Čas běží a pomalu se snižuje podíl lidí, kteří pamatují euforické období někdy před rokem 1990, kdy cvrdlikání modemu a pár set registrovaných domén na Altavistě zavánělo příslibem zcela nové a svým rozsahem nepoznané informační revoluce. Internet změnil náš život, jako doposud žádný jiný výdobytek lidského umu a úsilí.
Kdybych měl v rukou justici, (internet) a malou policejní stanici…
Zkusme se po relativně krátkém historickém období 20 let podívat, zda náš internet náhodou nejde obvyklou cestou jiných převratných změn, které lze zpravidla s odstupem času hodnotit výrokem: „Myšlenka to byla dobrá, ale pak se to tak nějak zvrtlo“. Absolutně nelze předpokládat, že v dobách, kdy vznikl World wide web, měl někdo dostatečnou úroveň vizionářství a mozkové kapacity, aby dokázal dostatečně zhodnotit budoucí potenciál tohoto nového informačního a komunikačního média. Ovšem s naprostou jistotou můžeme usuzovat, že v roce 2011 už pár lidí o jeho možnostech představu má a beze zbytku ho využívá. Počínaje korporacemi, mainstreamovými médii, politiky, tajnými službami, až po jedince, který se občas zamyslí „nad souvislostmi a důsledky“. Po hodinovém představení internetu by nejspíš kterýkoliv historický diktátor, či propagandista zavýskal nadšením a zasněně prohlásil jako Dobešův Calvera: „Jo, tohle tak mít…Kdybych měl v rukou justici, (internet) a malou policejní stanici…V rukavičkách bych chodil po kraji…Jednou tam a jednou sem…Pomalu bych vydrancoval celou zem… “
Čím více je pěstována aura internetu, jako posledního, dokonalého a neovlivnitelného nástroje svobodného vyjádření, který ve zlých dobách zajistí případné vítěztví dobra nad zlem, tím víc přibývá pochybností a otazníků. S každou zprávou typu „arabských revolucí“, blahodárně způsobených Twitterem a Facebookem přibývají k těmto otazníkům vykřičníky. Zejména v dobách, kdy se tajné už služby ani netají se skutečností, že udržují obrovské placené týmy, jejichž jediným cílem je anonymně působit v internetových diskuzích a vytvářet dobré, či spíše „potřebné“ mínění o věcech a událostech. Například k naivní představě, že některé extremistické weby nejsou cíleně založeny k získání seznamu návštěvníků a sympatizantů je nutná opravdu velká dávka prostoduchosti.
Kdo ovládá internet, rozhoduje o našem bytí a nebytí
Pojďme dál. Co třeba role internetu v praktickém životě? O tom, že se blíží doba, kdy jeho vypnutí nás spolehlivě v řádu minut vrátí do chaosu a doby kamené, asi také není třeba diskutovat. Spíše je otázkou, zda tato doba už nenastala. Co vlastně v roce 2011 funguje bez internetu? Vyberete si peníze v bankomatu? Doma přece žádné nemáte. Koupíte si benzín, nebo jídlo v supermarketu? Zavoláte rodině mobilním telefonem? Bude fungovat rozvod elektřiny a plynu? Poteče všude voda? Zjistíte, co se děje? Mimo propagandu v TV, která vám stejně nepůjde, protože nejde rozvod elektřiny, a navíc digitální data nedoběhnou do digitálních vysílačů? Správně, peníze si nevyberete, ani v bankomatu, ani nikde. Nekoupíte si nic, pokud nebudete včas u drancování nejbližší vietnamské večerky, nezavoláte si, telegram nepošlete, nezatopíte. Jste prostě nahraní, lustrujete spíž, balíte děti do dek a u svíček přemýšlíte, kde se stala chyba. Z pohledu „nejvyššího pana domácího“ nepotřebuji už umravňovat vzpupné nájemníky vypínáním elektřiny, vody a plynu. Stačí mi jedna velká červená páka „internet OFF“, abych rozhodl o vašem bytí a nebytí. Půjčte mi na chvilku tu páku. Nic jiného si pro blaho a uvedení lidstva do současné reality nepřeji víc.
