Jaké si myslíte, že to je, být zvolen presidentem USA jenom proto, abyste zjistil, že vaše moc je omezena na poskytování služeb mocným zájmovým skupinám?
President, který pro tyto vládnoucí zájmové skupiny odvede dobré služby, je odměněn výnosnými místy ve vedení korporací, neskutečnými honoráři za své projevy a lukrativními smlouvami na vydání svých knih. Pokud je mladý, když nastoupí do úřadu, jako Bill Clinton a Barack Obama, nabízí mu to výhled na dlouhý život v luxusní zahálce. Boj proti těmto lobby není placen a nepřináší úspěch.
30. dubna byla nadřazenost těchto lobbistických zájmů nad veřejnými opět demonstrována. Demokraty navržený zákon, který měl předejít 1,7 milionů exekucí domů, a poté zachránit majetek ve výši 300 miliard dolarů tím, že povolí vlastníkům domů, aby restrukturalizovali své hypotéky, byl zamítnut Senátem navzdory převaze demokratů 60:40. Banksteři byli schopni zařídit zamítnutí návrhu zákona poměrem 51 ku 45.
Jsou to ti samí finanční banksteři, jejichž bezuzdná chamtivost a naprostá neodpovědnost vymazala polovinu amerických úspor z penzijních fondů, poslala celé hospodářství ke dnu a ohrozila pozici dolaru jako světové rezervní měny. Je velmi obtížné představit si lobby s horší reputací. Přesto většina „zástupců lidu“ hlasovala podle instrukcí těchto zdiskreditovaných mafií.
Stovky miliard dolarů z veřejných prostředků bylo utraceno na pomoc banksterům, ale když někteří demokraté zkusili přimět Senát, aby hodil hrst drobných majitelům domů, Senát Spojených států se přiklonil k bankám. Motto Senátu je: „Stovky miliard pro bankstery, ani haléř pro domkaře.“
Pokud byl Obama před volbami naivní, co se týče dobře míněných změn, teď už se tohoto politického handicapu zcela jistě zbavil.
Mluvčí demokratů v Senátu Dick Durbin potvrdil vítězství banksterů nad voliči. Řekl: „Banky skutečně vlastní tohle místo.“
Není obtížné pochopit proč. Mezi těmi, kdo potopili tenhle zákon, jsou senátoři Jon Tester a Max Baucus z Montany, Blanche Lincoln z Arkansasu, Ben Nelson z Nebrasky, Many Landrieu z Louisiany, Tim Johnson z Jižní Dakoty a Arlan Specter z Pensylvánie. Banksteří podle dokladů nalili půl milionu dolarů do volebních fondů Testera, Baucus dostal 3,5 milionu; Lincoln 1,3 milionu; Nelson 1,4 milionu; Landrieu 2 miliony; Johnson 2,5 milionu a Specter 4,5 milionu dolarů.
Tentýž Kongres, který nenašel ani pěťák pro vlastníky domů nebo na zdravotní péči, vyčlenil stovky miliard dolarů pro vojensko-průmyslový komplex. Týden poté, co Senát fakticky poslal bydlet pod most americké vlastníky domů, Obamova vláda „změny“ požádala Kongres o dalších 61 miliard dolarů pro „neoconskou“ válku v Iráku a 65 miliard navíc pro „neoconskou“ válku v Afghánistánu. Kongres přivítal tyto požadavky se vzletným “Yes we can!”
Dalších 126 miliard navrch k 534 miliardám „obranného“ rozpočtu na tento rok. Těchto 660 miliard – a to je možná podhodnocené číslo – je desetkrát více než vojenské výdaje Číny, druhé nejmocnější země světa.
Jak je možné, že „jediná světová supervelmoc“ je ohrožována někým takovým, jako je Irák nebo Afghánistán? Jak mohou Spojené státy být supervelmocí, když jsou ohrožovány zeměmi, jež nemají žádnou jinou vojenskou kapacitu, než je odhodlanost guerilly, která se brání okupantům?
Tyto „války“ jsou mystifikací, která má za cíl obohatit zbrojní průmysl USA a infiltrovat „bezpečnostní síly“ s policejními pravomocemi mezi americké občany.
Ani pěťák na záchranu Američanů od ztráty jejich domů, ale stovky miliard dolarů vrahům muslimských žen a dětí. Stovky miliard na to, aby vznikly miliony uprchlíků, z nichž mnoho se buď spojí s povstalci, nebo skončí jako další vlna imigrantů v USA.
To je způsob, jímž pracuje americká vláda. A přitom si o sobě myslí, že je „město na skále, světlo světa“.
