Byla neděle asi půl druhé ráno. Vracíme se se známými z rodinné oslavy. Po pár metrech chůze se kolem nás prořítilo auto. Trocha zvláštní na tuhle denní dobu a tady. Po chvíli se však objevila další čtyři auta, ta už však byla v doprovodu a předjížděna několika policejními vozy. Po půl kilometru jsme je došli. Právě probíhalo zatýkání podezřelých z trestných činů, které se staly chvilku před tím. Procházeli jsme kolem, když skupina policistů z URNA zajišťovala podezřelé z posledního vozu.
Došla nám závažnost situace. Proto jsme se raději vzdálili. Cestou jsme pak potkali jen sanitu a jedno místní auto, kterého se patrně minulo se zátarasy, které byly patrně na obě strany od místa motorkářského srazu už v době před střelbou.
Druhý den od spoluobčanů a posléze i v médiích se dozvídáme, co se stalo. Policejní přítomnost s kontrolami zaměřenými na nepovolené zbraně jako samopaly a monitorování pohybu cizích státních příslušníků kvůli plánovanému motorkářskému srazu probíhalo už od pátku. Během soboty a v neděli docházelo k odklonům v dopravě. V neděli tu létala od časných ranních hodin helikoptéra. Záhadný léta neopravovaný objekt obklopený vlnitým plotem byl pod dohledem policie. Přesto došlo ke střelbě s výsledkem jeden mrtvý a několik raněných. Podezřelí cestou ještě odhazovali zbraně, občané si od rána fotili obušky, baseballové pálky, nože. I na místní základní škole se přes noc stali ze školáků stali "policejní vyšetřovatelé" nebo aspoň očití svědci Informace, které se rojily z různých stran, spíš vyvolávaly otázky, než aby dávaly odpovědi.
Takových zpráv naše bulváry produkují plno. Tak jsem to ani nebral moc vážně, měl jsem na starosti věci podstatně důležitější. Ale trochu mě vyvedl z míry článek naší místostarostky I motorkáři mohou být slušní lidé. Bulvární senzacechtivosti navzdory. Více na http://www.jananemeckova.cz/blog/
Už i titul by šel rozporovat. O to tu ale nejde. Jde o kontext, ve kterém se rozepsala. Při podrobnějším rozboru jsem si všiml důležitého momentu. Popisuje zlo jako entitu, která se odněkud vzala a dělá všechno proto, aby nebylo vše popsáno tak, jak se stalo, ale tak, jak to vidět chce či potřebuje. Tady odbočím od článku ke zkušenostem s jeho pisatelem. Jako zlo pak vnímá často něco, co vůbec neexistuje a to skutečné zlo vnímá jako něco úžasného, nebo ho vůbec nevnímá.
Toto je jev příznačný dlouhodobě nejen pro ni, ale minimálně i pro některé významné funkcionáře jednoho politického subjektu, na jehož hesla a ideologické principy odkazuje právě ten zmíněný článek. O to víc pak jsou pro běžné občany jako já pobuřující hesla tom, že ví, kam jdou, když každodenní realita je těmi, co to ví a jejich minulými rozhodnutími silně negativně ovlivněna. A dost trapné je, když si u toho berou do huby lásku, pokoru, milost, odpuštění. A zneužívají k tomu třeba i smrt.