Proč vlastně nezaznamenáváme existenci nějakých státních analýz a krizových plánů v tomto směru? Třeba jen opomenutí, nebo omezenost. Pravěkým snem všech diktátorů bylo získat naprostý přehled o veškerém jednání a smýšlení svých otroků, aby mohli adekvátně reagovat na aktuální stav plebsu, popřípadě hned a efektivně likvidovat hnízda případného odporu. Ovšem sny se někdy stávají skutečností. Každým dnem přibývá rozsah informací, které jsou o VÁS dostupné a vyhledatelné. Je to pouze otázka technická, tedy rozsahu a podrobnosti příslušných databází, jejich případném propojení, schopnosti ukládání potřebného množství dat a jejich efektivního filtrování. Cena datových médií je už rozhodně přiměřená tomu, aby bylo možné zdokumentovat celý život každého jedince a veškerého jeho konání, aktivit a vazeb. Smiřte se s tím, že někde existuje, nebo může existovat hardisk, který ví o vaší přítelkyni z mládí víc, než po letech víte vy.
Google ví…
Google ví, kolikrát jste byli na které stránce, odkud jste, jaké jsou vaše preference při pohybu na internetu. To je přeci výborné. Bezva služba. Troufáte si trvat na myšlence, že společnosti typu Google, Facebook, telekomunikační giganti a podobné instituce mohou existovat bez souhlasu tajných služeb a bez toho, aby příslušným způsobem kooperovaly? V době existence systému Echolon a jemu podobných? Nuže, potom si spokojeně doběhněte pro nejnovější chytrý mobil, abyjste byli dostatečně „cool“ a měli svoje data od kontaktů, až po každou odeslanou SMS uskladněná na nějakém spolehlivě zabezpečeném serveru v USA, nebo kdekoliv jinde. Upřímně, tento server zná telefonní čísla vašich blízkých lépe, než vy a dokáže vám dohledat i číslo na dlouho zapomenutého kamaráda, nebo vaši poslední nevěru. Je možné stále více a více přemýšlet o tom, zda Orwell byl pouze geniálním vizionářem, nebo snad měl možnost nahlédnout do budoucnosti.
V roce 2011 nám Putin zakládá EuroAsii a historie se už konečně upravuje v reálném čase. Proč? Je dostupná online. Proč si kupovat knihy, když máme Wikipedii a na internetu přeci najdu všechno potřebné? Jen jestli je tam to samé, co včera….Kdy se to vlastně stal plukovník na Wikipedii zločincem a diktátorem? Jak zněly ještě včera definice demokracie a diktatury? Pamatujete si včerejší internetové zprávy? Nepamatujete! Jste zahlceni informacemi a reálně vlastně žádné nepřijímáte. Čím více přijmete informací, tím méně máte možnost a schopnost o nich přemýšlet, nebo určit ty podstatné. Pokud vám na tzv. „zpravodajském serveru“, mezi tokem zpráv o dopravních zácpách, romských útocích, rekordních vrzích štěňat, ze strany úřadů šikanovaných babiček, fackujících Kalousků, nebo korupčních aférách v řádu milionů někdo oznámí, že jste právě přišli o občanská práva, nebo sociální jistoty, tak si toho ani nevšimnete. Všimnete si, že se nějaký článek, dnes už standardně nepodepsaný autorem, změnil podle aktuálního vývoje věcí? Ne, ne. Nevšimnete. A tak mne napadá. Umíte ještě psát tužkou na papír? Já tedy ne. Za těch 20 let jsem to tak nějak zapoměl. Pokud mi vypnou PC a internet, už si ode mne nic nepřečtete…
A tak to nejpíš má být.