Američané volili Obamu, protože jim řekl, že skončí neodůvodněné zločinné války Bushových hnědokošiláčů, války, které zničily reputaci Spojených států a jejich platební schopnost, války, jež vůbec nebyly ve veřejném zájmu. Po nástupu do svého úřadu Obama zjistil, že je ovládán vojensko-průmyslovým komplexem. Válka není ukončena, spíše přeměněna z nepopulární války v Iráku do méně nepopulární války v Afghánistánu. A teď navíc k tomu Obama, narušujíc suverenitu Pákistánu, pokračuje v útocích na „cíle“ v Pákistánu. Namísto irácké války tak má vojensko-průmyslový komplex války dvě, a to za mnohem obtížnějších okolností.
Podíváme-li se na prezentaci barvitého sledu události, jež jsou výsledkem dekád válčení, americké armádní velení odpovídalo na „ohrožování americké bezpečnosti“ ze strany Talibánu. „Musíme je zabít dříve, než přijdou k nám.“ Žádný člen americké vlády, ani žádný z jejich početných skvěle placených agentů nikdy nevysvětlil, jak by se Talibán, který je zaměřen na Afghánistán, mohl někdy dostat do Ameriky. Avšak toto falešné šíření hrůzy je dostačující pro to, aby veřejnost podporovala pokračující obohacování vojensko-průmyslového komplexu, zatímco jsou Američanům zabavovány domy těmi samými bankstery, kteří současně zničili i sny velké části americké populace o zabezpečení ve stáří.
Podle dokumentů o rozpočtu Pentagonu, náklady na válku proti Afghánistánu v příštím roce překročí náklady na válku proti Iráku. Podle nositele Nobelovy ceny za ekonomiku a experta Harvardské university na rozpočet stála válka v Iráku americké daňové poplatníky 3 biliony dolarů, tedy 3 000 miliard již zaplacených v hotovosti, k tomu ještě výhled na další budoucí náklady, jako je například péče o veterány.
Pokud Pentagon říká pravdu, potom příští rok americká vláda vyplýtvá 6 bilionů dolarů na dvě války, jejichž jediným cílem je obohatit výrobce munice a „bezpečnostní“ byrokracii.
Také pro irácké, afghánské a pákistánské obyvatelstvo, masakrované americkými bombami, to přináší neuvěřitelné lidské oběti a sociální náklady. Zprávy Dahra Jamaila obsahují výsledky výzkumů amerických vojenských psychiatrů, z nichž vyplývá, že ze třiceti procent amerických vojáků se po jejich třetí misi stanou duševní trosky. Generace Američanů budou platit účet za zvýšený počet sebevražd, nezaměstnanost, rozvody, zneužívání dětí a partnerů, závislost na drogách a alkoholu, bezdomovectví a vyšší počet vězněných.
V afghánské „smrtící poušti“ buduje Obamova vláda obrovskou vojenskou základnu. Proč? Co má afghánská vnitřní politika společného se Spojenými státy?
Čím jiným může být toto nekonečné a obludné plýtvání zdroji, než obohacováním amerického zbrojního průmyslu?
Čína, v jistém smyslu i Indie, jsou vycházející mocnosti ve světě. Rusko, největší země světa, je ozbrojena jaderným arsenálem stejně strašlivým, jako je ten americký. Role amerického dolaru jako světové rezervní měny, nejdůležitější zdroj americké moci, je podvracena rozpočtovými deficity, které jsou výsledkem válek na podporu zbrojního průmyslu a vládní pomoci banksterům.
Proč se tedy Spojené státy samy kastrují tím, že bojují války, jež nemají naprosto nic společného s jejich bezpečnosti, války, které ve skutečnosti tuto jejich bezpečnost naopak ohrožují?
Odpovědí je, že nám vládne vojensko-průmyslová lobby, finanční banksteři a AIPAC. A ty, americký lide, můžeš jít k čertu.
Paul Craig Roberts [napiš mu] byl náměstkem ministra financí během prvního volebního období Ronalda Reagana. Byl zástupcem šéfredaktora novin Wall Street Journal. Je držitelem mnoha akademických funkcí na amerických universitách. Je nositelem Řádu čestné legie, který obdržel od francouzského prezidenta Mitteranda. Je autorem knih Supply-Side Revolution: An Insider’s Account of Policymaking in Washington; Alienation and the Soviet Economy a Meltdown: Inside the Soviet Economy. S Lawrence M. Strattonem napsal knihu The Tyranny of Good Intentions: How Prosecutors and Bureaucrats Are Trampling the Constitution in the Name of Justice. Zde je jeho interview pro časopis Forbes o nedávných hromadných případech zneužívání moci ze strany státních žalobců.
Foto: zdroj
