft s násilím, se sexem, s filmy, počítačovými hrami, s předkládáním vzorů válečnických, násilnických, vražedných poloidiotů. Dva čtrnáctiletí se za dohledu kamer vydali v týž den, ve kterém zbytečně umírali jejich vrstevníci, do obchodů s počítačovými hrami. Bez problémů zakoupili několik nosičů, na nichž byly hry ze zákona přístupné pouze od osmnácti let.
Liberální darwinistické žvásty, podle nichž mají právo na život pouze ti silní, úspěšní, ti bez skrupulí, tvrďáci, kteří se k úspěchu a slávě dostávají po zádech a dnes už i po mrtvolách ostatních. Žvásty, které si můžete v libovolném množství přečíst po těch všech možných stránkách liberálních a občanských institucí, mladých konzervativců a liberálů, na jejichž stránkách defilují vypulírované, do vysokého lesku vyblejskané „osobnosti", zjevní asociální psychopati. Tahle oficiální, společensky a mediálně vyzdvihovaná mentalita mladých svobodomyslných a bezohledných hitlejugendčíků, ta má své mocné virtuální spojence ve filmech a počítačových hrách, ve kterých mladí svalnatí hrdinové během jediného filmového záběru či otočení dévédéčka povraždí stovku jednotek jakési podivné hmoty, která sice tvarem připomíná lidi, ale pro hrdinu je jenom materiálem, potřebným k dosažení stupňů vítězů.
Co s tím udělat?
Nic, tohle je patrně pravá tvář lidstva.
Jenom se vám, jednoho zcela výjimečně ošklivého liberálního dne, nevrátí dítě ze školy.
